Alena Sojková

Alena Sojková

Zástupkyně šéfredaktora Týdeníku Rozhlas, publicistka

Hudební publicistikou se zabývá dvacet let. Po studiu psychologie a bohemistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pracovala v Ústavu pro jazyk český v oddělení historické lexikografie. Tvrdí, že základní profesionální dovednosti si osvojila právě při práci na Staročeském slovníku. Poté několik let působila v časopise Naše rodina, kde se přiučila základům novinařiny. Pedagogickou epizodu prožila na Univerzitě Jana Amose Komenského, kde učila stylistiku, sociální psychologii a psychologii komunikace. Od roku 2010 je redaktorkou Týdeníku Rozhlas, časopisu s širokým kulturním záběrem. Publikuje v Týdeníku Rozhlas, Harmonii, Hudebních rozhledech, Medicíně a umění a na KlasicePlus.  Specializuje se na rozhovory s muzikanty, v poslední době zejména s mladou generací. Myslí si totiž, že je třeba mladé, šikovné a zapálené hudebníky soustavně uvádět do povědomí publika. Klasická hudba je její vášní a potřebuje ji k životu. Zrovna tak ale i rockovou a jazzovou muziku.

190314CFBraunerVodickahires18cPetraHajska

„Po Stravinském přišlo to, kvůli čemu řada posluchačů ten večer vážila cestu do Rudolfina – Prokofjevův 2. houslový koncert.“

„Vodička je rozený sólista. Prokázal virtuozitu, muzikálnost… a také charisma.“

„Tomáš Brauner i vše vynahradil v Sinfoniettě La Jolla od Bohuslava Martinů.“

Na koncertech abonentní řady C se třikrát po sobě představili Česká filharmonie s Tomášem Braunerem a jako sólista v Prokofjevově Druhém houslovém koncertu Jiří Vodička. Přitažlivá byla navíc i dramaturgie, i když Haydn mezi Stravinským, Prokofjevem a Martinů působil jako pěst na oko, pro někoho možná úder na solar plexus. Následující hodnocení je psáno z pátečního koncertu 15. března.

 
140319killig025

„Právě v těchto okamžicích člověku naskočilo: Je mnoho výborných houslistů – ale pak je tu Gil Shaham!“

„Klavírista Martin Stadtfeld místy dominoval, místy jen skromně doprovázel, to vše bez ambice upoutat na sebe pozornost, přesto byl nepřeslechnutelný.“

„Byl to ten vzácný okamžik, kdy obecenstvo i hráči dýchají v jednom rytmu.“

Už se stalo pravidlem, že Jan Vogler, intendant Drážďanských hudebních slavností, které se konají od poloviny května do poloviny června, pořádá koncerty s hlavičkou festivalu i mimo hlavní dobu jeho konání. Večer nazvaný „Carte blanche“, který se uskutečnil ve velkém sále drážďanského Paláce kultury ve středu 13. března, byl opravdu mimořádný. Nejen jmény účinkujících umělců, ale i dramaturgií a provedením. 

 
REN7175

„V průběhu večera nebyla hluchá místa a jednotlivé skladby na sebe nejen navazovaly, ale dávaly koncertu vítanou gradaci.“

„Výsledkem je osobitá interpretace nabitá virtuozitou, sehraností a vzájemným porozuměním.“

„Je třeba ocenit i to, v kolika různých stylových podobách se trio představilo a každému období odevzdalo, co jeho jest.“

V této sezoně je vzácné slyšet v Praze hrát Dvořákovo trio, o to příznivější byl záměr pořadatelů pozvat tento oceňovaný soubor k vystoupení v rámci Komorní řady pořádané Komorní filharmonií Pardubice. V pondělí 11. února byl sál Domu hudby vyprodán. I z toho lze usuzovat, že v tomto městě je po kvalitní komořině hlad. Ostatně, pouhá hodina jízdy vlakem z Prahy může z Pardubic udělat vítaný cíl zájemců o dobrou hudbu ve špičkovém podání.

 
pondělí, 28 leden 2019 12:14

Jan Bartoš hraje pro vnímavé publikum

FOK-4838636819155340352107081823072265483321344n

„Netýká se to jen vlastní hry, hluboce promyšlené, uměřené, neokázalé, sloužící skladateli, ale i pečlivě sestavené dramaturgie.“

„Nenapodobitelná pianissima byla výsadou Ivana Moravce. Málokterý současný interpret se jimi může pyšnit tak jako Jan Bartoš.“

„Smetanovy Sny uzavřely promyšleně koncepční program jako kontrast i propojení k Janáčkově skladbě V mlhách.“

Jsou klavíristé, jejichž hra září, vybuchuje a jiskří, a posluchači šílí. A pak jsou ti, kteří nehrají na efekt, nedávají své umění na odiv, a publikum je jejich hrou uhranuté. Protože zaujmout auditorium tak, aby s napětím čekalo, jak se budou odvíjet další takty, jak interpret přetlumočí ty nejniternější záchvěvy skladatelovy mysli a invence, to je umění, které je výsadou velkých mistrů. Jan Bartoš na svém recitálu v pražském Rudolfinu, který se uskutečnil v sobotu 26. ledna v rámci cyklu FOK Světová klavírní tvorba, znovu ukázal, že patří nejen k současné české klavírní špičce, ale je umělcem přinejmenším evropského formátu.

 
DSC4510

„V Bartókovi se zdálo, jako by byli vyškoleni nejlepšími folklorními soubory a jejich primáši.“

„Primárius Juraj Tomka zahrál svůj part naprosto neakademickým, emocionálně zaujatým, a přitom technicky dokonalým způsobem.“

„Dvojice Englichová a Veverka je již tak sehraná, že je úlevné poslouchat, jaký cit mají oba instrumentalisté pro styl, jak si pohrávají s tvořením tónu.“

Na pražské Novoměstské radnici se ve čtvrtek 3. ledna konal další z koncertů Českých doteků hudby – a s dalším dramaturgickým překvapením. Jednak v podobě účinkujících a jejich spojení – pořadatelé pozvali slovenský Mucha Quartet, harfistku Kateřinu Englichovou a hobojistu Viléma Veverku –, jednak připravili pestrý a nepodbízivý program složený ze jmen jako Bartók, Bella, Benda… ale hlavně Otomar Kvěch a jeho Hrubínovské proměny. 

 
DSC4209

„Je až nepochopitelné, jaké bravurní souhry dosáhne komorní těleso, které se v různém složení sejde jednou do roka.“

„Zkoušíme tak, jako zkouší kvarteta nebo kvinteta – žádný dirigent, jen skvělá souhra, vysoké osobní nasazení a zodpovědnost. Je to zkrátka komořina.“

„Orchestr okouzlil svou bohatou dynamikou, energičností, barevností, souhrou a nepominutelným zvukem, kterým se vyznačují ty nejlepší ansámbly.“

Idea ředitele festivalu České doteky hudby Miroslava Matějky postavit vlastní festivalový orchestr se naplnila již před několika lety. Myšlenka orchestru složeného z těch nejlepších hráčů smyčcových kvartet a jiných komorních seskupení, se ukázala být nosná a přitažlivá i pro posluchače.

 
Foto-Jakub-Ludvk

„Řídil se krédem, že dokud mi nebude alespoň dvacet, nemáme se spolu o čem bavit. A mně tehdy bylo dvanáct!“

„Byl prostě takový. Obrovský dříč, který totéž vyžadoval po ostatních.“

„Ambroš Ladies Orchestra? Všechny hráčky jsou natolik dobré, že s každou bych mohl vystoupit jako se sólistkou.“

S houslistou Miroslavem Ambrošem jsme se sešli k rozhovoru v jeho ateliéru v jednom starobylém malostranském domě. Protože tento ateliér dříve patříval Josefu Sukovi, který ho pak svému žákovi v roce 2010 předal, nepřekvapilo mě, že stěny zdobí portréty významných houslistů. Na tom nejčestnějším místě je portrét Františka Ondříčka a Josefa Suka jako malého chlapce s dědečkem, hudebním skladatelem. Tématem našeho povídání ale nebylo jen vzpomínání na spolupráci s Josefem Sukem. Miroslav Ambroš je aktivní mladý muž, který vedle své sólové a komorní dráhy věnuje v posledním roce nemalé úsilí projektu, který vymyslel – souboru nejlepších českých hráček na smyčcové nástroje Ambroš Ladies Orchestra.

 
úterý, 04 prosinec 2018 18:41

Milan Al-Ashhab. Houslista, co má šťávu

DSC6290

„Houslista ji zahrál s takovou vervou, energií a zároveň lehkostí, jako by pro něj neexistovaly žádné technické překážky.“

„V jednom okamžiku houslista drží k pobavení posluchačů svůj nástroj jako kytaru a drnká na něj do hlavy se zadírající téma.“

„Důvěrně známý kus zněl jako onen skvost, do něhož hráč vkládá veškerý svůj technický um, cit pro dynamické odstíny a vnitřní emocionalitu.“

Podpořit zájem o vážnou hudbu a spojit lidi, kteří by se jen tak nepotkali, je krédem spolku Vážný zájem, který před dvěma lety založil violoncellista Tomáš Jamník. Při organizování koncertů mu vydatně pomáhají další mladí muzikanti a nadšenci. Vážný zájem pořádá nejen domácí koncerty, ale vloni k nim přibyly i koncerty salonní, pořádané v centru Prahy na střeše Lucerny. Vážný zájem zve k produkcím ty nejlepší muzikanty, v neděli 2. prosince se ve střešním bytě paláce Lucerna představil houslista Milan Al-Ashhab za doprovodu klavíristy Zdeňka Klaudy.

 
pondělí, 03 prosinec 2018 16:16

Paul Lewis ukázal sílu jemného hraní

31217919977feae8efb80k

„Použila bych pojmy jemnost, hravost, něha.“

„Co přijde? Hra plná kontrastů, barev, jedinečných úhozů, křehkosti a zároveň síly bez jediného ostrého tónu.“

„Program večera nebyl sestaven na efekt. Pianista je založením introvert, který se nepředvádí, a jeho hra má daleko k okázalosti.“

„Potřebuji klid a ticho,“ prohlašuje britský pianista Paul Lewis, který v neděli 2. prosince zakončil svým recitálem Klavírní festival Rudolfa Firkušného. A učinil to tak klidným a ztišeným, a přitom vrcholně vytříbeným způsobem, že jeho vystoupení zůstane dlouho v paměti.

31217919977feae8efb80k31217919977feae8efb80k
 
321627403282da48cf4b6z

„Portugalské občanství přijal proto, že ho silně přitahoval Lisabon jako útočiště před světem chaosu, hluku a chamtivosti.“

„Díky práci s časem udržel klavírista po celou první polovinu koncertu publikum v maximální pozornosti.“

„Umět posluchačům zprostředkovat díky Bachově a Beethovenově hudbě až existenciální zážitek, je výsada pouze velkých umělců.“

Byl to teprve druhý koncert letošního Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného, počítáme-li v to i jazzového pianistu Montyho Alexandera, který vystoupil ve čtvrtek 22. listopadu v pražském Mercedes Foru. Polský klavírista s portugalským občanstvím Piotr Anderszewski nasadil v sobotu 24. listopadu ve Dvořákově síní Rudolfina tak vysokou laťku, že jsme zvědavi, jak ji v nejbližších dnech překonají Yekwon Sunwoo, Grigorij Sokolov, Miroslav Sekera či Paul Lewis. Anderszewski, který do Prahy přijel i díky Koncertnímu jednatelství FOK, publikum přimrazil k sedadlům dvěma jmény – Johann Sebastian Bach a Ludwig van Beethoven. 

 
Strana 1 z 2