Český filharmonický sbor Brno zve na zahajovací koncert 18. ročníku svého cyklu abonentních koncertů. V podání tohoto tělesa, Karlovarského symfonického orchestru a sólistů Romany Kružíkové, Václavy Krejčí Houskové, Tomáše Černého a Františka Zahradníčka zazní Mše C dur Ludwiga van Beethovena. Na programu je také Symfonie g moll op. 40 Wolfganga Amadea Mozarta. Koncert se uskuteční v neděli 24. září v devatenáct hodin v brněnském Besedním domě. Provedení řídí dirigent Ondřej Vrabec.
„Oscilaci mezi životem ‚věčně blažených‘ a životem pozemských, trpících bytostí, vyjádřil skladatel niternou, instrumentálně barevnou a dynamicky kontrastní hudbou, která citlivě vyjadřuje básníkovy verše. Stěžejní úkol zde připadá sboru.“
„Mši C dur Ludwig van Beethoven pojal na tehdejší dobu velmi novátorsky, k nelibosti zadavetele, a dnes je právě tohle její největší hodnotou.“
„Koncert nabídl nejen svěží interpretaci klasické hudby, ale i ukázku hudebního mistrovství interpretů s pohlazením po duši.“
Svatováclavský hudební festival pokračoval koncerty mimo Ostravu a zavítal v pátek 8. září do Ludgeřovic. V tamním kostele zazněly skladby německých autorů, Schicksalslied – Píseň osudu Johannesa Brahmse a Mše C dur Ludwiga van Beethovena. Sólisty byli sopranistka Jana Sibera, mezzosopranistka Václava Krejčí Housková, tenorista Tomáš Černý a basista František Zahradníček. Český filharmonický sbor Brno zpíval a Karlovarský symfonický orchestr hrál pod vedením dirigenta Ondřeje Vrabce.
Největší festival staré a duchovní hudby v České republice, Svatováclavský hudební festival, se letos realizuje ve dnech 5. – 28. září a nabídne třiadvacet projektů, mezi nimiž bude i balet v kostele, barokní opera s loutkami, ale především koncerty uznávaných interpretů v chrámech celého Moravskoslezského kraje. Jubilejní dvacátý ročník nese podtitul „the best of SHF“ a bude přehlídkou napříč festivalovou historií.
Tradiční open-air Opera v Šárce se koná od dnešního dne za tři týdny 3. září a opět po pěti letech sáhne k nejhranější opeře Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. V místech původního přírodního divadla v produkci Originálního hudebního divadla Praha vystoupí sólisté, sbor, balet a orchestr opery Národního divadla v Praze. Produkce začíná ve čtrnáct hodin, vstup je zdarma.
„Dalibor není nic jiného, než plakátová hra. Velký marketingový baner, který prezentuje chrabrost české povahy, smysl pro hrdinskou čest a nezdolnou sílu přátelství až za hrob.“
„Z provaziště spouštěné silné stříbrné trubky jsou elegantní a evokují mříže vězení, které se ´Kým to kouzlem´ rozsvítí spolu s tyčkou, kterou má Dalibor v rukou jako pilku. Asi laser...“
„Orchestr hrál pod vedením dirigenta Roberta Jindry po celou dobu velmi silně a bez velkých dynamických změn. Ve výrazu se bohužel v návalu hrdinské euforie vytratila smetanovská vroucnost a melodičnost, kterou zcela přemohl silový a heroický charakter.“
Dalibor je snad nejdiskutovanější operou Bedřicha Smetany. V Ostravě měla premiéru již čtrnáctá podoba díla. Těšila se velkému zájmu i ohlasu publika. Je to poslední střípek do mozaiky cyklu Smetanových oper, které jsou připraveny v repertoáru divadla k Roku české hudby 2024. Režisérem byl Martin Otava, který přenesl již realizovanou podobu inscenace z Plzně, dirigentem představení byl Robert Jindra. V titulní roli vystoupil Luciano Mastro a Miladou mu byla Jolana Fogašová.
„Inscenace neakcentuje lyrický náboj, především hudebně je bližší Wagnerovi než Debussymu. Pohybuje se mezi podobenstvím o fanatismu zabíjejícím lásku a barvitou podívanou.“
„Nejvýraznější pěveckou a hereckou kreací je postava Ismena, jak ji vytvořil vášnivě hrající a mimořádně kantabilně i výrazově zpívající, vzorně deklamující barytonista Svatopluk Sem.“
„Výtvarně výrazným nápadem jsou tančící derviši, roztáčející piruetami v nekonečném reji široké bílé suknice do kružnic.“
Pražské Národní divadlo po třech desetiletích hraje Dvořákovu operu Armida. Za inscenací stojí o kvalitách díla neochvějně přesvědčený, energicky dirigující Robert Jindra a v dokonale promyšlené a sladěné vizuálně dramatické rovině tandem režiséra Jiřího Heřmana a scénografa Dragana Stojčevského. Páteční premiéra se silným pěveckým obsazením byla komplexním zážitkem ze skutečného hudebního divadla.
Armida, poslední dokončené Dvořákovo dílo, bude po třech dekádách opět uvedena v Praze. Premiéra se uskuteční 19. května v Národním divadle. Robert Jindra, dirigent a hlavní iniciátor realizace, ve svém prvním hudebním nastudování ve funkci hudebního ředitele opery Národního divadla má dle svých slov hlavní přání splatit dluh; rehabilitovat Národní divadlo, protože premiéru proběhlou před téměř 120 lety provázejí zkazky o odbyté práci a obecné inscenační nedostatečnosti.
„František Musil působil jako dómský varhaník v katedrále sv. Petra a Pavla v době, kdy žil a působil v Brně Leoš Janáček. Jeho rozsáhlé dílo upadlo v zapomenutí, neprůbojný a introvertní skladatel se nedokázal prosadit.“
„Obrovský provozovací aparát se stěží vešel do prostoru před oltářem katedrály. Pět spojených amatérských sborů čítalo celkem 120 zpěváků a před nimi seděl kompletní symfonický orchestr Filharmonie Brno.“
„Společné části kvarteta jsou polyfonní a hlasy se prolínají spolu se sborem v náročných, efektních a neobvyklých postupech, které ozvláštňují dílo a dávají znát, že skladatelem byl hudebník velmi erudovaný.“
Pod heslem Přetváření se letos koná 30. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně. Zahájení se konalo v neděli 2. dubna v katedrále sv. Petra a Pavla a přineslo překvapení. Oratorium místního dómského varhaníka Františka Musila Stabat Mater, které interpretoval orchestr Filharmonie Brno s dirigentem Tomášem Kejčím, spolu s brněnskými amatérskými sbory Ars brunensis, Ensemble Versus, Gaudeamus Brno, Vox Iuvenalis a Pěveckým sborem Masarykovy univerzity, to vše pod vedením Jana Oceteka. Sólové pěvecké kvarteto tvořili sopranistka Lucie Kašpárková, altistka Jarmila Balážová, tenorista Martin Javorský a basista František Zahradníček.
„Smíšený sbor předvedl příjemnou barvu zvuku, ale i rytmickou přesnost. Krásně zněla i pianissima, byla konkrétní, znělá, a to i v tzv. brumendu, tedy bocca chiusa.“
„Mluvené pasáže Vypravěče se ujala v českém jazyce naše mezzosopranistka Dagmar Pecková, a to skvěle!“
„Německý tenorista Michael Gniffke je omyl!!! Nechápu, kdo a proč ho pozval!“
Na scéně Národního divadla zazněla v pátek 20. ledna mimořádná vokálně-symfonická díla dvou významných představitelů ruské hudby dvacátého století. Orchestr, Sbor Národního divadla a sólisty hudebně vedl americký dirigent John Fiore, který s Národním divadlem spolupracuje už poněkolikáté. Návštěvníci vyslechli Rachmaninovovu chorální symfonii Zvony pro sóla, smíšený sbor a orchestr a operu – oratorium Oedipus rex z pera Igora Stravinského. Stejný program můžete navštívit i v neděli 22. ledna, obrňte se však velikou trpělivostí k výkonu německého tenoristy Michaela Gniffkeho, který svůj (hlavní) part nezvládl po všech stránkách.
Na scéně Národního divadla v pátek 20. a v neděli 22. ledna zaznějí mimořádná vokálně-symfonická díla dvou významných představitelů ruské hudby dvacátého století. Společným jmenovatelem programu je fakt, že jde o autory, kteří našli osobní i tvůrčí svobodu a zadostiučinění až v emigraci. Orchestr, Sbor Národního divadla a sólisty hudebně povede americký dirigent John Fiore, který s Národním divadlem spolupracuje poněkolikáté. Návštěvníci se mohou těšit na Rachmaninovovu chorální symfonii Zvony pro sóla, smíšený sbor a orchestr a operu – oratorium Oedipus rex z pera Igora Stravinského. Po skončení nedělního představení bude na programu autogramiáda protagonistů večera.
Na novou inscenaci nejhranější české opery láká diváky Národní divadlo moravskoslezské těsně před Vánoci. Premiéra Prodané nevěsty Bedřicha Smetany v režii Jiřího Nekvasila se bude v Divadle Antonína Dvořáka konat ve čtvrtek 15. prosince, druhé obsazení se pak představí v sobotu 17. prosince. Hudebního nastudování se ujal hudební ředitel opery Národního divadla moravskoslezského Marek Šedivý.
Národní divadlo po osmdesáti devíti letech uvede pohádkovou operu Jaromíra Weinbergera Švanda dudák s podtitulem Ďábel prohrál, lituje. Dílo, které ve třicátých letech dvacátého století hrála newyorská Metropolitní opera nebo londýnská Covent Garden, připravují v Národním divadle režisér Vladimír Morávek a dirigent Zbyněk Müller, kteří představení koncipují jako rodinné. V hlavních rolích se představí Alžběta Poláčková a Jana Šrejma Kačírková (Dorotka), Svatopluk Sem a Jiří Brückler (Švanda), Jaroslav Březina a Martin Šrejma (Loupežník Babinský), Ester Pavlů a Kateřina Jalovcová (Královna) a František Zahradníček a Jiří Sulženko (Čert). Na scéně se objeví zvířata v nadživotní velikosti, létající anděl či řada dětských herců. Premiéry nového nastudování Švandy dudáka se budou konat 6. a 9. října v historické budově Národního divadla.
Nedělní odpoledne na přelomu divadelních prázdnin a nové sezóny, srpna a září a léta a školního roku patřilo i letos akci Opera v Šárce. Klasika se v někdejším přírodním amfiteátru na okraji Prahy hrála v naší době už sedmnáctým rokem, na řadu přišla lyrická komedie Dvě vdovy od Bedřicha Smetany. Ti nejlepší tuzemští sólisté, přesně obsazení do rolí, k tomu bohaté kostýmy, funkční režie a dobré zvučení, to vše – spolu se sezením na trávě – vytvořilo i tentokrát atmosféru neopakovatelné události pod širým nebem.
„Režie inscenace Tomášem Ondřejem Pilařem je vynikající. Umí maximálně využít unikátní prostor na návsi v Holašovicích celou řadou detailů.“
„V situační komice se mohl dobře režisér opřít o výrazové a herecké schopnosti zvolených tvárných představitelů hlavních rolí.“
„Inscenace působila neobyčejně divadelně přesvědčivě svým dynamismem, vzácnou celkovou spontaneitou, přirozeně vytvářeným humorem.“
Opera Jihočeského divadla zařadila na svůj letní program provedení Smetanovy Prodané nevěsty v unikátním, památkově chráněném prostředí obce Holašovice. V sobotu 20. srpna pod taktovkou Davida Švece a v režii Tomáše Ondřeje Pilaře vystoupili v hlavních rolích Ivana Veberová s Petrem Bergerem. Spontánní a vtipné představení navíc obohatily zbrusu nové blatské kroje.
Jihočeské divadlo opět uvede Smetanovu operu Prodaná nevěsta v prostředí holašovických malebných stavení zapsaných na seznam památek UNESCO, tentokrát v originálních krojích. V sólových rolích vystoupí špičkoví tuzemští pěvci. Dále účinkuje sbor, orchestr a balet Jihočeského divadla a Dětský pěvecký sbor Jitřenka. Představení se budou konat v pátek 19. srpna od 19 hodin a v sobotu 20. srpna od 17 hodin.
„Opera Macbeth je plná dramatických okamžiků, smrti a touhy po větší moci. Režisér se mohl nechat inspirovat bohatým dějem a vytvořil opravdu velkolepou podívanou.“
„Operu nastudoval a řídil dirigent Jiří Štrunc. Orchestr podal pod jeho vedením vynikající výkon.“
„Hlavní role Lady Macbeth a Macbetha ztvárnili Ivana Veberová a Martin Bárta. Veberová si dramatickou roli doslova užívala. Bártův hlas jí velmi dobře sekundoval.“
Po dvouleté odmlce se mohl v Plzni uskutečnit šestý ročník open-air produkce Divadla Josefa Kajetána Tyla – Noci s operou. V pátek tak návštěvníci zhlédli operní drama Giuseppe Verdiho Macbeth. V neděli se mohou zúčastnit představení muzikálu autorské dvojice Michael Kunze a Sylvester Levay s názvem Elisabeth, který měl premiéru na Nové scéně v Plzni v roce 2019.
Národní divadlo moravskoslezské zve na poslední premiéru této sezóny, a sice na novou inscenaci páté dokončené opery Bedřicha Smetany Dvě vdovy. Režisérem i scénografem nového nastudování této opery v NDM je renomovaný slovinský operní tvůrce Rocc. Hudební nastudování je dílem Marka Šedivého, dirigovat však v budoucnu bude i Jiří Habart. Pěvecké role divadlo svěřilo Ladě Bočkové, Soně Godarské, Lívii Obručník Vénosové, Veronice Rovné, Martinu Javorskému, Martinu Šrejmovi, Martinu Gurbaľovi, Františku Zahradníčkovi, Václavu Čížkovi, Rudolfu Medňanskému, Ivaně Ambrúsové, Karolíně Levkové, Janu Rychtáři a Petru Urbánkovi. Dále účinkuje sbor a orchestr opery NDM. Premiéry budou v Divadle Antonína Dvořáka ve čtvrtek 9. a v sobotu 11. června.
Dirigent Jan Rezek zve na tradiční postní provedení sekvence Stabat mater v pražské bazilice svatého Jakuba, zhudebněné Antonínem Dvořákem. Dílo tam zazní v pátek 15. dubna od 17 hodin. Hraje a zpívá Sbor a orchestr svatého Jakuba, Strahovský chrámový sbor, Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy a varhany rozezní Vladimír Roubal. Jako sólisté se představí Lucie Silkenová, Stanislava Jirků, Tomáš Černý a František Zahradníček. Tento koncert je věnovaný vzpomínce na českého sbormistra, dirigenta a pedagoga Jana Máriu Dobrodinského, který zemřel letos 13. února.
„Jihočeské divadlo předvedlo inscenaci, která uchvátila jak výkony, tak provedením. Mefistofeles Arriga Boita patřil k tomu nejlepšímu, co bylo možno na letošní přehlídce vidět.“
„Režisér respektoval skutečnost, že se jedná v podstatě o oratorium, a vytvářel řadu estetických, půvabných i sugestivních obrazů, ve kterých převládala symbolika.“
„Tento inscenační tým pracoval ve výsostném propojení a přenášel diváka do gotické estetiky.“
Festival hudebního divadla s názvem Opera 2022 se koná v Praze už popatnácté. Přehlídka operních inscenací divadelních souborů Čech, Moravy i Slovenska je bienále a v krásných prostorách předních pražských divadel mohou diváci vidět a slyšet to nejlepší, co se na mimopražských scénách podařilo vytvořit. A mnohdy jde o počiny překvapivé, jako v případě Boitovy opery Mefistofeles, kterou přivezli z Českých Budějovic.
„Mefisto je v Boitově opeře až hříšně ďábelský sympaťák.“
„Na termín od 4. do 14. srpna připravuje divadlo pro uvádění před českokrumlovským Otáčivým hledištěm Händelova Mesiáše.“
„Josef Adam ze Schwarzenberku, zakladatel zámecké zahrady, se stal plnoletým 20. srpna 1741, tedy téhož dne, kdy je datován titulní list partitury.“
Operní soubor z Českých Budějovic je dnes v Praze na 15. ročníku festivalu hudebního divadla Opera 2022 se svou inscenací Boitovy opery Mefistofeles. Uzavírá tak večerem ve Státní opeře březnovou sérii hostování Jihočeského divadla na různých místech v metropoli, tradičně nazývanou Jižní spojka. V létě čeká soubor jiná pravidelná položka v jeho kalendáři, a to účinkování na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově. Letos mimo jiné se scénickou podobou Händelova oratoria Mesiáš.