středa, 16 červen 2021 16:03

Matouš Zukal: Jsem soutěživý typ

Akademie-kl-hudby

„Kdyby mi někdo před rokem řekl, že ve finále skončím druhý, sotva bych mu uvěřil.“

„Slukova sonáta je tak krásná muzika, že člověk její technické obtíže vždycky nějak vyřeší. Ta hudba vás v tom nenechá.“

„Líbí se mi, že v horách jsou hranice neomezené.“

Klavírista Matouš Zukal se ve třiadvaceti letech stal laureátem letošní Mezinárodní soutěže Pražské jaro 2021, v celkovém pořadí druhý. Je studentem druhého ročníku HAMU ve třídě Iva Kahánka. Ve své hře nestaví na odiv virtuozitu, ta je samozřejmým prvkem jeho interpretace, zaujme především pochopením skladby a hlubokou přemýšlivostí. Takovou osobností je Matouš Zukal i v soukromí – uvážlivě volí slova, ať už hovoří o klavírní hře, svých učitelích, nebo velké zálibě – vysokých horách. Svou noblesní bezprostředností a inteligencí si okamžitě získává sympatie. Pro výkonného umělce je to velký dar.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
300

„Nevidím jediný důvod k uzavírání se vůči zahraničním vlivům.“

„Za mých studií se na škole konaly dva mistrovské kurzy. To je objektivně velmi málo a vždy jsem to cítil jako slabinu naší školy.“

„Přítomnost zahraničních studentů je známkou skutečného života v akademickém prostředí a pro domácí studenty i kantory permanentní připomínkou, že nemusí být těmi nejlepšími pod sluncem.“

Dnešní díl rozhovorů s kandidáty do Akademického senátu Hudební a taneční fakulty AMU je věnován tématu Mezinárodního rozměru školy. České země vždy umělecky těžily z polohy na křižovatce Evropy, kde se potkávaly a často spolu zápolily vlivy Východu i Západu. Zároveň si i v konkurenci velkých kultur dokázaly zachovat vlastní autentickou tvář a originalitu. Vynikajícím příkladem je třeba Česká filharmonie, která je v současnosti pravidelným hostem prestižních světových pódií a zároveň zřejmě jediným národnostně homogenním tělesem mezi světovými orchestry. O tom, kde leží ideální kombinace mezinárodní otevřenosti a budování české národní školy, jsem si povídal s pianistou a pedagogem Katedry klávesových nástrojů MgA. Janem Bartošem Ph.D., studentkou téže katedry Kateřinou Blažkovou, skladatelem a pedagogem Katedry skladby doc. MgA. Mgr. Michalem Ratajem Ph.D. a houslistou a vedoucím Katedry strunných nástrojů prof. MgA. Leošem Čepickým.

 
Zveřejněno v MladíPlus
103

„Elita studentů má mít optimální studijní podmínky a zázemí, pedagogové potom plné ocenění v rámci odměny za svoji práci. A i tady je nutná diferencovanost.“

„Každá katedra by měla obhájit přítomnost vynikajícího emeritního pedagoga, ale ruku v ruce s tím dát i šanci mladší generaci.“

„Více prostoru pro diskuse a vzájemné sdílení metodiky výuky a dalších profesních přístupů mezi pedagogy…“

V rámci seriálu minirozhovorů s kandidáty do Akademického senátu Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění se dnes dostáváme k dalšímu důležitému tématu: Jak se žije pedagogům na HAMU. Učitelé jsou rodinným stříbrem každé školy a nejinak je tomu i zde. Vysoký kredit jim ostatně přiznávají i studenti, což jasně vyplynulo také z anonymních dotazníků v rámci vnitřního hodnocení školy. Mé pozvání laskavě přijali MgA. Eliška Vavříková Ph.D. z Katedry nonverbálního divadla, prof. MgA. Jiří Hlaváč, pedagog Katedry dechových nástrojů a bývalý děkan HAMU, a MgA. Miroslav Sekera, vedoucí Oddělení klavírní spolupráce.

 
Zveřejněno v MladíPlus
200

„Na instrumentálních katedrách je možné vystudovat celých pět let magisterského studia bez jediného kontaktu s hudbou vzniknuvší po roce 1950.“

„V oboru choreografie je důležité posílit styk s praktickou sférou a reálným prostředím jak tradičních repertoárových divadel, tak nezávislých scén.“

„Za dirigentský pult školního orchestru zvát výrazné osobnosti a studentům oboru dirigování častěji umožnit vedení zavedeného profesionálního orchestru.“

Na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění se budou příští týden konat volby do Akademického senátu HAMU. Mohou leccos napovědět o dalším možném směřování školy. Akademický senát je v rámci svých zákonem vymezených povinností nepochybně také místem diskusí a tříbení názorů, a proto jsem se rozhodl nabídnout čtenářům portálu KlasikaPlus.cz malý vhled do témat, která nyní na fakultě dle mého soudu rezonují. Pozval jsem si za tím účelem, napříč katedrami, třináct respondentů z řad kandidátů do pedagogické i studentské komory Akademického senátu a položil jim otázky ze čtyř oblastí. Prvním tématem je Komplexnost výuky na HAMU ve vztahu k uplatnitelnosti jejích absolventů na trhu práce. Pozvání přijali Mgr. Bohumíra Eliášová Ph.D. z Katedry tance, vedoucí Katedry bicích nástrojů doc. Daniel Mikolášek a student Katedry skladby Haštal Hapka.

 
Zveřejněno v MladíPlus
203

Od 5. května do 31. srpna se otevře v parku Národní kulturní památky Vyšehrad digitální galerie s názvem Vyšeart, na které se podílejí studenti tří vysokých uměleckých škol v Praze – Akademie výtvarných umění, Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění a Vysoké školy uměleckoprůmyslové. Pro projekt spojilo své síly celkem osmadvacet mladých umělců. Ti ve dvojicích hudebník a výtvarník vytvořili čtrnáct děl, která budou rozmístěna po parku v digitální podobě. Návštěvníci se k nim dostanou pomocí QR kódů, které si naskenují svým mobilním zařízením.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
9

„V Bartókovej Sonáte pre klavír nájdeme mnoho z prvkov, ktoré sa v rámci skladateľovej hudobnej reči považujú za signifikantné.“

„Kristýna Kůstková pristúpila k piesňam s vrúcnym, bezprostredným prejavom.“

„Mráček, Bárta, Venyš a Kasík prezentovali Messiaenovo dielo ako znepokojivé, strhujúce a dojemné zároveň.“

Deň boja za slobodu a demokraciu oslávila pražská HAMU tradičným Koncertom proti totalite. Podujatie sa konalo už siedmykrát a, ako býva zvykom, zazneli predovšetkým diela autorov, ktorých život a tvorbu totalitné režimy ovplyvňovali. Tentokrát to boli skladby Bélu Bartóka, Bohuslava Martinů a Oliviera Messiaena.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze ve spolupráci s Akademií výtvarných umění a Knihovnou Václava Havla na letošní 17. listopad přichystaly tradiční Koncert proti totalitě s doprovodnou výstavou. Online přenos koncertu ze Sálu Martinů se přespříští úterý uskuteční od 19 hodin na sociálních sítích AVU, AMU, HAMU, Knihovny Václava Havla a na webových stránkách www.koncertprotitotalite.cz.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

Mezinárodní violová soutěž Oskara Nedbala 2020 se uskuteční 28.–31. října v sále Bohuslava Martinů Hudební fakulty AMU v Praze. Do jejího druhého ročníku se přihlásilo osmdesát dva violistů ze třiceti zemí světa. Porotci budou Tim Frederiksen z Dánska, Piotr Reichert z Polska a naši violisté Jan Pěruška, Karel Untermüller a ředitelka soutěže Kristina Fialová. Akci zahájí loňský vítěz MinGwan Kim z Jižní Koreje a klavírista Martin Levický v Galerii HAMU. Jejich recitál se uskuteční ve spolupráci s festivalem Mladé pódium. Kromě finančních cen dostanou laureáti možnost získat mistrovský smyčec z dílny Luboše Odlase, značkové violové pouzdro či struny a další speciální ceny. Pořadatelem klání je Fórum mladých člen AHUV.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

Hudební a taneční fakulta Akademie múzických umění v Praze získala ve spolupráci se sdružením CESNET Evropskou cenu za kulturní dědictví EUROPA NOSTRA 2020. Ocenění získaly za projekt využití síťových přenosů pro mezinárodní spolupráci v živé kultuře. Vzhledem k současné situaci, a to nejen v kulturním sektoru, patří projekt k vizionářským počinům vývoje nových metod výuky. Nejvyšší evropské ocenění v oblasti kulturního dědictví je uděleno 21 projektům z 15 zemí.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
pátek, 08 květen 2020 11:15

Vydávání not jako nový obor na HAMU

4

Od příštího akademického roku otevírá Hudební a taneční fakulta AMU v Praze mezinárodně unikátní specializaci Hudebně vydavatelská činnost. Obor bude připravovat budoucí redaktory pro vydavatelství not a knih o hudbě. Studium bude probíhat v magisterském stupni, v návaznosti na bakalářské studium podobných oborů. Přijímací zkoušky plánuje škola na začátek září.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Hráčky upoutaly svou vysokou zvukovou kulturou a vynikající technikou s citem pro frázování a nenásilné dynamické oblouky.“

„Panovala tu jednotící souhra tří individualit – emocionální houslistky, vřelé violoncellistky a stylové klavíristky.“

„Mladé muzikantky potvrdily, že Smetana hloubkou svých děl oslovuje každou generaci interpretů bez ohledu na životní zkušenosti.“

Absolventské koncerty posluchačů HAMU mají vysokou úroveň a snesou ta nejvyšší měřítka hodnocení. Nejinak tomu bylo v úterý 3. března v Sále Martinů, kde vystoupilo Quasi Trio ve složení Marie Hasoňová (housle), Judita Škodová (violoncello) a Kateřina Ochmanová (klavír). V programu složeném z děl žijících a nežijících autorů hráčky zaujaly svou technickou úrovní i hlubokým vhledem do interpretovaných skladeb.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

„S Dvořákovým kvartetem objel několikrát celý svět.“

„Žil hudbou, žil pro studenty.“

„Jeho jménem je pojmenována základní umělecká škola v Trhových Svinech.“

V sobotu 19. října zemřel ve věku 88 let profesor Pražské konzervatoře a zakládající člen Dvořákova kvarteta, violoncellista František Pišinger, významný učitel řady současných hudebníků. Pro KlasikuPlus na něj vzpomíná jeden z jeho žáků, violoncellista Petr Nouzovský – jako na člověka, který pro mladé violoncellisty udělal víc, než si uměl představit; učil totiž proto, že hudbu a učení miloval.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
Ji-Chvla

Jiří Chvála si právě odnáší z Nové scény Národního divadla Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti hudby, a to za celoživotní sbormistrovskou činnost a práci s dětmi a dorostem. „Tahle práce mi vzala moc času, ale přinesla i mnoho radosti a krásné činnosti. Ty děti, se kterými jsem pracoval, jsou dnes babičky a dědečkové a vodí ke mně ne své děti, ale své vnučky a vnuky," řekl mimo jiné ve své děkovné řeči stále temperamentní a svěží, dnes šestaosmdesátiletý profesor a sbormistr. Jiří Chvála stojí šest desítek let v čele Kühnova dětského sboru a stejnou dobu vychovává nové hudební osobnosti také na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
IvanKlanskyNaplovarne

„Celou Smetanovu hloubku a genialitu jsem si uvědomil až při nahrávání jeho kompletního klavírního díla.“

„Pro některé posluchače je právě komorní hudba tím největším hudebním zážitkem.“

„Talentovaných dětí neubývá, pouze současné společenské poměry bohužel úplně profesi hudebníka nesvědčí.“

Z domoviny – to je podtitul jednoho z očekávaných komorních koncertů na Národním festivalu Smetanova Litomyšl. Ryze smetanovský program přijedou ve čtvrtek 20. června zahrát houslista Leoš Čepický, violoncellista Michal Kaňka a klavírista Ivan Klánský, který před časem nahrál kompletní Smetanovo klavírní dílo a v rozhovoru pro KlasikuPlus se netajil tím, že hudbu litomyšlského rodáka hraje rád.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
01

Už po šesté proběhne v Ostravě mezinárodní festival tance, cirkusu a fyzického divadla MOVE fest, začne zítra 22. května a potrvá do neděle 26. května. Program se odehraje na Masarykově náměstí, v Cooltouru a v Domě kultury města Ostravy. Zítra festival otevře zábavné představení vhodné pro celou rodinu Běžkařská odysea pražského dua Bratří v tricku.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
00

„Pro svůj pražskojarní koncert zvolil Matyáš Novák poměrně zatěžkanou dramaturgii. Hrál pouze skladby Fryderyka Chopina a Ference Liszta.“

„Možná to však klavírista překombinoval a měl se spíše soustředit na to, aby ukázal více svých interpretačních tváří.“

„Takovou oslňující technikou se málokdo z mladých pianistů může chlubit. A to je počinek, na kterém se dá stavět.“

Pro mladého hráče musí být jistě velmi svazující pocit odpovědnosti, který se pojí s prvním vystoupením na Pražském jaru. Možná si to Matyáš Novák nepřipouštěl – alespoň způsob, jakým oslnil svou klavírní technikou, tomu nasvědčoval. Ale leckteré zkušenější ucho postřehlo, že na matiné v Sále Martinů v sobotu 18. května přece jen jeho výkon cosi postrádal.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Martin Daněk zvítězil zaslouženě.“

„Jednu věc AMU poskytnout nedokáže - konkurenci.“

„Veverka dostal se svou koncepcí divokou kartu; a byl originální a úspěšný.“

Po 33 letech se dalším českým držitelem 1. ceny v mezinárodní hobojové soutěži Pražského jara stal devětadvacetiletý Martin Daněk. Zvítězil zaslouženě. Celou soutěží prošel suverénním způsobem, jeho hra zaujala vyzrálým přednesem i krásnou barvou tónu. V jeho prospěch rozhodl určitě i fakt, že hrál na rozdíl od ostatních soutěžících spolehlivě a bez chyb.

 
Zveřejněno v MladíPlus
1

„Komořina je hodně důležitá nejen pro hráče, ale je to slyšet i v orchestru. Je velkým přínosem, ať pokud jde o ladění, nebo o souhru.“

„My všichni jsme vyrůstali za socialismu a trochu nám ujel vlak v oblasti hudebního managementu.“

„Víme, že tzv. „vážná“ hudba je řadě lidí odcizená. A když dokážeme zaujmout děti, které pak chtějí jít ještě na koncert, je to krásná odměna.“

Původně se sešli v orchestru – tehdejší Pražské komorní filharmonii. Pět hráčů na dechové nástroje – Jan Brabec na klarinet, Jiří Ševčík na flétnu, Vladislav Borovka na hoboj, Václav Fürbach na fagot a Jan Musil na lesní roh – si řeklo, že vedle orchestrální hry by bylo příjemné svůj muzikantský život ještě rozšířit, a založili dechový kvintet. Ani po letech je společné hraní v komorním souboru bavit nepřestalo. Před aktuálním koncertem v břevnovském klášteře v úterý 14. května jsem hovořila s hobojistou Vladislavem Borovkou a flétnistou Jiřím Ševčíkem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
středa, 08 květen 2019 10:00

Podnětný skladatelský večer na HAMU

7002496zmensena

„Každá zo skladieb bola špecifickým vyjadrením autora a hoci ide o študentov, smerovanie, je už v určitej miere cítiť u každého z nich.“

„Horká výborne odhaduje mieru strhujúceho baladizmu tak, aby neskĺzla do okázalého pátosu.“

„Slabihoudkovi sa verne podarilo zachytiť poetickosť, ktorú si s petrichorom možno spájať.“

Jeden z pravidelných koncertov z diel poslucháčov Katedry skladby HAMU, tentokrát orchestrálny, ponúkol v pondelok večer štyri pozoruhodné premiéry skladieb Bruna Cunhu, Jiřího Slabihoudka, Henricha Klimenta a Kateřiny Horkej. Kompozície mladých skladateľov zazneli v podaní Komornej filharmónie Pardubice, ktorú viedol Jan Bubák.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 29 duben 2019 14:13

Sympatičtí a mladí: Ensemble Terrible

5860836323340000802126019076213731305717760o

„Hráči mali možnosť predstaviť sa v najrôznejších polohách a v naozaj rozmanitých kompozíciách.“

„Hoci ansámbel nevystupuje v stabilnej zostave, skutočne sa profiluje ako jedno zo zaujímavých telies (pražskej) hudobnej scény“

„Skvelá, podmanivá ukážka toho, ako práca s hudobných časom môže ovplyvniť vnímanie času reálneho: na chvíľu uveríte, že plynie rýchlejšie či pomalšie ako tomu v skutočnosti je.“

Mladé zoskupenie Ensemble Terrible, spojené predovšetkým so študentami pražskej HAMU, sa po zimnej odmlke vrátilo na pódium s programom z diel autorov prepojených vzťahom učiteľ-žiak: Gilberta Agostinho, Mareka Kopelenta, Ondřeje Štochla, Jana Rösnera, Luboša Mrkvičku a Petra Horu. Koncert v holešovickom divadle Alfred ve dvoře sa konal 28. apríla a bol venovaný Marekovi Kopelentovi, ktorý práve v ten deň slávil narodeniny.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 2