PouusvAntonnkaBrnosecesn

„Slunovrat není podle autorových slov folklorní kompozicí, ale spíše folklorním kaleidoskopem věku globalizace.“

„Skladatel vstřebával nejrůznější podněty, které mi Morava nabízela – od modernistické architektury přes lidové písně až po rodinné kořeny; jeho prababička byla malérečka.“

„Věkový průměr tohoto tělesa je nízký, což je mně, mladému dirigentovi, velice příjemné, řekl šéfdirigent Robert Kružík.“

Ve Zlíně měla ve čtvrtek premiéru symfonická skladba Slunovrat současného českého autora Jana Ryanta Dřízala. Uvedla ji s novým šéfdirigentem Robertem Kružíkem tamní Filharmonie Bohuslava Martinů, která dílo objednala. Skladatele inspirovaly obrazy Joži Úprky, jehož dílo se stalo národopisným dokumentem folklóru jižní Moravy. Zhruba desetiminutové, posluchačsky vstřícné dílo volné formy, po převážně energickém vyznění uzavřené klidnějším dovětkem, zaujalo výraznými ohlasy na lidovou hudbu a na hudební jazyk Leoše Janáčka. Během večera zazněl také Dvořákův Klavírní koncert a Sukova Praga.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
101

„Závěrečný koncert festivalu zahájil – jak jinak – Antonín Dvořák, jehož geniálnímu odkazu je věnován.“

„Protagonisty večera se tím stali dva výborní slovenští operní sólisté Lenka Máčiková Kusendová a Ondrej Šaling.“

„Ve večeru se podařilo dramaturgicky až zdánlivě nemožné, totiž vložit premiéru skladby Symfonieta Rudolfa Heidera.“

Dvaapadesátý ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka v Příbrami zakončil operní večer, na kterém se představili sopranistka Lenka Máčiková Kusendová a tenorista Ondrej Šaling, a to za doprovodu Moravské filharmonie s jejím šéfdirigentem Jakubem Kleckerem. Základní půdorys programu byl volen z českých a románských oper, vhodně ale rozšířen o populární instrumentální díla českých klasiků Antonína Dvořáka a Leoše Janáčka. Zajímavou premiéru si v rámci koncertu prožila Symfonieta skladatele Rudolfa Heidera. Koncert se konal ve velkém sále Divadla A. Dvořáka v Příbrami 12. října před solidně zaplněným auditoriem. Festival si kvůli koronavirové krizi musel počkat od roku 2019, aby mohl letos znovu navázat na úspěšné předešlé ročníky.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Zemlinsky333

„Zemlinsky vedl šestnáct let operní soubor Nového německého divadla, ve dvojjazyčném městě významný protějšek českého Národního divadla.“

„Ve Wagnerově odkazu zdůrazňoval jeho jedinečnost a novátorství, nikoli manifestaci velkoněmeckých idejí.“

„Patřil svého času, podobně jako Gustav Klimt nebo Max Burckhard, mezi ctitele vídeňské krásky Almy Schindlerové, která se však provdala za Gustava Mahlera.“

Na domě s číslem popisným 1043 v Havlíčkově ulici, naproti Masarykovu nádraží, nenápadná pamětní deska oznamuje, že tam v letech 1911 až 1927, tedy po celých šestnáct let svého pražského působení, bydlel skladatel a dirigent Alexander Zemlinsky. Byl šéfem operního souboru Nového německého divadla, což je dnes budova Státní opery. Jeho život se pak uzavřel za války v americkém exilu, když mu bylo jedenasedmdesát. Narodil se před 150 lety, 14. října 1871 ve Vídni.

 
Zveřejněno v SeriálPlus

500 Divadlo J. K. Tyla v Plzni zve na premiéru Janáčkovy opery Věc Makropulos, která se bude konat v sobotu 16. října od 19 hodin ve Velkém divadle. Hudebně dílo nastudoval Norbert Baxa, který se bude při představeních střídat s Jiřím Štruncem. Režie se ujal ředitel divadla Martin Otava, scény Daniel Dvořák. Kostýmy jsou prací Dany Haklové. Hlavní roli Emilie Marty ztvární Ivana Veberová, Alberta Gregora pak Philippe Castagner či Richard Samek. Solicitátora Vítka budou zpívat Petr Horák a Tomáš Kořínek, jeho dceru Kristu svěřilo divadlo Zuzaně Koś Kopřivové a Magdaléně Heboussové. Postava Jaroslava Pruse bude patřit Jiřímu Kubíkovi a Svatopluku Semovi, jeho syn Janek Janu Maria Hájkovi a Amiru Khanovi. Advokáta Kolenatého ztvární Jevhen Šokalo a František Zahradníček, Strojníka Jan Hnyk a Dalibor Tolaš, Poklízečku Radka Sehnoutková a Ivana Šaková. Svůj herecký um postavě Hauka – Šendorfa vtělí Petr Horák či Jan Ježek, Komorné Jana Foff Tetourová a Jana Piorecká. Lékař bude patřit Viktoru Bezkorovaninyimu a Romanu Duškovi. V Plzni bude Věc Makropulos v operní podobě uvedena vůbec poprvé. Další představení se budou konat v sobotu 23. října a v neděli 21. listopadu.

Zveřejněno v AktuálněPlus
105

Ve Sládkově podání byl s nadhledem udržen nejen hudební celek, ale v barevném provedení připomínal místy až orchestrální zvuk!

„Jeho hra obecně zaujme samozřejmostí v plastičnosti zvukového vedení hlasů v pravé i levé ruce, pohrává a noří se do hudebního textu bez sebemenšího zaváhání.“ 

„Sládek je typem interpreta, který nestrhává pozornost na svoji osobnost, což je vzácný a obdivuhodný jev.“

První týden festivalu Moravský podzim uzavřel recitálem klavírista Jakub Sládek. Ve čtvrtek 7. října rozezněl brněnský Besední dům díly Martinů, Nováka, Metnera, Rachmaninova a díky přídavku, vyžádanému nadšeným publikem, také Janáčka.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2444289075298511483993746466802972571990358n

Nová koncepce sborových koncertů, spolupráce s PKF–Prague Philharmonia, Janáčkova Glagolská mše v Elbphilharmonie, tradiční letní festivaly a v neposlední řadě sice dočasné, ale nové sídlo s vyhovující zkušebnou, které sbor získal v historických prostorách v centru Prahy - to jsou v bodech hlavní novinky 87. sezóny, do které právě vstupuje Pražský filharmonický sbor. A jak nám potvrdil David Mareček, který k České filharmonii převzal i jeho vedení, úkolem do budoucna je i rozšíření zahraničních příležitostí.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
JB-19-1

„Já jako kandrdas jsem byl pro něj vítanou potravou a užil si od něj lecjakých ústrků. Pořád mě zkoušel, hrál naschvál špatné noty, nebo nehrál, když měl, a koukal, jestli to poznám.“

„Oni věděli, jak to má přesně být, já jsem třeba měl jiný názor a musel o něj úporně usilovat, opravdu bojovat.“

„Dali mi tam i lůžko a nějakou skříň, na chodbě byla umývárna, toaleta, bylo to sparťanské, nicméně jsem tam dva roky takhle žil.“

V roce nedožitých pětasedmdesátých narozenin dirigenta Jiřího Bělohlávka přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Zachytil podrobná a intimní svědectví, sestavil obsáhlou databázi a faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky a doslova tisíci statistickými údaji. Do sesbíraného materiálu nechává podrobně nahlížet. Dnešní část vzpomínek, které pro něj na diktafon zaznamenal sám Jiří Bělohlávek, je o jeho prvním dirigentském působení, a to ve Státní filharmonii Brno. Text je doplněn relevantními stránkami z anglické fotoknihy.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
50393611941aa6022f5d8k

Podzimní finále loňského ročníku festivalu Janáček Brno 2020 se odehraje mimořádně v termínu 28. září až 30. listopadu. Pořadatelé slibují přesunuté premiéry a koncerty a také představí program ročníku příštího. Aktuální informace o festivalu Janáček Brno sledujte na webových stránkách www.janacek-brno.cz.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Matthias-Ziegler

„Smetanu a Dvořáka vnímám jako méně pražské skladatele než Zemlinského. Jsou hodně ´čeští´, ale on je opravdu ´pražský´.“

„Když zblízka člověk vnímá zdejší přírodu, tak potom víc chápe ideje, které stojí za Smetanovou Vltavou a za českou hudbou vůbec.“

„V Praze jsem se docela hodně stavěl za objednávky nových děl u současných skladatelů.“

Šéfdirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu je Alexander Liebreich od roku 2018. V pátek 1. října v Rudolfinu řídí zahajovací koncert abonentních programů. Rozhodnutí rozhlasu, že tato sezóna bude v Praze jeho poslední, bylo v zimě překvapivé, i proto, že vzhledem ke koronakrizi nemohl zatím ze svých představ uskutečnit zdaleka vše… Německý umělec, jehož prarodiče žili v Brně, tím pádem sice kývl na nabídku z Valencie, ale jak říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, s Českou republikou má spojenu ještě řadu snů, které by chtěl naplnit.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
506

„Společně vystupujeme už přes čtyřicet a Dvořákův kvintet jsme za ta léta hráli po celém světě.“

„Je druhým zahraničním umělcem, který ocenění získal.“

„Na Dvořákově Praze vystoupí ještě v pátek, a to jako sólista i dirigent koncertu České filharmonie.“

Na festivalu Dvořákova Praha vystoupili v pondělí s rezidenčním umělcem Andrásem Schiffem členové Panochova kvarteta. Zazněly oba klavírní kvintety Antonína Dvořáka a jeho Maličkosti pro dvoje housle, violoncello a harmonium. Pianista obdržel Cenu Antonína Dvořáka 2021, kterou uděluje Akademie klasické hudby. Převzal ji v závěru festivalového večera ve Dvořákově síni z rukou loňského laureáta, dirigenta Jakuba Hrůši.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
IV2098

„Jazyk a hudba sú veľmi silne prepojené. I keď hrám českú hudbu, hoci nehovorím česky, snažím sa v rámci interpretácie češtinu študovať, zistiť, ako sa čo vyslovuje.“

„Národnosť alebo pas nedáva hráčovi privilégium, musí to siahať hlbšie, ale určitá výhoda tam je.“

„Musíme stráviť veľa času s hudbou a s naším nástrojom, ale stačí cvičiť nanajvýš štyri hodiny. Zvyšok by mal umelec stráviť čítaním, výstavami, filmom, prechádzkami, prírodou...“

Rezidenčným umelcom festivalu Dvořákova Praha je uznávaný klavirista András Schiff. V rozhovore pre portál KlasikaPlus.cz sa ho pianista Adam Stráňavský pýta na českých komponistov, na národnosť skladateľa a interpreta, na momentálnu inšpiráciu, body zlomu v kariére, na to, prečo potrebuje publikum..., ale aj na obľúbené diela literárnej fikcie.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
IV1992

„Akási zmes rozvahy, umiernenosti a elegancie.“

„Asi najviac sa mi prístup tohto klaviristu hodil k Janáčkovmu cyklu Po zarostlém chodníčku, ktorým večer otvoril.“

„Dramatické úseky diela samozrejme rešpektoval, opäť sa ale držal skôr introvertného prístupu.“

Tohtoročný rezidenčný umelec Dvořákovej Prahy, klavirista Sir András Schiff, zahájil v piatok 17. septembra svoje festivalové účinkovanie. Pred plnou Dvořákovou sieňou odohral recitál z diel Leoša Janáčka, Roberta Schumanna a Franza Schuberta.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
ASchiff-c-Lukas-Beck

Vyhlašujeme VÝHERCE dvojice vstupenek na festival Dvořákova Praha.

Sir András Schiff přijede na Dvořákovu Prahu jako rezidenční umělec festivalu a svoje účinkování zahájí v pátek 17. září sólovým recitálem, na kterém zazní skladby Leoše Janáčka, Roberta Schumanna a Franze Schuberta. András Schiff patří dlouhodobě k předním hvězdám klavírního nebe a za svou uměleckou činnost získal nespočet ocenění včetně Grammy, Gramophone Award a Řádu britského impéria. Festivalové večery včetně tohoto začínají ve 20 hodin v pražském Rudolfinu.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
100

„Cíl je ale pokaždé stejný: dosáhnout přirozeného a hlubokého hudebního napojení.“

„České kořeny člověk nikdy neztratí.“

„Violoncello je možná nejpodobnější lidskému hlasu, proto posluchače tak přitahuje.“

Dnes večer v Besedním domě při zahájení sezony Spolku přátel hudby při Filharmonii Brno, ve středu v královéhradecké Petrof Gallery, ve čtvrtek v Sukově síni pražského Rudolfina a v pátek v Grandhotelu Pupp v Karlových Varech. Čtyřikrát ve čtyřech dnech takto vystoupí violoncellistka Michaela Fukačová při miniturné nazvaném Můj hudební domov. V komorních programech ji doprovází pianista David Mareček, jinak ředitel České filharmonie, který v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje vybraný repertoár i pozici spolupracujícího klavíristy.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
103

Můj hudební domov, to je podtitul čtyřdílného turné, na které do vlasti přijela v Dánsku žijící česká violoncellistka Michaela Fukačová. Na všech koncertech ji doprovodí klavírista a současně ředitel České filharmonie David Mareček. První večer je už zítra, v úterý 14. září; stane se současně zahajovacím koncertem nové sezony Spolku přátel hudby, který funguje u Filharmonie Brno. Ve středu program zazní v královéhradecké Petrof Gallery. Ve čtvrtek se přesune do Sukovy síně pražského Rudolfina a zahájí cyklus Klasika o čtvrté, který pořádá klavírista Ivo Kahánek. A v pátek 17. září turné uzavře koncert v Grandhotelu Pupp v Karlových Varech.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
ASchiff-c-Lukas-Beck

Vyhlašujeme soutěž o dvojici vstupenek na festival Dvořákova Praha.

Sir András Schiff přijede na Dvořákovu Prahu jako rezidenční umělec festivalu a svoje účinkování zahájí v pátek 17. září sólovým recitálem, na kterém zazní skladby Leoše Janáčka, Roberta Schumanna a Franze Schuberta. András Schiff patří dlouhodobě k předním hvězdám klavírního nebe a za svou uměleckou činnost získal nespočet ocenění včetně Grammy, Gramophone Award a Řádu britského impéria. Festivalové večery včetně tohoto začínají ve 20 hodin v pražském Rudolfinu.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
999

Letošní Mezinárodní hudební festival Americké jaro zahájí v pondělí 13. září od 19 hodin houslista Josef Špaček a violoncellista Tomáš Jamník v multifunkčním sále DOX+. Hráči představí vzácně uváděná díla českých skladatelů 20. století – Janáčka, Martinů, Kleina a Schulhoffa. Po koncertě bude následovat debata s umělci. Celkem pořadatelé naplánovali třináct koncertů v Praze a v regionech, se zaměřením na klasickou, jazzovou i alternativní hudbu. Podrobné informace o festivalu najdete ZDE.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
čtvrtek, 09 září 2021 10:28

SOČR natočil s Netopilem pozdního Martinů

302 Symfonický orchestr Českého rozhlasu má novou nahrávku s dirigentem Tomášem Netopilem. Natočili spolu skladby z konce života Bohuslava Martinů, díla z let 1953 až 1958, tedy z období po jeho návratu z USA do Evropy. Fresky Piera della Francesca, Paraboly a Rytiny jsou hluboké a výjimečné pozdní symfonické kompozice  skladatele. Vycházejí na CD pod značkou Supraphonu ve spolupráci s Českým rozhlasem a Nadací Bohuslava Martinů. „Nahrávka vrcholných děl Bohuslava Martinů s Tomášem Netopilem je naším dalším společným příspěvkem do diskografie mapující tvorbu českých velikánů 20. století. Nikdy se nemůžeme spokojit s tím, že jsme pro tuto hudbu a její autory udělali dost,“ uvedl k projektu ředitel SOČRu Jakub Čížek. Dirigent nahrávky je podle svých slov fascinován širokou kompoziční škálou, kterou Martinů v těchto různorodých skladbách pozdního období využívá. "Přes barokně laděnou Předehru se dále noříme do opulentního symfonického zvuku Fresek, kde pro navození výrazové intenzity skladatel dělí smyčcovou složku do jemných mikrosvětů, které tento plný symfonický zvuk ještě umocní. Symfonické preludium Skála je nezbytným dílkem pomyslné mozaiky pozdního díla Bohuslava Martinů. V závěru této skladby slyšíme přímou tematickou inspiraci příštího, již obsáhlejšího díla – Parabol. Poslední skladbou jsou Rytiny, které nám svou křehkostí a intimností otevírají další kompoziční paletu Bohuslava Martinů a zdůrazňují silně jeho mistrovství,“ uvedl Tomáš Netopil. V diskografii rozhlasových symfoniků figuruje jeho jméno už u snímku kantáty Kytice Bohuslava Martinů a u několika CD s orchestrálními skladbami Leoše Janáčka.

Zveřejněno v AktuálněPlus
115

Divadlo F. X. Šaldy v Liberci nabídne v nové sezóně osm hudebních a tanečních premiér. Z oper to budou Čajkovského Jolanta, která bude mít premiéry za pár dní, a sice 9. a 12. září, a Verdiho Otello. Ten přijde na řadu v březnu příštího roku. V říjnu a listopadu orchestr zahraje dva symfonické koncerty, říjnový s díly Carmina Burana Carla Orffa a Věčné evangelium Leoše Janáčka, listopadový se skladbami Josefa Suka, Wolfganga Amadea Mozarta a Petra Iljiče Čajkovského. Před Vánoci se uskuteční premiéry muzikálu Hledá se tenor. Balet nabídne 24. a 26. září premiéry Mauglího s hudbou Aleše Březiny v choreografii umělecké vedoucí baletního souboru Mariky Mikanové. V listopadu tanečníci obohatí svůj repertoár o tragikomickou taneční gangsterku MašínGun Brothers. Na inscenaci vycházející ze skutečných událostí naší historie balet spolupracuje s tvůrci uznávaného uměleckého uskupení Dekkadancers. V květnu příštího roku čeká diváky společný projekt všech tří souborů divadla s názvem Trojzemí. Autorem hudby a také dirigentem představení je skladatel, dirigent a klavírista Jan Kučera.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
200

České centrum New York nabízí až do konce září online koncert Poetických nálad Antonína Dvořáka, které hraje klavíristka Margarita Rovenskaya. Tento projekt začal jejím recitálem v roce 2019, kdy nastudovala cyklus V Mlhách Leoše Janáčka. Začala se tak zajímat i o českou historii, kulturu a český jazyk.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Strana 1 z 16