Petr Vacek

Petr Vacek

Absolvoval Konzervatoř Pardubice v oborech hra na varhany a dirigování a JAMU v Brně taktéž ve dvou hlavních oborech, a to ve hře na varhany a dirigování orchestru. V rámci toho se věnoval i dirigování sboru, a to u předních českých sbormistrů. Je koncertně činný jako sólista (Teplické varhanní léto, Mezinárodní varhanní festival Zdeňka Pololáníka v České Třebové, Bachův varhanní podzim, Litoměřické varhanní léto), doprovází také sólisty i pěvecké sbory, diriguje orchestry a sbory (Královéhradecký komorní orchestr, Smíšený pěvecký sbor Josef Bohuslav Foerster Přelouč). Obdržel cenu Sbormistr-junior v roce 2013 od Unie českých pěveckých sborů za přínosnou sbormistrovskou činnost. Velmi ho baví také hudební pedagogika, jíž se věnuje na ZUŠ Habrmanova v Hradci Králové. V minulosti účinkoval ve hře Petera Schaffera Amadeus ve Východočeském divadle Pardubice, kde hrál menší roli. Dálkově se věnuje studiu Muzikologie na Univerzitě Palackého v Olomouci.

10

„Vranický se přátelil s Haydnem i Beethovenem a byl též vyhledávaným dirigentem.“

„Orchestr se sólistou Ivo Kahánkem zvěční výběr z Chopinovy koncertantní kompozice Andante spianato a Velká brilantní polonéza Es dur.“

„Nahrávání hudby skladatele Vranického je záslužné a objevné.“

Komorní filharmonie Pardubice, která byla nucena kvůli koronavirové pandemii od března zrušit své abonentní i další koncerty, poprvé „živě“ zahrála v červnu na koncertě v Ostrově nad Ohří na Mezinárodním hudebním festivalu J. C. F. Fischera a potom na Hudebním létu Kuks ve Dvoře Králové nad Labem. Ve stejném měsíci doprovodila i absolventy Konzervatoře Pardubice na jejich absolventském orchestrálním koncertě. Avšak orchestry nežijí jen koncertní činností, ale i natáčením CD a samostatných nahrávek.

 
2

„Na otázku, zda mám vzory, odpovídám jednoznačně ano. V prvních letech studia to byly samozřejmě hvězdy jako Bernstein, Karajan a náš Václav Neumann.“

„Největší dirigentský zážitek je pro mě asi moment, kdy celý koncert proběhne jakoby jedním dechem.“

„Potenciál pardubické filharmonie je právě v jejím specifickém komorním obsazení. A z toho vyplývá i repertoár.“

Známý český dirigent Stanislav Vavřínek je od roku 2018 šéfdirigentem Komorní filharmonie Pardubice. Pochází z obce Hluk u Uherského Hradiště a na brněnské konzervatoři vystudoval hru na flétnu a dirigování, v němž pokračoval na Akademii múzických umění v Praze. Po studiích na HAMU absolvoval ještě mistrovské dirigentské kurzy u Roberta Benziho ve Švýcarsku. V minulosti spolupracoval s Filharmonií Brno, Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Pražskou komorní filharmonií, Filharmonií Hradec Králové, Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy FOK, Slovenskou filharmonií, Gdaňskou filharmonií, orchestrem Symphoniker Hamburg atd. V roce 2007 debutoval na Mezinárodním hudebním festivalu Pražské jaro se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a na svém kontě má devět natočených CD. V letech 1994 až 1998 byl hlavním dirigentem Pražského studentského orchestru, mezi lety 1999 až 2008 působil jako šéfdirigent Jihočeské komorní filharmonie v Českých Budějovicích a od roku 2008 do roku 2015 byl šéfdirigentem Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně. Čtyři roky též pracoval jako pedagog na Katedře dirigování HAMU v Praze, své alma mater. Nyní vyučuje na dirigentském oddělení Konzervatoře Pardubice.

 
5

„Orchestr je ve výborné formě. Za jeho vysokou úrovní stojí roky cílevědomé práce.“

„V Pardubicích jsem studovala na konzervatoři, město i Dům hudby, ve kterém filharmonie sídlí, tak důvěrně znám.“

„Když něco dobře funguje, není třeba za každou cenu inovovat. Přicházíme ale s konceptem Klubu přátel filharmonie.“

Koronavirová pandemie výrazně zasáhla do činnosti orchestrů, sborů i uměleckých škol v celé České republice. Komorní filharmonie Pardubice zrovna zkoušela na zahajovací koncert Pardubického hudebního jara, když nařízení Bezpečnostní rady státu vydané v březnu letošního roku zakázalo konání všech akcí, včetně koncertů, pro více než 100 lidí, což spolu s dalšími nařízeními vedlo k jejich zrušení. Od 10. března uplynuly již téměř tři měsíce a v současné době je možné opět veřejné koncerty při dodržení epidemiologických opatření konat. Ptali jsme se tedy nové manažerky koncertní činnosti zdejšího orchestru Vladislavy Kopecké, jak orchestr trávil „koronavirové volno“, co ho čeká v blízké budoucnosti a co ji samotnou přivedlo do Pardubic k filharmonii.

 
2

„K doprovodu bohoslužeb využívali farníci nejdříve jen harmonia: první značky Petrof Hradec Králové a druhé Hinkel.“

„Píšťalovými varhanami disponovala zdejší náboženská obec až od roku 1985.“

„Je pozoruhodné, že i po tolika letech bez generální opravy nástroj funguje zcela spolehlivě, ačkoli se jedná o obyčejné varhany tehdejší doby.“

Následující díl cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské pojednává o nástroji ve Sboru Tůmy Přeloučského v Přelouči, sídle tamní náboženské obce. Varhany byly původně určeny pro jiný kostel, pocházejí zřejmě z roku 1902 a do Přelouče se dostaly díky daru jedné místní členky. Postavil je pražský varhanář Heinrich Schiffner, jsou jednomanuálové s pedálem a mají šest rejstříků.

 
0

„Vysokomýtský Husův sbor byl postaven roku 1937 a od roku 1990 je památkově chráněn.“

„Na konci roku 2019 varhanář Jan Karel ze Sázavy nainstaloval nový nástroj.“

„Jedná se o malé dvoumanuálové mechanické varhany s pedálem neobarokního typu a jedenácti rejstříky.“

Další díl cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské představuje varhany v Husově sboru ve Vysokém Mýtě. Původní nástroj tam postavila firma Jana Tučka ml. z Kutné Hory, pro svou poruchovost však byl roku 2019 nahrazen použitým neobarokním nástrojem od špičkové německé firmy Walcker z Ludwigsburgu.

 
4

„Nástroj postavil roku 1904 varhanář Andreas Schuster, zakladatel dodnes fungující firmy Orgelbau A. Schuster & Sohn v Olbersdorfu u Žitavy.“

„Varhany působí v kostele takřka dekorativním dojmem.“

„Dobrušské varhany mnoho let nehrály. Generální opravu inicioval až koncertní varhaník Pavel Svoboda.“

Další díl cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské představí již známé varhany v Husově sboru v Dobrušce, o jejichž opravu a propagaci se postaral vynikající český varhaník Pavel Svoboda. Tím bude tento díl trochu jiný než ty předchozí a následující. Tamní nástroj byl původně umístěn v krkonošském Rudníku, posléze se ho podařilo pořídit do dobrušského sboru. Postavil ho vynikající německý varhanář Andreas Schuster z Žitavy, což se zjistilo až v době jeho rekonstrukce. Opět se rozezněl roku 2015.

 
11

Další letošní událostí, nad kterou visel otazník kvůli současné koronavirové pandemii, byl Mezinárodní festival současného umění s duchovním zaměřením Forfest Czech Republic. Jeho centrem je hanácká Kroměříž. Když byl vyhlášen nouzový stav, pořadatelé jednali s umělci alespoň o natočení jejich koncertů bez publika. V současné situaci však bude možné festival uskutečnit takřka klasickým způsobem, ale bez některých zahraničních interpretů a v mírně zúžené verzi.

 
FIlipov

Další obětí koronavirové pandemie se stal XIV. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Varhanní duchovní hudba ve Filipově. Pořadatelé museli na léto zrušit pozvání již nasmlouvaným umělcům z České republiky i zahraničí. Zároveň však do kostela u Rumburku zvou alespoň na podzimní II. ročník Půlhodinek adventní varhanní hudby s Jiřím Chlumem a jeho hosty.  

 
1

„Varhany zde byly postaveny až roku 1952, do té doby se bohoslužby doprovázely jen na harmonium.“

„Dispozici nástroje navrhl profesor pražské konzervatoře a koncertní varhaník Jan Bedřich Krajs.“

„Varhany prošly v letech 1999 až 2000 generální opravou, kterou realizoval varhanář František Nožina z Prahy, a to za éry biskupa Štěpána Kláska.“

Další díl volného cyklu Vybrané varhany Královéhradecké diecéze Církve československé husitské představuje varhany ve Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové, hlavním kostele diecéze, jenž je mimořádným dílem významného architekta Josefa Gočára. Zdejší varhany postavil v padesátých letech podnik Organa Kutná Hora za takřka 1 000 000 Kčs. Jedná se o největší diecézní nástroj s bohatou dispozicí.

 
1

„V posledních letech jsme svědky vydávání mnoha organologických publikací, o žádném jiném nástroji se u nás tolik nepíše.“

„Kniha v sobě zahrnuje popisy a fotografie celkem 114 vybraných varhan z konce 16. století až po současnost.“

„Konstatují, že se nemůže jednat o zcela vyčerpávající dílo, což je logické.“

Od sklonku minulého roku je v českých knihkupectvích k dostání překrásná obrazová kniha Nejvýznamnější varhany České republiky. Jedná se o unikátní monografii, která synteticky a aktuálně pojednává o nástrojích různých slohových období nacházejících se v celé naší vlasti. Obsahuje technické popisy daných nástrojů a vždy také jejich několik fotografií. Autory knihy jsou dva čeští organologové: jeden diecéze pražské a druhý ostravsko-opavské.

 
Strana 1 z 3