130

„Houslistu Josefa Špačka v poloze, kterou předvedl ve Vivaldiho notoricky známé hudbě, tak moc neznáme.“

„Pokud se letos zjistilo, že i komorní hudba stojí za to a že je pro ni v tuzemsku řada povolaných, bylo by pěkné, kdyby se i na to dalo navazovat.“

„Navzdory koronaviru a vládním opatřením, která dlouho vypadala jako likvidační pro letní kulturní nabídku, se v rodišti Bedřicha Smetany nakonec uskutečnil hodnotný festival komorní hudby.“

Josef Špaček a Barocco sempre giovane uzavřeli v neděli večer Smetanovu Litomyšl virtuózním, osobitým, značně neortodoxním provedením Čtvera ročních dob. Kvůli opatřením proti virové pandemii se letošní ročník konal nakonec v posunutém termínu a ve výrazně jiné podobě, bez oper a symfonických programů, bez zahraničních hostů a bez větší poloviny obvyklého publika. Nicméně uskutečnil se, a to doslova navzdory jarním zprávám o koronaviru. A paradoxně dokonce díky nim přinesl posluchačům ve své vynuceně nové podobě řadu zážitků, které by tato festivalová platforma jindy asi nenabídla.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
3

„Hluboký prožitek si Jiří Rajniš mohl dovolit opřít o školenou hlasovou techniku i v nejtišších pianissimech.“

„Miroslav Sekera je známý svým skromně sympatickým projevem, během hry vynikne jeho cit pro jemnost a preciznost i v těch nejvypjatějších okamžicích.“

„Během hodinového vysílání mohl celý svět virtuálně navštívit Mahlerův rodný dům, kterým provázel Jiří Štilec.“

Hlavní program festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava je tradičně orámován 18. květnem a 7. červencem – výročími úmrtí a narození skladatele, který v Jihlavě strávil dětství. Letos bylo vše z důvodu epidemiologické situace jinak a v pozměněné dramaturgii se koncerty odehrají v podzimních měsících. Tradiční červencové zakončení v rodném domě Gustava Mahlera v Kalištích u Humpolce se letos nečekaně stalo prologem a „restartem“ celého festivalu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
DSC5277-2

Recitál mezzosopranistky Markéty Cukrové, vystoupení barytonisty Jiřího Rajniše a Wihanova kvarteta nebo dvořákovsko-smetanovský koncert rezidenčního umělce festivalu Adama Plachetky, sopranistky Kateřiny Kněžíkové a Dvořákova tria. Smetanova Litomyšl představí pěvce v intimních, komorně laděných programech. Pražský filharmonický sbor k nim přidá ještě výběr nejkrásnějších českých operních i operetních scén.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
10

„V kalendáři v evropském kontextu první velký festival, který se neruší.“

„Když budou pořady pro méně lidí, musí jich být během jednoho dne víc. Záměrem je, aby Litomyšl neztratila obvyklou festivalovou atmosféru.“

„Naději dává nyní festival hudebníkům a litomyšlským podnikatelům, avšak od partnerů, donátorů a mecenášů sám dostal naději přežít.“

Pětatřicet programů pro jedenáct tisíc diváků mají připraveno organizátoři festivalu Smetanova Litomyšl. Přehlídka se uskuteční od 2. do 12. července. Musela z důvodů opatření proti pandemii rezignovat na původní termín, na operní představení a symfonické koncerty i na obvyklé zastřešení zámeckého nádvoří, ale podařilo se připravit komorní cyklus se špičkovými tuzemskými umělci, který pořadatelé ani v nejmenším nepovažují jen za náhradní. Jednu z hlavních rolí bude hrát hudba litomyšlského rodáka Bedřicha Smetany, ale zdaleka nebude znít jen ona: prostor budou mít také Dvořák, Bach, Beethoven a řada dalších.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
sobota, 19 říjen 2019 14:02

Bellissime canzoni napoletane

4

„Napolitánské písně jsou pojem. Vznikaly v průběhu 120 let, od roku 1830 do roku 1950.“

„Rajnišův baryton je dramatický, ale dokáže být i romanticky něžný.“

„Takhle by to asi hráli neapolští muzikanti na Piazza del Plebiscito, pokud by byli stejně technicky dobří jako členové Napolitan Quartetu.“

Známe je v podání těch nejslavnějších umělců. Enrico Caruso, Beniamino Gigli, Mario Del Monaco, Mario Lanza, Luciano Pavarotti, Andrea Bocelli, Plácido Domingo, José Carreras, André Rieu a mnoho dalších. Patří mezi „slavné maličkosti“, které často slouží jako efektní přídavky po recitálech. Ačkoliv všechny mají autora, často zlidověly tak, že je ani za autorské skladby nepovažujeme. Hrají je symfonické orchestry, komorní soubory, big bandy, jazzmani, dokonce i dechovky a pouliční šumaři. Řeč je o napolitánských písních.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
000

„Gesta, jimiž mužští sólisté jasně naznačovali psychologii a děj, ukazovala směrem ke scénickému pojetí.“

„Provedení pěvecky i herecky vévodil německý barytonista Thomas Gazheli v roli skřeta Albericha.“

„Loge v Margitově podání není žádná mytická bytost severských bájí, ale božstvo z masa a kostí, jako bývalo to na jihu.“

Ojedinělou událostí na pomezí hudby a divadla bylo v Praze čtvrteční koncertní provedení Wagnerovy opery Zlato Rýna, připravené Národním divadlem. Ve Fóru Karlín se sešli vesměs velmi zajímaví zahraniční pěvci s několika tuzemskými, kteří za nimi nezůstali pozadu, a s orchestrem Státní opery, který se zhostil dvouapůlhodinového úkolu se ctí. Pevné obrysy dal večeru dirigent Andreas Sebastian Weiser.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Radek-Baborkfoto-archiv-FOK

Vyhlašujeme výherce vstupenek.

Mimořádný koncert zařadil do pomalu končící sezóny Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. 9. května zahraje ve Smetanově síni Radek Baborák, a to v hornovém koncertu Antonia Rosettiho. Dále zazní Orffova kantáta Carmina burana. Jako sólisté vystoupí Marie Fajtová, Petr Nekoranec a Jiří Rajniš, spoluúčinkovat budou Pražský filharmonický sbor a Kühnův dětský sbor. Taktovky se ujme Rastislav Štúr.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
neděle, 12 květen 2019 09:57

Koncert zrozený na stropě Smetanovy síně

FOK95201972dpi-1

„Rosettiho koncert je jak stvořený pro Radka Baboráka.“

„Orffova profánní kantáta zní tvrdě a syrové, je plná primitivních rytmů i bombastického zvuku.“

„Svou hvězdnou hodinu měla sekce bicích, kde se Orff skutečně rozmáchl.“

Titulek této recenze jsem si vypůjčil z předmluvy Daniela Sobotky, ředitele Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK, v programové brožuře k mimořádnému koncertu 9. 5. 2019. Orchestr totiž musel letos zjara zrušit osm abonentních koncertů vzhledem k tomu, že jeho domovský sál, Smetanova síň Obecního domu, byl po určitou dobu uzavřen kvůli padajícímu štuku ze stropu. Aby se svým předplatitelům odvděčil, zorganizoval FOK nyní mimořádný koncert s mimořádným programem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Radek-Baborkfoto-archiv-FOK

Vyhlašujeme soutěž o dvojici vstupenek.

Mimořádný koncert zařadil do pomalu končící sezóny Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK. 9. května zahraje ve Smetanově síni Radek Baborák, a to v hornovém koncertu Antonia Rosettiho. Dále zazní Orffova kantáta Carmina burana. Jako sólisté vystoupí Marie Fajtová, Petr Nekoranec a Jiří Rajniš, spoluúčinkovat budou Pražský filharmonický sbor a Kühnův dětský sbor. Taktovky se ujme Rastislav Štúr.

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
IMG2934a

„Ve sboru jsou lidé neuvěřitelně milí a otevření a je radost s nimi zpívat a hrát. Těleso na takové úrovni nenajdu téměř nikde jinde na světě!"

„Novou produkci Prodané nevěsty diriguje Tomáš Netopil a v roli Jeníka se dnes, v jediném představení objeví Richard Samek.“

„Díky nové produkci Prodané nevěsty přibyli do „Semperparty“ další Češi.“

Semperoper nabízí operní inscenace na nejvyšší úrovni. Jednak proto, že se může chlubit špičkovým orchestrem Staatskapelle, ale také předními sólisty a sborem na nejvyšší úrovni. Ve fermanech navíc figurují stále častěji česká jména. Přinášíme rozhovor se stálou členkou sboru Petrou Havránkovou, a to právě v den, kdy Semperoper uvádí Smetanovu Prodanou nevěstu pod taktovkou Tomáše Netopila a s Richardem Samkem v roli Jeníka.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 11 březen 2019 18:19

Trubadúr v Liberci
Téměř gotická opera

SkvrnakovaIL-TROVATORE-67

 „Temný romantický příběh, nijak zvlášť autenticky středověký, nijak kontroverzně aktualizovaný.“

„Těžko říci, jestli je Trubadúr v tomto případě víc o Manrikovi a Leonoře, nebo o hraběti Lunovi, ale do hry v Liberci zásadním způsobem vstupuje také cikánka Azucena.“

„Divák odchází spokojen ze setkání s opravdovým uměním operního zpěvu.“

Sledovat Verdiho hudební drama zblízka má také něco do sebe. Ani mnohá italská divadla nejsou nijak obrovská, takže kontakt zpěváků a hlediště, vyplývající z nevelkých rozměrů interiéru liberecké operní scény, je především příjemný a určitě ne mimořádně neobvyklý. A nová inscenace Trubadúra v Divadle F. X. Šaldy je v této sezóně dalším projektem, který stojí za to vidět. Nejen pro malou vzdálenost od jeviště, ale i pro náboj dramatičnosti, který se podařilo opeře, hlavně hudebně, vdechnout.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
MG7140

„Krenkovu operu ´Jonny vyhrává´ jsme v Praze od roku 1927 neviděli a neslyšeli.“

„Máme možnost si zase o něco konkrétněji uvědomit, jakou dynamiku a atmosféru roky po první světové válce měly.“

„Výhrou bylo angažování dirigenta, který s touto operou – na rozdíl od všech ostatních účastníků projektu – měl už zkušenost.“

„Drábkova inscenace námět ani hudbu nepopírá. Je invenční a baví.“

Roztančená Evropa okouzlená nadále zidealizovanou, nicméně přece jen dosažitelnější Amerikou, nadšená novým životním stylem, moderní technikou, uměleckou svobodou, novými druhy zábavy… Evropa dvacátých let, v níž bezstarostným lidem na saxofon, na banjo a na housle hraje extrovertní černošský muzikant. Evropa, v níž se sváří staré s novým a v níž se jeden introvertní lokální skladatel zrovna snaží v Alpách vypořádat s vlastním životem. To je Ernst Krenek a jeho devadesát let stará opera Jonny spielt auf, nyní Národním divadlem od čtvrteční premiéry ve zdařilé podobě uváděná jako Jonny vyhrává.

 
Zveřejněno v ReflexePlus