206

„Vzhledem k tomu, že jako instituce jsme významným reprezentantem kulturní sféry, měli bychom posilovat povědomí o tom, jak je kultura důležitá a jak důležitá je umělecká tvorba.“

„Rádi bychom mezioborovou nebo mezifakultní spolupráci podpořili konkrétními programy.“

„Mým přáním je, aby škola vybavila studenty takovými znalostmi a dovednostmi, aby se mohli uplatnit v proměňujícím se světě.“

Od února letošního roku zastává Ingeborg Radok Žádná post rektorky Akademie múzických umění v Praze. Od studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy prošla celou řadou manažerských pozic a později zakotvila na Hudební a taneční fakultě AMU jako vyučující na Katedře hudební produkce. Na akademii působila jako proděkanka HAMU i jako prorektorka pro zahraniční a uměleckou činnost a nyní byla zvolena do funkce nejvyšší. V rozhovoru pro KlasikuPlus hovořila především o dalším směřování akademie a její budoucnosti obecně.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
300

„Nevidím jediný důvod k uzavírání se vůči zahraničním vlivům.“

„Za mých studií se na škole konaly dva mistrovské kurzy. To je objektivně velmi málo a vždy jsem to cítil jako slabinu naší školy.“

„Přítomnost zahraničních studentů je známkou skutečného života v akademickém prostředí a pro domácí studenty i kantory permanentní připomínkou, že nemusí být těmi nejlepšími pod sluncem.“

Dnešní díl rozhovorů s kandidáty do Akademického senátu Hudební a taneční fakulty AMU je věnován tématu Mezinárodního rozměru školy. České země vždy umělecky těžily z polohy na křižovatce Evropy, kde se potkávaly a často spolu zápolily vlivy Východu i Západu. Zároveň si i v konkurenci velkých kultur dokázaly zachovat vlastní autentickou tvář a originalitu. Vynikajícím příkladem je třeba Česká filharmonie, která je v současnosti pravidelným hostem prestižních světových pódií a zároveň zřejmě jediným národnostně homogenním tělesem mezi světovými orchestry. O tom, kde leží ideální kombinace mezinárodní otevřenosti a budování české národní školy, jsem si povídal s pianistou a pedagogem Katedry klávesových nástrojů MgA. Janem Bartošem Ph.D., studentkou téže katedry Kateřinou Blažkovou, skladatelem a pedagogem Katedry skladby doc. MgA. Mgr. Michalem Ratajem Ph.D. a houslistou a vedoucím Katedry strunných nástrojů prof. MgA. Leošem Čepickým.

 
Zveřejněno v MladíPlus
103

„Elita studentů má mít optimální studijní podmínky a zázemí, pedagogové potom plné ocenění v rámci odměny za svoji práci. A i tady je nutná diferencovanost.“

„Každá katedra by měla obhájit přítomnost vynikajícího emeritního pedagoga, ale ruku v ruce s tím dát i šanci mladší generaci.“

„Více prostoru pro diskuse a vzájemné sdílení metodiky výuky a dalších profesních přístupů mezi pedagogy…“

V rámci seriálu minirozhovorů s kandidáty do Akademického senátu Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění se dnes dostáváme k dalšímu důležitému tématu: Jak se žije pedagogům na HAMU. Učitelé jsou rodinným stříbrem každé školy a nejinak je tomu i zde. Vysoký kredit jim ostatně přiznávají i studenti, což jasně vyplynulo také z anonymních dotazníků v rámci vnitřního hodnocení školy. Mé pozvání laskavě přijali MgA. Eliška Vavříková Ph.D. z Katedry nonverbálního divadla, prof. MgA. Jiří Hlaváč, pedagog Katedry dechových nástrojů a bývalý děkan HAMU, a MgA. Miroslav Sekera, vedoucí Oddělení klavírní spolupráce.

 
Zveřejněno v MladíPlus
200

„Na instrumentálních katedrách je možné vystudovat celých pět let magisterského studia bez jediného kontaktu s hudbou vzniknuvší po roce 1950.“

„V oboru choreografie je důležité posílit styk s praktickou sférou a reálným prostředím jak tradičních repertoárových divadel, tak nezávislých scén.“

„Za dirigentský pult školního orchestru zvát výrazné osobnosti a studentům oboru dirigování častěji umožnit vedení zavedeného profesionálního orchestru.“

Na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění se budou příští týden konat volby do Akademického senátu HAMU. Mohou leccos napovědět o dalším možném směřování školy. Akademický senát je v rámci svých zákonem vymezených povinností nepochybně také místem diskusí a tříbení názorů, a proto jsem se rozhodl nabídnout čtenářům portálu KlasikaPlus.cz malý vhled do témat, která nyní na fakultě dle mého soudu rezonují. Pozval jsem si za tím účelem, napříč katedrami, třináct respondentů z řad kandidátů do pedagogické i studentské komory Akademického senátu a položil jim otázky ze čtyř oblastí. Prvním tématem je Komplexnost výuky na HAMU ve vztahu k uplatnitelnosti jejích absolventů na trhu práce. Pozvání přijali Mgr. Bohumíra Eliášová Ph.D. z Katedry tance, vedoucí Katedry bicích nástrojů doc. Daniel Mikolášek a student Katedry skladby Haštal Hapka.

 
Zveřejněno v MladíPlus

101V listopadu minulého roku se uskutečnilo shromáždění Akademické obce Akademie múzických umění v Praze, aby na něm své podklady pro funkci rektora či rektorky představili dvě kandidátky a dva kandidáti – Daniela Jobertová, Ingeborg Radok Žádná, Vlastimil Mareš a Filip Suchomel. Akademický senát AMU přijal návrh na jmenování Ingeborg Radok Žádné, kterou právě dnes do funkce uvedl prezident České republiky Miloš Zeman. Nová rektorka vystřídá ve funkci svého předchůdce Jana Hančila na čtyři roky. Stane se tak první ženou na tomto postu. Vystudovaná profesionální hráčka na violoncello a violu da gamba na AMU dosud působila jako prorektorka pro mezinárodní vztahy a uměleckou činnost a také vyučuje na Katedře hudební produkce Hudební a taneční fakulty AMU.

Zveřejněno v AktuálněPlus
00

„Repertoár psaný přímo pro žesťové kvinteto se u nás příliš nehraje.“

„Je důležité, aby člověk kromě svého partu měl přehled i o ostatních a podle toho se při hře řídil.“

„S našimi australskými kolegy z finálového kola jsme byli dokonce několikrát v hospodě.“

Přivezli suverénní vítězství z největší asijské mezinárodní soutěže, kterou každoročně pořádá Jižní Korea. Byli jedinými Evropany, přesto procházeli kláním od počátku jako favorité. (Psali jsme zde). Mladé české kvinteto BRASStet spolu hraje teprve necelé tři roky, přesto má nakročeno na slibnou uměleckou dráhu. Hraje pod uměleckým vedením Jiřího Novotného ve složení Walter Hofbauer a Karel Hons - trubky, Daniela Roubíčková - lesní roh, Barbora Kolafová - trombon a Jakub Chmelař - tuba. V rozhovoru pro KlasikuPlus mimo jiné říkají, že se Asiaté ve hře na žesťové nástroje neuvěřitelně zlepšili.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
sobota, 18 květen 2019 12:51

Zdeněk Klauda: Na hudbě jsem závislý

j

„Inscenace není dílem, je pouze jeho interpretací. Dílo je vždy partitura.“

„Mám rád, když hudba vzniká v kolektivu a když se lidé navzájem inspirují. Ten kvas je pro mě živnou půdou!“

„Myslím, že v dnešních dnech už s největší pravděpodobností neobjevíme skladatele, za kterým by zůstaly hluboké brázdy.“

Pyšní se tím, že ho celou LŠU nedonutili zpívat. Dnes je šéfkorepetitorem Národního divadla a při práci s kolegy samozřejmě musí zpívat denně. Kromě toho je Zdeněk Klauda klavírista, flétnista, skladatel, dirigent a hudební manažer. Právě v těchto dnech probíhá Festival Jakuba Jana Ryby, který spoluzaložil a stará se o jeho dramaturgii, stejně tak jako o málo známý, zato bohatý odkaz tohoto pro většinu „autora jedné skladby“. Také vystupuje se svým orchestrem L´Armonia Terrena. A KlasicePlus přiznal, že si hudbu pustí i po náročném pracovním dni.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
0

„Devětadevadesát procent každodenního chleba každého cembalisty je hraní bassa continua.“

„Zkraje studia jsem samozřejmě skřípala zubama, když jsem se učila generálbas, díky tomu pak ale soucítím s každým svým studentem, protože vím, jak je to těžké.“

„Při doprovázení sólisty je důležité být na společné muzikantské vlně a pro mě osobně je hodně důležitý i lidský rozměr.“

Role doprovazeče je při vystoupení zásadní. Často bývá podceňována nebo bývají doprovazeči stavěni do pozadí za sólistu. Zde je tomu ale jinak. Monika Knoblochová si na cembalo odehrála barokní repertoár prvního kola mezinárodní hudební soutěže Pražské jaro hned několikrát, s různými soutěžícími oboru hoboj. Brzy ji pak opakovaně čeká Francois Couperin s kandidáty soutěže v druhém kole. O své účasti na mnohonásobné interpretaci Vivaldiho Sonáty c moll i o své profesní dráze vypovídá s velkým zaujetím.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1B1A8210

„Stále se hlásí počet studentů větší, než jaký můžeme fyzicky zvládnout.“

„V dnešní konkurenci – zejména hudebníků z Asie – je stále obtížnější se prosadit.“

„Naším úkolem je udržet kvalitu.“

Klasická hudba, podobně jako další menšinové obory lidské kultury, se vytrácí z povědomí běžného života. Je potřeba, aby umělci dávali víc než dřív jasně najevo, že hudba je a může být jeho součástí, říká v rozhovoru pro portál KlasikaPlus děkan Hudební a taneční fakulty AMU Ivan Klánský.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus