PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Macron v Praze zdůraznil, že mechanismus rezidencí umělců vytváří společný myšlenkový prostor.“

„Plán Strategického partnerství zahrnuje i obsáhlé záměry rozvíjení bilaterálních vztahů v oblasti vědy, vzdělávání a kultury.“

„Četné kooperace mezi hudebními tělesy jsou dle Emmanuela Macrona důkazem životaschopnosti česko-francouzských vztahů.“

Prezident Francouzské republiky Emmanuel Macron během své pracovní návštěvy Prahy, kterou 5. března 2024 podnikl již potřetí během svého mandátu, podepsal na Úřadu vlády pátý Akční plán Strategického partnerství mezi Francií a Českou republikou, který se týká i vědy, vzdělávání a kultury.

„Dvořákův fragment zamýšlené skladby působil v provedení Talichova kvarteta svěže, prokazoval typicky dvořákovskou invenci, která nám obvykle dává při poslechu pocit zvláštního štěstí.“

„Tak vycizelovanou intonační složku na koncertech vnímám málokdy.“

„Molto allegro e vivace bylo interpretováno se sympatickou spontaneitou a výrazovou předsvědčivostí, kdy se soubor ještě více ponořil do agogiky a dynamiky romantického vzletu závěru, který tempicky pěkně gradoval.“

Slavnostní vstupní koncert mezinárodního hudebního festivalu Třeboňská nocturna, jeho již dvacátý ročník, realizovalo 11. července renomované Talichovo kvarteto. Spolu s tímto špičkovým představitelem české kvartetní školy se prezentoval francouzský klarinetista Lilian Lefebvre, jenž loni zvítězil v soutěži Pražského jara. Podstatu programu tvořila díla světového klasicismu a romantismu – Wolfgang Amadeus Mozart, Felix Mendelssohn-Bartholdy a Antonín Dvořák. Dramaturgie programu byla příznivě nakloněna širšímu okruhu potenciálních posluchačů. Ostatně ani v blízkém krajském městě České Budějovice, kde primárius komorního souboru Jan Talich působil mnoho let jako šéfdirigent Jihočeské filharmonie, nebývám koncertů tohoto charakteru častým svědkem. Koncert se konal v Konírně zámku Třeboň, což je velmi pěkný a akusticky příznivý prostor, vhodný pro koncerty komorní hudby.

„V čele komorního orchestru PKF – Prague Philharmonia jako protagonistka večera stanula ukrajinská dirigentka Oksana Lyniv.“

„Bylo potěšením sledovat, jak dirigentka ten rozeklaný monument bezpečně vede a usměrňuje jednoduchými, přehlednými gesty, bez zbytečné exaltace.“

„Právě ve vygradovaných partiích se projevila síla elektrizujících gest Oksany Lyniv, a to nejen v porozumivé reakci interpretů – zápal se dokázal přenést i na publikum.“

Koncerty Pražského jara jsou mnohdy různým způsobem dramaturgicky tematizované. Ačkoliv v tomto případě to nebylo výslovně zdůrazněno, večerní koncert v neděli 28. května v Rudolfinu z podstatné části náležel ukrajinským umělcům, ukrajinské kultuře a potažmo Ukrajině jako takové. V čele komorního orchestru PKF – Prague Philharmonia jako protagonistka večera stanula ukrajinská dirigentka Oksana Lyniv. S pražskými filharmoniky je ostatně dobře obeznámena, společně účinkovali v Praze už v roce 2015.

„Ty nejznámější mezinárodní soutěže si rozhodně nemohou stěžovat na nedostatek zájemců.“

„Ale jen starší Minju Kim své dva konkurenty převyšovala tím, co dělá z interpretů velké interprety. V její hře byla jiskra, ono fluidum, které posluchače pohltí.“

„Na Lilianu Lefebvrovi bylo vidět, že se na pařížské konzervatoři od roku 1910 nic nezměnilo a bez perfektně zahraného Debussyho student do dalšího ročníku nepostoupí.“

Všechno zlé je k něčemu dobré, praví lidové přísloví. Že je pravdivé, dosvědčuje i letošní Pražské jaro. Každoročně máme možnost vyslechnout v jeho rámci mezinárodní hudební soutěž mladých talentů, vždy věnovanou dvěma hudebním nástrojům. Díky covidu jsme měli letos šanci slyšet soutěže dvě – pro fagot a pro klarinet. Soutěž pro fagot se měla konat v roce 2020, ale pro pandemickou uzávěru musela být zrušena. Její konání bylo umožněno až letos, souběžně se soutěží pro klarinet na tento rok regulérně plánovanou. Nahlédněme do finálových koncertů obou soutěží.