„Je to klasické a české, tak, jak to Smetana napsal, a přece je to jiné. Plné půvabu, hravosti, osvěžené vtipnými gagy a skvěle interpretovanou kouzelnou hudbou.“

„Šest párů mladých tanečníků je nejen technicky precizních, ale jsou i skvělými herci, vytvářejícími malé pantomimické etudy na dané téma.“

„Vesnici dominuje tyrkysová, kroje jsou stylizované.“

V opeře Národního divadla moravskoslezského uvedli ve čtvrtek 15. prosince inscenaci Prodané nevěsty. Tato česká operní „srdcovka“ se vrací do Ostravy po dvanácti létech. Inscenace už byla hrána v koprodukci ve slovinském národním divadle v Lublani od roku 2019 a nyní se přesunula do Ostravy. Nastudoval ji režisér Jiří Nekvasil spolu s dirigentem Markem Šedivým, scénografem Danielem Dvořákem, v kostýmech Sylvy Zimula Hanákové. Choreografie se ujal Lukas Zuschlag, za pohybové spolupráce Jany Tomsové a gagmana Števa Capka, sbormistrem byl Jurij Galatenko. V budově Divadla Antonína Dvořáka vyznělo dílo klasicky, přesto překvapilo svěžestí, humorem a půvabem. Mařenkou byla Veronika Rovná, Jeníkem Martin Šrejma, Kecalem Martin Gurbaľ, Vaškem Václav Čížek, principálem Václav Morys.

„‚Rybovka‘ na všechny způsoby mezi nimi nechybí.“

„Proč byla Sukova Serenáda nejlepším štědrovečerním číslem? Snad pro svoji líbeznost, možná i proto, že jiné skladby s otevřeně duchovním obsahem narození Páně se ideově nehodily.“

„Hubička Bedřicha Smetany zazní ve skvělé nahrávce brněnského operního souboru.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 19. 12. do 25. 12. 2022?

Na novou inscenaci nejhranější české opery láká diváky Národní divadlo moravskoslezské těsně před Vánoci. Premiéra Prodané nevěsty Bedřicha Smetany v režii Jiřího Nekvasila se bude v Divadle Antonína Dvořáka konat ve čtvrtek 15. prosince, druhé obsazení se pak představí v sobotu 17. prosince. Hudebního nastudování se ujal hudební ředitel opery Národního divadla moravskoslezského Marek Šedivý.

„Světová premiéra opery La clemenza di Tito se uskutečnila v Praze roku 1791, a proto má pro nás velký význam, že můžeme dílo ve vaší metropoli provést.“

„Projekt koncertního provedení opery La clemenza di Tito poprvé umožnil spolupráci souboru Il canto di Orfeo a orchestru Les Musiciens du Prince-Monaco.“

„Zcela zvláštní vztah mám k hudbě Leoše Janáčka, zejména k jeho operám, které bych chtěl někdy dirigovat.“

Významný italský dirigent, skladatel a cembalista Gianluca Capuano je zakladatelem souboru Il canto di Orfeo, který se specializuje na interpretaci staré hudby. Před třemi lety se stal hlavním dirigentem světoznámého orchestru Les Musiciens du Prince-Monaco, u jehož zrodu stála slavná italská koloraturní mezzosopranistka Cecilia Bartoli. Obě tělesa měl dirigent řídit 9. prosince 2022 ve Smetanově síni Obecního domu v Praze během koncertního provedení Mozartovy opery La clemenza di Tito s Cecilií Bartoli v roli Sexta. Koncert, kterým mělo vyvrcholit evropské turné, byl však kvůli onemocnění slavné mezzosopranistky zrušen a přesunut na nový termín, který zatím nebyl stanoven. U příležitosti turné a pražského provedení poskytl Gianluca Capuano exkluzivní interview pro portál KlasikaPlus.cz.

V pondělí 5. prosince se v Bruselu koná akce s názvem Umění spojuje, a to u příležitosti českého předsednictví v Radě Evropské unie. Slavnostní koncert žáků základních uměleckých škol z České republiky uzavře slyšení zástupců členských států v Evropském parlamentu na téma uměleckého vzdělávání. Prezentaci unikátního systému základního uměleckého školství v České republice představí ředitelka celostátního festivalu ZUŠ Open Irena Pohl Houkalová.

„Program představil dalšího Maďara, pro změnu coby sólistu. Byl jím Hamarův mladší krajan, klavírista József Balog.“

„Bartókův Koncert pro klavír a orchestr E dur byl dárkem čtyřiašedesátiletého skladatele jeho výrazně mladší ženě, klavíristce Dittě Pásztory.“

„Moravská filharmonie Olomouc se svého úkolu zhostila, myslím, víc než dobře. S šéfdirigentem si rozumí, vyhoví mu, mezi ním a orchestrem přeskočila pozitivní jiskra.“

Zajímavým souběhem své práce a svého soukromí se koncem října ujal taktovky nový šéfdirigent Moravské filharmonie Olomouc, Budapešťan Zsolt Hamar. Hned poté, co oslavil své čtyřiapadesátiny, uchopil taktovku při dvou inauguračních koncertech, věnovaných připomínce vzniku samostatného Československého státu. (Ponechme stranou poťouchlý paradox, že přitom jeho rodné Maďarsko tehdy přišlo o kus území v náš prospěch; netřeba zdůrazňovat, že Zsolt Hamar – coby rozumný Evropan dneška – je nad dávné rozmíšky povznesen.) Uplynulo několik týdnů a Hamar, který doma stíhá i vyučovat a vést mezinárodní dirigentské kurzy, se do Olomouce vrátil. Opět ke dvěma vystoupením, tentokrát ovšem ukotveným v rámci symfonických cyklů, prolínajících se celou koncertní sezónou. Proběhly 1. a 2. prosince 2022.

„Krásné časy končí, když přestaneme vnímat harmonii zázraků kolem sebe.“

„Operní inscenace na nádvoří ani příští rok kvůli částečné rekonstrukci zámku v programu nebudou. Nahradí je operní galakoncerty.“

„Posluchači se vedle hvězd mohou těšit na pořad Gala Puccini nebo na koncertní průřez dvěma operami Bohuslava Martinů – Řecké pašije a Hry o Marii.“

Koncert ke stému výročí tuzemského rozhlasového vysílání, operní galakoncerty Národních divadel, Česká filharmonie s Tomášem Netopilem, operní pěvci Pavel Černoch a Maria Agresta, z velkých děl Janáčkova Glagolská mše, Schönbergovy Písně z Gurre, Dvořákova Stabat Mater či Smetanova Triumfální symfonie… – to jsou zatím jen některé položky v předstihu zveřejněné menší části programu festivalu Smetanova Litomyšl. Jeho 65. ročník se uskuteční od 15. června do 2. července 2023 a bude akcentovat umění z doby Belle Epoque, tedy z přelomu století. 

„Bedřich Smetana, o kterém jste se učili, napsal takovou skladbu o Lomnici a o mně, jmenuje se Z domoviny.“

„Koncert byl určitě pozoruhodnou kulturní událostí, překračující regionální dosah, svým způsobem unikátní pak byla sama trojice vystoupení Ivana Ženatého.“

„Současný Podkrkonošský symfonický orchestr se zrodil v roce 2007 z hráčů některých lomnických formací a má od počátku své sídlo v nedalekých Semilech.“

Kdysi mi Jaroslav Krček v Lomnici nad Popelkou řekl, že velké osobnosti světa hudby se světovou kariérou se vracejí po létech domů. Platí to i pro celou řadu umělců „lomnického hudebního hvězdného nebe“, jak nazývám mimořádnou kumulaci hudebníků narozených tomto v malém podkrkonošském městečku – vedle Ivana Ženatého, jemuž je věnován tento příspěvek, sem patří tamní rodák Jaroslav Šonský, rovněž houslista, hudební pedagog a hudební manažer, žijící ve švédském Norrköpingu (a ovšem nyní i v Praze), bratři Zdeněk a Jiří Zahradníkovi, sopranistky Jana Stehr-Prskavcová a Marie Fajtová a další.

Festival Dny Bohuslava Martinů, který se uskuteční od 27. listopadu do 17. prosince v pražském Lichtenštejnském paláci a Rudolfinu, přivítá i letos renomované komorní soubory a významné hudebníky. Už tradičně však i nejmladší generaci interpretů, a to v rámci sedmadvacáté Soutěže Nadace Bohuslava Martinů. Součástí osmadvacátého ročníku festivalu bude také světová premiéra skladby Gloria od Jiřího Hlaváče.

„Mohl by ´hrát´ hlasem ještě o dost víc.“

„Bojoval ve finále o cenu nejambicióznějším možným způsobem – árií Nessun dorma.“

„Výkony finalistů v kategorii Junior přesahovaly pouhé školní výkony.“

Soutěž nesoucí jméno Antonína Dvořáka, určená pro mladé pěvce do 35 let a v juniorské kategorii do 24 let, přilákala minulý týden do Karlových Varů devět desítek studentů a začínajících umělců z řady zemí. Absolutním vítězem 56. ročníku je barytonista Robin Červinek, člen Operního studia Slovenského národního divadla v Bratislavě, absolvent JAMU v Brně a student Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Ve finále, na veřejném koncertě doprovázeném v Městském divadle Karlovarským symfonickým orchestrem, zaujal v pátek jako Figaro z Rossiniho Lazebníka sevillského.

Česká filharmonie na Koncertech pro svobodu a demokracii 16. a 17. listopadu od 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina uvede Řecké a Maďarské lidové písně v úpravě Maurice Ravela a Bély Bartóka a Devátou symfonii Gustava Mahlera. K prvnímu českému orchestru se připojí rezidenční umělci letošní koncertní sezóny, dirigent Simon Rattle a mezzosopranistka Magdalena Kožená. Druhý koncert vysílá Česká televize na programu ČT art v opožděném přímém přenosu.

„Kvarteto bylo založeno v roce 2002 a jeho jméno schválila dcera Pavla Haase Olga Smrčková-Haasová.“

„První housle hraje žena, Veronika Jarůšková, a je zřetelné, že právě její energie je ta vůdčí a že je to právě ona, která dává souboru duši.“

„Hrají-li všechny nástroje společně, vychází jim nádherný souzvuk, vyvážený a vyrovnaný. Samozřejmě k tomu přistupuje ještě dokonalá souhra jak technická, tak dynamická.“

Festival Janáček Brno 2022 nabral na otáčkách a nezastavil ho ani víkend. V neděli 6. listopadu v 15 hodin odpoledne se sešli hudbymilovní návštěvníci festivalu v rudě zářícím Mozartově sále v divadle Reduta, aby se zde potkali s Pavel Haas Quartetem. I když se tato odpolední doba spíš hodí pro poobědové lenošení, sál byl plný posluchačů, kteří s napětím očekávali slavné kvarteto.

„Dva přístupy. Tradiční, kterému vyhovuje to, jak se věci dějí v naší současnosti, a netradiční, který je hledačský.“

„Nastudování Václava Lukse je ojedinělým svébytným činem, který staví alternativu ke všem ostatním pojetím a provedením.“

„Odstíny emocí, finesy a jemnosti, koncepce využívající technické a umělecké schopnosti nejlepších moderních symfonických těles, to vše nemá mysl dávat na druhou misku vah.“

Sto čtyřicet let od premiéry a rok a půl od natočení. Takové časové parametry se pojí s nahrávkou Smetanovy Mé vlasti, pořízenou na festivalu Pražské jaro 2021 a vydanou letos na podzim na CD. Datum prvního kompletního uvedení cyklu symfonických básní, 5. listopad 1882, není v tomto případě nadbytečnou informací. Zahajovací koncert festivalu totiž nabídl historicky poučené provedení. Garantoval je dirigent Václav Luks s mezinárodním projektovým ansámblem zastřešeným značkou souboru dobových nástrojů Collegium 1704. Provedení, které pracovalo s odkazem ke starší interpretační praxi a k reálným podmínkám devatenáctého století. Nahrávka tuto uměleckou snahu zřetelně zachycuje.

Orchestry a divadla v České republice reagují na Den vzniku samostatného československého státu svými koncerty a představeními. V Praze je 28. října na programu jak Smetanova Má vlast, tak jeho slavnostní opera Libuše. V Brně hrají Prodanou nevěstu. A co se dává v Olomouci, Zlíně, Hradci Králové nebo Karlových Varech?

„Dramaturgie si vybrala na úvod dílo málo hrané a neustále diskutované – Pražský karneval.“

„Orchestr se pod vedením Roberta Jindry vypjal k výbornému výkonu. Zvuk byl homogenní, místy až opulentní.“

„O závěrečném Vivace se nedá říci nic jiného, než že bylo brilantní.“

Za existenci pražského Národního divadla se za jeho dirigentským pultem vystřídala celá řada mimořádných osobností. Mnozí byli nejen skvělými dirigenty, ale i významnými skladateli. Odměnit se jim vzpomínkovým koncertem, tuhle myšlenku nosil Robert Jindra v hlavně už dlouho. Jako nový hudební ředitel naší první scény měl možnost ji nyní zrealizovat. Národní divadlo se rozhodlo, že na některé z významných skladatelů, kteří v něm ovlivnili vývoj opery, vzpomene koncertem orchestru v historické budově v neděli 23. října.

„Snad nikdy se ve Velkém divadle nesešlo v tak velkém počtu obecenstvo složené z interpretů (někdejších i stávajících), kritiků a pracovníků kulturních institucí.“

„Postava rytíře Dalibora a její pojetí ve Smetanově opeře coby neohroženého hrdiny rozhodně není prvním případem, kdy se tento šlechtic stává kladnou postavou.“

„Plzeňská opera jistě znovu vítá do svého souboru Richarda Samka. Dalibor ho pěvecky posouvá do dramatické polohy, s níž se pěvec dokáže obdivuhodně vyrovnat.“

Po šestnáctileté přestávce se na scénu plzeňského divadla vrací Smetanův Dalibor. Jako tradičně „šéfovský titul“ bylo jeho nastudování svěřeno nikoliv Jiřímu Petrdlíkovi stojícímu v čele plzeňského operního ansámblu, ale dlouholetému dirigentu opery Divadla J. K. Tyla Jiřímu Štruncovi, jehož znají posluchači i z jiných operních scén. Premiéra, která byla zároveň v pořadí první inscenací sezóny 2022/2023, se uskutečnila 22. října v plzeňském Velkém divadle.

„Smetana byl vlastně mým prvním krokem k velkému romantickému repertoáru.“

„Od studií miluji písňovou tvorbu. Urputně ji prosazuji, přestože pořadatelé koncertů většinou preferují recitály operních árií.“

„Práce se studenty na konzervatoři či například na HAMU by mě lákala, ale příležitost se zatím nenaskytla.“

S mezzosopranistkou Lucií Hilscherovou jsem se poznal zhruba před dvaceti lety a už tenkrát mi bylo jasné, že jde o velikou osobnost. Vždy se projevovala takovým svým jakoby aristokratickým jednáním… Je v určitém smyslu tajemná, ale ve výsledku skromná a milá dáma, která uspěla tím, že umí zpívat, a to v mezinárodním měřítku. V blízké době ji čeká koncert v režii spolku Lieder Company z děl českých skladatelů dvacátého století, který se koná 13. listopadu v Sále Martinů. Zaznějí tam písně Jiráka, Bořkovce, Máchy, Hurníka či Schulhoffa. V září ji návštěvníci mohli vidět v Koncertu pro Evropu, pořádaném festivalem Prague Sounds, který v přímém přenosu přenášela Česká televize.

Koncert divadla nazvaný „Hommage à Smetana, Kovařovic, Ostrčil“ se bude konat v neděli 23. října pod taktovkou hudebního ředitele Roberta Jindry. Jako sólisté vystoupí mezzosopranistka Štěpánka Pučálková, klavírista Marek Kozák a herec David Prachař. Večer bude poctou výjimečným osobnostem české hudby, které zcela zásadním způsobem formovaly podobu operního souboru Národního divadla, ať v pozici uměleckého šéfa, nebo jako hudební skladatelé. Koncert bude natáčen Českou televizí.