„Energická gesta dirigentky Valentiny Shukliny pozorně sledující part každého sólisty vedla k přesvědčivému provedení každého díla.“

„Pavol Praženica zaujal zcela jiným, kulatým a velmi diferencovaným zvukem nástroje Steinway.“

„Výkon Anny Gaálové vyzněl bez jakýchkoli problémů.“

Čtyři finalisté 3. kategorie Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže se představili jako sólisté ve vybraných klavírních koncertech za doprovodu Plzeňské filharmonie, kterou řídila Valentina Shuklina. Místo konání byl zaplněný sál plzeňské Měšťanské besedy. Na koncertě vítězů se dnes v Domě hudby představili nositelé cen v sólovém programu.

„Chuhei Iwasaki přistoupil k nastudování se svou, již tradiční precizností, ale tentokrát i s velkou pokorou.“

„Český filharmonický sbor Brno je schopen vytvořit obrovské napětí v místech, kdy je předepsáno pianissimo a zároveň se s jistotou pouští do velkých forte.“

„Orchestr zněl velmi plasticky, vyzněla zejména místa gradací do velkých dynamik.“

Velmi zdařilým provedením Dvořákova díla Stabat Mater ukončil 6. dubna orchestr Plzeňské filharmonie festival Smetanovské dny, který se konal v Plzni již počtyřiatřicáté. Ke spolupráci byl přizván Český filharmonický sbor Brno. Provedení řídil šéfdirigent orchestru Chuhei Iwasaki.

„Preludium a fuga e moll, která klade na interpreta nemalé technické nároky, byla provedena vynikajícím způsobem.“

„Hlasy Lucie Vagenknechtové a Jany Kubicové v duetových číslech nádherně navazovaly.“

„V Praze bude nyní 4. dubna Stabat Mater provedeno souborem Collegium Marianum a vstupenky jsou v tuto chvíli ještě v prodeji.“

V rámci pokračování 43. ročníku festivalu Smetanovské dny bylo v katedrále sv. Bartoloměje provedeno v komorním obsazení Stabat Mater, dílo Giovanniho Battisty Pergolesiho. Přestože se dvěma sólovými hlasy spolupracovaly „jen“ varhany,  byl velký prostor skvostným provedením Lucie Vagenknechtové, Jany Kubicové a Tomáše Pindóra zaplněn.

„Sonáta jako celek vyzněla až symfonicky s nepotíráním potřebných beethovenovských kontrastů.“

„Závěrečná čtvrtá věta ve formě rondo Allegro assai byla interpretována doslova fantasticky.“

„Ardašev výborně vystihl jakýkoli náznak Schumannovy polyfonní práce.“

Igor Ardašev je v této sezóně rezidenčním sólistou Plzeňské filharmonie. Ta pořádá festival Smetanovské dny v Plzni, které právě probíhají. Ardašev proto dostal příležitost se představit i v sólovém recitálu, ve kterém oslnil téměř plný sál posluchačů plzeňského Domu hudby.

„Zaujal dynamický rozsah orchestru, jeho kompaktní zvuk.“

„Celkové lyrické pojetí díla vyznělo díky klavíristově jisté technice hry a přesvědčivému výrazu pozoruhodně.“

„Orchestr přesvědčil svou neuvěřitelně širokou škálou barev.“

Plzeňská filharmonie jako pořadatel festivalu Smetanovské dny si již tradičně zve na zahajovací koncert festivalu hostující symfonický orchestr. Letos byli přizváni vynikající Norimberští symfonikové. Orchestr vzdálený od Plzně jen 200 kilometrů přesvědčil o svých kvalitách a překvapil svým odlišným charakteristickým zvukem. U klavíru a zároveň za dirigentským pultem exceloval Němec Alexander Blettenberg.

„Plzeňská nová inscenace Armidy je po všech stránkách povedená.“

„Jozef Benci zcela suverénně ovládá svou roli Hydraota, krále Damašku.“

„Skvělá a ve všech hlasových polohách jistá je Ivana Veberová jako Armida“

Druhou premiérou operního souboru Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni v letošní sezóně se stalo nastudování poslední opery Antonína Dvořáka Armidy. Dvořák ji komponoval mezi 11. březnem 1902 a 23. srpnem 1903. Klavírní výtah Karla Šolce vydala Hudební matice Umělecké besedy až v r. 1941. Partitura na své vydání teprve čeká. Zatímco v Praze v Národním divadle byla poprvé uvedena 25. března 1904 a pak ještě 6x, v Plzni byla poprvé provedena 28. srpna 1925. Za ředitele městského divadla Bedřicha Jeřábka zde byly tehdy v jediném roce provedeny všechny Dvořákovy opery. Naposledy zazněla v Plzni r. 1943.

„Od prvních tónů zazněla hudba plná optimismu v průzračné interpretaci orchestru.“

„Baborákova hra je suverénní, plná odstínů, nadchne jeho nosný legato tón, srozumitelná artikulace i v šestnáctinových pasážích.“

„Sekerova hra je nesmírně kultivovaná a plná noblesy.“

Další abonentní koncert Západočeského symfonického orchestru nesl název Mozart gala. Šéfdirigent orchestru popřál posluchačům hned v úvodu koncertu, ať si Mozartovu narozeninovou party užijí. Přestože Mozart neslaví žádné kulaté výročí narození ani úmrtí, nápad uspořádat mozartovský program, kde jsou vedle jeho osvědčených děl zařazeny i dvě rané symfonie, se setkal s úspěchem.

„Chuhei Iwasaki je schopen podpořit svými gesty hráče v detailním frázování.“

„Houslistka Mayumi Kanagawa byla naprosto suverénní.“

„Vřelý tón smyčců a čistý zvuk všech dechových nástrojů doplněný dokonale zahranými sólovými vstupy prvních hráčů podtrhly vynikající vyznění symfonie.“

Plzeňská filharmonie provedla na svém dalším abonentním koncertě řady Diamant Sedmou symfonii d moll Antonína Dvořáka a Třetí houslový koncert polské skladatelky poloviny 20. století Grażyny Bacewiczové. Přizvána byla vynikající houslistka mladé generace Mayumi Kanagawa. Orchestr řídil jeho šéfdirigent Chuhei Iwasaki.

„Radek Baborák měl možnost dílo studovat ve spolupráci s mistrem Seiji Ozawou“.

 „Naprosto impozantně vyzněl první sólový vstup basisty Zdeňka Plecha díky jeho skvělé artikulaci německého textu i znělému a nádherně zabarvenému hlasu“.

 „Příjemným překvapením bylo precizní připravení a jistá integrace Pěveckého sboru Čerchovan“

První z tradičních pátečních abonentních koncertů Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně byl věnován provedení poslední Symfonie č. 9 d moll, op. 125 „S Ódou na radost“ Ludwiga van Beethovena. K provedení byl přizván Pěvecký sbor Čerchovan z Domažlic. Pod vedením šéfdirigenta orchestru Radka Baboráka došlo k provedení, které se minimálně v lokálním měřítku dalo nazvat jako výjimečné.

„Nejde nám o to, pořádat drahé koncerty pro exkluzivní klientelu. Spíše se radujeme, když na náš koncert někdo ‚jen tak zabloudí‘ a při odchodu nám děkuje, že se mu to líbilo.“

„Krom Plzeňského varhanního festivalu se jedná hlavně o pořádání koncertů. Za všechny jmenujme Plzeňany hojně navštěvované Adventní půlhodinky.“

„V současnosti se v plzeňské katedrále můžeme pochlubit nástrojem, který má nové vzdušnice a vzduchové hospodářství, moderní elektrickou trakturu s digitálními pamětmi, zároveň ale původní rejstříky, které jsou doplněny o nové píšťalové řady.“

Plzeňský varhanní festival patří v západočeské metropoli od roku 2008 k už tradičním hudebním přehlídkám. Vedle jiných multižánrových festivalů, které se snaží zařadit do programu také klasickou hudbu, představuje tento zcela úzký profil – pořádání koncertů na místních chrámových varhanách. Publikum tedy není složeno z náhodných či věci neznalých posluchačů, ale koncerty navštěvují lidé z řad fanoušků plzeňských varhan, odborné veřejnosti i zájemců o varhanní hudbu interpretovanou vždy špičkovými hráči. Portálu KlasikaPlus.cz poskytl rozhovor Petr Blažek, ředitel obecně prospěšné společnosti Ars Christiana, která letos uspořádala už patnáctý ročník Plzeňského varhanního festivalu. S jarní a podzimní částí.