00004

Česká republika začne 1. července na šest měsíců předsedat Radě Evropské unie. K této příležitosti je připraveno mnoho kulturních a doprovodných událostí. Jednu z nich přichystala Akademie múzických umění v Praze spolu s belgickou LUCA School of Arts. Koncert, na kterém zaznějí skladby Antonína Dvořáka, Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Pieta Swertse a Miloslava Kabeláče, zahrají společně hudebníci obou škol v neděli 3. července od 19:30 hodin v Sále Martinů a Kamermuziekzaal v Leuven. Vzájemně je propojí jedinečná technologie sdružení CESNET. Koncert bude také živě přenášen na iVysílání České televize, kde bude poté ke zhlédnutí i ze záznamu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0001

Legenda české houslové školy, Václav Hudeček, oslaví 7. června významné životní jubileum, sedmdesáté narozeniny. Při této příležitosti obdržel v předvečer medaili Ministerstva kultury ČR za šíření dobrého jména české kultury doma i v zahraničí „Artis Bohemiae Amicis“ a Čestné občanství hlavního města Prahy, čímž se zařadil mezi umělecké osobnosti jako jsou například Rafael Kubelík, Mstislav Rostropovič, Miloš Forman a další. Tyto pocty jsou odměnou za padesát pět let aktivní koncertní kariéry a současně za jeho mnohaletou podporu mladých hudebních talentů.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus

100 V neděli 23. ledna se v Sále Martinů v Praze bude od 18 hodin konat Vzpomínkový koncert k nedožitým sedmdesátinám houslisty Pavla Hůly, někdejšího primária Kocianova kvarteta, bývalého člena souboru Pražští komorní sólisté, zakladatele komorního orchestru Praga Camerata, pedagoga pražské AMU a od roku 2009 každoročně předsedy poroty Kocianovy houslové soutěže v Ústí nad Orlicí. Zahrají na něm kolegové z kvartet, jeho dcera, houslistka Lucie Sedláková Hůlová s manželem a violoncellistou Martinem Sedlákem i jejich děti jako pokračovatelé rodinné hudební tradice. „Na závěr zahraje orchestr Praga Camerata, který v roce 2001 táta založil, a jehož vedení nyní s manželem přejímáme,“ uvedla dcera Lucie s tím, že AMU velkoryse poskytla termín i sál také proto, že její otec tam měl být právě teď v lednu jmenován docentem. Habilitační práci řádně odevzdal, ale jmenování už se nedožil. „Tátův hudební a koncertní život byl naplněn vrchovatě, poslední roky byl však omezen kvůli nevyléčitelné nemoci, kterou si nechtěl připouštět a stále měl plány... Odešel nečekaně rychle, proto jsme se rozhodli vzpomínkový koncert uspořádat,“ doplnila Lucie Sedláková Hůlová. Zde si můžete připomenout RozhovorPlus Petra Vebera z května 2019. Pavel Hůla se narodil 23. ledna 1952 a zemřel 7. prosince 2021.

Zveřejněno v AktuálněPlus

Kristina-Fialov-foto-Daniel-Havel Dny Bohuslava Martinů jsou nuceny zrušit sobotní koncert 4. prosince, na kterém měla vystoupit Moravská filharmonie Olomouc a violistka Kristina Fialová. Důvodem je onemocnění nebo karanténa některých členů orchestru. Koncert se ruší bez náhrady, vstupné bude posluchačům vráceno. Program měl patřit tvorbě MartinůItalské symfonii Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Pořádající Nadace Bohuslava Martinů se posluchačům omlouvá a srdečně zve na další festivalové koncerty. V pondělí 6. prosince vystoupí laureáti Soutěže NBM 2020 v oborech dechové nástroje a cembalo, v pátek 10. prosince přijede Západočeský symfonický orchestr v rámci oslav 75. výročí založení AMU. O den později, 11. prosince vystoupí Komorní filharmonie Pardubice

Zveřejněno v AktuálněPlus
úterý, 09 listopad 2021 17:15

Hanuš Bartoň: Nejsem až takový apokalyptik

IMG66990

„První věc je neupínat se nekriticky k nějakým trendům… Něco napodobovat je zhoubné. A druhá věc je přesně obrácená: když člověk ulpí ve svém zakonzervovaném světě a brání se novým vlivům, vede to ke stejnému – nezajímavé produkci.“

„Středověk má k soudobé hudbě hodně velký vztah.“

„Nejedná se o zhudebnění básně, spíše o hudbu k básni… V podstatě je to alegorie, která nás všechny stylizuje do role běženců, kteří před něčím utíkají, ale vůbec nevědí kam.“

V pátek čeká skladatele Hanuše Bartoně premiéra jeho díla s názvem Do nikam na texty Jany Štroblové. V pražském českobratrském kostele U Salvátora zazní v podání herečky Radky Fidlerové a varhaníka Alfreda Habermanna. Téma připomíná apokalypsu – Bůh vyhnal z ráje nejen lidi, ale i sám sebe… „Text je vysoce aktuální, zabývá se věcmi, které se nás všech dotýkají,“ přibližuje událost skladatel a svou úlohu skromně popisuje slovy, že „…je tam od toho, aby textu pomáhal…“. Nejde prý o koncert, spíše o recitační představení s hudbou. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz však Hanuš Bartoň hovoří o komponování i v obecnějších souvislostech. Vzpomíná také na své učitele a přibližuje, jak sám skladbu na AMU vyučuje.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
111

„Název Akademický jubilejní orchestr 2021 dostal, aby bylo jasné, že se příště už zase nikdy v takovém složení nesejdeme. Bude to zázrak.“

„Školu jsem ukončil jako poslední žák Václava Neumanna. A měl jsem štěstí, že i mimo školu jsem narazil na výborné osobnosti. Hlavně mám na mysli dirigenta Zdeňka Košlera.“

„Na naší škole se teď pod vedením děkana Ivana Klánského vytvořila moc pěkná atmosféra.“

Pětasedmdesáté výročí založení Akademie múzických umění připomene v pátek v pražském Rudolfinu symfonický koncert Akademického jubilejního orchestru 2021, tělesa sestaveného především z bývalých i současných studentů školy. V přímém přenosu na ČT art zazní Dvořákův Houslový koncert a tři básně ze Smetanova cyklu Má vlast. Nastudováním programu a jeho řízením pověřila Hudební a taneční fakulta Leoše Svárovského, svého pedagoga a zároveň někdejšího absolventa. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje dirigent práci s orchestrem, ve kterém na koncertě usednou i některé významné osobnosti hudebního světa ze sféry sólového hraní a komorních žánrů. Charakterizuje současné studenty a popisuje, co od nich může učitel získat, a vzpomíná i na svá studentská léta.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
JB-17-1

"Byl jsem jak vojínem základní služby, tak i řádným studentem AMU a kromě toho jsem už od září 1966 dirigoval v Divadle na Vinohradech."

"V březnu 1969 jsem vyjel na čtrnáctidenní turné po Západním Německu s dívčím smyčcovým orchestrem Puellarum Pragensis. To bylo skutečně neuvěřitelné, co tehdy bylo možné."

"O  půl roku později mně bez vysvětlení sebrali všechny doklady, obdržel jsem zákaz a nikam nemohl. To už spadla klec."

V roce nedožitých pětasedmdesátých narozenin dirigenta Jiřího Bělohlávka přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Zachytil podrobná a intimní svědectví, sestavil obsáhlou databázi a faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky a tisíci statistickými údaji. Do sesbíraného materiálu nechává podrobně nahlížet. Tentokrát jde o další část vzpomínek, které pro něj na diktafon zaznamenal sám Jiří Bělohlávek, a to o letech strávených při povinné vojenské službě v Armádním uměleckém souboru.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
sobota, 18 září 2021 11:44

Zlatá Praha po osmapadesáté

1003

Přehlídka pořadů a filmů s tématy hudby a tance, Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha, se letos bude konat po osmapadesáté, a to od středy 22. do soboty 25. září. Každý rok zasedá mezinárodní porota, která vybírá z přihlášených pořadů vítěze ve třech kategoriích, ve kterých udělí ocenění Český křišťál. Dále zvolí držitele hlavní ceny Grand Prix Golden Prague a zvláštního uznání se dočká i autor mimořádného uměleckého počinu. Další dvě ocenění rozdávají Česká televize a Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. Diváci mohou filmy zhlédnout ve videotéce umístěné na Nové scéně, mohou se také osobně zúčastnit projekcí či festival prožít prostřednictvím ČT art nebo webu festivalu. Seznam všech pětadevadesáti nominovaných projektů s informacemi je k dispozici zde. Zahájení 58. ročníku se ujme houslista Václav Hudeček. Koncert živě přenáší Česká televize na programu ČT art ve středu od čtvrt na devět večer.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Cílem bylo ukázat, že když nad mladými lidmi nikdo nebude ‚držet bič‘, jsou schopni to zvládnout sami, zábavnou formou a na dobré úrovni.“

„Operu Dove è amore è gelosia jsme si zvolili také jako téma našich bakalářských prací. V rámci výzkumu se dostaneme k takovým podrobnostem, jako byla cena kostýmů nebo výše honoráře violoncellisty v orchestru.“

„Místo, kde se festival odehrává, je malebné a plné přírody, takže se určitě vyplatí přijet s celou rodinou.“

V nadcházejícím týdnu se uskuteční druhý ročník festivalu s názvem ClassFest. Sedlčanský region ožije zvuky barokního orchestru a hlasy zpěváků z řad studentů. Návštěvníky také čeká swingový večer s kapelou Prague BuskMen a nebude chybět ani doprovodný program v podobě výstavy fotografií Michaely Pondělíčkové. Promyšlenou dramaturgií chce festival podnítit zájem o klasickou hudbu u generace mladších posluchačů. O připravovaném letošním ročníku jsme hovořili se zakladateli a organizátory - Vincencem Ignácem Novotným a Janem Kukalem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1-AG-JB-tituln-nhledov

„Otec byl soudce, vášnivý klavírista, který výborně četl z not a Jiřího zasvětil do světa vážné hudby.“

„Zanechal až neuvěřitelné kvantum práce.“

„Myslím, že je obecná tendence technickou stránku dirigování trochu podceňovat.“

Poslední květnový den uplynuly čtyři roky od odchodu dirigenta Jiřího Bělohlávka. Přízní osudu se v roce 2012 po dvou desetiletích vrátil na post šéfdirigenta České filharmonie, který napoprvé nemohl zastávat dostatečně dlouho. Krutostí stejného osudu nemohl však ani napodruhé misi přirozeně završit… V roce jeho nedožitých pětasedmdesátých narozenin přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě, který žije od roku 1981 v Londýně. Mapování uměleckých aktivit Jiřího Bělohlávka se věnoval řadu let. Zachytil díky osobnímu přátelství podrobná a intimní svědectví, sestavil obsáhlou databázi a faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky a doslova tisíci statistickými údaji. Podstatnou součástí fotoknihy a přípravy na monografii bylo oskenování rozsáhlého rodinného archivu Jiřího Bělohlávka, které spolu s dalšími dokumenty sehnanými z celého světa čítá přes 15.000 zpracovaných dokumentů, fotografií a plakátů. Do sesbíraného materiálu nechává autor podrobně nahlédnout. Od dnešního dílu jde o shrnující texty, které spolu se stránkami z fotoknihy zveřejňoval s velkým ohlasem během jara 2021. Doplňkem budou tematické úvahy, které Jiří Bělohlávek namluvil na diktafon a posílal mu je jako mp3 soubory v emailech.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
202

U příležitosti oslav tři čtvrtě století od založení Akademie múzických umění v Praze se bude v pátek 8. října 2021 konat Slavnostní koncert. Na pódiu Dvořákovy síně pražského Rudolfina se setkají studenti, pedagogové a absolventi Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění. Na programu koncertu, který odvysílá v přímém přenosu ČT art, zazní hudba Antonína Dvořáka a Bedřicha Smetany. Koncert představuje vrchol oslav existence největší umělecké vysoké školy v České republice. Oslavy v akademickém roce 2020/2021 doprovází bohatý program, bohužel ovlivněný pandemií koronaviru – kromě pětasedmdesáti videopřání od současných studentů, pedagogů, zaměstnanců a významných absolventů AMU se od 24. června do 29. srpna 2021 v parku Kampa koná výstava mapující historii celé AMU.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2

„Vlastně už na škole často člověk narazí na některé překážky, takže jsme se rozhodly založit studio, které by mohlo hudebníkům pomáhat, vytvořit pro ně přátelské prostředí.“

„Mahu našla na stránkách Skautského institutu program První krok, do kterého se může přihlásit každý, kdo má nějaký svůj projekt, který chce rozjet.“

„Když se Múzu podařilo dostat do povědomí, chceme ji dál rozvíjet. Rády bychom během prázdnin udělaly alespoň jeden dva koncerty.“

KlasikaPlus tentokrát přináší rozhovor s autorkami projektu Studio Múza, který během jara poskytl hudebníkům cvičební prostory v samém středu Prahy. Johana Matunová a Mahulena Vondrášková z HAMU promluvily o sobě, o záměrech svého projektu, o zkušenostech, které nasbíraly v průběhu jeho zkušební verze, i o plánech se Studiem do budoucna.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
veb-md-DSC2788

„Covidová krize změny, které jsou už dlouho vidět, v plné nahotě odhalila a urychlila.“

„Hudba je vnímána jako estetická hodnota, ale ona je přece i velkým ekonomickým odvětvím. Určitě se budeme hodně bavit o kreativních průmyslech.“

„Je ale potřeba zdůraznit také imanentní přínos kultury, tedy i jiné hodnoty, ne pouze to, že přináší ekonomický prospěch.“

V úterý začíná internetový diskusní klub nazvaný Budoucnost vážné hudby – nejisté jistoty a jisté nejistoty. Potkají se v něm osobnosti z různých sfér, hudebníci, manažeři, teoretici, kritici. Projekt je rozvržen do šesti podvečerů a bude možné ho sledovat vždy v úterý od 17 hodin ZDE, na platformách YouTube, Facebook a stránkách organizátorů a partnerů projektu, mezi které patří i portál KlasikaPlus.cz. Záměr přibližuje v širším kontextu muzikolog Ilja Šmíd, který přednáší na katedře arts managementu na podnikohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Za iniciativou stojí společně s muzikologem Jiřím Štilcem, vedoucím katedry hudební produkce na Hudební a taneční fakultě Akademie múzických umění.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
AMU-4

„Mediální pozornost by prospěla nejen škole, ale i studentům, kterým by pomohla v budoucím uplatnění po studiích.“

„To, co se dělalo před několika lety, nemusí být pro mladé studenty atraktivní dnes. Proto by vedle zkušených „hráčů“ neměli chybět ani mladí a perspektivní lektoři.“

„Chybí častější konfrontace se zahraničním uměleckým světem.“

Dnešní závěrečný díl rozhovorů s kandidáty do Akademického senátu Hudební a taneční fakulty AMU se zabývá tématem Vnější prezentace školy. Platí premisa, že klasická hudba, tanec či nonverbální divadlo jsou natolik hodnotnými a v dobrém slova smyslu elitními disciplínami, že škola s takovým jménem a tradicí, jako je HAMU, žádnou cílenou mediální propagaci nepotřebuje? Nebo je dnešní doba internetu a sociálních sítí natolik závislá na publicitě, že jakákoli instituce, uměleckou školu nevyjímaje, se svému obrazu v médiích musí cíleně věnovat? Odpovědi na tyto otázky budeme tentokrát hledat se studenty, kteří mají již z generačních důvodů k této problematice blízko – mé pozvání k rozhovoru laskavě přijala studentka Katedry hudební produkce BcA. Eliška Zamouřilová, student doktorského studia na Katedře strunných nástrojů MgA. Jakub Junek a student Katedry zpěvu a operní režie BcA. Jakub Dolejš.

 
Zveřejněno v MladíPlus
2

Prague Music Performance ve spolupráci s Akademií múzických umění v Praze pořádá vzpomínkový koncert na klavíristu a pedagoga Miroslava Langera (1945–2010). Na koncertě vystoupí jeho dva bývalí studenti, Jan Bartoš a Miroslav Sekera. Zazní výběr ze skladeb Clauda Debussyho, Po zarostlém chodníčku Leoše Janáčka a čtyřruční Fantasie f moll Franze Schuberta, a to v Sále Martinů na HAMU v sobotu 19. září od 17 hodin.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
197-Mus-Florea

V pátek se uskuteční na letní scéně Hudební a taneční fakulty AMU v Praze představení barokní opery Praga nascente da Libussa e Primislao (O založení Prahy Libuší a Přemyslem) z roku 1734. Autorem libreta je Antonio Denzi, který využil hudbu Antonia Vivaldiho. Hrát se bude v mobilním divadle Florea Theatrum, které před pěti lety založil soubor Musica Florea. Představení začne v 21:00 hodin.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
IMG0877---foto-Martina-ehoov---lovk-a-Vra

„Koncert jsem prožil se zavřenýma očima…“

„Kompozice symbolizuje můj obdiv k neskutečným výkonům, které lidé dokázali na vrcholu Mont Blanc.“

„Skladba je hotova, až když zní.“

Hudba českého skladatele slovenského původu Juraje Filase programově navazuje na velkou evropskou hudební tradici. Vzniká vědomě a záměrně pro posluchače, je na poslech krásná a plná emocí. Juraj Filas v rozhovoru pro KlasikuPlus zmiňuje některá nedávná provedení svých skladeb, zejména opakovaná americká, vyznává se z přesvědčení, s nímž komponuje, a prozrazuje, že je jedním z autorů, kteří počítají s provedením svého díla na nových svatovítských varhanách. Ty by se měly poprvé oficiálně rozeznít přesně za jedenáct měsíců - 15. června 2020 na svátek sv. Víta, hlavního patrona římskokatolické katedrály na Hradčanech.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 14 květen 2019 22:04

Jeffrey Rathbun a jeho masterclass

3290544194743e5da2438k

„Vyzdvihl téma spojování a zdůrazňování tónů tak, aby se nenarušil přirozený tok melodické linky.“

„V nižší dynamice, aby se hráč nátiskově a dechově zbytečně neunavoval před nástupem nejtěžších pasáží.“

„Zabývali se problematikou udržení plného tónu v krkolomných melodických pasážích.“

V porotě soutěže Pražské jaro zasedal letos Jeffrey Rathbun. V úterý měl mezinárodně uznávaný hobojista na AMU masterclass. Na workhopu mohli vystoupit studenti akademií i konzervatoří, kteří se dopředu přihlásili, zaslali životopisy a ohlásili skladbu, kterou chtějí předvést. Účinkující vybrala Jana Brožková, lektorka hoboje na AMU.

 
Zveřejněno v MladíPlus
neděle, 12 květen 2019 15:52

András Adorján a jeho masterclass

1

„V případě barokní sólové sonáty byla hlavní věcí výstavba frází a práce s prvkem překvapení.“

„U moderní skladby kladl důraz na kontrolu dechu.“

„U Mozarta je důležité umět si zazpívat i rychlé virtuózní pasáže.“

V porotě mezinárodní soutěže Pražské jaro zasedá letos flétnová legenda András Adorján. V sobotu odpoledne měl světově uznávaný flétnista na AMU masterclass. Na workhopu mohli vystoupit studenti akademií i konzervatoří, kteří se dopředu přihlásili, zaslali životopisy a ohlásili skladbu, kterou chtějí předvést. Účinkující vybral Mario Mesány, lektor flétny na AMU.

 
Zveřejněno v MladíPlus
477985890316aec091552k

„Některé výkony jsou jasné od prvních taktů. Ty skvělé i ty nepřijatelné. Ovšem nejvíc je bohužel těch ostatních.“

„Vítěz houslové soutěže může pomýšlet na sólovou kariéru, vítěz hobojové soutěže v uvozovkách ´jen´ na dobrý post komorního či orchestrálního hráče.“ 

„Pokud korejský muzikant vyhraje mezinárodní soutěž, je osvobozen z vojenské služby.“

Violoncellista Michal Kaňka byl na konzervatoři u založení Havlákovo kvarteta, později přejmenovaného na Kvarteto Martinů. Své místo však nakonec našel v Pražákově kvartetu, kde jeho aktivní členství přesáhlo už třicet let. Dva roky vystupuje také jako člen Wihanova kvarteta. Od roku 2011 je pedagogem AMU, potom začal učit rovněž na Pražské konzervatoři. Od loňska je členem Umělecké rady festivalu Pražské jaro. Stálou komisi festivalové interpretační soutěže vede pátým rokem. Jak řekl portálu KlasikaPlus, na soutěž, kterou kdysi vyhrál, nedá dopustit - v mezinárodním kontextu má jedinečné postavení.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 2