„Pro zahájení realizace rekonstrukce varhan je nutné, aby na účtu byly shromážděny finanční prostředky, které by pokryly náklady alespoň do výše 80 procent.“

„Práce na obnově svatojakubských varhan jsou odhadovány na jeden až dva roky.“

„K veřejnosti směřuje výzva k finanční podpoře záměru.“

Varhany v bazilice svatého Jakuba v Praze na Starém Městě, největší v Česku, jsou na hranici životnosti a fungují jen díky maximální péči varhanářů. Není to stav dlouhodobě udržitelný. Potřebnou rekonstrukci vyčíslují Řád minoritů a Nadační fond Sancti Jacobi Organum částkou padesáti milionů korun.

Kompletní generální rekonstrukce největších českých varhan, s finančními náklady převyšujícími možnosti Řádu minoritů jako vlastníka i Nadačního fondu Sancti Jacobi Organum, je nutná. V poslední době se objevují u svatojakubských varhan čím dál více nedostatky, které jsou pozůstatkem minulých úprav, ale které vznikají i opotřebováním materiálu během let. Potřebná částka je pěti zahraničními varhanářskými firmami v jejich posudcích aktuálně vyčíslena na padesát milionů korun. K veřejnosti proto směřuje výzva k finanční podpoře záměru.

V římskokatolické bazilice sv. Jakuba v Praze na Starém Městě, v chrámu s jedinečnou akustikou, je na kůru umístěn čtyřmanuálový nástroj s 8277 píšťalami a 91 znějícími rejstříky. Je využíván při bohoslužbách, při nedělních varhanních půlhodinkách a v létě také při Mezinárodním varhanním festivalu za účasti předních světových interpretů, který se letos, a to od 3. srpna do 21. září, uskuteční už poosmadvacáté. Díky aktuální dispozici na tyto varhany lze hrát bez omezení hudbu od baroka až po soudobou tvorbu.

Původ velkých svatojakubských varhan spadá do roku 1705. Postavil je Abraham Starck z Lokte. Do dnešní doby se zachovala tehdejší varhanní skříň. V průběhu staletí došlo k několika dispozičním úpravám, nejvýznamnějším ve dvacátém století.

Nezbytná je celková modernizace traktury, vzduchového systému, korektura dispozice a revize píšťalového materiálu. Vnitřní struktura hlavní skříně je nyní chaotická, což má vliv na zvuk a následně i údržbu. Je nutné zhotovit nové vzdušnice, měchy, vzduchovody, opatřit nové ventilátory a postavit nové boční žaluziové skříně.

Práce na obnově svatojakubských varhan jsou odhadovány na jeden až dva roky. Rozdělení rekonstrukce na etapy, umožňující hru na nástroj mezi etapami, není technicky možné. Je potřeba rekonstruovat celý nástroj najednou.

Pro zahájení realizace rekonstrukce varhan je nutné, aby na účtu byly shromážděny finanční prostředky, které by pokryly náklady alespoň do výše 80 procent. Až poté bude následovat výběr konkrétní firmy, detailní rozpracování plánu rekonstrukce a podepsání smlouvy.

Současný stav varhan se daří udržovat jen díky pečlivé práci varhanářů Vladimíra Turnwalda a Václava Vály. Není to však podle titulní varhanice kostela Ireny Chřibkové stav dlouhodobě udržitelný.

Prakticky celé vzduchové hospodářství, které pochází z první poloviny 20. století, se jeví jako dosluhující. Vzdušnice v hlavní skříni jsou z nekvalitního dřeva, způsob provedení je už zastaralý, stále častěji dochází k nejrůznějším závadám a únikům vzduchu. Totéž platí o vzduchovodech. Hlavní měch je zřejmě z původních starých varhan, je popraskaný a ve špatném stavu. Následkem úniků vzduchu se při delší hře v plném zvuku jeho kolísáním projevuje vzduchová nedostatečnost. Starší jazykové rejstříky jsou vahou sesedlé a intonačně neodpovídají požadavkům. Některé píšťaly, které byly při minulých opravách pozměněny, mají špatný ozev a jsou poškozené vlivem častého ladění, občas je doprovázejí i různé pazvuky.

První přestavba svatojakubských varhan se uskutečnila roku 1754, k dalším dispozičním změnám došlo v druhé polovině 19. století. Romantizační proces pokračoval v roce 1906. Zcela zásadní zásah do varhan, tehdy ještě v podstatě barokních, se stal v roce 1941 podle návrhu varhaníka Bedřicha Antonína Wiedermanna. K další přestavbě se přistoupilo v roce 1956, kdy začal postupný odklon od romantického chápání rejstříkové kompozice a návrat k baroknímu schématu. Poslední rozsáhlá přestavba je datována roky 1981 až 1982. V nové dispozici byly obnoveny všechny původní barokní hlasy, ale ponechány i četné zajímavé romantické barvy. V roce 2011 se uskutečnila modernizace hracího stolu.

Foto: Facebook – Mezinárodní varhanní festival, Venture club z.s., Alena Mrázová