*KlasikaPlus.cz

*KlasikaPlus.cz

-- redakce --

Na Karlovarsku se pátým rokem koná Mezinárodní hudební festival J. C. F. Fischera, nesoucí jméno barokního skladatele, krásenského rodáka. V kostele sv. Kateřiny v obci Krásno u Horního Slavkova dnes večer při prvním ze sedmi koncertů s pěvci Marií Fajtovou a Ivo Hrachovcem vystoupí soubor Capella Regia Praha vedený Robertem Hugem. Vedle Fischerovy instrumentální a duchovní hudby zazní také díla Fischerova krajana Gunthera Jacoba a Schützova žáka Christopha Bernarda a hudba Antonia Vivaldiho. Hlavní program festivalu je ohlášen na sobotu 22. června do kostela Zvěstování Panny Marie v Ostrově nad Ohří. Zahraje a zazpívá tam Ensemble Rastatter Hofkapelle, německý soubor specializovaný na starou hudbu, zejména na provádění děl barokních skladatelů působících u rastattského dvora. Další koncerty - například Kvarteta Apollon, Ensemble Hilaris, varhaníka Waclawa Golonky nebo varhanice Michaely Káčerkové, umělecké ředitelky festivalu - se uskuteční v Krajkové, v Jáchymově, Rudné a v Karlových Varech, kde festival uzavře 29. srpna tamní symfonický orchestr Fischerovou Suitou C dur z jeho sbírky Le Journal du Printemps a Händelovou Vodní hudbu. Bachův starší současník Johann Caspar Ferdinand Fischer (1656–1746) pocházel z Krásna na Chebsku, tehdy obce Schönfeld. Studoval na piaristickém gymnáziu v Ostrově nad Ohří, kde nějakou dobu pak působil v šlechtických službách, velkou část života však nakonec strávil u dvora v Rastattu na západě dnešního Německa, v rezidenčním městě markrabat z Baden-Badenu.

Mezinárodní den hudby, který se slaví od osmdesátých let minulého století, připadá právě na zítřek. V brněnské vile Tugendhat se od 20:00 bude k příležitosti svátku hudby konat osmý ročník pravidelného cyklu koncertů tělesa Brno Contemporary Orchestra, který je letos věnován hodině mezi psem a vlkem. Hodina mezi psem a vlkem je také názvem významné sbírky básníka Jana Skácela. Soubor Brno Contemporary Orchestra se nechal právě odkazem našeho významného básníka inspirovat. Na kulturním setkání zazní ukázky ze Skácelovy sbírky, z hudebních čísel pak Slavického Dechové trio, Kabeláčův Sextet a Říkadla pro nonet Václava Dobiáše. „Na programu jsou skladby, které se hlásí k odkazu lidové tradice, ale jejich pupeční šňůra s mateřským folklorem je napínána racionálním kompozičním přístupem. Všechna tři díla byla napsána na přelomu třicátých a čtyřicátých let dvacátého století, měla mimořádný úspěch a předznamenávala či přímo reflektovala nastupující hrůzy druhé světové války, které se nemalou měrou dotkly i tehdejších obyvatel vily Tugendhat. Rovněž díla všech tří skladatelů byla poté umlčena, i když důvody byly různé,“ uvádějí pořadatelé a dodávají: „Dle germánské mytologie je čas mezi 8 až 9. hodinou ten, kdy se noc postupně mění v den, kdy do hlubokého spánku pronikají zlé vize dnů příštích. U nás se naopak jedná o čas, kdy končí den a přichází večer, tma, klekání – nefouká vítr, nezpívají ptáci a vzduch má žlutavou barvu, nevíme, co nás čeká, a psi se proměňují ve vlky.“

Vernisáž obrazů Marka Hyksy se zítra od 20:00 uskuteční ve Studiu BUBEC v pražských Řeporyjích. „Dílo Marka Hyksy je fragmentární – nejen kvůli krutě malému počtu let vyměřených autorovi osudem, ale i proto, že Marek se po ukončení studií na AVU rozhodl vzdálit uměleckým kruhům. A konečně zvířecí a lidský fragment hraje v Markově díle ústřední roli. Svědectví o autorovi získávám od rodiny, a hlavně prostřednictvím díla – raných existenciálně a poněkud dekadentně laděných kreseb a grafik, a především rozsáhlého souboru různorodých děl vytvořených během studia v ateliéru kresby profesorky Jitky Svobodové na pražské Akademii. V tomto období, v rozmezí let 1997–2004 vznikla také díla představená současnou výstavou,“ popisuje kurátorka Daniela Kramerová. Hostem zítřejší vernisáže bude Collegium 1704 ve složení Lucie Dušková - flauto traverso, Simona Tydlitátová, Eleonora Machová – housle a Marek Kubát – teorba. V jejich podání zazní Händelova Sonáta pro housle, flétnu a basso continuo, Gaspariniho kantáta "Sento nel sen combattere“, Locatelliho Sonáta in G pro dvoje housle, op. 5, Bachova Sonáta in G pro flétnu, housle a basso continuo, BWV 1038 a Händelova kantáta "Armida abbandonata", HWV 105. V obou kantátách se sopránového sóla ujme Helena Hozová. Na cembalo bude hrát umělecký vedoucí a dirigent souboru Václav Luks. Výstava potrvá do 31. srpna tohoto roku. Adresa Studia BUBEC je Tělovýchovná 748, Praha 5 – Řeporyje. Spoj je vlakem ze Smíchovského nádraží na Nádraží Řeporyje, nebo metrem B na "Luka", případně metrem A na "Nemocnice Motol", pak busem 174 na Řeporyjské náměstí, na které jezdí ještě čísla 130, 174, 246, 266, 301, 352 a 902.

Z domoviny, Na břehu mořském, Trio g moll, Fantazie na českou národní píseň a sólové klavírní polky – to je sestava děl Bedřicha Smetany, kterou do skladatelova rodiště přivezou ve čtvrtek pianista Ivan Klánský, violoncellista Michal Kaňka a houslista Leoš Čepický. Komorní hudba českého klasika na Národním festivalu Smetanova Litomyšl nesmí chybět, i když je tradičně víc zaměřen na velké projekty, vokální umění a opery. Trojice předních českých instrumentalistů vystoupí s tímto reprezentativním výběrem v Zámecké jízdárně. Komorní tvorbě je věnován na litomyšlském festivalu i dnešní večer. V chrámu Povýšení sv. Kříže vystoupí houslista Roman Patočka, violista Jakub Fišer a violoncellista Jiří Bárta. Zazní tam Bachova Sonáta č. 1 g moll pro sólové housle, jeho Suita č. 3 C dur pro sólové violoncello a pak od stejné skladatele ještě hodinové Goldbergovy variace, a to v úpravě pro smyčcové trio. Ta je dílem Dmitrije Sitkovetského, letos pětašedeátiletého houslisty z Baku, absolventa moskevské konzervatoře, kterému se podařilo v roce 1977 opustit Sovětský svaz a zapustit kořeny na Západě. V dětství zvítězil v Praze, jako i mnohé jiné dnešní zahraniční hvězdy, v mezinárodní rozhlasové soutěži Concertino Praga.

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka dnes hostí dva výrazné pěvecké talenty - tenoristu Petra Nekorance a sopranistku Zdislavu Bočkovou. Své životní příběhy a plány spolu přiblíží v dialogu s ředitelem přehlídky Jaromírem Javůrkem, a to na festivalové besedě v ostravském centru PANT v 11:00 hodin. V koncertním sále Janáčkovy konzervatoře v Ostravě v 19 hodin pak oba pěvci přednesou písňový repertoár. Zazní Písně z Těšínska Petra Ebena, Liederkreis op. 39 Roberta Schumanna, výběr písní Richarda Strausse, Šest písní op. 38 Sergeje Rachmaninova, písně Nevicata, Pioggia a Nebbie od Ottorina Respighiho a výběr ze Zápisníku zmizelého Leoše Janáčka. Na klavír oba umělce doprovodí americký dirigent a klavírista William Kelley. Tenorista Petr Nekoranec studoval zpěv na konzervatoři v Pardubicích u Jarmily Chaloupkové. V současné době spolupracuje s italským tenoristou a pedagogem Antoniem Carangelem a americkou sopranistkou Dianou Soviero. Je jednou z nejvýraznějších osobností nastupující pěvecké generace v České republice. Od září 2018 je sólistou Stuttgartské opery, kde mezi jeho uměleckými závazky v sezoně 2018/2019 figurovaly tři velké role - Rossiniho Almaviva (Lazebník sevillský) a Ramiro (Popelka) a Donizettiho Ernesto (Don Pasquale). Sopranistka Zdislava Bočková vystudovala Konzervatoř v Brně ve třídě Jarmily Janíčkové a JAMU v Brně pod vedením Natálie Romanové – Achaladze. Zúčastnila se mistrovských kurzů u renomovaných pěvců jako Edda Moser, Edith Lienbacher, Angelika Kirchschlager, Luciana D’Intino a Claudio Desderi. V současné době spolupracuje s klavíristou z Bavorské státní opery Massimilianem Murralim. V červenci bude jedinou českou účastnicí Domingovy pěvecké soutěže Operalia, konané tentokrát v Praze. Od sezóny 2019/2020 se stane členkou operního studia v Opéra de Lyon ve Francii.

Ojedinělou příležitostí slyšet Smyčcový kvartet č. 3 Jana Klusáka a Smyčcový kvartet Witolda Lutosławského je dnešní večerní koncert v bývalém kostele sv. Vavřince v Praze na Malé Straně. Soubor FAMA Quartet tam vystoupí na 634. úterku Umělecké besedy, nejstaršího uměleckého spolku v českých zemích. Čtveřici tvoří houslisté David Danel a Roman Hranička, violista Ondřej Martinovský a violoncellista Balázs Adorján. Jsou uznáváni za tuzemskou špičku v oblasti interpretace české i světové současné tvorby. Uvádějí skladby především soudobých autorů, a to jak klasiků avantgardy a tradičnějších proudů 20. století, tak českých i evropských žijících tvůrců. Členové kvarteta jsou hráči předních českých orchestrů a absolventi řady seminářů a dílen věnujících se interpretaci soudobé hudby. Umělecká beseda od roku 1863 sdružuje umělce hudebního, literárního a výtvarného oboru. Vznikla z iniciativy tehdejších umělců, teoretiků a poučených přátel umění, kteří chtěli vymanit české umění z dosavadního provincialismu a dát mu evropský rozměr. Mezi zakládajícími osobnostmi byl Bedřich Smetana, později byli aktivními členy hudebního odboru například Dvořák, Fibich, Foerster, Suk, Novák nebo Talich. Spolek byl za normalizace v roce 1972 rozpuštěn. Po roce 1989 se znovu vrátil, i když v mnohem skromnějších podmínkách, k řadě svých aktivit, mezi něž patří i koncerty v rámci besedních Úterků. Z hudebníků byli ve 20. století starosty Umělecké besedy Ladislav Vycpálek, Klement Slavický, Ilja Hurník a Lukáš Matoušek.

Dramatické a bolestné výstupy hrdinek známých z literatury, zhudebněné v Itálii na počátku 18. století. To je stručná charakteristika komponovaného programu nazvaného Il giardino dei sospiri (Zahrada vzdechů), se kterým dnes přijíždí na festival Smetanova Litomyšl mezzosopranistka Magdalena Kožená. Na zámeckém nádvoří se večer při koncertě objeví ve vzácné spolupráci s Václavem Luksem a jeho barokním orchestrem Collegium 1704. Zpívané výjevy z pera mladého Händela z doby jeho římského pobytu a italských skladatelů Sarra, Lea, Vinciho, Gaspariniho a Marcella, jeho benátských a nepolských současníků, věrohodně zachycují tragické stránky lásky a intimní dramata. Některé z exaltovaných, virtuózních a emotivních scén pocházejí z poměrně nedávných zajímavých nálezů uskutečněných zejména v archivu v Neapoli. Jde vesměs o pozapomenuté kantáty. „Sotva si mohu představit vášnivější a nezkrotnější a současně láskyplnější a něžnější průvodce ke svým zoufalým hrdinkám, než jakými jsou Václav Luks a muzikanti z Collegia 1704,“ nechala se slyšet sólistka. Luks svou uměleckou činností pomohl překlenout a odstranit důsledky dlouholeté kulturní izolace, která se v době komunismu projevila výrazným zpožděním české scény za vývojem interpretační praxe v repertoáru staré a duchovní hudby v okolním světě. Společně už dnešní program s Koženou koncertně uvedli od loňského roku v řadě evropských metropolí i v několika tuzemských městech a také skladby natočili na CD. Předtím ojediněle spolupracovali při uvádění programu s jejím výběrem Händelových a Vivaldiho árií. Kožená se během let stala světoznámou pěvkyní, která se pravidelně vrací k baroknímu repertoáru, ale která dovede se stejnou mírou vokální dokonalosti a vcítění nadchnout publikum v operních rolích Mozartových a Myslivečkových i romantických a moderních a která je neméně povolanou interpretkou komorních písní od Dvořáka přes Mahlera po Martinů a Brittena. „Každý návrat k baroknímu repertoáru je pro mě něčím jako otevřením dveří na půdu u babičky a dědečka – známé vůně, ručně vyráběné hračky, staré knížky s pohádkami… Tedy místo, kde na chvíli můžu zapomenout na svět venku a kde se můžu nechat zatáhnout do neprobádané divočiny minulosti,“ říká pěvkyně.

V novém prostoru, v kostele Církve československé husitské ve Wuchterlově ulici v Praze 6 se zítra v půl osmé uzavře letošní cyklus Břevnovských hudebních setkání. Vystoupí soubor barokní hudby, který si – podle své zakladatelky a umělecké vedoucí, zpěvačky a dirigentky Viktorie Dugranpere – říká Victoria Ensemble. „Program nazvaný Zrod hudebního baroka se rozezní skladbami velikána hudby z přelomu renesance a baroka Claudia Monteverdiho,“ zve na poslední koncert čtvrté sezony umělecký ředitel cyklu Ilja Šmíd. V podzimní části příští sezony řady koncertů se návštěvníci mohou těšit na úterý 17. září, kdy v Tereziánském sále Břevnovského kláštera zahraje houslista Václav Hudeček s klavíristou Lukášem Klánským. 23. září se ve stejném sále uskuteční od 17:00 a od 19:30 dva mimořádné koncerty, a to k jubileu Jaroslava Krčka. Vystoupí Musica Bohemica v čele s oslavencem, z hostů už přislíbil účast Jiří Pavlica a další hosté jsou v jednání. 16. října v kostele Církve československé husitské zazní hudba Ludwiga van Beethovena, Arvo Pärta a Modesta Petroviče Musorgského v podání špičkového dechového tělesa PhilHarmonia Octet, které hraje ve složení Vilém Veverka, Monika Boušková – hoboje, Irvin Venyš, Karel Dohnal – klarinety, Přemysl Vojta, Ondřej Vrabec – lesní rohy, Václav Vonášek, Martin Petrák – fagoty. 12. listopadu v Tereziánském sále Břevnovského kláštera je v plánu koncert dua violistky Kristiny Fialové a violoncellisty Petra Nouzovského s názvem Manželské dialogy a během adventu, 11. prosince, v kostele Církve československé husitské zazpívá soubor, který není třeba nijak představovat - Schola Gregoriana Pragensis s uměleckým vedoucím Davidem Ebenem. Všechny koncerty (kromě mimořádných 23. září) budou začínat v 19:00 hodin. Hudební setkání v Tereziánském sále jsou s přestávkou, v kostele jsou bez přestávky. 

Say-Fazilfoto-Marco-Borggreve

Vyhlašujeme výherce soutěže o dvojici vstupenek.

Fazil Say jako interpret i skladatel  - Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK čeká 20. června koncert s tureckým klavíristou Fazilem Sayem, na kterém zazní v české premiéře jeho klavírní koncert s názvem Voda. Koncert složil se záměrem upozornit na narůstající ekologické problémy spojené s vodou, vycházel především ze situace v Turecku, které se několik desetiletí potýká se znatelným vysycháním krajiny.

 
pondělí, 17 červen 2019 12:38

Český spolek pro komorní hudbu v novém

Rada Českého spolku pro komorní hudbu pracuje v novém devítičlenném složení. Generální ředitel České filharmonie David Mareček do ní jmenoval tři hudebníky – pianistu Ivana Klánského, houslistu Jiřího Panochu a koncertního mistra Josefa Špačka, ponechal pro zachování kontinuity tři členy končící rady (Jana Králíka, Jiřího Ludvíka a Jana Kohouta) a jmenoval do ní tři další osobnosti z oblasti hudebního a finančního managementu – těmi jsou Pavel Kysilka, Marek Vrabec a Radek Křižanovský, který nahradí na pozici dramaturga muzikologa Ludvíka Kašpárka. O předsedovi, který zaujme místo po Ivanu Englichovi, se bude hlasovat na první schůzi nové rady. Jejím hlavním úkolem teď bude příprava programu pro 126. sezonu spolku. Filharmonie ji představí veřejnosti v březnu 2020. Složení nové rady se opírá o doporučení Václava Hudečka, Petra Altrichtera, Igora Ardaševa, Irvina Venyše, Magdaleny Kožené a Lukáše Vasilka. Český spolek pro komorní hudbu slaví letos na podzim 125 let existence. Vznikl na podporu koncertní činnosti Českého kvarteta, protože existující česko-německá Jednota pro komorní hudbu neposkytovala dostatečný prostor českým interpretům a skladatelům. Začal vyvíjet koncertní pořadatelskou činnost díky aktivitě mecenáše Josefa Hlávky, prvního předsedy. Zahajovací koncert se konal 10. října 1894 v Rudolfinu – rok a čtvrt před tamním prvním koncertem České filharmonie, k níž je nyní spolek - jedna z nejstarších tuzemských hudebních institucí – od roku 1994 přičleněn. V současnosti jsou pod jeho hlavičkou pořádány čtyři koncertní řady o 28 večerech. Historický název i dramaturgická svébytnost zůstávají.

Strana 1 z 79