neděle, 30 září 2018 13:28

Východní křesťanství a hledání krásy

Autor:

„Každý počin v duchovní hudbě vnímáme jako hledání původní prakrásy.“

„V Praze zazní dosud neznámé skladby z rukopisu z kyperských archivů.“

„Poslední koncert festivalu se zabývá hesychasmem - tichem a vnitřním mlčením.“ 

 

DSCN2757-Kreml

 

Milovat krásu, tak zní v českém překladu název spolku Philokallia, pořadatele pražského festivalu pravoslavné hudby. A název festivalu Archaion Kallos se dá přeložit jako původní, starobylá, archetypální krása – „prakrása“. Přehlídka se koná od 1. do 18. října a obsahuje vedle koncertů také výstavy, přednášky a další doprovodné akce.

Devátý ročník se zabývá tématem Hudba doby osvícenství na křesťanském Východě a nechal se k tomu inspirovat 240. výročím úmrtí největšího postbyzantského skladatele 18. stol. Petra Pelloponisia. „Vnímáme každý počin v duchovní hudbě, ať už v jejím komponování, nebo v interpretaci, jako hledání této původní prakrásy. Krásy, kterou spatřil člověk v ráji a kterou sám po stvoření měl,“ vysvětluje hudebník Marios Christou, hlavní iniciátor a pořadatel, své dlouhodobé cíle. Do letošního programu, který upřesňuje jako „Osvícenství a osvícení v hudbě východního křesťanství“, zařadil mimo jiné dosud neznámé byzantské skladby z rukopisů kyperských archivů a tradiční lidovou duchovní hudbu z různých míst bývalé byzantské říše, ale také hudební přesahy vycházející z pravoslavné spirituality – například ojedinělou kombinaci instrumentální hudby a live electronics.

 

110433913824363052609482822104935043642656o

 

Pojem „světlo“ je základem obou slov – osvícenství i osvícení, přitom jejich chápaní a vliv na Východě a na Západě jsou zcela odlišné. Západní osvícenství se podle pořadatelů zaměřuje zejména na lidský rozum a logiku jako hlavní prostředky poznání a rozvíjení, tedy „osvětlení“ člověka. Ve stejné době na Svaté hoře Athos světec Nikodém Svatohorec kompiluje jeden z nejdůležitějších spisů pravoslavné spirituality – Filokalii, podle které člověk může být doopravdy osvícen jen „nestvořeným světlem“, tedy pomocí „Božských nestvořených energií“. A v tomto procesu lidský rozum a logika nehrají zásadní roli. „Duchovní hudba, jak na západě, tak i na východě Evropy, reflektuje velmi zajímavým způsobem ideje západního osvícenství a také pravoslavné chápání osvícení. Tomuto tématu budοu věnovány dva koncerty festivalu, jedna bohoslužba, přednášky a hlavně Mezinárodní konference Duchovní hudba na Východě a na Západě,“ vysvětluje Marios Christou.

Další zajímavostí tohoto ročníku je koncert Kypr – Ostrov svatých a křižovatka hudebních kultur. Představí v Praze dosud neznámé skladby z rukopisu kyperských archivů, konkrétně z hudebních archivů kláštera Kykkos a Kyperského arcibiskupství. V české premiéře se také lze těšit na vícehlasá moteta z významného kyperského rukopisu známého jako Turínský kodex J.II.9.

 

P8020047

 

Vedle toho samozřejmě zazní v širokém spektru hudby východního křesťanství slavné duchovní skladby mistrů vyspělého slovanského vícehlasu, jako je třeba celonoční bdění Sergeje Rachmaninova nebo díla současných autorů Arvo Pärta a Gennadije Lapajeva. Jako každý rok jsou součástí festivalu také světové premiéry skladeb mladých českých autorů, tentokrát Jakuba Rataje a Jana Duška. Tedy zdaleka ne pouze byzantská hudba.

V prvním programu, „kyperském“, se budou v pravoslavném kostele svatých Cyrila a Metoděje v dialogu mísit západní a východní tradice. Přesně tak tomu ostatně bylo ve středověku v kyperských chrámech. Účinkovat budou Schola Gregoriana Pragensis, řecký hudebník Antonios Aetopoulos, Sbor Arcibiskupského gymnázia a soubor Philokallia Ensemble, který trvale působí v místě konání koncertu.

 

302266928760691559050504933541839568371712o

 

Další koncert představí 4. října v kontrastní dramaturgii různá zhudebnění katolické mše z pera velkých mistrů klasické hudby, jako je například Wolfgang Amadeus Mozart, a zároveň pozoruhodná zhudebnění východní liturgie sv. Jana Zlatoústého od proslulých ukrajinských autorů Maxima Berezovského a Dmitrije Bortňanského. Úkolu se zhostí Piccolo coro & Piccola orchestra s markem Valáškem, Pražský mužský komorní sbor se sbormistrem Alexej Kleptsin. V sobotu 13. října následuje program nazvaný podle skladby Sergeje Rachmaninova Celonoční bdění. Právě při něm zazní v premiéře Čtyři písně Šalamounovy z pera Jana Duška. Účinkuje Bohemiachor se sbormistrem Kryštofem Spiritem.

 

4219959110102100358169027805610238752587776o

 

Tradiční lidová duchovní hudba z různých míst bývalé byzantské říše – z Kypru, Thrákie, Konstantinopole a podobně – bude 16. října v rukou řeckých souborů Chorodia Agiu Georgiu, Qaraba Ensemble a dalších hostů. Tento koncert se uskuteční ve spolupráci s Ústavem řeckých a latinských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Kampusu Hybernská. Na AMU se uskuteční o dva dny později program s názvem „Světlo tiché…“ a s podtitulem „Hudbou (z) ticha k osvícení“. Tento poslední koncert festivalu se tradičně zabývá hesychasmem, tedy tichem a vnitřním mlčením. Tentokrát je inspirován tématem letošního ročníku, to znamená duchovní hudbou jako prostředkem osvícení.

Liturgie sv. Jana Zlatoústého se skladbami největších konstantinopolských skladatelů 18. století, jimiž byli Panagiotis Chalatzoglou nebo Petros Peloponnesios, bude znít při bohoslužbě v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje 7. října dopoledne. Účinkuje Protopsaltis Konstantinos Bousdekis s doprovodným sborem. V karpatském chrámu sv. archanděla Michaela v Kinského zahradě je během festivalu k vidění výstava pravoslavných ikon Kornela Teofila Popa.

 

421616201009605009210738138827001002721280o

Foto Philokallia, Petr Veber

 

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.