*KlasikaPlus.cz

*KlasikaPlus.cz

-- redakce --

čtvrtek, 21 březen 2019 13:05

Petr Vacek

petrv17Vystudoval Konzervatoř Pardubice v oborech hra na varhany a dirigování a JAMU v Brně v oborech hra na varhany a dirigování orchestru, v rámci něhož se věnoval i dirigování sboru, a to u předních českých sbormistrů. Věnuje se sólové koncertní činnosti (Teplické varhanní léto, Mezinárodní varhanní festival Zdeňka Pololáníka v České Třebové, Bachův varhanní podzim, Litoměřické varhanní léto), doprovodu sólistů i pěveckých sborů a dirigentské i sbormistrovské činnosti (smíšený pěvecký sbor Josef Bohuslav Foerster Přelouč). Obdržel cenu Sbormistr-junior v roce 2013 od Unie českých pěveckých sborů za přínosnou sbormistrovskou činnost. Velmi ho baví také hudební pedagogika, jíž se věnuje na ZUŠ Habrmanova v Hradci Králové. V minulosti účinkoval ve hře Petera Schaffera Amadeus ve Východočeském divadle Pardubice, kde hrál menší roli.

čtvrtek, 21 březen 2019 06:50

Dvořákova Olomouc letos v sedmi programech

Sedm koncertů na sedmi různých místech v Olomouci – to bude letošní 18. ročník mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Olomouc 2019. Uskuteční se od 16. do 24. května. Zahájí ho Moravská filharmonie, která festival pořádá, pod taktovkou Petra Vronského. Na programu je také česko‑americký jazzový večer s Laco Deczim a Celulou New York nebo už tradiční film-koncert v Kině Metropol – jako obvykle to bude film předválečné kinematografie s nově vytvořenou hudbou k tomuto účelu, konkrétně fantasy-horor z roku 1920 Jak Golem na svět přišel. Hudbu k němu napsal skladatel amerického původu Robert Israel, který bude večer i dirigovat. Dále vystoupí německý komorní ansámbl Acelga Quintett oceněný na prestižní německé soutěži ARD, soubory Musica figuralis a Ensemble Versus a exkluzivně Lisztův komorní orchestr pod uměleckým vedením Pétera Tfirsta. Festival pak uzavře třetí Mahlerova symfonie v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou jejího šéfdirigenta Heiko Mathiase Förstera. „Tři koncerty se budou konat v olomouckých kostelích, a to zejména z důvodu zvolené dramaturgie a záměru celkového vyznění provedených děl,“ upřesnila Ivana Kalina Tabak, dramaturgyně festivalu. „Program je postaven velmi symbolicky, protože si v roce 2019 připomínáme 60. výročí úmrtí poličského rodáka Bohuslava Martinů. Také vzpomeneme na nedávno zesnulého českého skladatele, pedagoga a manažera Václava Riedlbaucha. Dále není bez zajímavosti, že Dvořákovu Píseň bohatýrskou premiéroval v roce 1898 ve Vídni právě Gustav Mahler, jehož Symfonie č. 3 uzavře letošní festival. Současně se bude jednat o poslední koncert Petra Vronského v roli pověřeného šéfdirigenta MFO,“ doplňuje ředitel MFO Jonáš Harman. Společným jmenovatelem koncertů je jinak dramaturgie více či méně propojená s osobností Antonína Dvořáka a míst, kde pobýval.

Šéfdirigentem Českého národního symfonického orchestru se stal Američan Steven Mercurio. Letos v březnu vystřídal pětaosmdesátiletého Libora Peška, který stál v čele tělesa od roku 2007 a zůstává jeho čestným šéfem. Orchestr si vybral dosavadního hostujícího umělce za šéfdirigenta pro jeho univerzalitu a hudebnost – Mercuriův  záběr sahá do symfonického i operního světa, je také skladatelem a aranžérem. Diriguje v Evropě i v Americe, jeho jméno je spojeno s řadou vokálních nahrávek, včetně koncertů Vánoce ve Vídni. Má však i přesahy do světa jazzu a popu. V Praze účinkoval s ČNSO s Chickem Coreou, s New York Voices nebo se skupinou Pražský výběr a dirigoval abonentní koncert 19. března s hudbou Martinů, Šostakoviče a Kerryho Turnera. Český národní symfonický orchestr založil v roce 1993 trumpetista Jan Hasenöhrl spolu s dirigentem Zdeňkem Košlerem. V letech 1996 až 2006 vedl těleso Američan Paul Freeman a po něm získal ředitel Jan Hasenöhrl Libora Peška. Ten pak mimo jiné vedl orchestr při několika turné po Británii a rovněž s ním postupně natočil komplet Mahlerových symfonií.

Jana Vöröšová, Jakub Rataj a Šimon Voseček jsou tři současní skladatelé, jejichž díla letos uvede Mezinárodní hudební festival Pražské jaro ve světové premiéře. PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou mladého britského dirigenta Bena Glassberga, vítěze soutěže v Besançonu, uvede na koncertě 19. května orchestrální dílo Hypnos od Šimona Vosečka. Skladba, kterou Jakub Rataj nazval æther, počítá s neotřelou kombinaci smyčcového kvarteta, klavíru, hoboje a těreminu; zazní 24. května. Novinku Jany Vöröšové nazvanou Atlas mraků chystá Saxofonové kvarteto Bohemia na 26. května. Festival s objednávkou oslovil trojici mladých autorů, v jejichž tvorbě se – slovy ředitele Romana Bělora - dnešní svět zrcadlí pokaždé jedinečným způsobem. „Stejně jako mraky, i hudba je podobně mnohovrstevná,“ říká o Atlasu mraků Jana Vöröšová. Tóny saxofonu jsou pro mnohé lidi zatíženy asociacemi na jazzovou hudbu, autorka proto chtěla najít trochu jiný než obvyklý zvuk a předepsala rozšíření souboru o akordeon. Absolventka AMU a Královské konzervatoře v Bruselu nedávno rovněž vyhrála skladatelskou soutěž České filharmonie. Šimon Voseček je skladatel působící od roku 2002 ve Vídni, na mezinárodní úrovni sklízí v poslední době úspěchy zejména díky komorním operám, ale v Praze jeho hudba příliš často nezní. Dílo nazvané Hypnos rozvíjí atmosféru nočních scén jeho zatím poslední opery Hybris z roku 2016. „Hypnos nesleduje konkrétní hudební program, jde spíš o atmosféru někde na hraně vědomí a podvědomí,“ říká skladatel. Svou hudbu popisuje jako spíše konzervativnější. Novodobé techniky instrumentální hry nejsou podle něj nezbytné pro novodobost hudby samotné - takže partitura Hypnos v podstatě nepřináší zásadně jiné technické nároky, než ty, které byly běžné už před rokem 1945. Jakub Rataj je naopak skladatelem, jehož práce přesahuje do světa zvukových instalací a performancí inspirovaných lidským tělem – pohybem, dechem, pulzem a gesty. Právě proto použil ve své skladbě těremin, který i po sto letech vzbuzuje pozornost, protože se ovládá bez doteku, pouze pohybem paží, dlaní a prstů. „Název skladby æther je skrytým věnováním nástroji z roku 1919, původně známému jako ætherphon,“ uvedl. Těremin má mimořádný frekvenční rozsah a charakteristickou zvukovou barvu vzdáleně připomínající lidský hlas. Jedním z prvních skladatelů, kteří pro těremin komponovali, byl Bohuslav Martinů. I jeho hudba na koncertě zazní. - Ještě jednu položku však má koncertní řada soudobé hudby na letošním Pražském jaru: hostování souboru Ensemble Intercontemporain. V Praze byl na festivalu už čtyřikrát, z toho dvakrát dokonce se svým zakladatelem Pierrem Boulezem v roli dirigenta. Tentokrát přiveze úplné novinky - skladbu Bruna Mantovaniho, kterou premiéroval zcela nedávno, a nové dílo Miroslava Srnky vzniklé pro Filharmonii v Los Angeles. V Praze zazní v evropské premiéře.

Foto: Pražské jaro

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro má po několika letech dramaturga. Bude odpovědný za umělecké plánování ročníku 2021 a dalších. Stal se jím Josef Třeštík (38), momentálně dramaturg Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který také stál u příchodu Alexandra Liebreicha na post šéfdirigenta tělesa. Od loňska k tomu byl i hlavním dramaturgem Českého rozhlasu odpovědným za studiové natáčení a výběr koncertů natáčených veřejnoprávním rozhlasem. Na Pražském jaru chce dbát na další profilaci festivalu a ovlivňovat jeho směřování, přinášet inspirace, zaostřovat programové kontury, posilovat vztahy mezi jednotlivými koncerty a vytvářet jejich obsah, vyvažovat různé zájmy, které při vytváření programů hrají roli, být v blízkém kontaktu s hudebníky i tvůrci a zajišťovat komunikaci mezi managementem a uměleckou radou festivalu. Josef Třeštík vystudoval skladbu ve třídě Ivana Kurze na Hudební a taneční fakultě AMU v Praze, studoval i na Royal College of Music v Londýně a soukromé lekce absolvoval rovněž u nizozemského skladatele Louise Andriessena. V letech 2008 až 2015 byl hudebním redaktorem Českého rozhlasu Vltava; věnoval se zejména pořadům o soudobé a staré hudbě. Podílel se také na vysílání stanice D dur a opakovaně reprezentoval Český rozhlas na Mezinárodní tribuně skladatelů pořádané Mezinárodní hudební radou. V roce 2017 byl členem poroty rozhlasové a televizní soutěže Prix Italia v Milaně a v roce 2018 členem poroty 2. ročníku skladatelské soutěže pořádané Českou filharmonií. Pražské jaro mívalo jako programového poradce Antonína Matznera, jehož život se uzavřel v roce 2017. V době, kdy byl prezidentem festivalu Jiří Bělohlávek (2006-2017), byla dramaturgie z velké části v rukou umělecké rady a hodně i jeho osobně.

Začíná Akademie Versailles – mezinárodní interpretační kurzy, které se už potřetí konají v Praze. Letos se budou věnovat francouzské vokální a instrumentální hudbě období baroka. Mladí pěvci a instrumentalisté z České republiky a dalších zemí včetně Francie, Ruska, Polska, Velké Británie, Japonska nebo Portugalska se pak veřejnosti představí na závěrečném koncertu, který se koná v neděli 24. března. Na programu budou díla J.-Ph. Rameaua, A. Campry, J.-N.-P. Royera a dalších a vstup je zdarma. Širší veřejnosti jsou navíc otevřeny i dnešní úvodní přednášky, na kterých umělecký ředitel Centra barokní hudby ve Versailles Benoît Dratwicki a česká muzikoložka Jan Franková popovídají o hudební praxi v Paříži, potažmo ve Francii 18. století. Začínají od půl desáté dopoledne v Galerii HAMU. Účastníky kurzů pak povedou zkušení pedagogové a umělci, mimo jiné francouzská sopranistka Chantal Santon-Jeffery, violoncellista Bruno Cocset, flétnistka Jana Semerádová nebo cembalistka Béatrice Martin. Studenty seznámí se zásadami dobové interpretace, se základy gestiky a barokního tance, deklamace, rétoriky a (v případě zpěváků) také výslovnosti staré francouzštiny. Kurzy připravili pořadatelé festivalu Letní slavnosti staré hudby ve spolupráci s Centrem barokní hudby ve Versailles, Francouzským institutem a Hudební fakultou Akademie múzických umění v Praze. Určené jsou hlavně studentům konzervatoří a vysokých hudebních škol, profesionálům a hudebním pedagogům. KlasikaPlus.cz nabídne postupně rozhovory s protagonisty i ReflexiPlus závěrečného koncertu.

Klavírní festival Rudolfa Firkušného, podzimní dceřiná akce Pražského jara, soustředí v listopadu v metropoli pět vynikajících pianistů. Vůbec poprvé se českému publiku představí mladá italská klavíristka Beatrice Rana, o níž tisk píše jako o „nejdokonalejší z mladých umělců“ a řadí ji mezi pět klavíristů nové „zlaté éry“. Hrát má Chopina, Albénize a Stravinského. Z hvězd světových pódií figurují ve zveřejněném programu Jevgenij Kissin a Marc-André Hamelin, zástupcem tuzemské scény bude Jan Bartoš, z mladé generace ten asi nejznamenitější. Jazzovou světovou scénu má reprezentovat Aaron Diehl se svým triem… Sedmý ročník přehlídky se koná mezi 17. a 23. listopadem. „Beatrice Rana je pro mě zjevením, protože úroveň její hudební vyzrálosti a technické jistoty je u tak mladého člověka ohromující,“ nechal se slyšet dirigent Antonio Pappano. V roce 2013 si jako dvacetiletá odnesla stříbrnou medaili i cenu publika z prestižní americké Van Cliburnovy soutěže. O dva roky dříve zvítězila v Montrealu. Papano si ji díky tomu vybral pro nahrávku Prokofjevova 2. klavírního koncertu, doprovázejí snímek Čajkovského slavného Klavírního koncertu b moll. Deska se stala senzací, stejně jako první sólové album s Goldbergovskými variacemi J. S. Bacha. To přineslo sólistce ocenění časopisu Gramophone v kategorii Mladý umělec roku 2017 a následně pozvání ke spolupráci s předními dirigenty. V newyorské Carnegie Hall se po březnovém recitálu objeví v červnu jako sólistka Prokofjevova třetího klavírního koncertu. Pod taktovkou Yannicka Nézet-Séguina ji doprovodí The Philadelphia Orchestra. S dirigentem Fabiem Luisim ji pak čeká kompletní provedení Beethovenových koncertů v Curychu… Marc-André Hamelin zahraje na podzim v Praze Skrjabina, Prokofjeva, Feinberga a Schuberta, Kissin bude hrát výhradně Beethovena a Jan Bartoš chystá Kabeláče, Schönberga, Beethovena, Schumanna a Chopina.

úterý, 19 březen 2019 06:48

José Cura zazpívá Praze životní role

José Cura příští týden zazpívá své životní operní role v Praze. Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK ho pozval hned na dva koncerty, a to v úterý a ve čtvrtek 26. a 28. března. José Cura proslul nejen jako světově uznávaný tenorista, ale také jako dirigent a skladatel. Ve všech těchto rolích se už v Praze s FOKem představil v rámci jeho třísezónní rezidence, která přinesla devět společných projektů. Tentokrát se ale rozhodl zpívat výběr ze svých nejoblíbenějších operních rolí. Zazní tak árie z Verdiho Otella, Leoncavallových Komediantů, Saint-Saënsovy Samsona a Dalily a Brittenova Petera Grimese. „Když jsem byl osloven, abych vytvořil program koncertu z úryvků pro mě nejvýznamnějších postav, první věc, kterou jsem udělal, byl seznam mých milovaných rolí. Přitom jsem si uvědomil, kolik jich je! Ten seznam byl příliš dlouhý na to, aby zazněl během jednoho večera… Rozhodl jsem se tedy vybrat ty, které měly přelomový význam v mé kariéře, a seřadil jsem je historicky,“ doplnil José Cura. Spolu s José Curou vystoupí také Pražský filharmonický sbor se sbormistrem Jakubem Zichou a taktovky se ujme Kanaďan Jacques Lacombe, toho času šéfdirigent Opery v Bonnu a Orchestre symphonique de Mulhouse. „Jako jeden z mála má všechny čtyři zmiňované opery, jak se říká, v malíku,“ dodává dramaturg FOK Martin Rudovský.

Cenu divadelní kritiky za hudbu roku získal v neděli Ivan Acher, autor opery Sternenhoch napsané na motivy groteskního romaneta Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternenhocha. Dílo se hraje od loňského jara na Nové scéně Národního divadla v Praze, a to v esperantu. Dirigentem je Petr Kofroň, režisérem Michal Dočekal. Za cenami, o nichž rozhodovalo na osmdesát kritiků, stojí časopis Svět a divadlo. Opera už dříve získala také titul Inscenace roku 2018 v anketě Divadelních novin, podle kterých je „správně ujetá výtvarně, režijně i choreograficky“. Recenzenti o ní psali jako o „vrcholu dramaturgického směřování první operní scény“ v posledních letech nebo obdobně jako o „velké chvíli Opery Národního divadla“. Uznání získali v tisku za účinkování v tomto titulu také zpěváci a herci - Vanda Šípová, Sergej Kostov a Tereza Marečková. Právě Marečková, čtyřiadvacetiletá herečka, zpěvačka a muzikantka, obdržela v neděli Cenu divadelní kritiky jako Talent roku 2018. Ivan Acher, šestačtyřicetiletý básník, výtvarník a skladatel,  napsal operu Sternenhoch na vlastní libreto. Jeho hudba podle jednoho z kritiků „kongeniálně vystihuje ducha Klímovy prózy“. Na inscenaci se podílejí také choreografka Lenka Vagnerová, autorka kostýmů Eva Jiřikovská, za světelný design Eva Hamouzová a s nimi scénograf Marek Cpin, který letos obdržel Cenu divadelní kritiky za scénografii. Opera Sternenhoch byla v Cenách divadelních kritiků nominována také na Inscenaci roku a na Nejlepší poprvé uvedenou českou hru roku. Podle dramaturgie Národního divadla expresionistický charakter díla Ladislava Klímy a „celé téma fiktivního deníku plného vražd a snů o nich, tlachání i vysokého filozofování pětiúhelníku hlavních postav“ přímo vybízí k využití školených hlasů v elektronické kompozici, která nicméně "i přes experimentální přístup tak úplně neopouští pole historické hudby". Acher kombinuje pro nové zvukové výsledky sampling, čistou elektroniku i reálné nástroje. Ocenění se od roku 1992 udělovala pod názvem Ceny Alfréda Radoka, jako Ceny divadelní kritiky figurují pět let.

pondělí, 18 březen 2019 06:30

Synovec J. Carrerase diriguje v Pardubicích

Synovec Josého Carrerase a známá italská sopranistka ode dneška jako hosté v Pardubicích - Komorní filharmonie Pardubice pozvala na své březnové abonentní koncerty hosty z jihu Evropy. S orchestrem vystoupí známá rodačka z Bellarie Gladys Rossi a významný španělský dirigent David Gimenéz Carreras, který s pardubickými filharmoniky doprovodil v roce 2016 v tamní aréně svého strýce Josého Carrerase. Dnešní, zítřejší a středeční abonentní koncerty nesu podtitul Temperament jižní Evropy a zazní na nich árie z oper Náměsíčná Vincenza Belliniho, Carmen Georgese Bizeta, Romeo a Julie Charlese Gounoda a výběr ze Sicilských nešpor a Traviaty Giuseppe Verdiho. Hudba Georgese Bizeta navíc vyplní i druhou půlku po přestávce, kdy zazní jeho Symfonie č. 1, která je zajímavá hned ze dvou důvodů. „Tím prvním je její umělecká hodnota a mistrovsky vypracovaná partitura, tím druhým fakt, že je dílem teprve sedmnáctiletého autora! Je známo, že osud Bizetovi nedopřál zažít úspěch Carmen (dočkal se pouze její premiéry, která propadla), ani provedení této symfonie. Celé generace vůbec netušily, že existuje. Byla objevena osmdesát let po svém vzniku. Teprve v roce 1935 byla provedena na pařížské konzervatoři jako rarita – studijní práce autora slavné Carmen. Sklidila však takový ohlas, že se stala jako zcela svébytné dílo trvalou součástí koncertních pódií celého světa,“ říká k Bizetově symfonii dramaturg orchestru Bohuslav Vítek. Všechny koncerty se konají tradičně v Sukově síni Domu hudby v Pardubicích od půl osmé večer, ve středu navíc diváci můžou přijít zdarma na setkání s umělci - Introdukce začne hodinu před koncertem, tedy v půl sedmé v Malém sále.

Strana 1 z 52