pondělí, 03 červen 2019 09:10

V Dobříši zazněla světová premiéra

6136796123114261322808191089791837612277760o

„Jana Boušková hrála Händela s mimořádnou chutí i nasazením.“

„Za Debussyho Tance pro harfu a orchestr vděčíme konkurenčnímu boji výrobců harf.“

„Petr Koronthály vykročil úspěšně svou skladbou na trochu jinou cestu než dosud.“

Bohatý kulturní život se neodehrává pouze v Praze nebo Brně. V Čechách i na Moravě jsou desítky festivalů, které přinášejí klasickou hudbu i do malých městeček. Jedním z nich je i Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram, jehož 51. ročník se široko rozkročil do okolí. Jeden z koncertů proběhl 30. května na zámku v Dobříši a pro návštěvníky si připravil dokonce mimořádnou lahůdku – světovou premiéru. Napsal ji Petr Koronthály. Interprety byli Jana Boušková, Komorní orchestr Quattro a dirigent Marek Štilec.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
6

„Vasilek umí rozpohybovat hudbu i na malých plochách do bohatosti, podrobně sledující proměny slov a emocí.“

„Brahmsova Píseň osudu má všechny znaky velkého romantického stylu o půlstoletí novějšího proti Schubertovi.“

„Lukášovu Requiem dal Pražský filharmonický sbor veškerou potřebnou hudební výřečnost.“

Pražský filharmonický sbor má vlastní koncertní cyklus, jehož programy zdobí sezónu v metropoli vzácnými vokálními koncerty. Takovým bylo i nedělní vystoupení na festivalu Pražské jaro. V kostele svatých Šimona a Judy sbormistr Lukáš Vasilek nabídl Schubertovu a Brahmsovu hudbu a krásné Requiem od Zdeňka Lukáše.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
 
 
IMG4144web

„Už si kroutím dvaačtyřicátý rok tenorování.“

„Dneska je běžné poslechnout si třeba Mozartovo Requiem nebo Dvořákovo Stabat Mater, ale tenkrát se to nedělalo, protože to nebylo ideologicky v ažuru!“

„Výstav jsme tady na ústavu měli už přes padesát.“

O někom se říká, že má život jako na sopce. Vulkanolog a seismolog Aleš Špičák, ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR ho ale takový má nejen jako. A kromě toho je naplněný notami pro tenor a moderním výtvarným uměním. Je totiž dlouholetým členem sboru Canticorum Iubilo a iniciátorem desítek výstav v galerii ústavu. KlasicePlus sice s úsměvem opakoval, že zpíváním by se živit nemohl, ale řada zvučných hudebních jmen, pod nebo se kterými zpíval, naznačují spíš opak, namátkou Vladimír Koronthály, Miriam Němcová, Oliver Dohnányi, Bennewitzovo nebo Wihanovo kvarteto, Petr Eben, Zdeněk Lukáš a mnoho dalších.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
 
 
Trio-Incendio-Foto-Vilem-k

„Trio od Martinů máme už zažité, ale při zkoušení, koncertech nebo hodinách v něm stále objevujeme další detaily a zajímavosti.“

„V současné době u nás žádná významnější soutěž v komorní hře není.“

„Je povinností nás mladých hudebníků se jeho skladbami zabývat a snažit se je šířit.“

Klavíristka Karolína Františová, houslista Filip Zaykov a violoncellista Vilém Petras si spolu poprvé zahráli v roce 2016 jako členové Akademie komorní hudby. Následně se rozhodli založit trio na pražské HAMU. Do životopisu souboru, který nazvali Trio Incendio a chtějí v něm v hraní společně pokračovat, právě přidali první cenu v interpretační soutěži Nadace Bohuslava Martinů. Dnes večer se představí v pražském Sále Martinů na koncertě jejích laureátů. Vilém Petras hovořil s portálem KlasikaPlus nejen o Martinů, ale také o komorní hudbě a možnostech koncertování.

 
Zveřejněno v MladíPlus
pondělí, 05 listopad 2018 09:11

Plzeňsko rozezpíval nový festival

ceska-pisen

„Roman Janál si ani nemohl přát lepšího partnera pro umělecké ztvárnění písní než Karla Košárka.“

„Dílo se krásně rozeznělo prostorem s příkladně klenutými dynamickými oblouky a přesně zakončenými hudebními frázemi.“

„Plzeňský podzim se asi bude tříbit a vyvíjet směrem k „mezinárodnímu festivalu zpěvu“.“

PLZEŇSKÝ PODZIM 2018 - nový festival pořádaný spolkem Česká píseň výrazně obohatil hudební život města. Šesti koncerty konanými v různých plzeňských prostorách (zahrada, koncertní sály, kostely) získal řady příznivců. Letošní první ročník příhodně zvoleným tématem „Československé století“ předložil svůj hlavní záměr, propagaci písní a zpěvu. Navázal ale také na velkou tradici pěveckých sborů a vůbec kulturní spolkové činnosti Plzně.

 
Zveřejněno v ReflexePlus