Jiří Habart skvěle uspěl v dirigentské soutěži v Londýně
„Obrovská poklona a jedno velké bravo.“
„Filantropka Donatella Flick soutěž založila v roce 1990 s cílem nabídnout vítězům bezkonkurenční příležitosti.“
„Do soutěže se letos přihlásilo osmdesát dirigentů.“
Mladý český umělec Jiří Habart, třicetiletý dirigent operního souboru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě, byl jedním ze tří finalistů soutěže Donatella Flick Conducting Competition v Londýně. Mezinárodní klání, ve kterém tři nejlepší z dvaceti účastníků řídili ve skladbách Richarda Wagnera, Edvarda Griega a Hectora Berlioze světoznámé těleso London Symphony Orchestra, vyhrál ve čtvrtek pětadvacetiletý italsko-německý dirigent Nicolò Foron. Spolu s Jiřím Habartem byl ve finále také Jakub Przybycień.
Frýdecko-místecký rodák Jiří Habart, původně houslista, absolvoval ZUŠ v Litomyšli a Konzervatoř P. J. Vejvanovského v Kroměříži. Dirigování a sbormistrovství studoval na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Věnoval se také hře na barokní housle. Vedle práce v ostravské opeře pravidelně spolupracuje s tuzemskými orchestry nebo s Komorní operou Hudební fakulty JAMU.
„Obrovská poklona a jedno velké bravo ke skvělému výkonu, fantastický úspěch,“ komentoval účast ve finále proslulé dirigentské soutěže Habartův někdejší brněnský pedagog Jakub Klecker. V soutěži Donatella Flick Conducting Competition před Habartem z českých umělců podobně uspěl naposledy Jiří Rožeň.
Donatella Flick je světově proslulá filantropka. Soutěž založila v roce 1990 s cílem nabídnout vítězům bezkonkurenční příležitosti a zajistit, aby soutěž byla přínosem pro každého, kdo se jí zúčastní. Vítěz získal jako cenu 15.000 liber a stal se na dobu jednoho roku asistentem dirigenta Londýnského symfonického orchestru.
Do soutěže se letos přihlásilo osmdesát dirigentů, ze kterých vybrala odborná porota do užšího výběru do prvního kola dvacet. Polovina postoupila do druhého kola, z něhož vzešli tři finalisté. Soutěž je otevřena dirigentům do třiceti let – občanům Spojeného království, zemí Evropské unie a Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska.
Foto: FB soutěže, Jiří Jelínek
Petr Veber
Novinář, hudební kritik
Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...
Příspěvky od Petr Veber
- Albína Dědičík Houšková: Do díla Antonína Dvořáka jsem zamilovaná
- Olga Mojžíšová: Smetana uměl česky, ale úředním i školním jazykem byla němčina
- Lenka Lipenská: Kocianova i Heranova soutěž jsou rodinným stříbrem Ústí nad Orlicí
- AudioPlus | David Mareček: Bohatství české hudby je v evropském kontextu výjimečné
- Klasika v souvislostech (65)
Skuteč. Město dvou skladatelů