„Byl členem proslulého chlapeckého sboru Dresdner Kreuzchor.“
„Profesionálně debutoval v roce 1959 v Drážďanech.“
„Jedno z posledních vystoupení měl v roce 2005 na festivalu Pražské jaro.“
Na Vánoce se uzavřel život Petera Schreiera, pěvce a dirigenta se světovou kariérou, žijícího v době rozdělení v Německé demokratické republice, lyrického tenoristy počítaného v druhé polovině 20. století díky pečlivé intonaci a charakteristicky dokonalé dikci mezi nejlepší interprety Mozartovy a Bachovy hudby i písní německých romantiků. Bylo mu 84 let.
„Účinkující spojuje profesionalita, vzájemný respekt i osobní přátelství. Věci, které publikum velmi citlivě vnímá.“
„Interpret je v tomto případě zcela v rukou zvukaře, který jeho výkon může vyzdvihnout i zadupat.“
„Adam je jedním z těch, o nichž platí, že čím víc toho člověk umí, tím je normálnější, skromnější a nohama na zemi.“
Adam Plachetka má 16. ledna jako první český operní pěvec samostatný koncert v pražské O2 areně. Večer nese název Bez mantinelů, protože mezi hosty budou zpěváci zastupující nejrůznější žánry: Eva Pilarová, Dagmar Pecková, Jan Smigmator, Ondřej Gregor Brzobohatý, Leoš Mareš, Tomáš Klus a vokální skupina Skety a samozřejmě i Plachetkova manželka Kateřina Kněžíková. Vizuální stránku zaštiťuje Michal Caban a hudbu koordinuje a řídí Jan Kučera. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus dirigent a aranžér, pohybující se s jistotou jak v jednotlivých žánrech, tak i na jejich hranicích, říká, že obrovská Aréna vzbuzuje očekávání a respekt, ale že zvukaři udělali za posledních deset let obrovský pokrok. A pěkně hovoří o Adamu Plachetkovi: náznak nějakých hvězdných manýr u něj prý vůbec nepřichází v úvahu…
„My si vlastně můžeme točit, co chceme. Ale na financování nahrávek se významnou částkou podílíme sami.“
„Funguje to tak, že lidé, kteří stojí o to, aby ta která nahrávka vyšla, si ji prostě zaplatí...“
„Nahrát skladbu na CD nestačí. Je důležité ji také hrát na koncertech.“
Collegium 1704 se chystá vydat nahrávku Zelenkovy liturgické skladby Missa 1724. Dílo nově sestavil Václav Luks z jednotlivých samostatných částí mešního ordinária, které drážďanský hudebník českého původu napsal v první polovině 20. let 18. století. Do pokrytí projektu Collegium 1704 zapojilo i crowdfunding - skupinové financování, propojení kreativních lidí s těmi, kteří je chtějí podpořit. Na stránkách HitHit, jejichž prostřednictvím se dají „plnit sny“, se tak vybralo 173.082 korun, což bylo 115 procent cílové částky. A na platformě Indiegogo se týden před koncem roku, sedm dní před koncem podobné kampaně, rýsují téměř dvě třetiny z předpokládaných tří tisíc eur. Rozhovor Václava Lukse pro portál KlasikaPlus je i proto tentokrát hlavně o penězích.
„Rybovka? Nic podobného neexistuje.“
„Vánoce jsou definitivně tady. Ať je stupňů nad nulou, kolik chce.“
„Dnes by jen pošetilec tvrdil, že se Rybovka nesmí hrát a zpívat už během prosince…“
Symbol našich Vánoc. Známý, populární, obecně sdílený. Zlidovělý… Rybovu Českou mši vánoční nemá smysl srovnávat s čímkoli jiným. Nic podobného neexistuje. Když stojíte odpoledne před Štědrým dnem v Praze na Kampě, když vnímáte, jak přirozeně tam v plenéru jako každým rokem tahle průzračná hudba zní, a vidíte, jak fascinovaně vás pozorují shora z Karlova mostu turisté, dochází vám, že nejde jen o nějaký happening, neřku-li koncert, ale o nefalšovaný rituál.
„Snažíme se, aby výsledkem bylo komplexní divadlo. Aby od sebe svět hudby a svět divadla nebyly odtržené.“
„Liberecká opera je má domovská scéna a já k ní cítím velkou zodpovědnost. Těšilo by mě, kdyby si Liberec Leoše Janáčka zamiloval.“
„Jako kdyby nám Janáček v Lišce Bystroušce dopřával jakýsi druh terapie.“
Poslední operní premiérou roku 2019 jsou v Liberci Příhody lišky Bystroušky. Poprvé se hrají dnes a v neděli. Režisérka inscenace Linda Keprtová v rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje o důvodech nadvlády režisérů v některých zahraničních operních projektech a o své vlastní práci pro divadlo. Protože na počátku ledna soubor hostuje v Praze na festivalu Opera, tak odpovídá také na otázky týkající dvou aktovek Sergeje Rachmaninova, které před rokem nastudovala a s nimiž liberečtí do metropole pojedou. Ale hlavně se zamýšlí nad Leošem Janáčkem a nad tím, jestli jeho příběh už nezestárl, nebo jestli je naopak ještě stále tak moderním skladatelem.
Ke stému jubileu Slovenského národního divadla připravilo sborové těleso bratislavského souboru průřez historií operní tvorby. Předvánoční večerní koncert má v nové budově SND v pátek 20. prosince. Operní program zpestří duchovní hudba a úpravy slovenských koled od hlavního sbormistra tělesa Pavla Procházky.
„Dodnes nás nepřestává fascinovat, kolika revolučními kroky rozšířil a proměnil formy a obsahy.“
„Projekt odstartovaný v Bonnu 16. prosince je pro příštích 365 dní napěchovaný událostmi.“
„Pražské jaro eviduje největší zájem o zahajovací koncert s Berlínskými filharmoniky, o Smetanovu Mou vlast… a o závěrečný koncert, na kterém po letech zazní Devátá.“
Shluk písmen a číslic BTHVN2020 dává lidem kolem hudby jasný smysl. V roce 2020 uplyne celá čtvrtina tisíciletí od narození skladatele, kterého málokdo neoznačí za velkého. Možná byl za svého života kontroverzní osobou – ostatně, který génius, snad vyjma Bacha, nebyl a není… Jeho odkaz nicméně žije nezpochybnitelně, víc než dostatečně: hrají ho děti v ZUŠ i světoví mistři a Óda na radost z Deváté symfonie se stala hymnou Evropské unie. Dnes uplynulo 249 let ode dne, kdy byl Beethoven v Bonnu pokřtěn. Dá se předpokládat, že se narodil o den dřív, ale datum doloženo není.
„Dvořákův Karneval rozezněl Zsolt Hamar s velkým pochopením skladatelova rukopisu a poetiky.“
„V milé setkání s hudbou i s interpretkou se proměnil Wieniawského 2. houslový koncert.“
„Beláček podává Biblické písně civilně, ne jako projev osobní zbožnosti, ale jako krásný, oduševnělý písňový cyklus klasika hudby 19. století.“
Čtyři země a z každé z nich jedno jméno, jeden zástupce mezi interprety. Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, Janáčkova filharmonie Ostrava, Gustáv Beláček, Maria Włoszczowska a Zsolt Hamar. K úplné dokonalosti zahajovacího koncertu festivalu České doteky hudby chyběla jen nějaká slovenská skladba. Zazněly v programu čtyři, ale autoři byli jen tři – polského, maďarského a českého původu. Henryk Wieniawski, Ferenc Liszt a Antonín Dvořák. Jediný se dvěma díly.
Dětská opera Praha má od pondělka na repertoáru další „minioperu“. Na Nové scéně Národního divadla měla premiéru pohádka O Smolíčkovi. Na libreto Ladislavy Smítkové ji složil Miloš Guth. Současně se hrály dva starší tituly – O Šípkové Růžence a Karkulka autorů Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře. Stejné nejbližší představení je tam v plánu na 20. prosince a o dva dny později potom populární Česká mše vánoční.
„Partituru Kabeláčova Mysteria času obdařili trpělivou službou jejímu poselství.“
„Dvořákův Othello jako mistrovský kus světového romantika.“
„V případě Berliozovy Kleopatry byla dirigentovým trumfem sólistka, Stéphanie d´Oustrac.“
Rok a den, téměř doslova, a Jakub Hrůša je už podruhé dirigentským hostem Berlínských filharmoniků. Poté, co loni dirigoval tři české klasiky, připravil na prosinec 2019 do německé metropole nekonvenčnější a sofistikovanější program. Berlioz a Dvořák, ale od nich nic obvyklého – Kleopatra a Othello. Na závěr Bartókův Podivuhodný mandarín a na úvod Kabeláčovo Mysterium času. Sestava docela odvážná. Ale dobře přijatá.
„Marek Šedivý se nebojí jasného vymezení temp.“
„Režisér s výtvarníky se rozhodli prezentovat drama spíše jako univerzální podobenství.“
„Riccardo je v podání Luciana Mastra lehkomyslný, ale veskrze docela kladný hrdina.“
Maškarní ples byl první z Verdiho oper, kterou před sto lety uvedlo nově vzniklé české divadlo v Ostravě. Národní divadlo moravskoslezské teď v rámci oslav jubilea nově nastudovalo stejný titul. Na rozdíl od Prahy, kde je také na repertoáru, se ovšem hraje v historické verzi z doby premiéry, kdy musel skladatel kvůli cenzuře děj přenést z Evropy do Bostonu a ze švédského krále Gustava III. udělat amerického guvernéra.
„Jak obtížné je vybudovat „na zelené louce“ velký profesionální sbor, jsem si uvědomil až později.“
„Pěvecká a hudební úroveň zájemců je velmi slabá, většinou nesplní požadavky ani prvního kola konkurzu.
„Přesto, že se nám umělecky daří a že získáváme řadu koncertních nabídek u nás i v zahraničí, naše ekonomická situace je velmi složitá a náročná.“
Český filharmonický sbor Brno si připomene v příštím roce třicet let umělecké práce. Jeho zakladatel, ředitel a sbormistr Petr Fiala v bilančním rozhovoru pro portál KlasikaPlus odpovídá na otázky týkající se minulosti, současnosti i budoucnosti tělesa a přibližuje, v čem spočívá zahraniční renomé sboru, ale hovoří i o své skladatelské práci a dcerách, které se také věnují profesionálně hudbě. Sám přiznává, že vést profesionální sbor, který si musí polovinu prostředků na provoz vydělat vlastní koncertní činností, je práce vyčerpávající, „na dva úvazky“, jak říká. Ale nelituje…
„Koncerty Václava Lukse se vyznačují interpretační jistotou, a proto i dojmem, že výsledek nemůže ani vypadat jinak.“
„Rád se podrží vzrušujících pasáží, dramatičtějších zvratů, blízkých ve výraze prototypům barokních afektů.“
„Luksův sbor je schopen splnit nároky i těch nejrychlejších temp. Byť možná na pár místech zbytečně už opravdu hraničních.“
Tři hodiny hudby, tři hodiny krásy. Takový je Händelův Mesiáš, po roce a půl znovu na programu pražských koncertů barokního orchestru Collegium 1704 a jeho sboru Collegium Vocale 1704. Pod rukama Václava Lukse rozkvetla partitura v úterý v Rudolfinu do mnohotvárné, ale přitom stylově jednotné fresky, do hudebního monumentu slovo za slovem jemně strukturovaného a zároveň v nadhledu velkoryse rozmáchlého.
Při slavnostním zahájení ročních oslav 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena nebude v Bonnu v pondělí chybět Český filharmonický sbor Brno. Bude se podílet na provedení vybraných sborů ze skladatelových kantát a jeho Fantazie pro klavír, sbor a orchestr, v níž se poprvé objevuje melodie užitá později v Deváté symfonii při zhudebnění Schillerovy Ódy na radost. Tu pak zpívá s Filharmonií Brno v domovském městě při Novoročním koncertě.
„Kožená debutovala v Met v roli Cherubína v roce 2003.“
„Naposledy hostovala v Met na přelomu let 2010 a 2011 jako Mélisanda.“
„Simon Rattle zažíval tehdy svůj pozdní debut v Met.“
Magdalena Kožená se po osmi letech vrací do Metropolitní opery v New Yorku. Od pátku 13. prosince do 4. ledna ji tam čeká šest představení Straussova Růžového kavalíra. V inscenaci Roberta Carsena zpívá dlouhodobě nejúspěšnější česká pěvkyně současnosti roli mladičkého hraběte Oktaviána.
Operní pěvkyně Gabriela Beňačková obdrží Cenu Antonína Dvořáka 2019. Na koncertě ve Dvořákově síni Rudolfina při té příležitosti 21. dubna 2020 vystoupí polský tenorista Piotr Beczała. Zazní mimo jiné i árie z Dvořákovy Rusalky, v níž jak Beczała, tak Beňačková účinkovali v newyorské Metropolitní opeře. Cenu převezme sopranistka jako stále aktivní umělkyně; v plánu je, že s Beczałou zazpívají závěrečnou scénu opery.
„Méně známá verze z roku 1923 s komorním orchestrem. Strohá, vznešená, sváteční.“
„Ondřej Koplík vystoupil jako David. Dominantnějším a plnějším projevem upoutaly Kateřina Kněžíková a Markéta Cukrová.“
„Lukáš Vasilek jako kdyby toto vše nejen věděl a bral v potaz, ale hlavně také silně cítil.“
Pražský filharmonický sbor oslavil pětaosmdesáté výročí neokázale, ryze umělecky. Bez velkých společenských gest, bez proklamací týkajících se české tvorby. Učinil tak hodnotně – krásnou hudbou, mimořádným uvedením Honeggerova Krále Davida. Provedení vedené Lukášem Vasilkem mělo v sobotu v Rudolfinu punc dokonalosti.
„Kabeláč, kterého v Berlíně na jeho návrh přijali okamžitě, bude zcela určitě objevem.“
„Bartók je jedním z jeho nejoblíbenějších skladatelů dvacátého století, velmi blízko Leoše Janáčka.“
„Pochopitelně jsem skákal radostí a nesmírně si toho vážím, prohlásil poté, co dostal nečekaně rychlé nové pozvání.“
Jakub Hrůša diriguje v tomto týdnu Berlínské filharmoniky. Druhé pozvání přišlo brzy po jeho loňském podzimním debutu u tělesa považovaného mnohými za nejlepší na světě. Do německé metropole veze Hrůša Dvořáka, Berlioze, Bartóka a jako skrytý trumf Mysterium času Miloslava Kabeláče. Osmatřicetiletý český dirigent má za sebou čerstvě koncertní debut s Vídeňskými filharmoniky. Dá se proto asi říci, že už řídil v Evropě, Americe a Japonsku opravdu všechny slavné orchestry.
„Když se občas rozohní, mají z něj strach všichni.“
„Rybovka je výjev s barvitými a rázovitými figurkami a naivně odzbrojujícím lidovým výkladem vánočního evangelia.“
„Píseň Narodil se Kristus Pán zpívají všichni na pódiu a snad i skoro všichni, kdo v té chvíli stojí v auditoriu.“
Kühnův dětský sbor uspořádal zase po roce Velký vánoční koncert. Pro děti, rodiče, prarodiče, přátele… Dobrá příležitost sejít se i s někdejšími členy. Pro Rybovu Českou mši vánoční bylo proto v druhé polovině nedělního večera na pódiu Dvořákovy síně určitě hodně přes dvě stě zpívajících.
„Ještě jsme ani nezačali s reklamou a už byl koncert v synagoze vyprodaný.“
„Ohrnovali nad ním nos a trvalo to dlouho.“
„Bylo mi osmnáct. Byl to koncert, který se mnou zacloumal.“
Martinů Festtage se v Basileji letos v listopadu konaly pětadvacátým rokem. Vystoupil při nich Gidon Kremer, zněl jazz i hudba Viktora Ullmanna a Petra Ebena a od Bohuslava Martinů mimo jiné mechanický balet Podivuhodný let a kantáta Izajášovo proroctví. Za pořádáním přehlídky stojí pianista Robert Kolínský. Narodil se ve Švýcarsku a žije tam, ale jeho rodiče přišli v roce 1968 z Československa. I když se píše Kolinsky, drží si díky nim, a teď nadále i díky vlastním dětem, dobrou češtinu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus dnes, v den narozenin skladatele, zmiňuje faktory, které působí na podobu festivalu, a přibližuje, jak se dostal k hudbě Bohuslava Martinů.
