PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Festivalový koncert z května 1990 je z těch, na které se nezapomíná.“

„Nadchne technikou, kterou nikdy nějak okázale nezdůrazňoval, ale vždy jen diskrétně používal, noblesou a bezpečným nadhledem.“

„Zůstává největším českým pianistou.“

Rudolf Firkušný, stejně jako Rafael Kubelík, se v emigraci dožil pádu komunistického režimu v roce 1989. Oba stačili symbolicky vystoupit v roce 1990 na prvním svobodném Pražském jaru – festivalu, u jehož zrodu v roce 1946 osobně jako mladí umělci plní sil byli. Čechoameričan Firkušný plánoval na počátku 90. let, že se usadí ve vlasti. Nestihl to, jeho život se v USA uzavřel 19. července 1994, tedy před 25 lety. Bylo mu dvaaosmdesát. O dva roky později, také v dvaaosmdesáti, zemřel v létě ve Švýcarsku Kubelík.

„Je čest patřit do festivalové rodiny, která začínala jako společenství třinácti měst a která se rozrůstá o další.“

„Ničím zbytečně nezatížená, přitom ale přesná a obsažná hra Kvarteta Vertavo.“

„Sbor Czech Ensemble Baroque se tento večer nepohybuje v obvyklých vodách, ale velmi dobře je schopen dosáhnout i romantického zvuku.“

Přední sklo je plné hmyzu. Polovina června, hodina před půlnocí a cesta sotva setmělou krajinou vede z koncertu silnicemi, kde není kromě můr a dalších létajících mátoh živáčka. Festival Concentus Moraviae člověka spolehlivě zavede mimo velká centra, do míst na jihu Moravy a na východním kraji Vysočiny, kde samozřejmě nedávají dobrou noc lišky, ale kde se přesto klasika neobjevuje denně. Včera Tišnov, o den dříve Boskovice. Hudba v památkově cenném prostředí a v komorní posluchačské pospolitosti si na nic nehraje a dělá radost.