sobota, 24 červenec 2021 16:36

Slunce a hvězdy
Giuseppe di Stefano v Tosce

Tosca-Callas-prvn

„Jeho kariéra se rozvinula do celosvětového měřítka. Často se protínala s dráhou Marie Callas. Natočili spolu nejméně desítku oper.“

„Kritici oceňovali, jak měl zpěv pod kontrolou, i jeho pěveckou inteligenci, zmiňovali jeho sladká piana a dokonalé frázování i srozumitelnost zpívaného textu.“

„V roce 1963 neplánovaně pomohl Pavarottimu, když odřekl londýnské představení Pucciniho Bohémy.“

Legendární Pucciniho Tosca, jak ji v padesátých letech natočili pěvci Maria Callas, Giuseppe di Stefano a Tito Gobbi, je ještě stále životná nahrávka. Připomínáme ji nyní především kvůli tenoristovi, který zpívá malíře Cavaradossiho. Di Stefano se narodil přesně před sto lety a mnozí na něj dodnes vzpomínají jako na umělce s nejkrásnějším lyrickým hlasem. S velkým uznáním se na jeho adresu vyjádřil i Luciano Pavarotti. Hovořil o něm jako o svém idolu: jeho muzikalita byla přirozená a krásná tak, jak byl podle něj fenomenální jeho hlas, plný slunce, otevřený, neuvěřitelný…

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
2

„Pavel Černoch prokázal v atraktivně zvoleném programu nejen krásný tenorový materiál, ale také bezvadné vyškolení v duchu novoitalské školy.“

„Jeho partnerem byl zkušený Jaroslav Kyzlink, výborný dirigent s vybroušeným gestem a snad až telepatickým smyslem pro partnera.“

„Druhý večer byl jedním z nejlepších koncertů pěveckých hvězd, který jsem kdy v minulosti v Českém Krumlově slyšel.“

29. ročník Mezinárodního hudebního festivalu v Českém Krumlově uvedl v druhém festivalovém večeru v sobotu 19. září úspěšného českého tenoristu Pavla Černocha, Severočeskou filharmonii Teplice a předního dirigenta Národního divadla v Praze Jaroslava Kyzlinka. Druhý večer festivalu se konal v Zámecké jízdárně a představil repertoár ukázek z populárních oper, výběr árií byl kombinován s operními ouverturami a intermezzy. Dříve jsme používali pro tento typ dramaturgie název vyšší populár, myslím, že velmi trefný. Podobně jako vstupnímu koncertu, tak i druhému večeru prospěla přirozená akustika prostředí Zámecké jízdárny, bez nutnosti amplifikace symfonických orchestrů, což vždy představuje určitý technický problém.

 
Zveřejněno v ReflexePlus