Filharmonie Brno s brněnskou ZUŠ Smetanova přichystaly čtrnáctý ročník festivalu Mozartovy děti, jehož cílem je přivést děti hravou formou k hudbě a dát mladým talentům neobvyklou příležitost zahrát si v profesionálním orchestru či přímo jako sólista v doprovodu filharmoniků. Festivalové akce se konají od pondělí 29. května do neděle 18. června.

„Igor Ardašev je to klavírista par excellence, jeho ponor do hudby je stoprocentní, nástroj se stává součástí jeho osobnosti a do výkonu dává nejen brilanci, ale i emoční náboj, na kterém se hudba nese a mluví k posluchači.“

„Poděkování patřilo i výkonu dirigenta Petra Altrichtera, který nic nezůstal dlužen svému muzikantskému cítění a dal do přednesu skladby všechnu emoční energii.“

„Jevištní akustika není pro symfonickou hudbu přátelská a má zcela jiné zákonitosti. Dokud nebude filharmonie hrát v regulérním koncertním sále s akustikou jí na míru, nebude brněnské publikum vědět, jaký má doma orchestr.“

Abonentní koncert cyklu Filharmonie v divadle II, který se v Brně konal ve čtvrtek 25. května (a následně také v pátek 26. května) 2023, nabídl posluchačům atraktivní Klavírní koncert Arama Chačaturjana v podání Igora Ardaševa a následně Symfonii č. 6 h moll Petra Iljiče Čajkovského, „Patetickou“. Dirigoval Petr Altrichter a vznikl tak večer plný překvapení, krásné hudby a vypjatých emocí.

„Snad nebudu mluvit pouze za sebe, pokud řeknu, že hvězdou večera se stala bicistka Kristýna Švihálková, energická a nadšená mladá umělkyně s obrovskou chutí tvořit hudbu z mnoha úhlů pohledu.“

„V případě violy jsem nabyla dojmu, že se hráčka možná zbytečně snaží tlumit zvuk svého instrumentu. Vůbec by nevadilo, kdyby se do některých tahů smyčcem více ponořila.“

„I přes zdánlivou jednoduchost se mladým umělkyním podařilo vnést do skladby hudebního ducha a pozvednout ji na uměleckou úroveň.“

Mladá krev aneb Hudba zblízka, tak zněl název čtvrtého abonentního koncertu v rámci komorního cyklu členů Orchestrální akademie Filharmonie Brno, jenž se konal ve středu 24. května v Besedním domě. Nápaditě zvolenou dramaturgii, která se soustředila převážně na soudobé kompozice, podtrhly výkony mladých umělců, povětšinou absolventů nebo studentů Janáčkovy akademie. Excelovala zejména mladá bicistka Kristýna Švihálková, která interpretovala vybrané skladby s obrovským nadšením a nebývalým zápalem. Koncert korunovala skladba neskromné hudební kvality určená čtyřem hliněným květináčům a hlasu.

„Mozartovo Requiem zvolila dramaturgie pro tento vzpomínkový večer na paměť koncertu, který se zde konal 14. dubna 1878. Podle informací v programu večera ho tehdy prosadil Leoš Janáček, který celý koncert dirigoval.“

„Mozart a Vranický, dva hudebníci, o jejichž přátelství se toho příliš neví, na rozdíl od smyšleného rivalství mezi Mozartem a Salierim. Dějiny si žádají skandály, ale tady šlo o vzájemnou spolupráci a přátelské porozumění.“

„Sbor zněl vyváženě a precizně, zejména v polyfonních částech, soprány byly zvonivé, přesto měkké, alty a tenoři měli hutný zvuk a basy byly úderné a společně s orchestrem vytvářeli zvukově strukturovaný a kompaktní zvuk.“

Oslavy 150 let otevření Besedního domu v Brně pokračovaly pátým abonentním koncertem v řadě s názvem Filharmonie doma. Ve čtvrtek 11. května zaznělo v sále Besedního domu Requiem Wolfganga Amadea Mozarta, Filharmonii Brno vedl dirigent Robert Kružík. Repríza je naplánována na pátek 12. května. Zpívali sólisté Romana Kružíková, Monika Jägerová, Ondřej Koplík a Martin Gurbaľ a Český filharmonický sbor Brno, vedený sbormistrem Petrem Fialou. Před tím ještě zazněla Symfonie D dur Pavla Vranického.

„Máme naplánováno si všímat skladatelů a kompozic dosud spíše opomíjených, přesto však zajímavých. V této souvislosti si i pokládáme otázku, kdo všechno tvoří pojem česká hudba, kdo jsou vlastně čeští skladatelé? Jsou to i ti, kteří se narodili na území dnešní České republiky ale život prožili jinde?“

„V této souvislosti bych ráda vyzdvihla koncert z děl málo uváděných autorů, na kterém zazní Jarní symfonie Jana Nováka spolu s Novým žalmem Antonína Rejchy, který zazní pravděpodobně v premiéře. Zde se v sobě pojí dvě myšlenky, pocta české hudbě a také koncepční péče o méně uváděné, avšak vynikající autory.“

„Rok 2024 by se mohl zapsat do historie brněnské kultury jako počátek nové éry – rok, kdy se začalo stavět Janáčkovo kulturní centrum. Mé velké přání je, aby se tento plán stal skutečností a abychom si užili hudbu z pódia světových parametrů v některé z nejbližších sezón. (Markéta Vaňková, primátorka Města Brna v Katalogu sezóny 2023/24.)“

Marie Kučerová je ředitelkou Filharmonie Brno již deset let. Za tu dobu se jí podařilo dostat brněnskou filharmonii do povědomí evropské i světové veřejnosti a získat větší návštěvnost brněnského publika zajímavou dramaturgií. Pro nadcházející sezónu již filharmonie dramaturgii odtajnila a proto jsem se s ní nad programy koncertů sešla. Současně mne zajímalo, jak vypadá příprava na stavbu nového koncertního sálu.

„Plné obsazení filharmonie doplnili zpěváci Českého filharmonického sboru Brno, pod vedením sbormistra Petra Fialy. Vedle orchestru se ještě postavili čtyři hudebníci Horňácké muziky Petra Mičky.“

„Spolupráce filharmonie a Horňácké muziky byla postavena na kontrastech. Byly vytipovány části skladby, proti kterým Horňáci zahráli vždy svoji skladbu, která se tematicky (slovy či hudebně) nějak k té Janáčkově vázala.“

„Už se nám stalo, že jsme hráli jiné žánry, dělali jsme v projektu, který se jmenoval „Hrubá hudba” a bylo to spojení s jazzem a s elektronickou hudbou. S brněnskou filharmonií vystupujeme poprvé a je to pro nás obrovská čest i závazek,” svěřil se první houslista Petr Mička.“

Oslavy 150 let vzniku Besedního domu v Brně se nemohly obejít bez připomenutí folkloristické činnosti Leoše Janáčka. Ve čtvrtek 4. května se uskutečnil v Besedním domě večer, který připomenul Janáčkův vztah k lidové písni. Filharmonie Brno spolu s Českým filharmonickým sborem Brno provedli koncertně balet Rákos Rákoczy pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Ke spolupráci si přizvali Horňáckou muziku Petra Mičky, stejně jako to provedl Leoš Janáček 20. listopadu 1892 na Koncertu moravské lidové hudby. Akce se opakovala ještě v pátek 5. května, kdy byla přenášena Českou televizí, a o přestávce koncertu byl na ČT Artu promítán dokument Já Besední dům, který u příležitosti výročí natočil režisér Tomáš Kratochvíl.

Filharmonie Brno představuje svoji osmašedesátou sezónu s pokračujícími dlouhodobými koncepcemi i novinkami pro abonenty. Má jít o „Rok české hudby“, avšak ne prvoplánově, spíše půjde o systematickou péči o neprávem opomíjené autory. Zaznějí také velké symfonie rakouských a německých skladatelů a připomenuta budou i významná výročí.

Besední dům, ve kterém sídlí Filharmonie Brno, letos slaví sto padesát let od svého slavnostního otevření. V roce 1873 se stal kulturní a společenskou baštou moravských vlastenců v tehdy německém vnitřním Brně. K oslavám výročí je připraven čtrnáctidenní festival zahrnující sérii koncertů inspirovaných událostmi, které se odehrály krátce po otevření. Dále jsou v plánu edukace, výstava, konference i prohlídky budovy. Přímý přenos jednoho z koncertů chystá Česká televize na pátek 5. května, v přestávce premiérově odvysílá dokument Já Besední dům, který natočila právě k výročí stavby.

„Drobný klavírista přednesl Klavírní koncert č. 17 G dur KV 453 Wolfganga Amadea Mozarta s odzbrojujícím nadhledem, perlivým a zvonivým úhozem a bezprostřední muzikalitou. Orchestr hrál citlivě a podporoval zvuk klavíru sólovými vstupy nástrojů, které tvořily s klavírem jiskřivou atmosféru.“

„Symfonie č. 4 Es dur „Romantická“  WAB 104 Antona Brucknera, dílo, které autor mnohokrát přepracovával a které bývá hráno v pozdějších edicích. V Brně ale zazněla původní verze z roku 1874, a to jak před 130 léty, tak i nyní.“

„Tahle věta byla příležitostí předvést své výsostné umění pro sólohornistu brněnské filharmonie Karla Hofmanna, který ji skvěle využil jak dechberoucími, intonačně přesnými, nadýchanými piany, tak i pevnými, jásavými tóny s barevným témbrem.“

Abonentní koncert cyklu Filharmonie v divadle II přinesl překvapení. Zazněla Symfonie č. 4 Es dur „Romantická“ Antona Brucknera, která měla v Brně přesně před 130 lety českou premiéru. Večer uvedl Klavírní koncert č. 17 G dur KV 453 Wolfganga Amadea Mozarta v podání Melvyna Tana, britského klavíristy ze Singapuru. Filharmonie Brno hrála od taktovkou svého šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Recenze je psána z koncertu 20. dubna 2023.

Mezinárodně uznávaný klavírista Melvyn Tan vystoupí ve čtvrtek a v pátek 20. a 21. dubna s Filharmonií Brno. V jeho podání zazní Mozartův Klavírní koncert č. 17 a v druhé části pak Brucknerova Symfonie č. 4. zvaná Romantická. Koncert řídí šéfdirigent Dennis Russell Davies, který před svým příchodem k Filharmonii Brno působil patnáct let jako šéfdirigent Brucknerova orchestru v Linci. Oba koncerty začínají v 19 hodin v Janáčkově divadle.

„Zejména sborové pasáže hýří dynamickými kontrasty i vstupy a cappella, stejně jako polyfonními postupy.“

„Orchestr Filharmonie Brno podal poctivý profesionální výkon pod vedením dirigenta Jaroslava Kyzlinka, který ho vedl jasnými, přesnými gesty.“

„Sladké sopránové Sanctus se neslo prostorem v podání Alžběty Poláčkové, jejíž kulatý a sladký soprán hladil v procítěném výrazu, podpořeném flétnou a anglickým rohem.“

Čtrnáctidenní maraton duchovní hudby provázel letošní Velikonoce. Pod názvem Přetváření zněly od 2. dubna koncerty, které přinesly duchovní hudbu jak historickou, tak i autentické premiéry. Šest koncertů, troje Temné hodinky, dvě světové premiéry, druhá dokonce na objednávku festivalu, to je letošní souhrn toho nejlepšího, co bylo možné na festivalu slyšet. V pěti brněnských chrámech vítali posluchače, kteří se rádi ponořili do krásné duchovní hudby. Poslední koncert se odehrál v minoritském kostele sv. Janů v neděli 16. dubna a zcela zaplněný prostor pomohl k dobré akustice. Orchestr Filharmonie Brno řídil Jaroslav Kyzlink, Český filharmonický sbor Brno připravil sbormistr Petr Fiala a obsazení sólových partů bylo rovněž velmi atraktivní. Dvě sopranistky, Američanka Becca Conviser, která zpívala první skladbu a Alžběta Poláčková pro skladbu druhou, mezzosoprán zastala islandská pěvkyně Arnheiður Eiríksdóttir, tenoristou byl Jaroslav Březina a basový part zpíval Peter Mikuláš.

„František Musil působil jako dómský varhaník v katedrále sv. Petra a Pavla v době, kdy žil a působil v Brně Leoš Janáček. Jeho rozsáhlé dílo upadlo v zapomenutí, neprůbojný a introvertní skladatel se nedokázal prosadit.“

„Obrovský provozovací aparát se stěží vešel do prostoru před oltářem katedrály. Pět spojených amatérských sborů čítalo celkem 120 zpěváků a před nimi seděl kompletní symfonický orchestr Filharmonie Brno.“

„Společné části kvarteta jsou polyfonní a hlasy se prolínají spolu se sborem v náročných, efektních a neobvyklých postupech, které ozvláštňují dílo a dávají znát, že skladatelem byl hudebník velmi erudovaný.“

Pod heslem Přetváření se letos koná 30. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně. Zahájení se konalo v neděli 2. dubna v katedrále sv. Petra a Pavla a přineslo překvapení. Oratorium místního dómského varhaníka Františka Musila Stabat Mater, které interpretoval orchestr Filharmonie Brno s dirigentem Tomášem Kejčím, spolu s brněnskými amatérskými sbory Ars brunensis, Ensemble Versus, Gaudeamus Brno, Vox Iuvenalis a Pěveckým sborem Masarykovy univerzity, to vše pod vedením Jana Oceteka. Sólové pěvecké kvarteto tvořili sopranistka Lucie Kašpárková, altistka Jarmila Balážová, tenorista Martin Javorský a basista František Zahradníček.

Velikonoční festival duchovní hudby, který se letos koná potřicáté, nese podtitul Přetváření. Má být naplněn prolnutím bohaté hudební a liturgické tradice, hledáním pozapomenutých perel, nečekanými setkáními staré a nové hudby i uváděním zcela nových skladeb. V brněnské katedrále sv. Petra a Pavla ho v neděli 2. dubna zahájí nové nastudování kdysi slavného Stabat Mater brněnského dómského varhaníka Františka Musila, při kterém spojí síly sólisté, pořádající Filharmonie Brno a pět sborů pod vedením Tomáše Krejčího. Festival potrvá do 16. dubna. Kompletní informace najdete zde.

„Už si dnes málo uvědomujeme, že i Joseph Haydn byl kdysi mladým a progresivním hudebníkem, i jeho svazovala tradice předchozího hudebního slohu, a snažil se ji překonat novým, klasicistním cítěním. Každý vývoj jde ve spirále a staré se míchá s novými pravidly.“

„Tigran Mansurjan, pracuje především s historickými postupy středověké hudby a folklóru a vtěluje je do moderních kompozičních technik. Skladbu Agnus Dei napsal původně jen pro klavír, klarinet, housle a violoncello a nyní byla brněnskému publiku prezentována její orchestrální verze ve světové premiéře.“

„Po přestávce přichystala dramaturgie skladbu ukrajinského skladatele Valentina Silvestrova s názvem Visnik (Zvěstovatel) pro smyčce a klavír. Je to opět snová a průzračná hudba, uvozená vanutím větru, pouštěným z reproduktorů počítače a ponořená do paralelních světů a věčnosti.“

Abonentní koncert v Besedním domě s názvem Poslové starých časů se ve čtvrtek a v pátek zaměřil na konfrontaci hudby Josepha Haydna s mnohem novější tvorbou. Program večera rámovaly jeho Symfonie č. 26 d moll „Lamentatione“ a Symfonie č. 79 F dur. Stály v protikladu s díly současných skladatelů. Zaznělo Agnus Dei arménského autora Tigrana Mansurjana a Visnik (Zvěstovatel) ukrajinského skladatele Valentina Silvestrova. Orchestr Filharmonie Brno vystoupil v komorní podobě se sólovým klavírem Miroslava Beinhauera a pod vedením dirigenta Alexandra Liebreicha. Recenzován je první večer 23. března.

8. ročník hudebního festivalu, který zakotvil na jihu Moravy, se v letošním roce zaměří na mladé talentované hudebníky do dvaceti pěti let věku z České republiky i zahraničí. Představí úspěšné laureáty hudebních soutěží z tuzemska, Spojených států amerických, Norska a Ukrajiny po boku renomovaných tuzemských hudebníků a souborů. Dějištěm festivalu budou nejen tradiční Valtice, Lednice či Mikulov, ale také několik nových míst. Festival nabídne v šesti týdnech od konce srpna do začátku října dvanáct koncertů a doprovodných programů.

„Navázání spolupráce s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem bylo při interpretaci Schnittkeho Faustovské kantáty společně s Českým filharmonickým sborem Brno v roce 2017 na Pražském jaru.“

„Jedná se o pečlivě propracovanou strukturu, která přesto působí velmi expresivně a emotivně. Orchestr hrál pod vedením svého šéfdirigenta velmi koncentrovaně. Propojení se sólovými houslemi bylo niterné a vypracovaná byla instrumentální barevnost.“

„Houslista Milan Paĺa hrál s expresivním, až démonickým výrazem, kterým uchvacoval publikum, stejně jako krásnými jemnými zářivými piany, zejména v diskantové poloze.“

Abonentní koncerty hrají nyní hudebníci brněnské filharmonie svým posluchačům jeden za druhým. Třetí koncert cyklu Filharmonie v divadle I se uskutečnil 9. a 10. března, přičemž je recenze psána z prvního, čtvrtečního. Plné Janáčkovo divadlo slyšelo Koncert č. 4 pro housle a orchestr Alfreda Schnittkeho a na housle ho přednesl původem slovenský houslista Milan Paľa. Ten je v Brně usazený a již natolik věhlasný, že jeho jméno přilákalo mnoho posluchačů. Ve druhé polovině večera zazněla Symfonie č. 3 a moll Sergeje Rachmaninova. Orchestr řídil jeho šéfdirigent Dennis Russell Davies.

Filharmonie Brno v Janáčkově divadle uvede ve čtvrtek 9. a pátek 10. března koncerty s názvem Schnittke & Rachmaninov. Na programu jsou dvě díla, sice Houslový koncert č. 4 Alfreda Schnittkeho a Symfonie č. 3 a moll Sergeje Rachmaninova. Orchestr tím uzavírá minifestival Dialogy, který připravil pro domácí publikum po návratu z amerického turné. Páteční koncert vysílá živě Český rozhlas Vltava.

„Díky špičkové akustice jsme se velmi dobře slyšeli navzájem a mohli jsme si doslova hrát se zvukem svých nástrojů, jejich barvou, zacházet do takových pianissim, která jsou v jiných sálech nemyslitelná. Podle mne to byl akusticky nejlepší sál v Kansas City, “ svěřil se klarinetista Lukáš Daňhel.“

„Koncerty v Brně v Janáčkově divadle byly návratem do domácího prostředí a musely být pro hudebníky tvrdou realitou. Několik zkoušek v sále Besedního domu, kde se navzájem hudebníci neslyší, neboť se zvuk slévá do jedné zvukové koule, a poté jedna akustická zkouška a následné dva koncerty v Janáčkově divadle.“

„Dvořákova Osmá patří také k niterným skladbám orchestru. Postrádala ale svěžest, dřevěné dechové nástroje se ztrácely oproti ostatním, houslím chyběl vzlet a jen žestě se prosazovaly pevným a jasným zvukem.“

Návrat filharmonie z amerického turné byl v Brně kulturní událostí. Aby dali umělci ochutnat z jeho programu, představili abonentům na koncertě v Janáčkově divadle sestavu nejúspěšnějších skladeb, které v Americe zazněly. Byla to díla Bohuslava Martinů Thunderbolt P-47, Houslový koncert in D Williama Bolcoma, který byl uveden v české premiéře se sólistkou Yumi Hwang-Williams, a na závěr Symfonie č. 8 G dur Antonína Dvořáka. Vše pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese. Recenze je psána z druhého večera, který se odehrál v pátek 3. března 2023.

„Byla to shoda koordinovaných náhod, že dva symfonické orchestry a jeden pěvecký sbor, dostali v Carnegie Hall příležitost právě v únoru 2023.“

„Pomyslnou třešničku na dortu představoval fakt, že se mezi české koncerty v Carnegie přidala i Národní ukrajinská filharmonie ze Lvova.“

„Před prosincovým výročím premiéry Z Nového světa v New Yorku, šlo o velmi povznášející moment a českému měsíci v Carnegie Hall to dalo, při dvoutisícové návštěvnosti, lesk.“

Filharmonie Brno, Český národní symfonický orchestr a pěvecký sbor Cancioneta Praga během února dokázaly, jeden po druhém, zaplnit Stern Auditorium v Carnegie Hall. Filharmonie Brno byla první a zažila v New Yorku historickou, zcela unikátní atmosféru. O ČNSO dokonce kritici napsali, že byl v Carnegie jako doma. Cancioneta si získala srdce všech přítomných. Krásné koncerty přitom nejsou samozřejmostí, ale výsledkem několikaletého úsilí, přerušeného navíc pandemií covidu. Tvrdá práce těch, kteří řídí umělecká tělesa, se vyplatila. Na všech koncertech bylo přítomno především americké publikum, přesto nikde nechyběla ani podpora krajanů. Všechna tři hudební tělesa se s nejslavnější americkou koncertní síní loučila za potlesku a ve stoje.