„Inscenace neakcentuje lyrický náboj, především hudebně je bližší Wagnerovi než Debussymu. Pohybuje se mezi podobenstvím o fanatismu zabíjejícím lásku a barvitou podívanou.“
„Nejvýraznější pěveckou a hereckou kreací je postava Ismena, jak ji vytvořil vášnivě hrající a mimořádně kantabilně i výrazově zpívající, vzorně deklamující barytonista Svatopluk Sem.“
„Výtvarně výrazným nápadem jsou tančící derviši, roztáčející piruetami v nekonečném reji široké bílé suknice do kružnic.“
Pražské Národní divadlo po třech desetiletích hraje Dvořákovu operu Armida. Za inscenací stojí o kvalitách díla neochvějně přesvědčený, energicky dirigující Robert Jindra a v dokonale promyšlené a sladěné vizuálně dramatické rovině tandem režiséra Jiřího Heřmana a scénografa Dragana Stojčevského. Páteční premiéra se silným pěveckým obsazením byla komplexním zážitkem ze skutečného hudebního divadla.
„Vkládali do mé mysli, že každý jedinec má na tomto světě své opodstatnění.“
„Na budově, kde tatínek bydlel sedmačtyřicet a maminka jedenapadesát let, byla osazena pamětní deska.“
„Ne každému se podaří být lepší, než byli rodiče. Věřím, že nic není náhoda, a tak, jak to je, je to proto správně.“
V Praze na Smíchově ve Švédské ulici je nově osazena pamětní deska připomínající, že tam žili manželé Marie Glázrová a Eduard Haken, herečka a operní pěvec, v druhé polovině dvacátého století významní umělci Národního divadla. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz na ně vzpomíná jejich dcera Marie Ulrichová Hakenová, někdejší televizní dramaturgyně.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro od středy 17. do neděle 21. května nabídne deset koncertů. Z orchestrů vystoupí Česká filharmonie, Symfonický orchestr Českého rozhlasu či Essenští filharmonikové. Sólisté, sbor a orchestr Národního divadla nabídnou Dvořákovu operu Armida, své pěvecké umění v písních předvede mladá mezzosopranistka Bella Adamova, představí se cembalista Jean Rondeau, který vystoupí i se souborem Nevermind Trio a v komorních i symfonických projektech zahraje rezidenční umělec festivalu, violista Antoine Tamestit. Na programu bude i koncert mladých talentů, stipendistů projektu MenART.
Armida, poslední dokončené Dvořákovo dílo, bude po třech dekádách opět uvedena v Praze. Premiéra se uskuteční 19. května v Národním divadle. Robert Jindra, dirigent a hlavní iniciátor realizace, ve svém prvním hudebním nastudování ve funkci hudebního ředitele opery Národního divadla má dle svých slov hlavní přání splatit dluh; rehabilitovat Národní divadlo, protože premiéru proběhlou před téměř 120 lety provázejí zkazky o odbyté práci a obecné inscenační nedostatečnosti.
Ve věku 88 let se uzavřel život dlouholetého sólisty baletního souboru pražského Národního divadla Tomáše Němečka. Na profesionální scéně se poprvé objevil v šestnácti letech ve Státním divadle v Brně. První stálé angažmá získal v roce 1952 v baletním souboru v Plzni. V roce 1957 nastoupil do baletu Národního divadla. Na české první scéně vystupoval v řadě baletních inscenací, včetně Labutího jezera, Popelky nebo Coppélie. Účinkoval jako tanečník i v opeře. V letech 1969 až 1972 hostoval v Německu, Nizozemsku a Švýcarsku, pak působil v Hudebním divadle Karlín a od roku 1979 opět v Národním divadle, kde v souhrnu tančil na pozici sólisty bezmála dvacet let. Po ukončení aktivní kariéry tam však zůstal jako inspektor hlediště, a to nejprve ve Smetanově divadle, respektive v budově Státní opery, potom v letech 2001 až 2010 v historické budově Národního divadla. Tomáš Němeček se narodil 15. března 1935, zemřel 6. dubna 2023.
21. března 1998 byly založeny dva televizní kanály MEZZO a MEZZO LIVE HD, které se věnují klasické hudbě, tanci a jazzu. V České republice televize navazuje na dlouholeté partnerství s Českou filharmonií a Národním divadlem. Na období od 21. března do 1. května 2023 zařadí MEZZO výjimečnou, speciální programovou nabídku. Na obou stanicích odvysílá sedmnáct přímých přenosů a pětadvacet symbolických koncertů vybraných z bohatého archivu.
„Ve zpěvných číslech těchto dvou oper precizně doprovázel pěvce na klavír Zdeněk Klauda.“
„Klaudová potěšila otevřeným zvučným hlasem ve vibratu s propracovanou dynamikou a akcenty, Matoušek souzněl v sonoritě a artikulací.“
„Nepochybně by tomu bylo i v případě, kdyby byl programový leták vybaven zápisem jednotlivých vět, jednak proto, že mnozí z naplněného hlediště divadla si program od uvaděček neodebrali, a jednak proto, tuším, že operní publikum tradičně od nepaměti „ruší“ potleskem po oblíbených číslech.“
Pražské Národní divadlo uspořádalo v neděli 5. března šťastné Matiné k 199. výročí narození Bedřicha Smetany, a to ve spolupráci se Společností Bedřicha Smetany. Reprezentantka tohoto milého sdružení PhDr. Olga Mojžíšová, Ph.D., kurátorka fondu Smetana, vědecká pracovnice Muzea Bedřicha Smetany, připomněla ve svém úvodním proslovu osobnost skladatele a zejména genezi oper, jejichž árie byly na programu Matiné. Byly to Braniboři v Čechách, Dalibor, Čertova stěna a Prodaná nevěsta. Byl to i Smetanův Smyčcový kvartet č. 1 Z mého života, kterým dramaturg a inspicient večera Beno Blachut ml. oddělil v programu dramatický a komický žánr. Bonus představovaly tři klavírní drobnosti. Úvodní a následující číslo programu zpívali sopranistka Tamara Morozová jako host opery a sólista opery barytonista Jiří Brückler.
Matiné, které již tradičně připomene výročí narození Bedřicha Smetany, se bude konat v neděli 5. března od jedenácti hodin dopoledne v Národním divadle. Za klavírního doprovodu Zdeňka Klaudy a Lucie Pirochové tam zazní výběr árií z oper Braniboři v Čechách, Dalibor, Čertova stěna nebo Prodaná nevěsta a několik instrumentálních skladeb Bedřicha Smetany. Koncert pořádá Opera Národního divadla ve spolupráci se Společností Bedřicha Smetany. Program zahájí proslovem Olga Mojžíšová, členka výboru společnosti a kurátorka Muzea Bedřicha Smetany.
„V březnu se bude konat premiéra nového nastudování Dvořákovy Rusalky pod taktovkou Tomáše Netopila, na květen 2024 divadlo plánuje premiéru Smetanova Tajemství v režii Ondřeje Havelky.“
„Národní divadlo chystá večer, ve kterém zazní Pucciniho komedie Gianni Schicchi a před ní novinka s názvem Don Buoso. Jan Kučera složil ´černou operní komedii´ s režisérem a libretistou Davidem Radokem.“
„Novým projektem sezony bude koncertní řada písňové a komorní tvorby v podání sólistů Opery Národního divadla a Státní opery ve Stavovském divadle.“
V sezoně 2023/2024, která bude spjata s Rokem české hudby 2024 a s březnovým dvoustým výročím narození Bedřicha Smetany, plánuje uvést Opera pražského Národního divadla a Státní opera devět premiér. Jsou mezi nimi díla českých klasiků, Verdiho, Strausse a meziválečných skladatelů i novinka od Jana Kučery. Na repertoáru zůstávají tři desítky dalších titulů.
Asociace profesionálních divadel ČR před rokem vyzvala všechna česká divadla, kulturní, veřejné a státní instituce k podpoře nedotknutelnosti území států vyvěšením ukrajinských vlajek. Prapory na našich budovách stále visí, protože ruská agrese trvá. Vinou prezidenta Putina, politického vedení Ruska, jeho armády a všech, kteří je podporují, se prohlubuje humanitární, hospodářská a morální katastrofa. Je ohrožena mírová budoucnost v Evropě. APD vyzývá česká divadla, kulturní a státní instituce, aby v předvečer, ve čtvrtek 23. února, výročí agresivního přepadení Ukrajiny uspořádala symbolická shromáždění na její podporu. Několikaminutovou aktivitu z piazzety Národního divadla do svého živého vysílání zařadí Česká televize.
Asociace profesionálních divadel České republiky vyzvala divadla a kulturní a státní instituce, aby v předvečer výročí přepadení Ukrajiny Ruskem, tedy ve čtvrtek 23. února, uspořádaly symbolická shromáždění na podporu této země. Zahrajme ukrajinskou hymnu, vzpomeňme na všechny oběti a poděkujme těm, kteří neustávají v podpoře úsilí Ukrajiny o obnovu územní celistvosti a samostatnosti, stojí v iniciativě. Podobně vyzvala asociace před rokem všechna česká divadla, kulturní, veřejné a státní instituce k podpoře nedotknutelnosti území států vyvěšením ukrajinských vlajek. Prapory na budovách stále visí, protože ruská agrese trvá. „Vinou prezidenta Putina, politického vedení Ruska, jeho armády a všech, kteří je podporují, se prohlubuje humanitární, hospodářská a morální katastrofa. Je ohrožena mírová budoucnost v Evropě,“ uvedl mluvčí pražského Národního divadla Tomáš Staněk. Umělci ND za účasti ministra kultury Martina Baxy a chargé d'affaires Ukrajiny v 18 hodin u Srdce pro Václava Havla - na piazzetě u historické budovy, na Náměstí Václava Havla - zazpívají ukrajinskou hymnu. Několikaminutovou aktivitu do živého vysílání zařadí Česká televize. Podobně se připojí divadla z celé republiky… Ruská agrese, v Rusku označovaná pouze jako „speciální vojenská operace na Ukrajině“, je ozbrojený konflikt, který začal zrána 24. února 2022. Má za následek tisíce mrtvých a zraněných, miliardové škody, uvalení rozsáhlých mezinárodních sankcí proti Rusku, světovou finanční krizi a navíc v evropských poměrech nebývale rozsáhlou migrační vlnu.
Operní soubor Národního divadla moravskoslezského uvede v premiéře ve čtvrtek 16. února dvě jednoaktové opery těšínského rodáka Viktora Ullmanna, a to v Divadle Antonína Dvořáka. Obě díla mají podobný námět. Moc a její zneužití. Rozbitý džbán, grotesku o samolibosti byrokracie, psal Ullmann ještě před deportací do Terezína, operu Císař Atlantidy aneb Odepření smrti o světovládci, kterého přestane poslouchat Smrt, pak vytvořil v táboře. Premiéru měla díla až dlouho po válce. Císař Atlantidy přitom od své světové premiéry v Amsterodamu v roce 1975 patří k nejčastěji hraným operám českých skladatelů ve světě vůbec.
Národní divadlo v pátek 27. a v sobotu 28. ledna připomene výročí narození Wolfganga Amadea Mozarta, a to ve Stavovském divadle, kde řídil provedení vlastních děl. Během obou večerů zaznějí předehra k opeře Don Giovanni, Koncert pro klavír a orchestr č. 24 c moll a Symfonie č. 38 D dur „Pražská“. Sólistou bude americký klavírista Robert Levin a Orchestr Národního divadla hudebně povede Rakušan Christoph Koncz. Na koncertech, které začínají v 19 hodin, budou přítomny kamery České televize. Záznam uvidí televizní diváci 6. února na ČT art.
„Dirigování je fascinující, protože přináší radost.“
„Provedení Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův se Orchestr Národního divadla zhostil v Praze v sezóně 2004/2005 skvěle.“
„Stravinského Oidipus Rex je geniální dílo a má v sobě neuvěřitelnou sílu.“
Americký dirigent John Fiore, který působil v mnoha významných světových operních domech a koncertních síních v USA a Evropě, se vrátil v lednu k Orchestru Národního divadla, se kterým nastudoval díla Sergeje Rachmaninova a Igora Stravinského. U příležitosti hostování v Praze poskytl portálu KlasikaPlus.cz exkluzivní rozhovor. Vzpomíná v něm i na newyorskou Rusalku s Gabrielou Beňačkovou nebo na přelomové pražské uvedení Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův v sezóně 2004/2005.
„Smíšený sbor předvedl příjemnou barvu zvuku, ale i rytmickou přesnost. Krásně zněla i pianissima, byla konkrétní, znělá, a to i v tzv. brumendu, tedy bocca chiusa.“
„Mluvené pasáže Vypravěče se ujala v českém jazyce naše mezzosopranistka Dagmar Pecková, a to skvěle!“
„Německý tenorista Michael Gniffke je omyl!!! Nechápu, kdo a proč ho pozval!“
Na scéně Národního divadla zazněla v pátek 20. ledna mimořádná vokálně-symfonická díla dvou významných představitelů ruské hudby dvacátého století. Orchestr, Sbor Národního divadla a sólisty hudebně vedl americký dirigent John Fiore, který s Národním divadlem spolupracuje už poněkolikáté. Návštěvníci vyslechli Rachmaninovovu chorální symfonii Zvony pro sóla, smíšený sbor a orchestr a operu – oratorium Oedipus rex z pera Igora Stravinského. Stejný program můžete navštívit i v neděli 22. ledna, obrňte se však velikou trpělivostí k výkonu německého tenoristy Michaela Gniffkeho, který svůj (hlavní) part nezvládl po všech stránkách.
Na scéně Národního divadla v pátek 20. a v neděli 22. ledna zaznějí mimořádná vokálně-symfonická díla dvou významných představitelů ruské hudby dvacátého století. Společným jmenovatelem programu je fakt, že jde o autory, kteří našli osobní i tvůrčí svobodu a zadostiučinění až v emigraci. Orchestr, Sbor Národního divadla a sólisty hudebně povede americký dirigent John Fiore, který s Národním divadlem spolupracuje poněkolikáté. Návštěvníci se mohou těšit na Rachmaninovovu chorální symfonii Zvony pro sóla, smíšený sbor a orchestr a operu – oratorium Oedipus rex z pera Igora Stravinského. Po skončení nedělního představení bude na programu autogramiáda protagonistů večera.
Některá česká divadla na Silvestra a na Nový rok nabízejí různá hudební představení. Pražské Národní divadlo v sobotu 31. prosince v 15 hodin uvede Čajkovského balet Louskáček a od 18 hodin ve Státní opeře moderní operetní revue plnou tance, milostného jiskření a vtipných zápletek Ples v hotelu Savoy. Na Nový rok bude od 14 hodin ve Státní opeře k vidění Humperdinckova opera Jeníček a Mařenka a od 17 hodin bude na programu ND Smetanova Prodaná nevěsta. Brněnské Národní divadlo na Silvestra v Janáčkově divadle odehraje od 17 hodin derniéru Nedbalovy operety Polská krev. Na Silvestra a na Nový rok přichystalo Jihočeské divadlo dvě představení Mozartovy opery Kouzelná flétna, vždy od 17 hodin v KD Metropol. Českobudějovická verze je zpívaná česky. Ústecké Severočeské divadlo 31. prosince odehraje známý muzikál Noc na Karlštejně, a to v 15 hodin.
„Mladá islandská mezzosopranistka Arnheiður Eiríksdóttir je do role Oktaviána obsazena ideálně.“
„Také finský basista Timo Riihonen se setkal se svou rolí poprvé – a je v inscenaci jako baron Ochs druhým skvěle obsazeným sólistou.“
„Lyrické pasáže, vyzpívané zkušeným komponistou v melodice sólových partů i v orchestru k nesmírné intenzitě.“
Pražské Národní divadlo sáhlo ke světové operní klasice. Straussova Růžového kavalíra inscenovalo v podobě, která je lehce dotvořeným remakem dávného projektu berlínské Komické opery. Inscenace, která měla ve čtvrtek premiéru ve Státní opeře, bude u publika sklízet body tradičně pojatou, ale nápaditou režií, která si je vědoma, že jde o veselohru. Hlavní role byly obsazeny silně a hudební nastudování má pevné obrysy. Orchestr nicméně mezinárodních parametrů nedosahuje.
„Závěr to měl být monumentální, ale popravdě řečeno, byl to jen apendix k předešlým projektům.“
„Schulhoffův nihilismus, chaos a chtíč, který spaluje člověka a který režisér Calixto Bieito dovedl ad absurdum, vedl k vnitřnímu odmítnutí díla publikem.“
„Orchestr Státní opery pod taktovkou Jiřího Rožně hrál velmi kompaktně a instrumentálně barevně. Sólisté se vydávali ze všech svých nejlepších sil.“
Festival Janáček Brno 2022, který zahájil 2. listopadu monumentální projekt ze spojených Janáčkových děl Z mrtvého domu a Glagolská mše, ukončila v neděli 20. listopadu opera Plameny Erwina Schulhoffa. Dílo, které mělo premiéru 27. ledna 1932 právě v Brně, se tam po devadesáti letech zase vrátilo. Tentokrát jako inscenace Národního divadla v Praze, kde byla poprvé uvedena 12. června 2022 v rámci mezinárodního kulturního a hudebního projektu Musica non grata, na němž participuje Česká republika a Spolková republika Německo.
Národní divadlo připravilo na konec listopadu premiéru opery Růžový kavalír od Richarda Strausse. Operní ředitel Per Boye Hansen se rozhodl přinést do Prahy úspěšné zpracování, které už léta těší berlínské milovníky opery. Inscenaci v režii Andrease Homokiho a v hudebním nastudování Gabriela Feltze návštěvníci pražské Státní opery poprvé uvidí 24. listopadu.
