Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

0

„Ještě jsme ani nezačali s reklamou a už byl koncert v synagoze vyprodaný.“

„Ohrnovali nad ním nos a trvalo to dlouho.“

„Bylo mi osmnáct. Byl to koncert, který se mnou zacloumal.“

Martinů Festtage se v Basileji letos v listopadu konaly pětadvacátým rokem. Vystoupil při nich Gidon Kremer, zněl jazz i hudba Viktora Ullmanna a Petra Ebena a od Bohuslava Martinů mimo jiné mechanický balet Podivuhodný let a kantáta Izajášovo proroctví. Za pořádáním přehlídky stojí pianista Robert Kolínský. Narodil se ve Švýcarsku a žije tam, ale jeho rodiče přišli v roce 1968 z Československa. I když se píše Kolinsky, drží si díky nim, a teď nadále i díky vlastním dětem, dobrou češtinu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus dnes, v den narozenin skladatele, zmiňuje faktory, které působí na podobu festivalu, a přibližuje, jak se dostal k hudbě Bohuslava Martinů.

 
8

„Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že jinde ten festival prostě být nemůže.“

„Z Jezerní scény přicházejí do rozpočtu největší peníze.“

„Se Salcburkem nesoupeříme.“

V létě 2020 se bude na festivalu Bregenzer Festpiele druhým rokem hrát v amfiteátru na břehu Bodamského jezera Verdiho Rigoletto. Naplánováno je bezmála třicet představení. Vedle toho se chystá do sálu ve Festspielhausu Boitova opera Nero, do Operního studia Haydnova Armida a premiéru bude mít komická opera buffa Impresario Dotcom, kterou podle Goldoniho předlohy napsala slovenská autorka Ľubica Čekovská. Na programu jsou i koncerty. U mnohého z toho bude opět Pražský filharmonický sbor, který dnes v Praze slaví na koncertě v Rudolfinu 85. výročí a který si v Bregenzu na samém západě Rakouska letos o prázdninách připomínal deset let pozice rezidenčního tělesa. Že tam s ním pořadatelé počítají i nadále, potvrzuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus i umělecká ředitelka přehlídky Elisabeth Sobotka.

 
pátek, 06 prosinec 2019 17:36

Beethoven pro tři

PKF2019-12-03A4-prokofjevhaydnbeethovenHR-c-Vaclav-Hodina-104

„Prokofjevova Klasická symfonie působila zběžně, až moc usedle, uměřeně.“

„Beethovenův Trojkoncert figuroval v programu jako jeho přirozený vrchol a také se jím stal.“

„Byli jsme svědky spíše introvertní hry. Hry jemné možná až nestylově.“

Orchestr PKF-Prague Philharmonia hrál na prvním prosincovém abonentním koncertě klasicky a neoklasicky. Hostující trio tvořené třemi mladými instrumentalistkami se s ním velmi jemně a neotřele zhostilo Beethovenova Trojkoncertu. Od hostujícího dirigenta Simona Krečiče však ani v této partituře, ani v případě Haydnovy a Prokofjevovy hudby mimořádné podněty nevycházely.

 
10

"Nejprve chci udělat nějakou viditelnou práci – a potom pomalu docházet k nějakému ovoci."

"Kdybych přišel do Hradce Králové řekněme z Paříže, asi bych to měl těžší."

"Blíží se mi padesátka, a tak si myslím, že některé věci mohu postupně opustit a trochu se uvolnit pro další dobrodružství."

Švýcar Kaspar Zehnder, šéfdirigent Filharmonie Hradec Králové a šéfdirigent Symfonického orchestru Biel Solothurn ve své zemi, řídí dnes večer v královéhradeckém sále Filharmonie symfonický koncert, v jehož programu je třeba zvýraznit především hudbu Antonia Vivaldiho a Igora Stravinského. Dirigentovo jméno v něm figuruje také jako jméno sólového flétnisty. S působením v naší zemi má již zkušenosti z let 2005 až 2008, kdy stál jako nástupce Jiřího Bělohlávka v čele Pražské komorní filharmonie. V příštím roce oslaví Kaspar Zehnder padesátiny. Ve stejném roce si bude připomínat, stejně jako všichni ostatní evropští hudebníci, kulaté výročí narození Ludwiga van Beethovena. Následující rozhovor směřuje k jubileu vídeňského klasika, k současným i chystaným uměleckým aktivitám… a samozřejmě i k dnešnímu koncertu.

 
3

„Matouš Zukal vyhrál klavírní kategorii a získal Cenu pro nejlepšího účastníka.“

„Ve druhé kategorii zvítězilo Duo Bohémo – Pěruška a Vocetková.“

„O druhou cenu se dělí Quasi duo a Krásovo kvarteto.“

Cenu pro nejlepšího účastníka Soutěže Nadace Bohuslava Martinů získal letos klavírista Matouš Zukal, absolvent Pražské konzervatoře a student AMU, jehož učitelem je Ivo Kahánek. Na koncertě laureátů zahrál v neděli v pražském Sále Martinů výběr ze skladatelových Osmi preludií a pak Sonatu per pianoforte od Luboše Sluky.

 
neděle, 01 prosinec 2019 20:07

Zemřel dirigent Mariss Jansons

V Petrohradě zemřel 30. listopadu ve věku 76 let dirigent Mariss Jansons. Do roku 2024 měl smlouvu se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu, jehož šéfdirigentem byl teď už sedmnáctou sezonu. Místo již nemocného Marisse Jansonse převzal nedávno pro tyto dny koncerty Vídeňských filharmoniků Jakub Hrůša. Jde o jeho debut u orchestru, se kterým však už jako s divadelním tělesem pracoval ve Vídeňské státní opeře. Od čtvrtka do 2. prosince vystupuje ve vídeňské síni Musikverein celkem čtyřikrát. Na programu jsou Dvořák, Bartók a Čajkovskij. Hrůša, který je šéfdirigentem Bamberských symfoniků a hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie a londýnského Philharmonia Orchestra, komentoval atmosféru ve vídeňském Zlatém sále po dirigentově úmrtí jako pohnutou – zvláště, když Jansonsův přítel Denis Matsuev zahrál jeho oblíbenou sólovou skladbu od Sergeje Rachmaninova… Během své kariéry jeden z nejlepších dirigentů světa vedl řadu prestižních orchestrů, mimo jiné Filharmonii v norské metropoli Oslo, Pittsburský symfonický orchestr a amsterodamský Královský orchestr Concertgebouw. Třikrát řídil proslulý Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků. Mariss Jansons se narodil v roce 1943 v Lotyšsku. Jeho otec Arvīds Jansons začínal jako asistent Jevgenije Mravinského u Leningradské filharmonie; zemřel v roce 1984 během dirigování.

neděle, 01 prosinec 2019 16:32

Varhanice pod Krušnými horami

1

„Michaela Káčerková se o starší cenné a dochované nástroje zajímá od dob studií.“

„Série Historické varhany Karlovarského kraje obsáhne větší počet CD zachycujících vzácné varhany, které si zachovaly původní zvukový charakter a nefigurují dosud na žádné nahrávce.“

„Jáchymovský kostel, stejně jako ten karlovarský, je součástí německojazyčného dědictví regionu.“

Nahrávací projekt Historické varhany Karlovarského kraje zavedl varhanici Michaelu Káčerkovou do Jáchymova. V minulých dnech v tamním kostele sv. Jáchyma natáčela pro svou druhou sólovou desku díla Franze Liszta, Sigfrida Karg-Elerta, Josepha Rennera, Johanna Sebastiana Bacha a Otomara Kvěcha. První CD, které vyšlo letos na podzim, pořídila v Karlových Varech v kostele svatých Petra a Pavla. Na tamní romantické varhany interpretovala pro záznam hudbu Maxe Regera, Bedřicha Antonína Wiedermanna, Bedřicha Janáčka, Bohuslava Martinů a dalších autorů.

 
sobota, 30 listopad 2019 18:20

Kavalír s růží

7

„V podání Richarda Strausse a libretisty Huga von Hofmannsthal je to dojemně krásné.“

„Neokázalou hvězdou páteční premiéry byla Václava Krejčí Housková.“

„Režisér nemá potřebu dílo přehnaně přeznačovat. A poslouchá hudbu.“

Poprvé je růže v etuji stříbrná, jen s kapkou vůně, ale na konci, kdy je ve hře opravdová láska, jde už o živou květinu. Maličkost, která v případě nové brněnské inscenace Straussova Růžového kavalíra charakteristicky dotváří promyšlenou a směrem k závěru opery čím dál emotivnější režii Jiřího Heřmana. Páteční premiéra byla jasným potvrzením skutečnosti, že je možné se pustit i do velkého a nelehkého díla světového repertoáru a že soubor Janáčkovy opery Národního divadla Brno je dobře veden. V jeho čele stojí umělec s velkou imaginací, s lidskou hloubkou a se zralou odvahou.

 
8

„Mysterium času je skrytým trumfem moderní české hudby.“

„Šlo o zcela legitimní provedení.“

„Beethovenova hrdinu a Kabeláče propojili Kadlec a Ivanović pojmem ´tlak´.“

Marko Ivanović a Petr Kadlec v koncertech pro studenty, organizovaných Českou filharmonií, dělají velkou a dobrou práci. V uplynulém týdnu zašli hodně daleko, když na této platformě prezentovali dokonce Kabeláčovo Mysterium času. Možná, že skladbu úplně všichni v publiku plně nestrávili, ale zpřítomnění odkazu tohoto autora posluchačům je každopádně možné vnímat jako záslužné. A už vůbec není k zahození, že byli s jeho hudbou konfrontováni mladí hráči České studentské filharmonie.

 

Britský časopis BBC Music Magazine ocenil jako „nahrávku měsíce“ desku Bamberských symfoniků, jejich šéfdirigenta Jakuba Hrůši a pianisty Ivo Kahánka. Na CD, které letos na podzim vydal Supraphon, jsou klavírní koncerty Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů. Dva české koncerty v mistrovském provedení, shrnuje nejprodávanější světový časopis se zaměřením na klasickou hudbu recenzi, hovořící o CD v superlativech. „Nemohu této nahrávce vyslovit větší pochvalu, než když řeknu, že se nad ní vznáší duch Rudolfa Firkušného,“ píše recenzent. O Dvořákově Koncertu g moll se vyjadřuje jako o jasně strukturovaném provedení, které se vyznačuje výjimečným citem, a o Inkantacích Bohuslava Martinů jako o souvislém celku s úchvatnou zvukovostí. Ivo Kahánek podle Supraphonu reagoval slovy, že jde o „obrovský kompliment celé české hudbě, jejíž některá díla jsou občas neprávem podceňována“. Jakub Hrůša se v reakci na prestižní ocenění vyznal z „upřímného a zaníceného úsilí“ a z toho, že se oba snaží být „služebníky litery i ducha“ hraných skladeb, v každém detailu i v celkovém vyznění. „Byli jsme v každém taktu samozřejmě zcela sami sebou, ale naše práce měla hlavně oslavit mimořádnou krásu těch děl,“ řekl. Na adresu sólisty pak uvedl: „Spolupráce s Ivo Kahánkem v sobě vždy spojuje nejvyšší myslitelnou profesionalitu a lidskou vřelost – a obojí je, myslím, založeno mimo jiné na jeho umělecké pokoře.“

Strana 1 z 43