„Na počátku července se Soběslav na více než týden stává ‚hudební laboratoří‘.“

„Festival zahájil houslista koncertní mistr České filharmonie Jan Fišer. Uvedl skladby od Johanna Sebastiana Bacha, Bély Bartóka a Fritze Kreislera a oslnil svým výkonem přítomné publikum.“

„Absolventky a absolventi nabídli hutnou porci hudby napříč styly a několik skvělých hráčských výkonů. Celkem letošní interpretační kurty navštěvovalo neuvěřitelných šedesát účastnic a účastníků.“

Patnáctý ročník interpretačních kurzů v jihočeské Soběslavi a s nimi spojený komorní hudební festival nabídl vedle zavedených jmen jako Jan Fišer, Orbis Trio a Jiří Pinkas, Kukal Quartet nebo Radka Fišarová i vynikající výkony mladých absolventů kurzů. Šedesátka účastnic a účastníků podala zprávu o dobrém zdraví českého uměleckého mládí. O mnohých z interpretů určitě ještě uslyšíme, úroda talentů je nepřeberná.

„Amplifikace orchestru nebyla příliš zdařilá, homogenitu orchestru málo podpořila, svrchní alikvoty poněkud potlačila, barva nástrojů nebyla dosti diferencována.“

„Eliška Weissová se představila jako výrazná interpretka Libuše, jichž dnes máme jako onoho pověstného šafránu.“

„Barytonista Daniel Čapkovič zaujal, krom přirozené krásy svého hlasového fondu, dokonalou plynulostí italské kantilény ve Verdiho Donu Carlosovi, v árii Rodriga.“

Dvacátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Třeboňská nocturna zakončil 15. července operní koncert na nádvoří Městského úřadu Třeboň, tradičně pod názvem Pocta Emě Destinnové. Protagonisty finále festivalu byli sopranistka Eliška Weissová a barytonista Daniel Čapkovič, Filharmonii Hradec Králové dirigoval Jan Chalupecký. Hudební festival sestával celkem ze sedmi koncertů s výbornou, kontrastní dramaturgií. Závěrečný koncert byl skvělou tečkou za jubilejním ročníkem skvělého festivalu na jihu Čech.

„Jednu z festivalových konstant hned na začátku v parku na prvním zámeckém nádvoří znovu potvrdilo nedělní podvečerní vystoupení Jazzbandu schwarzenberské gardy.“

„Vystoupení Dvořákova tria jak imanentní kvalitou svého projevu, tak odezvou publika, které aplaudovalo vestoje, možno do jisté míry považovat za dominantu festivalu.“

„Dějištěm sobotního závěrečného koncertu byl prostor kostela Božího Těla v areálu bývalého kláštera. Důsledně sledoval a také završil onu charakteristickou „španělskou linii“ letošního festivalového ročníku.“

Po týdnu odmlky, následujícím po Barokní noci konané o posledním červnovém víkendu, pokračoval během prvního červencového týdne 37. ročník Festivalu komorní hudby v Českém Krumlově sérií osmi navzájem stylově i žánrově svébytných koncertů, dohromady dávajících pestrý a ve svém výsledku i zážitkově atraktivní, avšak esteticky hodnotný souzvuk. Festival se letos konal v termínu od 23. června do 9. července.

Koncizní program Hudebního festivalu Znojmo dnes pokračuje dalšími dvěma koncerty. Po včerejším zahajovacím koncertě jubilujícího houslisty Pavla Šporcla jsou na řadě vystoupení Wihanova kvarteta a barokního souboru Ensemble Fantasmi s uměleckým vedoucím, dirigentem a zároveň flétnistou Paulem Leenhoutsem. Vrcholem celého festivalu pak bude čtvrteční premiéra a nedělní derniéra scénického nastudování opery Harmonie planet Antonia Caldary, která už letos zazněla koncertně v Praze a Brně, a to po třech stech letech. V hlavních rolích se ve čtyřech uvedeních díla opět představí Adam Plachetka, Andreas Scholl či Hana Blažíková. Do neděle však návštěvníky festivalu čeká ještě mnoho dalšího – a program pokračuje i potom, až do 30. července.

Na začátku Francouzská noc, na konci Orffova kantáta Carmina Burana, mezi nimi dalších šestnáct koncertů hlavního programu na dvanácti výjimečných místech a k tomu menší koncerty a také doprovodné programy ve Festivalové zóně v Klášterní zahradě, takový je od 14. července do 5. srpna 2023 jihočeský Festival Krumlov. Dvaatřicátý ročník nabízí komorní, symfonická a sborová díla, operní árie a balet, programy jako Bernstein Meets Gershwin nebo Viva España!, ale i film Il Boemo a tvorbu Josefa Myslivečka a v novodobé premiéře scénickou skladbu Pavla Vranického; spojuje hudbu s tancem, herectvím, pantomimou či originální scénografií. Ředitelka Festivalu Krumlov Gabriela Rachidi v podcastu portálu KlasikaPlus.cz připomíná, že další ročník se odehraje v Roce české hudby 2024. Uplyne v něm dvě stě let od narození Bedřicha Smetany. Určitě se však festival bude věnovat i obdobně jubilujícímu Antonu Brucknerovi, patřícímu k nedalekému rakouskému městu Linci.

V roce 2024 uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany, hudebního skladatele, který položil základy české hudby a v širším kontextu i české kultury. Ministr kultury Martin Baxa proto vládě dne 11. července 2023 předložil záměr programu „Smetana 200“ v rámci Roku české hudby 2024, který vláda schválila. Základním cílem programu je oslava osobnosti Bedřicha Smetany a jeho díla, šíření povědomí o jeho hudbě v České republice i zahraničí a v této souvislosti i propagace obrazu České republiky jakožto země s obrovským hudebním a kulturním potenciálem. Program spojí projekty napříč kulturní sférou a bude podněcovat spolupráci a oslovovat co nejširší část veřejnosti prostřednictvím široké škály kulturních projektů od hudebních událostí až po podporu edukačních programů a zájmových aktivit. Bližší informace o připravovaném dění předložilo tiskové oddělení Ministerstva kultury.

„Budu hrát z Janáčkova díla vedle známých skladeb i věci, které se zas tak běžně nehrají. Pokusím se o takový mix klavírního hraní a slova.“

„Já v mládí Janáčka nesnášel! Rodiče mě v dobré snaze asi ve dvanácti, třinácti letech vzali na Její pastorkyni. Hudba i v orchestru plná disonancí, které mi nedávaly smysl, mě přiváděla k zoufalství. K tomu děj plný nářků, vražda dítěte.To musíte uznat, že to na puberťákovi muselo zanechat negativní stopy!“

„Já se stal vedoucím klávesové katedry na JAMU už ve třiatřiceti, a to díky přání tehdejšího vedoucího katedry profesora Jiřího Skovajsy, který pár dní před svým předčasným odchodem z tohoto světa mě navrhl jako svého nástupce.“

Jan Jiraský patří ke klavíristům, kteří ještě v nedávném čase koncertovali po celém světě, dnes ale již tolik příležitostí nemají a preferují pedagogickou činnost. V letošním roce slaví padesátiny a o hudbě, Janáčkovi a koncertování vůbec jsme si povídali před jeho sobotním účinkováním na festivalu Janáček a Luhačovice.

„Celé úterý bude na stanici D dur ve znamení Shakespeara, zazní originální a bohatý výběr skladeb tímto autorem inspirovaný.“

„A nakonec skvělé provedení posledních tří Mozartových symfonií. Na něm se ukáže, jak vynikajícím Mozartovským dirigentem Kubelík byl v závěru své šéfovské éry u Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu.“

„Pravidelnou návštěvu připravila Wanda Dobrovská se členem České filharmonie a vedoucím katedry bicích nástrojů HAMU Danielem Mikoláškem.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 10. do 16. července 2023?

„Podtitul připravovaného 66. ročníku Smetanovy Litomyšle zní Naše vlast.“

„Festival chce příští rok uvést kompletní jevištní dílo Bedřicha Smetany.“

„Chtěl bych, aby se z festivalu, ale i z celého města Litomyšle stalo evropské kulturní centrum.“

Smetanova Litomyšl se má v Roce české hudby 2024 konat od 7. června po čtyři týdny. Národní festival, jehož 65. ročník tuto neděli uzavřel Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK programem nazvaným „Ciao, Italia!“, přinese napřesrok mimo jiné cyklus všech oper Bedřicha Smetany. V roce dvoustého jubilea litomyšlského rodáka bude sestaven z inscenací několika divadel. Festival je podstatnou součástí celonárodního projektu Smetana200, který chce iniciovat spolupráci napříč kulturní sférou a má rovněž za cíl propagovat Českou republiku jako zemi s obrovským hudebním a kulturním potenciálem.

Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci s Kanceláří prezidenta republiky a Správou Pražského hradu pořádá v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha dvanáctý ročník mezinárodního hudebního festivalu Svatovítské varhanní večery. Festival v pěti koncertních večerech nabízí zájemcům o varhanní hudbu zážitek v prostředí svatovítské katedrály. Přední čeští i zahraniční varhaníci mohou díky vysokým kvalitám a možnostem zdejších hlavních chrámových varhan plně rozvinout své interpretační umění. Koncerty začínají vždy v devatenáct hodin.

„Vojtěch Stříteský je zárukou umělecké kvality a přiměřené zábavy. Ani letos nezklamal.“

„Posluchači vykoupili vstupenky přesto, že nevěděli, na co jdou.“

„Překvapením, důstojným a hodnotným, byl Vojtěch Dyk v roli zpěváka.“

Život je jen náhoda, přizvukovalo tisícihlavé auditorium protagonistům sobotního galakoncertu Smetanovy Litomyšle, kteří na pódiu uzavírali více než tříhodinový program chytlavou a moudrou písničkou od Voskovce, Wericha a Ježka. „Když zlaté rybky vyletí nad mraky, pak porozumíš, že je život jak voda, kterou láska ve víno promění, láska že je náhoda a bez ní štěstí není…“ Končil tak koncert nazvaný Čtyřicet let za scénou, koncert „plný překvapení“, kterým publikum obdaroval umělecký ředitel a dramaturg Vojtěch Stříteský, spojený s festivalem skutečně už čtyři desetiletí.

Dnešním ‚prvorepublikovým soirée‘ na I. zámeckém nádvoří pokračuje červencová část Festivalu komorní hudby Český Krumlov. Akce se tradičně zaměřuje na uvádění skladeb s prokazatelnými vazbami k regionu a k hudebnímu životu někdejších majitelů krumlovského panství. Letošní sedmatřicátý ročník navíc akcentuje hudební vlivy španělské a latinskoamerické kultury. Festival končí 9. července a s pětidenním odstupem navazuje větší, mezinárodní Festival Krumlov.

Slovenská filharmonie dnes odlétá na čtrnácté japonské turné. Původně byl tento zájezd naplánován už na rok 2020, ale kvůli koronaviru z něho sešlo. Orchestr se v Japonsku představí se dvěma dirigenty, šéfdirigentem Danielem Raiskinem a pravidelným hostem Leošem Svárovským. Pět koncertů odehrají ve třech městech, v Tokiu, Yokohamě a v Akitě. Sólisty budou dva mladí umělci, německá klavíristka Olga Scheps a japonský violoncellista Tatsuki Sasanuma. Turné otevře nedělní koncert ve slavné tokijské Suntory Hall, kde se filharmonici představí i ve čtvrtek 6. července. Na programu jsou díla Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Michaila Ivanoviče Glinky, Sergeje Rachmaninova a Petra Iljiče Čajkovského.

„Sopranistka Veronika Rovná obdařila Mařenku především zdravou rázností jadrného hlasu a energického projevu.“

„Skvělý byl Vašek v podání Václava Čížka – s odzbrojující dětinskostí nesmělý a naivní, herecky naprosto přesvědčivý.“

„Kecal běduje, jak se nechal napálit, medvěd, padající z provaziště, se doslova „utrh“, Vašek přibíhající v kožešině udělá rodině klasicky ostudu… a ´dobrá věc se podařila´.“

Ostravský operní soubor, každoroční host Smetanovy Litomyšle, přivezl letos na festival svou loňskou inscenaci Prodané nevěsty. V tuzemsku mimořádně milované dílo zaznělo pod taktovkou mladého dirigenta Jiřího Habarta velmi živě a životně. Režie Jiřího Nekvasila ruku v ruce se scénou Daniela Dvořáka dodává opeře v inscenaci Národního divadla moravskoslezského diváckou přístupnost i humor, ale především nadsázku.

„Že jsme se shodli se Smetanovou Litomyšlí na Smetanovi a jeho operách jako na našem společném zájmu, potřebě a lásce, je pochopitelné!“

„Prodaná nevěsta je jednou z nejlepších komických oper světové operní literatury všech dob.“

„Smetana se obecně, s výjimkou Prodané nevěsty, hraje poslední tři dekády velmi málo. I to chce náš cyklus v roce 2024 změnit.“

Ve Festivalové hale, která letos nahrazuje letní auditorium v zámeckém nádvoří, se ve středu odehraje na Smetanově Litomyšli pohostinské představení operního souboru Národního divadla moravskoslezského. Prodaná nevěsta, kterou Ostravané přivážejí, měla premiéru loni v prosinci. Ředitel divadla a režisér inscenace Jiří Nekvasil v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz bilancuje každoroční spolupráci s festivalem, přibližuje své vidění Smetanovy nejznámější opery a uvažuje rovněž nad dvoustým výročím narození skladatele v roce 2024 s plánovaným ostravským jarním Smetanovským operním cyklem.

Koncertní písně jsou a zůstávají drahokamem. Je potřeba je interpretovat zasvěceně a poslouchat pozorně, jinak nedávají smysl. Jsou hudební poezií, svátečním okamžikem, vzácností. Basista Jan Martiník jim právě takto rozumí. Svým recitálem, na kterém se podílel u klavíru David Mareček, byl proto právem neokázalou ozdobou programu Smetanovy Litomyšle.

„Dalibor není nic jiného, než plakátová hra. Velký marketingový baner, který prezentuje chrabrost české povahy, smysl pro hrdinskou čest a nezdolnou sílu přátelství až za hrob.“

„Z provaziště spouštěné silné stříbrné trubky jsou elegantní a evokují mříže vězení, které se ´Kým to kouzlem´ rozsvítí spolu s tyčkou, kterou má Dalibor v rukou jako pilku. Asi laser...“

„Orchestr hrál pod vedením dirigenta Roberta Jindry po celou dobu velmi silně a bez velkých dynamických změn. Ve výrazu se bohužel v návalu hrdinské euforie vytratila smetanovská vroucnost a melodičnost, kterou zcela přemohl silový a heroický charakter.“

Dalibor je snad nejdiskutovanější operou Bedřicha Smetany. V Ostravě měla premiéru již čtrnáctá podoba díla. Těšila se velkému zájmu i ohlasu publika. Je to poslední střípek do mozaiky cyklu Smetanových oper, které jsou připraveny v repertoáru divadla k Roku české hudby 2024. Režisérem byl Martin Otava, který přenesl již realizovanou podobu inscenace z Plzně, dirigentem představení byl Robert Jindra. V titulní roli vystoupil Luciano Mastro a Miladou mu byla Jolana Fogašová.

Třetí ročník hudebních slavností Klasika u Wericha, které se odehrávají na zahradě a v podkroví Werichovy vily na pražské Kampě, letos programově míří do Ameriky a Velké Británie. V úterý 27. června je hudebně odstartuje sopranistka Bree Nichols a „finger-style“ sólový kytarista Martin Homola. Za klavír zasedne mladý dirigent a klavírista Jan Mára.

„Petr Popelka je šéfdirigentem Norského rozhlasového orchestru, se kterým se na koncertě v Ostravě loučil. To proto, že od sezóny 2024/25 je šéfdirigentem Vídeňských symfoniků.“

„Koncertu pro klavír a orchestr a moll op.16 norského skladatele Edvarda Hagerupa Griega se ujal mladý norský klavírista Christiaan Ihle Hadland, který s tímto orchestrem debutoval již ve svých patnácti letech.“

„Ze všech nástrojových skupin byla cítit vypjatá jedinečnost okamžiku, všichni viseli na dirigentovi a dávali do interpretace maximální dávku emocí a výrazu.“

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka v Ostravě uvedl ve středu 21. června v Domě kultury v Ostravě-Porubě kompletně norský večer. S jednou výjimkou. Dirigoval Čech, Petr Popelka. Jeho rozloučení s orchestrem a večer celkově byly velmi emotivní. S Norským rozhlasovým orchestrem, se kterým hrál také klavírista Christian Ihle Hadland, přinesl díla Edvarda Hagerupa Griega.

„Písně jsou nádherné, vždycky se na ně těším.“

„Ne každý na to má potřebný talent, ale David Mareček ano, a proto se mi s ním dobře zpívá.“

„Dal jsem z berlínské Státní opery výpověď, ale budu tam každý rok jezdit hostovat.“

Basista Jan Martiník, letošní čtyřicátník, účinkoval na závěrečném koncertu festivalu Pražské jaro v Beethovenově Deváté symfonii. S Davidem Marečkem u klavíru figuruje teď v programu letošního červnového festivalu Smetanova Litomyšl jako protagonista písňového recitálu sestaveného z děl českých autorů. Jak říká, písně jsou opravdu něco úplně jiného než opera. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz o písních podrobně uvažuje, ale přibližuje také své působení ve Státní opeře v Berlíně.