„Každý počin v duchovní hudbě vnímáme jako hledání původní prakrásy.“

„V Praze zazní dosud neznámé skladby z rukopisu z kyperských archivů.“

„Poslední koncert festivalu se zabývá hesychasmem – tichem a vnitřním mlčením.“ 

Milovat krásu, tak zní v českém překladu název spolku Philokallia, pořadatele pražského festivalu pravoslavné hudby. A název festivalu Archaion Kallos se dá přeložit jako původní, starobylá, archetypální krása – „prakrása“. Přehlídka se koná od 1. do 18. října a obsahuje vedle koncertů také výstavy, přednášky a další doprovodné akce.

Devátý ročník se zabývá tématem Hudba doby osvícenství na křesťanském Východě a nechal se k tomu inspirovat 240. výročím úmrtí největšího postbyzantského skladatele 18. stol. Petra Pelloponisia. „Vnímáme každý počin v duchovní hudbě, ať už v jejím komponování, nebo v interpretaci, jako hledání této původní prakrásy. Krásy, kterou spatřil člověk v ráji a kterou sám po stvoření měl,“ vysvětluje hudebník Marios Christou, hlavní iniciátor a pořadatel, své dlouhodobé cíle. Do letošního programu, který upřesňuje jako „Osvícenství a osvícení v hudbě východního křesťanství“, zařadil mimo jiné dosud neznámé byzantské skladby z rukopisů kyperských archivů a tradiční lidovou duchovní hudbu z různých míst bývalé byzantské říše, ale také hudební přesahy vycházející z pravoslavné spirituality – například ojedinělou kombinaci instrumentální hudby a live electronics.

Pojem „světlo“ je základem obou slov – osvícenství i osvícení, přitom jejich chápaní a vliv na Východě a na Západě jsou zcela odlišné. Západní osvícenství se podle pořadatelů zaměřuje zejména na lidský rozum a logiku jako hlavní prostředky poznání a rozvíjení, tedy „osvětlení“ člověka. Ve stejné době na Svaté hoře Athos světec Nikodém Svatohorec kompiluje jeden z nejdůležitějších spisů pravoslavné spirituality – Filokalii, podle které člověk může být doopravdy osvícen jen „nestvořeným světlem“, tedy pomocí „Božských nestvořených energií“. A v tomto procesu lidský rozum a logika nehrají zásadní roli. „Duchovní hudba, jak na západě, tak i na východě Evropy, reflektuje velmi zajímavým způsobem ideje západního osvícenství a také pravoslavné chápání osvícení. Tomuto tématu budοu věnovány dva koncerty festivalu, jedna bohoslužba, přednášky a hlavně Mezinárodní konference Duchovní hudba na Východě a na Západě,“ vysvětluje Marios Christou.

Další zajímavostí tohoto ročníku je koncert Kypr – Ostrov svatých a křižovatka hudebních kultur. Představí v Praze dosud neznámé skladby z rukopisu kyperských archivů, konkrétně z hudebních archivů kláštera Kykkos a Kyperského arcibiskupství. V české premiéře se také lze těšit na vícehlasá moteta z významného kyperského rukopisu známého jako Turínský kodex J.II.9.

Vedle toho samozřejmě zazní v širokém spektru hudby východního křesťanství slavné duchovní skladby mistrů vyspělého slovanského vícehlasu, jako je třeba celonoční bdění Sergeje Rachmaninova nebo díla současných autorů Arvo Pärta a Gennadije Lapajeva. Jako každý rok jsou součástí festivalu také světové premiéry skladeb mladých českých autorů, tentokrát Jakuba Rataje a Jana Duška. Tedy zdaleka ne pouze byzantská hudba.

V prvním programu, „kyperském“, se budou v pravoslavném kostele svatých Cyrila a Metoděje v dialogu mísit západní a východní tradice. Přesně tak tomu ostatně bylo ve středověku v kyperských chrámech. Účinkovat budou Schola Gregoriana Pragensis, řecký hudebník Antonios Aetopoulos, Sbor Arcibiskupského gymnázia a soubor Philokallia Ensemble, který trvale působí v místě konání koncertu.

Další koncert představí 4. října v kontrastní dramaturgii různá zhudebnění katolické mše z pera velkých mistrů klasické hudby, jako je například Wolfgang Amadeus Mozart, a zároveň pozoruhodná zhudebnění východní liturgie sv. Jana Zlatoústého od proslulých ukrajinských autorů Maxima Berezovského a Dmitrije Bortňanského. Úkolu se zhostí Piccolo coro & Piccola orchestra s markem Valáškem, Pražský mužský komorní sbor se sbormistrem Alexej Kleptsin. V sobotu 13. října následuje program nazvaný podle skladby Sergeje Rachmaninova Celonoční bdění. Právě při něm zazní v premiéře Čtyři písně Šalamounovy z pera Jana Duška. Účinkuje Bohemiachor se sbormistrem Kryštofem Spiritem.

Tradiční lidová duchovní hudba z různých míst bývalé byzantské říše – z Kypru, Thrákie, Konstantinopole a podobně – bude 16. října v rukou řeckých souborů Chorodia Agiu Georgiu, Qaraba Ensemble a dalších hostů. Tento koncert se uskuteční ve spolupráci s Ústavem řeckých a latinských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Kampusu Hybernská. Na AMU se uskuteční o dva dny později program s názvem „Světlo tiché…“ a s podtitulem „Hudbou (z) ticha k osvícení“. Tento poslední koncert festivalu se tradičně zabývá hesychasmem, tedy tichem a vnitřním mlčením. Tentokrát je inspirován tématem letošního ročníku, to znamená duchovní hudbou jako prostředkem osvícení.

Liturgie sv. Jana Zlatoústého se skladbami největších konstantinopolských skladatelů 18. století, jimiž byli Panagiotis Chalatzoglou nebo Petros Peloponnesios, bude znít při bohoslužbě v pravoslavném chrámu sv. Cyrila a Metoděje 7. října dopoledne. Účinkuje Protopsaltis Konstantinos Bousdekis s doprovodným sborem. V karpatském chrámu sv. archanděla Michaela v Kinského zahradě je během festivalu k vidění výstava pravoslavných ikon Kornela Teofila Popa.

Foto Philokallia, Petr Veber