„V úterý stojí za pozornost v 8:29 skladba Petra Ebena Řecký slovník. Odkazuje na jeho mimořádné jazykové nadání, uslyšíme řecká slova pro Hrdost, Ctnost, Dychtivost boje, Lásku – přátelství, Hněv, Smrt, Spor, Bolest, Radost – štěstí.“
„Několik koncertních árií Wolfganga Amadea Mozarta v podání Edity Gruberové. Mimořádná slovenská sopranistka měla bezchybnou techniku a smysl pro styl.“
„V rámci pravidelné sobotní a nedělní návštěvy se vydáme do Brna, ale jenom částečně. Naším průvodcem bude ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová a výběr skladatelů mimořádně pestrý…“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 29. 5. do 4. 6. 2023?
„Jedním z nejoddanějších příznivců sboru byl Václav Trojan, kterého veřejnost zná hlavně z loutkových filmů Jiřího Trnky. Spolupráce s Jiřím Trnkou ve Starých pověstech českých, Princovi Bajajovi, Špalíčku a dalších byla další doménou našeho sboru.“
„Někdy jsem si vyčítal, že mám až moc velké, možná přehnané, nároky, a že jsem neúprosný; ve výsledku vidím, že to nebylo zbytečné.“
„Ale pozor, to za Kühna nebylo! Jeho založení jednak dětského sboru a potom založení sboru dospělých, to bylo světové unikum. On byl sám zpěvák a žádný sbormistr nedovedl to, co dovedl Kühn: Naučit amatérské pěvce profesionálnímu pěveckému projevu.“
Právě dnes, 9. května, slaví narozeniny jedna z našich nejvýznačnějších osobností v oboru sborového zpěvu, zejména dětského, Jiří Chvála. Tři dny po jubilantových devadesátých narozeninách se v Dvořákově síni pražského Rudolfina uskuteční výroční koncert k založení Kühnova dětského sboru. Sbormistra i sbor spojuje číslovka devadesát. „Koncert je k výročí sboru, svoje narozeniny se snažím tutlat,“ říká neobyčejně vitální a noblesní pán, notně bilancující i vděčně vzpomínající na zakladatele sboru, Jana Kühna.
„Byla usměvavá, vyrovnaná, byla i přísná, ale vždy s pochopením pro děti a mladé lidi, jichž bylo kolem stále plno.“
„Byla sama výrazným dramaturgem, sbormistrem a pedagogem, dokázala tyto tři profese skloubit a povýšit svou pracovitostí, lidskostí a empatií.“
„V dramaturgii dětského rozhlasového sboru se Blanka Kulínská orientovala zejména na soudobou českou hudbu a úpravy lidových písní, ale také na produkci minulých staletí.“
Dětský pěvecký sbor Českého a předtím Československého rozhlasu a vedle toho Bambini di Praga. To jsou vokální tělesa, ke kterým neoddělitelně patří jméno legendární sbormistryně Blanky Kulínské. Ovlivňovala a vedla je po šest desetiletí. Letos na začátku léta se její život uzavřel. Na umělkyni a pedagožku, díky které si zamilovaly hudbu tisíce dětí a mladých lidí, vzpomíná někdejší rozhlasová redaktorka, hudební publicistka Stanislava Střelcová.
„Ty nejznámější mezinárodní soutěže si rozhodně nemohou stěžovat na nedostatek zájemců.“
„Ale jen starší Minju Kim své dva konkurenty převyšovala tím, co dělá z interpretů velké interprety. V její hře byla jiskra, ono fluidum, které posluchače pohltí.“
„Na Lilianu Lefebvrovi bylo vidět, že se na pařížské konzervatoři od roku 1910 nic nezměnilo a bez perfektně zahraného Debussyho student do dalšího ročníku nepostoupí.“
Všechno zlé je k něčemu dobré, praví lidové přísloví. Že je pravdivé, dosvědčuje i letošní Pražské jaro. Každoročně máme možnost vyslechnout v jeho rámci mezinárodní hudební soutěž mladých talentů, vždy věnovanou dvěma hudebním nástrojům. Díky covidu jsme měli letos šanci slyšet soutěže dvě – pro fagot a pro klarinet. Soutěž pro fagot se měla konat v roce 2020, ale pro pandemickou uzávěru musela být zrušena. Její konání bylo umožněno až letos, souběžně se soutěží pro klarinet na tento rok regulérně plánovanou. Nahlédněme do finálových koncertů obou soutěží.
Český filharmonický sbor Brno pořádá pro své příznivce online přenos svého novoročního abonentního koncertu z brněnského Besedního domu. Hudební večer se musí z důvodu vládních protiepidemických opatření obejít bez diváků v sále. Premiéra koncertu bude k zhlédnutí za týden, ve čtvrtek 14. ledna v 19 hodin, na webových stránkách, Facebooku a YouTube kanálu Českého filharmonického sboru Brno.
„Zvolenou dramaturgií dala Anna Paulová najevo, že nechce zdůraznit své ego, ale svým uměním hodlá zprostředkovat sdělení skladatele.“
„Vzájemná inspirace, souznění, souhra na setiny taktu dělají ze společné hry Anny Paulové a Daniela Wiesnera zvukově i umělecky silný zážitek.“
„Bez rušivé přítomnosti kamer vykreslila klarinetistka spolu s violoncellistou Michalem Kaňkou přednosti Hindemithovy hříčky.“
Jedním z prvních „regulérních“ koncertů, které se uskutečnily po době koronavirové, byl absolventský koncert Anny Paulové. Čtrnáct dnů od svého pražskojarního streamovaného debutu se šestadvacetiletá klarinetistka v pátek 5. června znovu postavila na pódium Sálu Martinů, aby publiku předvedla, co se naučila pod vedením svých profesorů na Akademii múzických umění v Praze.
„Interpretace se ujal Karel Dohnal, proslulý klarinetista, který se výborně zhostil i úkolu moderátora.“
„Lukáš Matoušek předal Zdeňku Šestákovi čestné členství, které mu udělil výbor Umělecké besedy za celoživotní umělecký přínos.“
„Dramaturgie nebyla dostatečně domyšlena z hlediska časového rozvržení a vzájemné propojenosti skladeb.“
Čtyři skladby v podání klarinetisty Karla Dohnala, Epoque Quartet s Matouškovými Proměnami ticha a nakonec Karel Košárek v nové verzi klavírního koncertu Falling Leaves od Aleše Březiny – takový byl 18. února další Úterek Umělecké besedy, spolku, který už má za sebou sto padesát let a ještě stále, stejně jako v devatenáctém století, kombinuje při svých večerech pozornost věnovanou současné hudbě s podněty z výtvarného umění a literatury.
„Na Pavlovú sa rozhodne nebolo treba pozerať ako na študentku, ale ako na zrelú interpretku.“
„Kvartet-Unisono č. 2 Pavla Zemka Nováka je venovaný pamiatke Jana Zajíce.“
„Organizátori nestavajú na prázdnych frázach či veľkolepých vyjadreniach, poskytujú verný obraz osudov a tvorby autorov, do života ktorých totalitný režim zasiahol.“
Už po piatykrát si pražská HAMU pripomenula udalosti 17. novembra: či už tie tragické z roku 1939, alebo revolučné z roku 1989. Ako po minulé roky, aj tentokrát sa program skladal z diel autorov, ktorí počas niektorého z totalitných režimov 20. storočia tvorili, boli nimi obmedzovaní, perzekvovaní, prípadne na diktatúry reagujú vo svojej tvorbe. Na koncerte v Sále Martinů sa 17. novembra predstavili prevažne študenti, absolventi a pedagógovia HAMU, súčasťou podujatia bola tradične aj vernisáž výstavy – tú tohtoročnú pod názvom „Studenti za svobodu“ pripravil Michal Macháček.
