„Českou klasiku přijali hezky, ale když jsme zazpívali spirituály a publikum jsem vyzval, aby se přidalo, tak ohlas byl pochopitelně ještě větší.“
„Když stojíte na pódiu, znějí české písničky a vy vidíte, jak lidem tečou slzy po tvářích, tak to je něco, co ve vás zůstane už napořád.“
„Snažíme se programy dělat tak, aby si je lidé opravdu užívali; začínáme náročnější klasikou a pak ubíráme…“
Pěvecký sbor Cancioneta Praga připravil na podvečer poslední květnové neděle koncert do kostela sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v Praze. Titul Kolem světa se slavnými písněmi v původních jazycích napovídá, že vedle Mozartovy, Gounodovy a Smetanovy tvorby tvořily program světoznámé skladby ze Španělska, Francie, Itálie, Japonska, Brazílie, Afriky a Ameriky... Letos v únoru se třicetičlenná ženská část tělesa vypravila do Spojených států. Na tamní koncerty v newyorské síni Carnegie Hall a pro České centrum a pro krajany vzpomíná v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz sbormistr tělesa Lukáš Jindřich.
„V úterý stojí za pozornost v 8:29 skladba Petra Ebena Řecký slovník. Odkazuje na jeho mimořádné jazykové nadání, uslyšíme řecká slova pro Hrdost, Ctnost, Dychtivost boje, Lásku – přátelství, Hněv, Smrt, Spor, Bolest, Radost – štěstí.“
„Několik koncertních árií Wolfganga Amadea Mozarta v podání Edity Gruberové. Mimořádná slovenská sopranistka měla bezchybnou techniku a smysl pro styl.“
„V rámci pravidelné sobotní a nedělní návštěvy se vydáme do Brna, ale jenom částečně. Naším průvodcem bude ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová a výběr skladatelů mimořádně pestrý…“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 29. 5. do 4. 6. 2023?
Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram v období od 23. května do 1. června pokračuje pěticí projektů. Jako první to bude koncert Českého filharmonického sboru Brno v ambitech Svaté Hory, tedy částečně open-air. Následuje představení washingtonského sboru American University Chamber Singers v prostorách Kostela sv. Jakuba. Poté, 28. května, se uskuteční koncert laureátů Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech; tento koncert je již vyprodán. Den s Antonínem Dvořákem 2023 je název akce konané 29. května v Příbrami. Jedná se o open-air pro děti a širokou veřejnost zahrnující na dvacet samostatných koncertů a pořadů. Světoznámý hornista Radek Baborák obstará „slavnostní závěr 54. ročníku festivalu“, avšak v září se koná ještě tzv. „epilog“ ve formě dvou koncertů, o kterých informujeme později.
„Tomáš Netopil se symfonií, kterou dirigoval zpaměti, doslova protančil, ovšem s velkou pozorností, přehlednými gesty a dokonalou znalostí všech detailů této skladby.“
„Z pastorálního charakteru první věty vyzařovaly radostnost, velká energie a jistota smyčců, které precizně vyhrály fráze s až fyzicky prožívaným nádechem před koncem každé z nich.“
„Zimmermannovy úchvatně jemné vysoké tóny, křehký závěr, měkké dechy v orchestru, to vše vyznělo velmi působivě s aspirací na jednu z nejkrásnějších volných vět houslových koncertů.“
Tomáš Netopil završuje své desetileté působení v Essenu. Jakou má tento symfonický a operní orchestr kvalitu, společně ukázali v pátek 19. května na Pražském jaru. Uvedli Dvořákovu „Pátou“; v pražskojarní premiéře Houslového koncertu Edwarda Elgara se zaskvěl Frank Peter Zimmermann.
Sál Martinů na pražské Hudební a taneční fakultě AMU bude dějištěm gratulačního koncertu k pětasedmdesátým narozeninám klavíristy Ivana Klánského, který vystoupí spolu se svými studenty a absolventy školy. Společně zahrají Slovanské tance Antonína Dvořáka a Uherské tance Johannesa Brahmse. Koncert se koná v pondělí 22. května od půl osmé večer.
Filharmonie Hradec Králové se svým švýcarským šéfdirigentem a flétnistou Kasparem Zehnderem odtajnila následující, 46. sezónu. Program řazený do 6 abonentních řad nese motto „hudbu vidět i slyšet“. Navíc se uskuteční devět mimořádných koncertů, festival soudobé orchestrální hudby Hudební fórum Hradec Králové a také 7. ročník projektu Hradecký memoriál, jehož posláním je připomínat novodobé dějiny našeho státu prostřednictvím uměleckých forem.
Slovenská herečka Božidara Turzonovová, představitelka „Božské Emy“ ve stejnojmenném filmu Jiřího Krejčíka, čte za hudebního doprovodu univerzální lidská poselství z Destinnové korespondence, deníkových záznamů a literárních děl. V hudební části představení zaznějí známé i méně známé mužské sbory a cappella Bedřicha Smetany, Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Vítězslava Nováka a Eugena Suchoně v podání slovenského mužského okteta Danubius Octet Singers pod vedením dirigenta Daniela Simandla. Představení se uskuteční v neděli 21. května v sedmnáct hodin v kostele Českobratrské církve evangelické v Praze, Korunní ulici. Akce se koná u příležitosti společného třicátého výročí vzniku České a Slovenské republiky.
Pět oper, pět činoher, dva muzikály a tři balety – celkově tedy 15 nových inscenací uvidí diváci Divadla J. K. Tyla během nadcházející sezóny 2023/2024. Plzeňské divadlo poosmé symbolicky zahájí sezónu Průvodem Vendelín, letos 5. září, a rozloučí se s ní v lochotínském amfiteátru, kde pro diváky v rámci 8. ročníku Noci s operou připraví napřesrok opět dvě produkce – operu Bedřicha Smetany Libuše a muzikál Dracula.
„Pod taktovkou šéfdirigenta Daniela Spawa, který se do čela orchestru postavil v roce 2020 po svém působení v divadle v Hofu a Zemském divadle v Linci, vyzněla Čajkovského hudba sice technicky dokonale, bohužel ale bez napětí, prudších kontrastů, působivější agogiky a hlubšího emocionálního ponoru.“
„Rumunský klavírista Ioan Dragoš Dimitriu prvotřídním výkonem nezůstal nic dlužen své pověsti laureáta početných klavírních soutěží. Představil se jako temperamentní hudebník, nikterak však neomračující efektními gesty. Jeho spolupráce s orchestrem byla příkladná.“
„V Beethovenově symfonii mladý americký dirigent předvedl se svým orchestrem vskutku minuciózní práci, založenou na dokonalé technické souhře a vcelku jemnější dynamické hladině. I když hudba zněla na soudobé nástroje, akustika barokního divadla dirigentovi dovolila, aby se interpretace co nejvíce přiblížila autentickému pojetí, tedy zvukovosti Beethovenovy doby.“
Již potřetí byli na festival Musica Bayreuth pozváni Bad Reichenhallští filharmonici. Orchestr proslulého alpského lázeňského města je jediným symfonickým profesionálním tělesem jihovýchodního Bavorska. Do multižánrové programové skladby letošního hudebního maratonu přispěli vedle Bamberských symfoniků (jejich koncertem se letošní festival 22. června uzavře) klasickou symfonickou tvorbou. Motto jejich koncertu v sobotu 13. května v Markraběcím operním divadle znělo „Láska a světlo“.
„Ta hudba je tak šťavnatá! Není to suchý akademismus. Ten šmrnc a tvořivou atmosféru mladých lidí nám mohou závidět i profesionální orchestry. Pan dirigent je navíc vedl tak, že i tempové změny dali jako nic. Zkrátka co Čech, to muzikant.“
„Zatímco pro cellistu byla skladba svou technickou nenáročností pouze jakousi hudební rozcvičkou, orchestr se musel snažit plnit roli obezřetného doprovazeče. A dařilo se mu to na výbornou.“
„Sám si napiš, sám si zahrej aneb příběh posluchače Jakuba Kuba. ‚Nezbývalo mi nic jiného, než to dělat po večerech. V osm jsem přišel ze školy a dělal to do pěti do rána. Po asi sto hodinách práce bylo v dubnu hotovo.“
Druhým rokem se Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění v Brně rozhodla uspořádat open-air koncert před budovou školy. Počasí tomu však nepřálo a koncert, který byl plánován na 12. května ve 20 hodin, se přesouval do Divadla na Orlí, které studenti v průběhu roku hojně využívají.
Britský dirigent Charles Mackerras je v povědomí orchestru Velšské národní opery stále přítomen, i když od jeho působení v Cardiffu uplynula už tři desetiletí. V podcastu portálu KlasikaPlus.cz o tom hovoří Tomáš Hanus, který je tam nyní sedmým rokem šéfdirigentem a který s tělesem zahájil Smetanovou Mou vlastí Pražské jaro 2023. Sir Charles (1925-2010), Brit australského původu, Talichův pražský žák, byl častým hostem v Praze a Brně, hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie a čestným doktorem Akademie múzických umění. Proslul jako znalec a zastánce české hudby, zejména odkazu Leoše Janáčka, podobnou energii však věnoval i Mozartovi. Pracoval v Hamburské státní opeře, Anglické národní opeře, v Operní společnosti v San Franciscu a v Metropolitní opeře v New Yorku, dirigoval v Glyndebourne, hostoval u významných orchestrů. Velšskou národní operu umělecky vedl v letech 1987 až 1992.
„Při Magnificat Jana Hanuše mi šel mráz po zádech. Polyfonická práce v kombinaci s transcendentálním námětem v kompozici bez aspirace na efekt, zato však silné svou čistotou, mě uchvátily.“
„To byl moment, kdy nastoupili avizovaní hosté, totiž bývalí členové sboru, a nám se naskytl velkolepý pohled a hmatatelný důkaz dosahu sbormistrovy, šestapadesát let trvající práce. Na pódiu totiž v tu chvíli stálo, včetně empory, jistě tři sta zpěváků.“
„Pan sbormistr skutečně stále umí. Gesto je jasné, přináší jen to nutné, nenajdeme v něm žádný dirigentský ‚plevel‘; když je potřeba, mávne energičtěji, naopak zas ví, kde inspirovat k jemnému vyjádření.“
Pražské Rudolfinum se 12. května 2023 stalo dějištěm koncertní oslavy. Jeho Dvořákova síň se zcela zaplnila při příležitosti výročního představení Kühnova dětského sboru, který před devíti dekádami založil sbormistr a zpěvák Jan Kühn. Jeho pokračovatel, Jiří Chvála, který sbor vede už více než půlstoletí, během večera vystřídal roli diváka s rolí vedoucího tělesa. Tato legenda českého sborového zpěvu před třemi dny oslavila zase svoje jubileum – rovněž devadesáté – a i na tento milník bylo v závěru večera decentně vzpomenuto. O podium se s jubilantem podělil sbormistr Petr Louženský, aby s koncertním oddělením Kühnova dětského sboru provedl skladby výhradně českých autorů – těch, jejichž tvorba je s existencí sboru spjata.
„Má vlast byla imaginativní, lyrická a roztančená, vyprecizovaná do ryze hudebních obrazů, které jako by doprovázely tušenou a možnou „operní“ vizualizaci.“
„Pouštěl se místy do výrazně rychlejších, až hraničních temp. Na druhou stranu však inicioval a vyžadoval neméně osobitá zpomalení, vroucná a šťastná, s velkou emocionální intenzitou.“
„Charakteristické jsou ale naopak i jeho doširoka a do výšky rozpažené ruce v okamžicích vyjadřujících v hudbě štěstí. Našel jich u Smetany ten večer hodně.“
Velký okamžik pro Tomáše Hanuse a pro orchestr Velšské národní opery, kterému už sedmým rokem šéfuje – zahájení festivalu Pražské jaro. Páteční koncert v Obecním domě dal jasně najevo, že Smetanova Má vlast se dá každým rokem hrát a poslouchat trochu jinak, v tomto případě dokonce dost jinak. Málokterý dirigent má na toto mimořádné dílo tak jasný a nekompromisně osobní názor. Tomáš Hanus cítí cyklus šesti symfonických básní kontrastně, barvitě, až operně, ale zároveň upřímně vroucně. Dal mu nevídanou energii, svěžest a napínavost, náboj, který odstranil patos ve prospěch radostnosti – ne nepodobné té z Prodané nevěsty.
„Její hluboká znalost díla Smetanova a dalších skladatelů jako Mozarta, Beethovena, Wagnera a Berlioze, s nimiž ho srovnávala, je patrná.“
„Již v roce 1882 připravila pro americké periodikum The Sun několik statí, ve kterých se muzikologicky věnovala rozboru děl Čertova stěna a Má vlast.“
„Charlotta Masaryková Garrigue se věnovala také osobnosti skladatele Karla Weise alias Celestina Nožičky, kterého považovala za jednoho z následovníků Smetany.“
Její jméno známe z učebnic, ale pamětníci ženy, která pomohla vlastnímu choti bez nadsázky přepsat moderní dějiny naší země, již neexistují. Historicky první žena v roli první dámy Československa, původem Američanka, která se po sňatku hrdě obrátila na češství, Charlotta Garrigue, provdaná Masaryková, byla literátkou, aktivní feministkou i nevšední intelektuálkou. Jejím pravým snem však byla hudební dráha. Již v dívčím věku zkoušela hru na klavír, později se rozhodla studovat muzikologii v Lipsku. Zdravotní komplikace jí ideál profesionální klavíristky sice překazily, ale nezabránily, aby se hudbě věnovala dále. Na konci 19. století publikovala několik muzikologicky orientovaných statí o Bedřichu Smetanovi, z nichž některé vyšly v roce 1893 v rámci periodika Naše doba. Osobně se znala s Franzem Lisztem a samotné nitro prezidenta T. G. Masaryka doslova přeorientovala na kulturní směr. Fakt, že zvláště klasické hudbě se mezi roky 1918 až 1935 na Pražském hradě mimořádně dařilo, byl její velkou devízou. Dnes, 13. května 2023, uplynulo sto let od jejího úmrtí.
Dobrou chuť – to je podtitul komponovaného celovečerního programu, který nabídne Podkrkonošský symfonický orchestr pod taktovkou dirigenta a skladatele Martina Hyblera. Hlavním hostem bude herec, komik a moderátor Petr Vydra. Projekt stojí na pomezí klasického koncertu a klubového vystoupení stand-up komika, to vše na téma jídlo, pití a gastronomie. Koncerty se konají v sobotu 20. května v Turnově, v pátek 26. května v Liberci, ve čtvrtek 1. června v Mladé Boleslavi a v sobotu 3. června v Semilech.
V pátek 12. května se ve Smetanově síni Obecního domu koná zahajovací koncert osmasedmdesátého Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. Od dvaceti hodin vystoupí orchestr Velšské národní opery se svým šéfdirigentem Tomášem Hanusem a tradičně zazní cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. Na dobu do 2. června je připraveno více než třicet koncertů, na dvou posledních zazní Beethovenova Devátá symfonie.
„Zůstat nohama na zemi, aby hudba mohla ´létat´.“
„Co zažívalo toto dílo, když bylo tolikrát zneužito k propagandě totalitního režimu před rokem 1989…“
„Česká národnost samozřejmě není automatickou zárukou dobrého provedení.“
Letošní festival Pražské jaro zahájí 12. května v Obecním domě Smetanovou Mou vlastí Tomáš Hanus s orchestrem Velšské národní opery z Cardiffu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje nad odkazem Bedřicha Smetany, ale také Antonína Dvořáka, jehož Rusalku bude v červnu řídit v milánské Scale. A zmiňuje také v Česku dobře známého dirigenta Charlese Mackerrase (1925-2010), Talichova žáka a znalce české hudby, který byl v letech 1987 až 1992 hudebním ředitelem stejného souboru jako on.
Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění nabídne v Brně v pátek 12. května před svou budovou na Komenského náměstí od osmé hodiny večerní open-air koncert Janáčkova akademického orchestru. Posluchači se můžou těšit na díla Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Jaroslava Ježka, Camilla Saint-Saënse a dalších. V případě nepříznivého počasí se koncert uskuteční v Divadle na Orlí.
„Jedním z nejoddanějších příznivců sboru byl Václav Trojan, kterého veřejnost zná hlavně z loutkových filmů Jiřího Trnky. Spolupráce s Jiřím Trnkou ve Starých pověstech českých, Princovi Bajajovi, Špalíčku a dalších byla další doménou našeho sboru.“
„Někdy jsem si vyčítal, že mám až moc velké, možná přehnané, nároky, a že jsem neúprosný; ve výsledku vidím, že to nebylo zbytečné.“
„Ale pozor, to za Kühna nebylo! Jeho založení jednak dětského sboru a potom založení sboru dospělých, to bylo světové unikum. On byl sám zpěvák a žádný sbormistr nedovedl to, co dovedl Kühn: Naučit amatérské pěvce profesionálnímu pěveckému projevu.“
Právě dnes, 9. května, slaví narozeniny jedna z našich nejvýznačnějších osobností v oboru sborového zpěvu, zejména dětského, Jiří Chvála. Tři dny po jubilantových devadesátých narozeninách se v Dvořákově síni pražského Rudolfina uskuteční výroční koncert k založení Kühnova dětského sboru. Sbormistra i sbor spojuje číslovka devadesát. „Koncert je k výročí sboru, svoje narozeniny se snažím tutlat,“ říká neobyčejně vitální a noblesní pán, notně bilancující i vděčně vzpomínající na zakladatele sboru, Jana Kühna.
