Hudebník, pedagog, kulturní publicista, moderátor
Pochází z muzikantské rodiny. Absolvoval obor hra na trubku na Konzervatoři Jaroslava Ježka v Praze, byl také posluchačem oddělení skladby. V roce 2017 absolvoval bakalářské studium na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity pod Ústavem hudební vědy, obor sdružená uměnovědná studia. Věnuje se publikační činnosti se zaměřením na hudbu, film a divadlo. Externě spolupracoval s Týdeníkem Rozhlas a s Hudebními rozhledy, periodiky, která byla v letech 2021 a 2022 zrušena, spolupracuje i s dalšími časopisy. Je autorem knižních portrétů Alena Vránová...a díky za všechna ta moje nová rána! (2022) a Když se řekne Jiřina Bohdalová (2016). Pravidelně moderuje besedy pro pražské seniorkluby, kam si nejčastěji zve přední české herce. Vyučuje hře na klavír a na klávesy v ZUŠ Kralupy nad Vltavou a v DDM hl. m. Prahy. Působí také jako varhaník.
„Častá žánrová pestrost mi tak umožňuje nejen technický, ale také intelektuální nadhled.“
„Mohu projevit svoji exhibicionistickou stránku a pomoci v tom, že komunikuji s publikem, pařím s ním a dělám show. Zároveň však musím hrát, takže se nesmím příliš utrhnout ze řetězu.“
„Kromě toho mám rád uniformy, vojenskou disciplinu a baví mě se v tomto prostředí pohybovat.“
Klarinetista a saxofonista Jan Musil začínal jako většina hudebníků na základní umělecké škole. Tam jej však klarinet okouzlil v takové míře, že se rozhodl pro studium na konzervatoři a následně na Hudební fakultě AMU. Od června 2019 je členem Hudby Hradní stráže a Policie České republiky, hraje však také v big bandech, v kapele Circus Problem a v loňském roce založil svoji vlastní originální sólovou formaci Jmsax_official, s níž od té doby úspěšně vystupuje v různých tanečních klubech. Je jedním z nejvýraznějších představitelů nejmladší hráčské generace, jehož po interpretační stránce charakterizuje především mimořádný žánrový rozptyl.
„A také bylo velmi důležité, že jsme jako studenti mohli být u toho, když Václav Talich natáčel Dvořákovo Stabat Mater.“
„V témže roce se také konala celostátní soutěž umělecké rozhlasové tvorby u příležitosti 50. výročí vzniku Československa, kam jsem tuto operu přihlásil, načež jsme získali hlavní cenu.“
„V prvé řadě musím zmínit Rafaela Kubelíka, Charlese Muncha, Wolfganga Sawalische, Václava Talicha, Karla Ančerla, Václava Neumanna a Jiřího Bělohlávka, ale také nemohu opomenout své pedagogy Roberta Brocka, Aloise Klímu a Václava Smetáčka. Všichni jmenovaní uměli výtečným způsobem nasát obsah hudební partitury a pak jej pomocí rukou, gest a mimiky přenést na daný ansámbl.“
Hudební skladatel Jiří Smutný se ke kompozici dostal prostřednictvím dirigování. První polovinu své profesní dráhy působil jako korepetitor v Národním divadle, druhou pak zasvětil pedagogickému poslání. V šedesátých letech se velmi úspěšně etabloval jako autor oper, z nichž mnohé získaly uznání doma i v zahraničí. I když byl ze zdravotních důvodů přinucen svoji aktivní skladatelskou činnost ukončit, stále se zajímá o aktuální hudební dění, především v rámci koncertů Umělecké besedy a Atelieru 90. Na apríla loňského roku oslavil devadesáté narozeniny.
„Hudba je ve filmu mocný nástroj, s nímž se musí zacházet velmi opatrně. Je obrovským pánem v tom, že dokáže úplně změnit vyznění scény.“
„Zdeněk Liška byl geniální tvůrce, který dokáže nenapodobitelným způsobem kombinovat hudbu akademického stylu s hudbou vysoce avantgardní a novátorskou.“
„Hudba by měla být sluhou, aby podpořila děj filmu a naznačila důležité momenty, které jsou v příběhu určitým způsobem zašifrované a vizuálně nepřímo sdělitelné.“
Několika rozhovory se skladateli a hudebníky a s nimi i nadčasovými postřehy o promítaných snímcích, zejména charakterizováním jejich hudební složky, se vracíme k letnímu Mezinárodnímu filmovému festivalu v Karlových Varech. Jeho 56. ročník se konal prvních devět červencových dní. Uskutečnilo se 453 filmových představení, kterých se zúčastnilo 10.592 akreditovaných návštěvníků. Vstupenek se prodalo celkem 121.015.