„Energická gesta dirigentky Valentiny Shukliny pozorně sledující part každého sólisty vedla k přesvědčivému provedení každého díla.“

„Pavol Praženica zaujal zcela jiným, kulatým a velmi diferencovaným zvukem nástroje Steinway.“

„Výkon Anny Gaálové vyzněl bez jakýchkoli problémů.“

Čtyři finalisté 3. kategorie Mezinárodní smetanovské klavírní soutěže se představili jako sólisté ve vybraných klavírních koncertech za doprovodu Plzeňské filharmonie, kterou řídila Valentina Shuklina. Místo konání byl zaplněný sál plzeňské Měšťanské besedy. Na koncertě vítězů se dnes v Domě hudby představili nositelé cen v sólovém programu.

Zatímco soutěžní kategorie pro nejmladší účastníky do 16 let se utkala v jediném soutěžním kole, 2. kategorie s účastníky do 20 let byla dvoukolová, soutěžní program pro 3. kategorii do 30 let byl rozdělen do 3 kol. Ve finále mohli klavíristé volit z několika koncertů pro klavír a orchestr. Na výběr byly 3 koncerty pozdějšího období tvorby Wolfganga Amadea Mozarta, všech 5 koncertů Ludwiga van Beethovena a 5 vybraných koncertů období romantismu, které jsou přijatelné pro spolupracující orchestr i sólistu z hlediska časově omezených možností ke zkouškám. Letošní ročník soutěže zazněl Beethovenův Koncert č. 3, Griegův klavírní koncert, ze 2 Chopinových koncertů druhý a Lisztův Koncert Es dur. Na výběr byl ještě Schumannův koncert. Pro posluchače bylo příjemné, že se tentokrát žádné dílo neuvádělo vícekrát.

Program byl dramaturgicky sestaven tak, aby byl zajímavý. Jako první se tedy publiku i odborné pětičlenné porotě představil Matej Šabík, který studuje teprve na Konzervatoři v Brně. Pro své vystoupení nastudoval 3. klavírní koncert c moll, op. 37 Ludwiga van Beethovena. Jeho podání bylo přesvědčivé. Zaujal velmi konkrétním zvukem nástroje pohybujícím se převážně v silnějších dynamikách. Na jeho vystoupení se ale mírně projevil nedostatek zkušeností ze spolupráce s orchestrem. Tedy na konci Allegra con bria se v posledních taktech bohužel rozešel s orchestrem. V autorově kadenci vynechal několik taktů a kýžené piano dopřál posluchačům zaznít až v jejím samotném konci. Ostatně využití i slabších dynamik by mu zde pomohlo k větší čistotě hry. Osobně jsem od začátku jeho hry postrádal více hry legato. Celé Largo jsem měl z jeho vystoupení pocit nutkavé potřeby se vracet do původního tempa a ne užívat si poezii ve větě obsaženou. Pro závěrečné Rondo Šabík zvolil spíše podsaditější tempo, které ale dokonale po celou větu udržel. Závěrečnou Codu interpretoval v obvyklém tempu, zachoval původní Beethovenův zápis lomených oktáv a jeho spolupráce s dirigentkou na konci krátkých kadencí v závěru každého uvedení tématu ronda byla bezproblémová. Orchestr se v žesťové dechové sekci ještě v tomto díle spíše rozehrával, ale zaujal jasný zvuk vrchních smyčců.

Jako druhý dostal prostor se představit v Koncertu pro klavír a orchestr a moll Edvarda Hagerupa Griega student Akademie múzických umění v Praze Pavol Praženica. Od prvních tónů koncertu, kdy mimochodem dirigentka nepočkala, až se sólista pohodlně usadí, zaujal zcela jiným, kulatým a velmi diferencovaným zvukem nástroje Steinway. V kadenci v 1. větě využil obrovské dynamické rozpětí. Jeho velmi jemná prstová technika ve slabých dynamikách nenarušovala tok melodické linie. Adagio tak interpretoval doslova jedním dechem. Spolupráce orchestru byla zde díky komunikaci Praženicy s dirigentkou zcela bezproblémová. Zaujal od začátku vynikající zvuk žesťů. Allegro moderato zaznělo ve svěžím tempu, coda velmi rychle. Jediným rušivým momentem bylo sólistovo dupání na pedál v codě.

Po přestávce se představila jako sólistka v Koncertu pro klavír a orchestr č. 2 f moll Fryderyka Chopina posluchačka Akademie múzických umění Eva Strejcová. Její hra byla zvukově velmi kultivovaná, provedení však chyběl lesk a možná vtipnější charakter 3. části Allegra vivace. Její interpretace také postrádala větší spád a byla poznamenána pamětním výpadkem v 1. části.  Agogické uzavírání každé fráze sólistky se stalo stereotypní, uvedení se až vleklo. Možná část přítomného publika pamatuje v Plzni nedávné provedení stejného díla vynikající polskou klavíristkou Aleksandrou Świgut na Valentýnském Steinway gala na Nové scéně, které bych osobně považoval za vzorové s vystižením všech jeho národních rysů.

Konečně závěrem vystoupila mimořádně disponovaná posluchačka Akademie múzických umění v Praze Anna Gaálová. Sólový part v Koncertu pro klavír a orchestr č. 1 Es dur Franze Liszta interpretovala s maximální srozumitelností, pregnantním úhozem, ale zároveň až s neuvěřitelnou lehkostí a velmi střízlivou pedalizací. Jako celek vyzněl její výkon bez jakýchkoli problémů.

Plzeňská filharmonie se náročného úkolu doprovodu všech soutěžících zhostila výborným způsobem. Ani velká časová délka celého vystoupení nedala znát na jakékoli únavě jejích hráčů. Energická gesta dirigentky Valentiny Shukliny pozorně sledující part každého sólisty vedla k přesvědčivému provedení každého díla.

Porota po sečtení bodů (o výsledném pořadí finalistů rozhodovalo průměrné hodnocení za výkony ve všech soutěžních kolech) a krátké poradě zveřejnila na místě umístění jednotlivých soutěžících. Nepřekvapilo tedy jmenování vítěze 3. věkové kategorie soutěže Pavola Praženicy. Zdvojena byla druhá cena mezi Evu Strejcovou a Annu Gálovou. Na 3. místě se umístil Matej Šabík. Předseda poroty prof. Ivan Klánský poděkoval za klidnou spolupráci s ostatními členy poroty a pozval všechny přítomné jak na nedělní závěrečný Koncert vítězů, tak na další ročník soutěže, který se bude konat v Plzni za 2 roky.

Foto: Ondřej Pastor