„Tomáš Netopil se symfonií, kterou dirigoval zpaměti, doslova protančil, ovšem s velkou pozorností, přehlednými gesty a dokonalou znalostí všech detailů této skladby.“
„Z pastorálního charakteru první věty vyzařovaly radostnost, velká energie a jistota smyčců, které precizně vyhrály fráze s až fyzicky prožívaným nádechem před koncem každé z nich.“
„Zimmermannovy úchvatně jemné vysoké tóny, křehký závěr, měkké dechy v orchestru, to vše vyznělo velmi působivě s aspirací na jednu z nejkrásnějších volných vět houslových koncertů.“
Tomáš Netopil završuje své desetileté působení v Essenu. Jakou má tento symfonický a operní orchestr kvalitu, společně ukázali v pátek 19. května na Pražském jaru. Uvedli Dvořákovu „Pátou“; v pražskojarní premiéře Houslového koncertu Edwarda Elgara se zaskvěl Frank Peter Zimmermann.
„Postavení pana Dutilleuxe ve francouzské hudbě bylo hrdě osamocené. Stál mezi Olivierem Messiaenem a Pierrem Boulezem, ale nebyl ovlivněn ani jedním.“
„A pak dvě Dvořákova klavírní tria, Trio č. 1 a Dumky, na té novější v pořadí druhé nahrávce Guarneri tria z roku 2009. Je to pozoruhodný dokument společné sehranosti a zralosti.“
„Netradiční víkendová návštěva. Ta je totiž sestavena z nahrávek, které vznikaly s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem během natáčení dvořákovského kompletu i během zkoušek na vybrané koncerty. Zachycuje vzácné období, kdy se Bělohlávek vrátil do čela filharmonie a práce se mu začala dařit.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 22. 5. do 28. 5. 2023?
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro od středy 17. do neděle 21. května nabídne deset koncertů. Z orchestrů vystoupí Česká filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu či Essenští filharmonikové. Sólisté, sbor a orchestr Národního divadla nabídnou Dvořákovu operu Armida, své pěvecké umění v písních předvede mladá mezzosopranistka Bella Adamova, představí se cembalista Jean Rondeau, který vystoupí i se souborem Nevermind Trio a v komorních i symfonických projektech zahraje rezidenční umělec festivalu, violista Antoine Tamestit. Na programu bude i koncert mladých talentů, stipendistů projektu MenART.
„Máme naplánováno si všímat skladatelů a kompozic dosud spíše opomíjených, přesto však zajímavých. V této souvislosti si i pokládáme otázku, kdo všechno tvoří pojem česká hudba, kdo jsou vlastně čeští skladatelé? Jsou to i ti, kteří se narodili na území dnešní České republiky ale život prožili jinde?“
„V této souvislosti bych ráda vyzdvihla koncert z děl málo uváděných autorů, na kterém zazní Jarní symfonie Jana Nováka spolu s Novým žalmem Antonína Rejchy, který zazní pravděpodobně v premiéře. Zde se v sobě pojí dvě myšlenky, pocta české hudbě a také koncepční péče o méně uváděné, avšak vynikající autory.“
„Rok 2024 by se mohl zapsat do historie brněnské kultury jako počátek nové éry – rok, kdy se začalo stavět Janáčkovo kulturní centrum. Mé velké přání je, aby se tento plán stal skutečností a abychom si užili hudbu z pódia světových parametrů v některé z nejbližších sezón. (Markéta Vaňková, primátorka Města Brna v Katalogu sezóny 2023/24.)“
Marie Kučerová je ředitelkou Filharmonie Brno již deset let. Za tu dobu se jí podařilo dostat brněnskou filharmonii do povědomí evropské i světové veřejnosti a získat větší návštěvnost brněnského publika zajímavou dramaturgií. Pro nadcházející sezónu již filharmonie dramaturgii odtajnila a proto jsem se s ní nad programy koncertů sešla. Současně mne zajímalo, jak vypadá příprava na stavbu nového koncertního sálu.
„Hlavní blok věnovaný interpretům letošního Pražského jara ovšem začíná ve středu od 20:00.“
„Mladší dvojče Beethovenovy „Deváté“ zazní v pondělí v 22:41. Jedná se o Symfonii č. 2 „Chvalozpěv“ Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, která vznikla na zakázku v roce 1840 u příležitosti 400. výročí vynálezu knihtisku Johannem Gutenbergem.“
„Víkendové dopoledne s českými mistry, kteří dosáhli světového věhlasu: Leopold Koželuh, Jan K. Vaňhal, Pavel a Antonín Vraničtí, Jan V. H. Voříšek.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 8. 5. do 14. 5. 2023?
Filharmonie Brno představuje svoji osmašedesátou sezónu s pokračujícími dlouhodobými koncepcemi i novinkami pro abonenty. Má jít o „Rok české hudby“, avšak ne prvoplánově, spíše půjde o systematickou péči o neprávem opomíjené autory. Zaznějí také velké symfonie rakouských a německých skladatelů a připomenuta budou i významná výročí.
„Dvořákův kvintet obsahuje jeho dvě charakteristické věty, jednak pomalou Dumku, jednu z nejkrásnějších pomalých vět komorní hudby, a také český tanec Furiant.“
„Středa večer pravidelně patří Evropské vysílací unii a tentokrát koncertu Berlínských filharmoniků… zazní Requiem Giuseppe Verdiho pod taktovkou Daniela Barenboima.“
„Hudba Johannesa Brahmse vždy hudební svět dělila na dva nesmiřitelné tábory, jedni jí milovali a druzí nenáviděli. Chladným ale nenechala nikoho. Během víkendu zkusíme objevit i některá méně známá Brahmsova díla.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 1. 5. do 7. 5. 2023?
„Náš vztah s Essenskými filharmoniky je opravdu krásný, zdravý a sympatický.“
„Deset let v Essenu je dlouhá doba, rozloučení nelze jen tak přejít.“
„Bude to bezesporu nová, důležitá a velmi intenzivní etapa. Doba, kdy budu více cestovat a hostovat.“
Tomáš Netopil bude řídit 30. května v Kroměříži při otevření zrekonstruovaného Sněmovního sálu Arcibiskupského zámku proslulý vídeňský orchestr dobových nástrojů Concentus Musicus Wien. Beethovenova Eroica tam v jejich podání současně zahájí 28. ročník jihomoravského festivalu Concentus Moraviae. Předtím se Tomáš Netopil také objeví za dirigentským pultem orchestru Essener Philharmoniker 19. května na festivalu Pražské jaro, kde zahrají Dvořákovu Pátou symfonii a s Frankem Peterem Zimmermannem Elgarův Houslový koncert. A v červnu diriguje podvakrát Českou filharmonii při zahájení Smetanovy Litomyšle. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se šéfdirigent ohlíží za desetiletím v Essenu, poodhaluje plány týkající se Letní hudební akademie Kroměříž, hovoří o svém vztahu ke starší hudbě a odpovídá na otázku, jestli ho v blízké době čeká nějaký nový podobný stálý post, jako je ten, který se mu koncertem z české hudby uzavře v červnu v Německu.
„Viděli jsme šest necelých půlhodinových portrétů našich dirigentů.“
„Jednotlivé díly se od sebe nelišily příliš svým zpracováním, ale především tím, že každý z portrétovaných dirigentů je nezaměnitelnou osobností.“
„Nezbývá než doufat, že Česká televize na svůj šestidílný záslužný cyklus v budoucnu naváže a připraví další dirigentské profily.“
Od 25. ledna do 1. března odvysílala Česká televize šestidílný dokumentární cyklus o našich dirigentských osobnostech, a sice pod jednoduchým názvem Dirigenti. Viděli jsme portréty umělců různých zaměření: od specialisty na historicky poučenou interpretaci staré hudby přes dirigenty zabývající se operou až po dirigenty působící především v zahraničí. Režie byla svěřena šesti režisérům (Markéta Ekrt Vílková, Miroslav Janek, Jakub Sommer, Petra Všelichová, Šimon Šafránek, Slobodanka Radun), kteří vytvořili velice zdařilé portréty daných osobností, v nichž jsme mohli nahlédnout i do soukromí a podívat se na jejich dirigentskou práci u nás i v zahraničí.
Česká filharmonie pod vedením šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova v pondělí 27. března odstartuje jarní turné. Během něho uvede osm koncertů ve Štýrském Hradci, ve Vídni, v Budapešti, v Záhřebu, v Udine, v Milánu a v Aix-en-Provence. V milánském Teatro alla Scala Česká filharmonie vystoupí poprvé od roku 1962, kdy v tomto sále hrála pod taktovkou Karla Ančerla. Na Velikonočním festivalu v Grand Théâtre de Provence vystoupí orchestr úplně poprvé. Na turné Česká filharmonie přichystala dva programy. První vyplní Šestá symfonie Gustava Mahlera, kterou orchestr znovu provede na konci května v Lipsku a pak v červnu v Praze, program druhý bude představovat trojice skladeb od Bély Bartóka, Igora Stravinského a Thierryho Escaicha, jež zněly v Rudolfinu před týdnem.
„Českou filharmonii podle Byčkova v Japonsku milovali snad ještě dříve, než vznikla.“
„Smetanovy dvousté narozeniny oslaví orchestr za rok v březnu vydáním nové nahrávky Mé vlasti pod vedením Semjona Byčkova.“
„Byčkov se vedle českého repertoáru bude věnovat také pokračování mahlerovského projektu – uvádění a natáčení všech jeho symfonií.“
Příští sezonu zasvětí Česká filharmonie výrazněji než jindy české hudbě. Už letos na podzim nabídne sérii koncertů s nejznámějšími díly Antonína Dvořáka, další zvýrazněné programy budou následovat na jaře roku 2024, ve kterém uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany. Tvorbu tuzemských klasiků chce těleso prezentovat v Roce české hudby 2024 i mimo Prahu a v zahraničí. Vedle toho bude orchestr pokračovat v pozornosti věnované Mahlerovým symfoniím a přivítá řadu renomovaných uměleckých hostů. Premiéry současných děl, která soustavně objednává u žijících skladatelů, jsou však plánovány až na další sezóny.
8. ročník hudebního festivalu, který zakotvil na jihu Moravy, se v letošním roce zaměří na mladé talentované hudebníky do dvaceti pěti let věku z České republiky i zahraničí. Představí úspěšné laureáty hudebních soutěží z tuzemska, Spojených států amerických, Norska a Ukrajiny po boku renomovaných tuzemských hudebníků a souborů. Dějištěm festivalu budou nejen tradiční Valtice, Lednice či Mikulov, ale také několik nových míst. Festival nabídne v šesti týdnech od konce srpna do začátku října dvanáct koncertů a doprovodných programů.
„Program Vídeňských filharmoniků a Jakuba Hrůši budou z Prahy vysílat desítky rozhlasových a televizních stanic do padesáti zemí světa.“
„Festival chystá další pokračování postupného souborného uvedení Dvořákových smyčcových kvartetů.“
„Dvořákova Praha nabídne finálová kola soutěže Concertino Praga v komorní i sólové kategorii a vystoupení stipendistů Akademie komorní hudby.“
Podzimní festival Dvořákova Praha zvýrazní tvorbu Johannesa Brahmse, od jehož narození uplyne letos v květnu 190 let. Figuruje vedle hudby Antonína Dvořáka i v programu koncertu Vídeňských filharmoniků, které má v Rudolfinu řídit Jakub Hrůša. Bude to poprvé, kdy s nimi v tuzemsku vystoupí český dirigent. Dalšími světoznámými zahraničními tělesy jsou ve festivalové nabídce Izraelská filharmonie a Tonhalle-Orchester Zürich. Od 7. do 25. září se uskuteční tři desítky koncertů.
„V březnu se bude konat premiéra nového nastudování Dvořákovy Rusalky pod taktovkou Tomáše Netopila, na květen 2024 divadlo plánuje premiéru Smetanova Tajemství v režii Ondřeje Havelky.“
„Národní divadlo chystá večer, ve kterém zazní Pucciniho komedie Gianni Schicchi a před ní novinka s názvem Don Buoso. Jan Kučera složil ´černou operní komedii´ s režisérem a libretistou Davidem Radokem.“
„Novým projektem sezony bude koncertní řada písňové a komorní tvorby v podání sólistů Opery Národního divadla a Státní opery ve Stavovském divadle.“
V sezoně 2023/2024, která bude spjata s Rokem české hudby 2024 a s březnovým dvoustým výročím narození Bedřicha Smetany, plánuje uvést Opera pražského Národního divadla a Státní opera devět premiér. Jsou mezi nimi díla českých klasiků, Verdiho, Strausse a meziválečných skladatelů i novinka od Jana Kučery. Na repertoáru zůstávají tři desítky dalších titulů.
Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, který právě zveřejnil celý svůj program, letos nabídne hned několik jedinečných zážitků. V rodném kraji skladatele se od 1. června do 1. července setkají rozhlasoví filharmonici ČR i Norska, violoncellista Daniel Müller-Schott, klavírista Christian Ihle Hadland a také další významné osobnosti české klasické hudby.
„Stavební práce potrvají deset měsíců, památkáři si je nemohou dovolit přerušit je na dobu konání festivalu.“
„Připraveny jsou koncerty ke stému výročí tuzemského rozhlasového vysílání, operní galakoncerty, uvedena bude brněnská inscenace Verdiho Otella a ostravská produkce Prodané nevěsty..“
„Program akcentuje umění z doby Belle Epoque, tedy z přelomu 19. a 29. století.“
Letošní červnový festival Smetanova Litomyšl nemůže využít kvůli začínající roční rekonstrukci zámku jeho nádvoří. Organizátoři museli pro hlavní největší koncertní programy zvolit jako náhradní scénu moderní multifunkční halu v městském sportovním areálu. Prostor, kam s výjimkou výsuvné střechy přenesou celé obvyklé auditorium, využijí i pro opery.
„Balada blanická je hudba v idiomech, rozvrhu, průběhu a instrumentaci podobná jiným Janáčkovým partiturám, ale přece jen o stupeň méně výrazná.“
„Přesto, že základním znakem celého provedení byla pečlivá artikulace, muzikalita, ušlechtilost, nelze se zbavit dojmu, že Dvořák napsal díla, která jsou silnější.“
„Miloš Orson Štědroň napsal postmoderně rozvolněnou, přesto v některých parametrech pevně sevřenou skladbu, muzikální, poutavou, posluchačsky uchopitelnou, zábavnou.“
Česká filharmonie vsadila na odvážnou kartu. Pro abonentní koncerty tento týden zvolila premiéru současné novinky v kombinaci se dvěma málokdy hranými díly dvou českých klasiků. Miloš Orson Štědroň, Leoš Janáček i Antonín Dvořák nicméně pod dirigentským vedením Tomáše Netopila u publika v pražském Rudolfinu ve čtvrtek nakonec plně obstáli.
Dirigent Tomáš Netopil se k České filharmonii vrací s výlučně českým programem. Vedle Balady blanické Leoše Janáčka a Tří slovanských rapsodií Antonína Dvořáka, uvede ve světové premiéře dvojkoncert pro dva trombony pod názvem Bimetal, který speciálně pro první český orchestr napsal Miloš Orson Štědroň. Sólisty nové skladby budou členové České filharmonie Lukáš Moťka a Robert Kozánek. Koncerty se uskuteční ve Dvořákově síni Rudolfina ve čtvrtek 19. a v pátek 20. ledna, vždy od 19:30 hodin, v sobotu 21. ledna od 15 hodin.
„V londýnském koncertním uvedení Káti Kabanové zpívá Varvaru mezzosopranistka Magdalena Kožená.“
„Filharmonie Brno zahraje v Americe vedle Glasse, Dvořáka a Martinů také Janáčkovu rapsodii Taras Bulba, Sinfoniettu a Glagolskou mši.“
„Konvergencie nabídnou v Bratislavě od 9. do 12. března všechny zásadní Janáčkovy komorní opusy.“
Březnový komorní festival Konvergencie je letos věnován v Bratislavě Leoši Janáčkovi. Tři jeho klíčové symfonické skladby, spolu s partiturami Antonína Dvořáka, Bohuslava Martinů, Philipa Glasse a dalších autorů, poveze v únoru na americké turné Filharmonie Brno. A v Evropě se jen do konce května uskuteční desítka premiér nových inscenací Janáčkových oper. Nejbližší událostí je nicméně opera na koncertním pódiu – Káťa Kabanová už dnes v britské metropoli.
