„Vše je soustředěno jen na vlastní soutěž, kdy je sbor hodnocen netypicky ze záznamu.“

„V kategorii vysokoškolských sborů byla zjevně konkurence vyrovnanější, když do zlatého pásma dosáhly dokonce tři zúčastněné sbory výbornými výkony i zajímavě pojatou dramaturgií.“

„Tento ročník musel stát mnoho úsilí, vůle a přesvědčení, že dobrá věc se musí podařit. Bravo!“

Ve dnech 11. a 12. února se konal devatenáctý ročník festivalu Akademická Banská Bystrica, kterého se zúčastnilo deset pěveckých sborů. Poprvé v historii soutěže se přitom sborové klání uskutečnilo online formou.

Mezinárodní sborový festival akademických sborů Akademická Banská Bystrica se zařadil za dlouhou dobu své existence (od roku 1985) mezi významné soutěžní akce původního Československa, po roce 1992 Slovenska. Vznikl jako partner IFASu Pardubice (Internacionální festival akademických sborů). V krátké době si vybudoval obdobné vysoké renomé. Být účastníkem obou těchto festivalů bylo už v době společného státu Čechů a Slováků prestižní záležitostí. Shodou okolností jsem byl jako sbormistr vysokoškolského sboru účastníkem prvního ročníku tohoto festivalu, nehovořím zde tudíž z pozic teorie či vyčtených historických reminiscencí, ale z vlastní praxe. Dokonce mám za to, že náročnost obou jmenovaných rovnocenných sborových soutěží, s obtížnými povinnými skladbami, nás vychovala na obtížné konfrontace vysoce prestižních soutěží Evropy.

Letošní ročník byl poznamenán koronavirovou situací, ve které žijeme už dva roky. Postihla negativně zejména oblast kultury, sborovou snad vůbec nejvíce. Proto devatenáctý ročník festivalu, který se měl konat loni, v roce 2021, musel být dvakrát odložen. Aby se mohla soutěž sborů realizovat alespoň opožděně, 11.–12. února roku 2022, bylo nutné přistoupit na formu online. To je zřejmě premiéra v celoevropském vnímání, neboť porota nehodnotí přímý výkon sboru na pódiu, v určitém přesně vymezeném čase a dané akustice sálu. Hodnotí záznam výkonu, který sbor nechá vyhotovit a zašle, úroveň nahrávky je rovněž ponechána na daném sboru, nepodléhá úpravám v místě konání. Samozřejmě zcela odpadá důležitý efekt společenský, kdy se sbory mladých lidí setkávají a na proběhnuvší soutěž – a obvykle i mnohá další festivalová vystoupení – zůstanou celoživotní vzpomínky. V případě online formy sbory nikam necestují, pořídí záznam zvolených skladeb a zašlou ho do konfrontace s jinými sbory. Výkony hodnotí mezinárodní porota přímo v místě konání soutěže a v přísně vymezeném čase. Tak jako kdyby soutěž probíhala obvyklým způsobem na pódiu, výkon lze pro hodnocení sledovat jen jednou, ne tedy opakovaně, jak by se mohlo zdát. Soutěž mohly sbory i veřejnost sledovat prostřednictvím YouTube v přímém přenosu, což umožňuje naše internetová doba…

Samozřejmě, že jde o nutné nouzové řešení, aby mohla být soutěž realizována, a nikoliv opět odložena nebo zrušena, což byla jediná varianta. Samozřejmě, v této premiérově volené formě chybí důležitý společenský efekt, který je pro mladou generaci účastníků festivalu vždy podstatný. Vše je soustředěno jen na vlastní soutěž, kdy je sbor hodnocen netypicky ze záznamu. V té míře kvality nahrávky, kterou si je schopen sám technicky nechat pořídit, což také něco stojí… Na straně druhé – na všech prestižních soutěžích se musí předem zúčastnit konkurzu formou zaslaných nahrávek, které posuzuje umělecká komise festivalu, takže sám výběr sborů je vždy realizován de facto stejně. Tak tomu bylo i dávno před nástupem elektroniky a doby internetové, podle posouzení nahrávek uměleckou komisí byl sbor na festival přijat, nebo nikoliv. Nejde tedy o nějakou zásadně specifickou otázku. Rovněž soutěž bez dělení do jednotlivých kategorií je po léta typická pro významný irský Cork nebo pro mezinárodní prestižní soutěž Schubertova Vídeň. Mikrofon je ovšem už něco jiného. Pro hudebníky – a pro zpěváky obzvláště – je druhem velmi přísného mikroskopu, který v intonaci a souhře (sborové zákryty) nelze sebeméně obejít. Ba co více, zachytí každou drobnou nuanci, zveličí nepřesnosti oproti auditivnímu vnímání v prostoru. Zpěvák s nepevnou intonací mikrofon obvykle neunese, studiovou nahrávku nevytvoří. V tomto směru je situace obtížnější. Mikrofon ale může naopak pomoci barvě zvuku posílením alikvotních tónů, rovněž intenzitu zvuku a tónovou nosnost hlasů v prostoru ani ze sebelepší nahrávky nevysoudíme. Zřetelné dynamické odstíny se na nahrávce hůře diferencují. Tyto aspekty jen připomínám, vím, že panují v tomto ohledu leckdy určité mýty. Na nahrávce nepoznám nikdy skutečnou nosnost hlasů v prostoru. Tím odpadají časté problémy akustické, kdy se určitý pěvec nebo sbor neprosadí nosností zvuku v určité sálem limitované akustice nebo zaskočí suchá akustika. Tento negativní aspekt nahrávka, zejména dobře režijně provedená, prakticky nemá. Čili ukazuji zde na určité rozdílnosti – záporné i kladné – v posuzování výkonu v určité akustice prostoru a na pořízené nahrávce. Řeknu to za sebe – pokud jsem před soutěžemi prošel dobře studiovým rozhlasovým natáčením, věděl jsem, že je sbor po stránce intonace, kompaktnosti zvuku celku, ale také v míře plasticity frázování připraven dobře. Především pro vysokou citlivost mikrofonu na důležitou sborovou složku intonační (navíc v citlivém sborovém projevu a cappella) je nahrávání moc cenné a vždy nadmíru prospěšné!

Vlastní soutěž sborů byla členěna do dvou kategorií. V první kategorii byly středoškolské sbory. Bez dalšího dělení na kategorie, ale také bez obvyklé povinné skladby.

Kategorii vyhrál Dívčí sbor JITRO – Hradec Králové, s dirigentem Jiřím Skopalem. Zvolená moderní kompozice skladatele Jana Jiráska Gloria byla uvedena ve světové premiéře. Intonačně náročně posazená kompozice, napsaná zjevně pro technicky vyspělý typ sboru, který tvoří dívky – zpěvačky z proslulého dětského sboru téhož jména – je pro soutěže vždy dobrou volbou. Durata skladby však neumožnila z důvodu pevně daného časového limitu zařadit jinou skladbu. V pásmovém hodnocení se sbor umístil jediný v této kategorii ve zlatém pásmu, tedy nad hranicí devadesáti získaných bodů.

Tři sbory v kategorii prokázaly velmi pěknou technickou úroveň a umístily se ve stříbrném pásmu, dokonce bodově v jeho horní polovině. Pěvecký sbor Gymnázia P. Křížkovského Brno s dirigentkou Natalií Chirilenco zaujal komorním charakterem jemného, zvukově vyrovnaného projevu. Navíc dovede svým projevem zaujmout, což je ve sborovém zpěvu moc důležité. Pěvecký sbor Bel canto ZUŠ Campanella z Olomouce zaujal vynalézavou dramaturgií, když zařadil velmi zajímavou skladbu Geographical Fugue skladatele Ernsta Tocha. Ve skladbě Boleráz Sevillanas (Enrique Fábrez) se prezentoval i pěkným sólem libozvučného, mladistvého tenorového hlasu, člena olomouckého sboru. Comodo, pěvecký sbor Gymnázia Chomutov, rovněž zaujal velmi solidně připraveným výkonem, v technické bázi spolehlivým v pěvecké i intonační složce.

V bronzovém pásmu se umístil zahraniční host z USA. Byl jím Olympia Combined Choirs z Washingtonu. Tento sbor vznikl v časech covidu, kdy dirigent vytvořil pohotově virtuální sbor ze studentů tří škol a tří sborů. Členové tohoto sboru nikdy nezpívali spolu v osobním kontaktu, jen a pouze danou ryze virtuální formou. Festivalu se zúčastnili skladbou přímo pro daný účel soutěže napsanou dirigentem sboru – Stevem Danielsonem – Together in Song. Velice originální a pro festival vhodný příspěvek, který měl ovšem logicky své pochopitelné technické limity.

V kategorii vysokoškolských sborů byla zjevně konkurence vyrovnanější, když do zlatého pásma dosáhly dokonce tři zúčastněné sbory výbornými výkony i zajímavě pojatou dramaturgií.

Ve zlatém pásmu se umístil nejvýše sbor Cantica laetitia, Akademický sbor FTU Tomáše Bati, Zlín. Sbormistr Josef Surovík je zkušeným dirigentem, sbor připravil výborně po technické i výrazové stránce a zvolil pro soutěžní vystoupení vhodně kontrastní skladby. Oslovil v dobře volené dramaturgii skladeb Terezy Surovíkové a Petera Špiláka. Především důležitou hřivnou, která vždy a všude na světě silně rezonuje – důležitou sdělností projevu, tím i výrazovou přesvědčivostí. Dokladem řečeného je i zisk Ceny pro nejlepší pěvecký sbor festivalu ABB 2021, vypsané Ministerstvem školství, vědy, výzkumu a sportu SR. Porota se na udělení této zásadní ceny shodla poměrně snadno a jednomyslně. Vyvážené propojení technické a výrazové složky opět slavilo zasloužený úspěch.

Ve zlatém pásmu se umístil také zástupce sborů z Polska – Sbor Jana Szyrockého na Západopomořanské technické univerzitě Štětín. Sbormistrem je žák slavného polského sbormistra Jana Szyrockého – Szymon Wyrzykowski. Na Slovensku i v Čechách hodně slyšíme na jméno skladatele Krzysztofa Pendereckého. Provedení kompozice O Gloriosa Virginum neslo pečeť technicky vyspělého ansámblu s výraznou interpretací. Její zpracování vizuální do jakési filmové podoby promítání přírodních scenérií nebylo v daném momentu soutěže nejšťastnější, ale každý mohl v této dosud neprověřené formě online volit dle svého uvážení.

Ve zlatém pásmu se umístil rovněž sbor Mladosť, smíšený pěvecký sbor UMB Banská Bystrica. Tedy sbor domácí univerzity, který vede po dlouhé a velmi kvalitní éře Milana Pazúrika sbormistryně Monika Bažíková. Sbor zaujal dobře zvolenou kontrastní dramaturgií a výbornou hlasovou kulturou. Sopránová skupina excelovala volně tvořenými a krásně kulatě znějícími vyššími hlasovými polohami. Zejména ve druhé skladbě – Non nobis, Domine (Rosephanye Powell) – se dirigentce sboru dobře vydařila tektonika skladby, její postupná cesta k vrcholu. Ta by zřejmě vyzněla v přirozeném prostoru akustiky sálu ještě výrazněji než na nahrávce.

Ve stříbrném pásmu se umístily Nostro canto smíšený sbor PU v Prešově s dirigentkou Tatianou Švajkovou a smíšený sbor NONA PF UJEP Ústí nad Labem – dirigent Luboš Hána.

Nostro canto mne zaujalo dramaturgicky, vsadilo na bohatou slovenskou tvorbu skladatelů Juraje Hatríka a v Čechách oblíbeného Ivana Hrušovského. Sbor zaujal jemným, měkkým a vyváženým zvukem, imponoval svými přirozeně znějícími soprány i dobře znějícím, ale vždy decentně se uplatňujícím basem. Jen ve výrazové složce trochu méně oslovoval, působil více introvertním dojmem v celkovém vyznění. NONA PF UJEP Ústí nad Labem se sbormistrem Lubošem Hánou vsadil na stylizace lidové poezie, což bylo zcela v souladu s volnými podmínkami dramaturgie letošního specifického ročníku, působil uvolněným dojmem, spontánností projevu, ale i drobnými nepřesnostmi a ne zcela uvolněným sopránem v přechodových a vyšších polohách. Mohu ovšem o této kategorii s čistým svědomím prohlásit, že působila po technické stránce na překvapivě dobré úrovni, vzhledem ke specifickým podmínkám dnešní doby. Ale jak jsem akcentoval výše, natočit solidní snímek je intonačně náročné, už tento fakt mnohé jistě odradil. Proto sláva a pochvala všem, kdo se odradit nenechali a zkusili si experiment soutěže online, což možná bylo historicky poprvé a patrně, doufejme, že zároveň naposledy. Ale kdyby snad ne, což si nikdo nepřejeme, recept této formy se ukázal jako reálně možný. Organizátorům velký dík, že nevzdali akci pod tíhou mnoha problémů. Celému realizačnímu týmu třeba vzdát hold. Klobouk hluboko dolů před organizačním umem, kterého jsem byl svědkem. Nemohu v závěru reflexe nepoukázat na osobnost profesora Milana Pazúrika, dlouholetého úspěšného sbormistra, který je duší organizace festivalu Akademická Banská Bystrica od jeho vzniku. Tento ročník musel stát mnoho úsilí, vůle a přesvědčení, že dobrá věc se musí podařit. Bravo!

Pro přehlednost uvádím v závěru speciální ceny, které měla porota k dispozici a některé z nich udělila vybraným zúčastněným sborům, názvy jsou někdy dlouhé a v textu by působil jejich výčet nepřehledně. Zásadní umístění sborů v pásmovém hodnocení je napsáno v reflexi, zmíněna je i Cena nejlepšímu pěveckému sboru festivalu ABB 2021 Akademického sboru Cantica laetitia Univerzity Tomáše Bati Zlín, dirigent Josef Surovík, Česká republika.

Cena primátora města Banská Bystrica – za nejlepší interpretaci skladby slovenského autora: Nostro canto smíšený pěvecký sbor PU v Prešově s dirigentkou Tatianou Švajkovou, Slovenská republika

Cena Hudebního odboru Matice slovenské – za rozvoj interpretačního umění v oblasti sborového umění: Dívčí sbor Jitro s dirigentem Jiřím Skopalem, Česká republika

Cena banskobystrického diecézního biskupa – za nejlepší interpretaci skladby s duchovní tematikou: Sbor Jana Szyrockého ze Západopomořanské technické univerzity Štětín s dirigentem Szymonem Wyrzykowskim, Polsko

Cena rektora UMB v Banské Bystrici – za působivou dramaturgii a rozvoj soudobé vokální tvorby: Mladosť, smíšený pěvecký sbor UMB Banská Bystrica s dirigentkou Monikou Bažíkovou, Slovenská republika

Soutěž hodnotila mezinárodní porota v tomto složení:

Předseda poroty: Doctor honoris causa, prof. Ondrej Lenárd, (SR)

Členové poroty:

prof. dr hab. Grzegorz Oliwa (PL)

prof. PaedDr. Jiří Holubec (ČR)

doc. Mgr. Jiří Fuchs (ČR)

Mgr. art. Adrian Kokoš (SR)

Foto: Ilustrační – Johana Surovíková, archivy souborů