„Otevřít mladým lidem ještě třetí oko, dodat jim novou energii ke studiu nebo je znovu nasměrovat.“

„Studenti zprvu nevěděli, co po nich chci, a nechtělo se jim zkoušet něco nového.“

„Hudební kurzy ve Švihově budou volně pokračovat ještě v letošním srpnu v rámci projektu Orchestrální akademie Plzeňské filharmonie.“

Čtvrtý ročník kurzů Davida Niederleho navštívilo letos ve Švihově dvanáct violoncellistů. Někteří poprvé, někteří opakovaně. „Za rok zase“ zaznívalo z úst většiny účastníků, kteří přijeli nejen z okolí Klatovska a Plzeňska, ale třeba i z Prahy a Českých Budějovic. Nejstarší už navštěvují nižší ročníky konzervatoře, nejmladší jsou žáky základních uměleckých škol.

David Niederle, koncertní mistr orchestru Plzeňské filharmonie, sám při neformálních večerních setkáních v místě konání kurzů v Penzionu Pod Hradem vzpomínal na svoji účast na podobných violoncellových kurzech Jiřího Bárty. „Otevřít mladým lidem ještě třetí oko, dodat jim novou energii ke studiu nebo je znovu nasměrovat“ je dle jeho slov nesmírně důležité. „Ty musíš přestat cvičit a začít dřít,“ znělo z jeho úst k těm nejnadanějším účastníkům. Tak se stávalo, že ještě po večerce bylo slyšet z pokojů nebo prádelny penzionu tóny violoncell…

David si každoročně zve na své kurzy hosty z řad renomovaných pedagogů hry na violoncello nebo sólistů. Letos přijali pozvání Dana Chodlová, pedagog Základní umělecké školy J. S. Bacha Dobřany, bývalá dlouholetá členka orchestru Plzeňské filharmonie, a Petr Pitra, bývalý koncertní mistr Karlovarského symfonického orchestru, nyní ředitel Základní umělecké školy Josefa Labitzkého v Bečově nad Teplou. Protože nedílnou součástí nástrojové praxe je hudební teorie, o opakování a prohlubování základních znalostí účastníků se starala studentka skladby Natálie Janecká. Studenti tedy mohli, stejně jako v minulých ročnících kurzů, vstřebat různé pedagogické postupy a řešení současné fáze jejich uměleckého vývoje. Na návštěvy hodin se samozřejmě ještě individuálně připravovali, a mnoho volného času jim už nezbývalo…

Petr Pitra se při své výuce setkal mimo jiné se základním problémem uvolnění hracího aparátu. Vžité přirovnání dělat „chcíplou rybu“ u jedné z účastnic, Chisato Tonokawa pocházející z Japonska, po upřesnění přirovnání k „sushi“ její problém pomohlo vyřešit, ale taky ji prý pobavilo. S danou studentkou také velmi dobře na základě pentatonické stupnice navázal spolupráci při improvizaci variací na některé čínské a japonské písně, přestože byla ve hře na violoncello začátečnicí. Mimochodem právě tento lektor se vedle sólových lekcí věnoval i skupinové improvizaci. „Studenti zprvu nevěděli, co po nich chci, a nechtělo se jim zkoušet něco nového. Týden je učili lektoři, jak se má hrát, a já jim najednou ukazoval, jak se dá hrát i jinak, hledáním nových zvuků, nálad. Nikoho jsem nenutil, když nechtěl. Děti ale do toho šly a vyřádily se.“ Použitím různých technik (hra pod kobylkou, hra na struníku, glissanda, hra pizzicato) a jejich střídání v určitých modulech i s dynamickou a tektonickou výstavbou „nové skladby“ s využitím sólových vstupů ve svém konečném obraze, který zazněl na závěrečném koncertě kurzů, vznikla jednolitá skupinová improvizace. Všichni pak byli překvapeni výsledkem souhry jednotlivých zvuků. Dětem možnost improvizace přinesla nový tvůrčí vítr do jejich práce. Nadchla je i podobnost jimi vytvořených zvuků zvukům přírody nebo dle jejich slov filmovým hudbám z hororů…

Na kurzech se aktivně děti zapojovaly do různých skupin komorní hry. Motivovala je a pracovala s nimi Dana Chodlová. Sama přednesla citlivým způsobem doprovod ke známé japonské písni Sakura Sakura interpretované opět studentkou Chisato Tonokawa.

Souborové hře se vedle sólových lekcí věnoval David Niederle. Pod jeho vedením zazněly na závěrečném koncertě v gotickém špýcharu Vodního hradu filmové melodie. Z ostatních výstupů kurzů, které zazněly, nelze nezmínit vynikající výkony mladých violoncellistů Valentina Koshana v interpretaci Variací na slovenskou lidovou píseň Bohuslava Martinů, Alžběty Slapničkové a její první části Allegro energico Sonáty pro violoncello a klavír Jiřího Pauera nebo Veroniky Vozárové v podání dvou částí ze Sonáty e moll Benedetta Marcella. Zaujal také výkon Julie Švarcové z Konzervatoře Plzeň a Doubravky Makrlíkové z Konzervatoře České Budějovice. Klavírní spolupráci zajistil Petr Novák.

Poslední aktivitou violoncellových kurzů, nikoli nevýznamnou, bylo uspořádání improvizovaného „konkurzu“, kterého se účastnili přes počáteční obavy všichni účastníci kurzů. Klání bylo dvoukolové, první kolo se odehrálo „za plentou“. Kromě předvedení krátkého úryvku své hry dostali mladí umělci příležitost se představit i v krátkém pohovoru s „porotou“ nebo si připravit a odevzdat svůj profesní životopis. Myslím, že tato zkušenost byla velmi přínosná k rozvinutí sebehodnocení nebo i k přípravě na podobné situace v budoucnosti, které většinu v běžném životě budou čekat.

Hudební kurzy ve Švihově budou volně pokračovat ještě v letošním srpnu, kdy se v rámci projektu Orchestrální akademie Plzeňské filharmonie ke stávajícímu lektorovi Davidu Niederlemu připojí její koncertní mistr orchestru Michal Sedláček a šéfdirigent Chuhei Iwasaki a budou se věnovat dalším mladým umělcům nejen ve studiu sólového repertoáru, ale zejména ve hře v komorním souboru.

*******

Foto: archiv Davida Niederleho