neděle, 08 září 2019 10:00

Litoměřické varhanní léto zakončí Tomáš Thon s Markem Ebenem

Autor:

„Firma Jehmlich Orgelbau Dresden existuje dodnes a v roce 2000 provedla generální rekonstrukci nástroje, což bylo vynikající řešení.“

„Hodí se k interpretaci renesanční a barokní hudby. Jeho tutti je zvučné a dokáže naplnit celý chrám.“

„Od roku 1991 do 2019 se uskutečnilo 157 koncertů.“

 

0

 

V katedrále sv. Štěpána se letošní rok koná již 29. ročník mezinárodního hudebního festivalu Litoměřické varhanní léto. Nabízí celkem čtyři koncerty – jeden byl v červnu, druhý v červenci, třetí v srpnu a čtvrtý se teprve uskuteční, bude to 18. září. Festival je u nás už tradiční záležitostí varhanní kultury, má renomé a vystoupili na něm umělci z mnoha zemí světa. Důvodem konání festivalu právě v tomto chrámu jsou mimořádné varhany bratří Jehmlichů z Drážďan, které se tam nacházejí.

Počátky katedrály sv. Štěpána v Litoměřicích souvisejí s rokem 1057, kdy kníže Spytihněv II. založil Kolegiátní kapitulu u kostela sv. Štěpána. Původně se jednalo o kostel románský, který byl později goticky přestavěn. V letech 1662-1664 byl zbořen a na jeho místě byla v letech 1664-1668 vystavěna katedrála ve stylu raného baroka, a to za působení biskupa Königsegga. Do stavby se zapojili také stavitelé Domenico Orsi a Giullio Broggio. Jedná se o krásnou stavbu s důstojným interiérem obsahujícím i obrazy Karla Škréty, Jana Czecha či Jana Petra Molitora. Vedle katedrály stojí vysoká bílá věž, která spolu s ní tvoří dominantu města. Tomuto místu se říká Dómský vrch či Dómský pahorek.

 

4

 

K vzácnému inventáři patří i dvoje varhany: jedny moderní od varhanářské firmy Gebrüder Jehmlich z Drážďan z roku 1941 a druhé, renesanční, od českolipského varhanáře Davida Deckera pravděpodobně z roku 1627, které patří k nejstarším u nás. Do původních bílých rokokových skříní varhan, které byly postaveny varhanářem Antonínem Reissem, vystavěli bratři Jehmlichové za války moderní nástroj. Je syntézou varhan ve smyslu tzv. Varhanního hnutí, které požadovalo návrat k barokním dispozičním principům, a varhan 20. století. Tehdejší biskup Antonín Alois Weber vyslyšel prosby drážďanských varhanářů, kteří po něm požadovali větší zakázku, a tak mohl vzniknout tento vzácný nástroj. Oni se díky tomu zachránili před odvedením do německé armády na východní frontu.

Firma Jehmlich Orgelbau Dresden existuje dodnes a v roce 2000 provedla generální rekonstrukci nástroje, což bylo vynikající řešení. Nástroj má čtyři manuály, pedál a celkem 53 znějících rejstříků. První manuál je zadní positiv, druhý je hlavní, třetí je v žaluziových skříních a čtvrtý je korunní stroj. Traktura varhan je elektropneumatická. Nástroj se hodí k interpretaci německé romantické hudby a hudby 20. století. Patří k mimořádným nástrojům České republiky. Akustika katedrály je pro něj velmi příznivá.

 

8

 

Menší varhany, které se nacházejí na pravé boční empoře, byly instalovány roku 2010. O rekonstrukci se postaral mistr varhanář Vladimír Šlajch. Původně byly určeny snad pro kostel v Doksech. Nástroj je jednomanuálový a má pedál, který je permanentně spojen s manuálem pedálovou spojkou. Dispozice pedálu je unikátní a v Čechách neobvyklá – obsahuje pouze dvoustopý a jednostopý rejstřík. V manuálu je taktéž vzácný rejstřík Regál, který ovšem není původní. Celkem má nástroj 11 rejstříků, krátkou oktávu a mechanickou trakturu. Ladění je nerovnoměrně temperované. Hodí se k interpretaci renesanční a barokní hudby. Jeho tutti je zvučné a dokáže naplnit celý chrám.

Skutečnost, že katedrála disponuje výjimečnými varhanami, inspirovala tamní hudbymilovné občany k myšlence pořádání varhanních koncertů již před rokem 1989, tehdy to bylo však ještě nemyslitelné. Teprve v roce 1990 se uskutečnil první koncert. Bohdan Malanovicz přišel s myšlenkou na pořádání varhanní přehlídky a v roce 1991 se uskutečnil první ročník festivalu Litoměřické varhanní léto. Organizační zázemí mu poskytl Dům kultury Litoměřice ve spolupráci s Biskupstvím litoměřickým. Nejdříve byl financován Okresním úřadem, posléze městem Litoměřice. Spoluzakladatelka Jana Jenčková řídila festival do roku 2005, do roku 2011 byl poradcem Jaroslaw Malanovicz, docent varhanní hry z varšavské Hudební akademie Fryderika Chopina. Nyní je festival v dobrých rukou Městských kulturních zařízení Litoměřice.

 

2

 

Od roku 1991 do 2019 se uskutečnilo 157 koncertů (včetně toho posledního zářijového), umělců se ho zúčastnilo na 180, počet zastoupených zemí umělců je 24 ze čtyř kontinentů světa. Konkrétně zde vystoupili umělci z České republiky, Slovenské republiky, Německa, Belgie, Běloruska, Filipín, Finska, Francie, Irska, Itálie, Japonska, Jihoafrické republiky, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Norska, Polska, Rakouska, Ruska, Španělska, Švédska, Švýcarska, Spojených států amerických a Velké Británie.

V letošním ročníku vystoupili varhaníci Pavel Kohout, Petr Vacek, Irena Chřibková a 18. září vystoupí Tomáš Thon spolu s hercem Markem Ebenem. Na programu bude cyklus Job pro varhany a recitátora zkomponovaný významným českým skladatelem Petrem Ebenem (1929-2007). Tuto starozákonní látku zpracoval Eben v roce 1987. Cyklus má osm částí – jednotlivé věty jsou prokládány recitací textu. Posluchačsky po hudební i textové stránce patří k náročnějším Ebenovým dílům, některé vybrané části se hrají i samostatně. Tento koncert má být součástí oslav 800. výročí založení královského města Litoměřice.

 

7

 

Litoměřickému varhannímu festivalu lze popřát především co nejdelší trvání a úspěšný jubilejní ročník v následujícím roce 2020. Pořadatelem je vedle Městských kulturních zařízení Litoměřice a města Litoměřice i Biskupství litoměřické.

 

Foto: Archiv Kulturní a konferenční centrum Litoměřice, Wikipedia

Petr Vacek

Vystudoval Konzervatoř Pardubice v oborech hra na varhany a dirigování a JAMU v Brně v oborech hra na varhany a dirigování orchestru, v rámci něhož se věnoval i dirigování sboru, a to u předních českých sbormistrů. Věnuje se sólové koncertní činnosti (Teplické varhanní léto, Mezinárodní varhanní festival Zdeňka Pololáníka v České Třebové, Bachův varhanní podzim, Litoměřické varhanní léto), doprovodu sólistů i pěveckých sborů a dirigentské i sbormistrovské činnosti (smíšený pěvecký sbor Josef Bohuslav Foerster Přelouč). Obdržel cenu Sbormistr-junior v roce 2013 od Unie českých pěveckých sborů za přínosnou sbormistrovskou činnost. Velmi ho baví také hudební pedagogika, jíž se věnuje na ZUŠ Habrmanova v Hradci Králové. V minulosti účinkoval ve hře Petera Schaffera Amadeus ve Východočeském divadle Pardubice, kde hrál menší roli.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.