„Nejde o výstřel do neznáma, ale o cílevědomou strategii, k níž byli přizváni ti nejpovolanější.“

„Illeho úpravy respektují všechny podstatné znaky Mahlerovy estetiky.“

„Excelentní vyznění alba není záležitostí sáhodlouhých studiových retuší, ale výsledkem bezvadné hudební komunikace, entuziasmu a profesionality.“

PhilHarmonia Octet si na svém aktuálním albu vzal na mušku hudbu Gustava Mahlera. Vybrané písně ze sbírky Chlapcův kouzelný roh doplnily symfonické věty v úpravách pro obsazení dechového ansámblu. Nové aranžmá připravili Tomáš Ille a Václav Vonášek. Barytonový part ztvárnil Peter Schöne. Album je nejen důvodem k zamyšlení, ale zejména k opakovanému poslechu. Nahrávek s mahlerovskou tématikou najdeme celou řadu, ale tato se z mnoha důvodů kvalitou provedení vymyká.

„Naštěstí v Ústí nad Orlicí dobře ví, že budoucnost vytváříme právě teď svými činy.”

„Když evidentně dojatý mladík slyšel výsledný verdikt poroty, jeho první kroky spontánně zamířily k rodině, kterou pevně objímal.”

„Kociánka” není bezduchou továrnou na „výrobu” nových hudebních hvězd, ale adresou, kde se o mladé talenty pečuje starostlivě a cílevědomě.”

Kocianova houslová soutěž má za sebou své pětašedesáté dějství. Proslulá interpretační soutěž se letos odehrála ve dnech 2. až 6. května v přátelské atmosféře; vlídné ke všem zúčastněným. Soutěž spolupořádá Nadační fond Mistra Jaroslava Kociana, vyhlašovatelem je město Ústí nad Orlicí, které je také jedním z hlavních garantů soutěže. Za výsledky a průběhem legendární „Kociánky” se ohlíží jeden ze členů odborné poroty a hudební publicista Milan Bátor.

„Lucie Sedláková Hůlová patří k umělcům, které v médiích není vidět tolik, kolik by zasloužili. O to víc dokáže překvapit setkání s interpretkou, která nejen, že je technicky a výrazově výtečně vybavená, ale ví také naprosto přesně, proč daný program hraje.“

“Ačkoli na Zorjan byla během provedení znát mírná nervozita, nedala se mladičká houslistka ničím zaskočit. Poradila si s náročnými běhy a potěšila kultivovaným tónem.”

“Jako dirigent si Brauner nepotrpí na razantní gesta, ale jeho muzikalita čiší doslova z každé hudební fráze; bylo zřejmé, že se orchestru pod jeho vedením hraje dobře.”

Kocianova houslová soutěž v Ústí nad Orlicí má za sebou první dva dny. 65. ročník mezinárodní interpretační soutěže provází bohatý program. Ve středu 3. května se konal v Kostele Nanebevzetí Panny Marie koncert houslistky Lucie Sedlákové Hůlové a varhaníka Jaroslava Tůmy. O den později vystoupila v Roškotově divadle Komorní filharmonie Pardubice s dirigentem Tomášem Braunerem a doprovázela loňskou laureátku soutěže – Lanu Zorjan ze Srbska.

„Hlasová kondice Dickinsona je sama o sobě záhadou. Jeho hlas, jakkoli je často exponován v epických výškách, nejevil známky sebemenšího opotřebení.“

„Takto vypadá setkání se skutečnou legendou, která je živou definicí nejen heavy metalu, ale každé odvážné, přímočaré a emocemi nabité hudby.“

„Město Olomouc, organizátoři akce a Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín si mohou připsat jeden z producentských počinů desetiletí.“

Město Olomouc zažilo ojedinělou koncertní událost, která se zapsala do historie. Legendární zpěvák Bruce Dickinson z Iron Maiden vystoupil v projektu Concerto for Group and Orchestra s doprovodnou kapelou a Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín. Unikátní spojení klasické a rockové hudby v podobě multižánrového symfonického alba složil zakládající člen Deep Purple Jon Lord v roce 1969. Koncert se konal 2. dubna v hale Univerzity Palackého v Olomouci a byl již několik měsíců předem beznadějně vyprodán.

„Bylo to, jako když jdete na procházku někde, kde to dobře znáte, ale najednou objevíte stezku, které jste si nikdy předtím nevšimli, a která vás zavede k novému výhledu.“

„Tvořit pro tolik skvělých umělců byla jízda!“

„Není dne, kdy bychom se ze Slunce a Deště neradovali.“

Patří k nejoslnivějším úkazům českého hudebního nebe. Ostravská rodačka Nikol Bóková se dlouhá léta profilovala jako klasická pianistka. Před několika lety se však začala otevírat jazzu a dalším hudebním žánrům. Během krátké doby vydala pět vysoce ceněných autorských nahrávek, které byly hodnoceny s velkým uznáním odbornou kritikou i veřejností. K jednomu albu se Nikol nedávno vrátila, aby mu dala novou orchestrální tvář. Její Prometheus zazní už 1. dubna v podání Pražských komorních sólistů pod vedením dirigenta a hornové ikony Radka Baboráka.

„Muzika má úžasný dar postavit vás znovu na nohy.“

„Snažil jsem se každé dílo poctivě vstřebat.“

„Za vše, co teď umím, vděčím opernímu souboru a orchestru Národního divadla moravskoslezského.“

Mladý český dirigent Jiří Habart exceloval na světové dirigentské soutěži Donatella Flick Conducting Competition v Londýně. Rodák z Frýdku-Místku a dirigent operního souboru Národního divadla moravskoslezského prošel náročnou soutěží až do finále a stal se jedním ze tří nejlepších uchazečů o titul. Nakonec zvítězil italsko-německý dirigent Nicolò Foron, ale zahrát si s London Symphony Orchestra je splněný sen. Jméno Jiří Habart v povědomí prestižního orchestru a světových uměleckých agentur určitě nezapadne.

„Martinů Quartet je z kategorie interpretů, kteří mají jasný interpretační názor.“

„Není to jen o líbezném zvuku, který patří mezi českými smyčcovými kvartety k nejlahodnějším. Martinů Quartet našel v Benešových dílech řešení, které je dokonale promyšlené, překvapivé a kreativní.”

„Letmé srovnání obou děl naznačuje, že Benešova hudba zakotvila v období dozrávání klasicismu s příměsí romantizujících tendencí.”

Nová nahrávka jednoho z předních českých komorních souborů Martinů Quartet přináší hudbu jednoho jediného skladatele. Dám ruku do ohně za to, že ho téměř nikdo nezná. Josef Beneš je dokonale zapomenutou postavou české hudby 19. století. Časy se však mění. Poslech jeho smyčcových kvartetů ve vytříbené interpretaci Martinů Quartet svědčí o tom, že světová úroveň české hudby nebyla nikdy výhradní záležitostí několika nejznámějších tváří.

„Dívat se na věci jednoduše, nekompromisně a hravě: Robert Jindra zazářil s Janáčkovou filharmonií Ostrava a výtečnými sólisty.“

„Schittlerovi se podařilo od prvních not hrát s výstižnou charakteristikou, v níž dominovaly vlastnosti jako hravost, perlivost a nonšalantní koketnost.“

„Zejména v části, v níž hrál Hudeček sólovou pasáž pouze za tremolového doprovodu harfy, evokovalo jeho podání líbezné milostné námluvy a svádění.“

Janáčkova filharmonie zahrála pod taktovkou dirigenta Roberta Jindry. Sólisty koncertu konaného 2. března v Kinu Vesmír byli německý klarinetista Johannes Schittler a český fagotista Jan Hudeček. Na programu byla převážně díla hudebních romantiků, dramaturgie tentokrát svedla dohromady skladby, které nezaznívají často.

„Snad by náš koncert udělal radost i jemu.“

„Jeho tvorba je zaujímavá jak v rannom, tak v neskoršom období. Proste bol dobrý.“

„Zkrátka mě to baví, je to osvěžující skladba!“

Přišel čas přepsat historii, protože začal rok Viktora Kalabise. Jeden z nejvýznamnějších českých skladatelů 2. poloviny 20. století by 27. února oslavil sté narozeniny. Kalabis Quintet je jedním z prestižních českých souborů, který jeho hudbu rozeznívá také v přítomnosti. U příležitosti koncertu, na kterém zazní mimo jiné legendární Nonet č. 2, jsme proto členky význačného souboru přizvali k rozhovoru. Koncert Kalabis Quintet se uskuteční 28. února v Sále Martinů na pražské HAMU. V případě Zuzany Leimer, Jarmily Jermářové, Adély Psohlavcové, Denisy Beňovské a Anny Sysové ovšem suchopárnou pietu nečekejme. Dámy ví, že Kalabisova hudba dokáže interprety nejen bavit, ale i rozesmát.

„Nahrávka splňuje nejvyšší posluchačské nároky.”

„Jeden z vrcholů Tůmovy tvorby a přímo esence dobré vůle a radosti!”

„Všichni na této nahrávce nechali hluboký osobní otisk.”

Czech Ensemble Baroque přidal do svého bohatého nahrávacího portfolia další zajímavý titul. Kompozice Františka Ignáce Antonína Tůmy rozezněla tento znamenitý ansámbl a sbor spolu s předními českými sólisty Romanou Kružíkovou, Monikou Jägerovou, Jakubem Kubínem a Jiřím Miroslavem Procházkou. Nahrávka přináší Tůmovy skladby v unikátní světové premiéře.