pátek, 19 listopad 2021 19:05

František Loder: Beethovenova hudba je přístavem, do kterého se rád vracím

Autor:

„Fantazie je natolik košatá, že mně osobně přijde vhodné uvádět ji jako variace a provést tak, jak byla autorem napsaná.“

„Všechny skladby opěvují základní vnitřní svobodu. Domnívám se, že téma svobody je obzvlášť v současných dnech potřeba zmiňovat…“

„Co se týká samotné kompozice, imponuje mi Beethovenovo typické překračování do neznáma a také odvaha, kterou ve své době jako skladatel projevoval.“

 

IMG5737

 

Loňské oslavy kulatého výročí narození Ludwiga van Beethovena narušila pandemie nemoci Covid-19. Některé hudební akce chystané k této příležitosti byly zrušeny, jiné přesunuty s očekáváním, že se je podaří uspořádat v lepších časech. Do druhé skupiny patří také koncert s názvem Beethovenova Fantasie – autorský projekt studentů Pražské konzervatoře uskutečněný ve spolupráci se studenty německých hudebních škol. Má za cíl představit méně známá díla bonnského rodáka. Nad programem koncertu i nad dalšími tématy se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zamýšlí dirigent a organizátor akce František Loder.

Na úvod bych se vás rád zeptal na to, kým je pro vás osobně Ludwig van Beethoven?

Je několik skladatelů, kteří mě zásadním způsobem ovlivnili. Prvním z nich je určitě Beethoven. Asi v jedenácti letech jsem dostal komplet všech jeho symfonií dirigovaných Herbertem von Karajanem. Seznamovat se s nimi byl pro mě, jako malého kluka, velmi silný zážitek. Často jsem se věnoval poslechu a zkoumání těchto symfonií mnohem víc než jiným činnostem, což bylo na začátku studia gymnázia někdy komplikací. (směje se)

Dramaturgie koncertu Beethovenova Fantasie je postavena čistě na beethovenovském repertoáru. Vrcholem programu je pak Fantazie pro klavír a orchestr, někdy také nazývaná jako „Malá Devátá“. Proč jste vybral právě tuto skladbu jako vrchol programu? V čem je podle vás výjimečná?

Zde se spojuje několik věcí. V první řadě je to spolupráce a přátelství s klavíristou Adamem Dvořáčkem – už dlouhou dobu jsme si přáli společně tuto skladbu provést. V té druhé je to samotná skladba, která mi přijde zajímavá, a to z několika úhlů pohledu. Dá se na ni nahlížet jako na další klavírní koncert, nebo právě jako na „Malou Devátou“, a to vzhledem k vokální složce a tematické spřízněnosti. Dalším důležitým prvkem je neustálé rozrůstání obsazení, které vyvrcholí v posledních třech minutách, kde Beethoven obsadil velký sbor a šest sólistů. To není pro klasicistní fantazii úplně typické.

Neméně zajímavé jsou také okolnosti vzniku Fantazie. Zkuste nám je přiblížit.

V roce 1808 uspořádal Beethoven svou Akademii. Jednalo se o benefiční koncert, na kterém byly, kromě Fantazie, uvedeny také Šestá symfonie a Klavírní koncert č. 4. Zajímavé je, že v té době bylo běžné pořádat velmi rozsáhlé koncerty, které trvaly klidně až čtyři hodiny.

 

IMG5744

 

Jak k ní budete přistupovat jako interpret – dirigent?

Výsledná podoba skladby se do velké míry utvářela právě ve spolupráci s Adamem Dvořáčkem. Skladba je natolik košatá, že mně osobně přijde vhodné uvádět ji jako variace a provést ji tak, jak byla autorem napsaná. Samozřejmě pár drobností se v našem pojetí bude trochu lišit, to ale spíš výjimečně. Beethoven na rozdíl od některých svých současníků do svých partitur pečlivě psal poznámky týkající se dynamiky, agogiky nebo artikulace. Partitura je tedy pro interpretaci skladby dostatečným návodem.

Chorální fantazie bude doplněna předehrami Coriolan a Ruiny Athén a také kompletním dílem Egmont. Jakou roli hrají tyto skladby v dramaturgii koncertu?

Celková dramaturgie má za cíl představit několik tváří Beethovenovy tvorby. U všech zmíněných skladeb je, do jisté míry, znát leitmotivická práce a operní dramatičnost, která byla vlastní spíše autorům později v 19. století. Beethovenova scénická hudba se obecně tolik neuvádí, proto jsme se také rozhodli uvést celou skladbu Egmont, z které zpravidla na koncertech můžete slyšet pouze předehru. Coriolan je velice, možná až nezvykle, dramatická orchestrální předehra. Stejně tak Ruiny Athén jsou monumentální záležitostí. Všechny skladby pak opěvují základní vnitřní svobodu. Domnívám se, že téma svobody je obzvlášť v současných dnech potřeba zmiňovat a apelovat na tento aspekt našeho bytí.

Tím jste mi otevřel dveře pro další otázku… V čem vy osobně vnímáte přesah Beethovenova díla a tvorby do současnosti?

Napadají mě celkem tři věci. V první řadě je to určitě svoboda. Svoboda ducha, kterou Beethoven prezentuje třeba v opeře Fidelio nebo v Symfonii č. 9. Dále také pojetí svobody v kompozičním stylu. Beethoven ve své době zkrátka překračoval tendence a zvyklosti. To můžeme pozorovat napříč jeho celým dílem. V další řadě je to určitá citová a emoční rozervanost – aspekty, které se později projevují u mladších autorů v období romantismu. Nakonec je to spojení hudby s existenciálními otázkami. Jako příklad lze uvést Smyčcový kvartet č. 16, kde ve čtvrté větě zaznívá hudební motiv „Muss es sein?“ („Musí to být?“), kterým je míněna jedna ze základních filozofických otázek. Beethoven na ni odpovídá: „Es muss sein!“ („Musí to být!“)

 

IMG5745

 

Kromě toho, že se na koncertu podílíte umělecky, jste zároveň také organizátor. Jak vypadá příprava koncertu, aby proběhl s co možná největší úctou k samotnému Beethovenovi?

Nejdřív jenom krátce vzpomenu Richarda Wagnera, který když v Bayreuthu slyšel tamní orchestr, jak hraje Mozartovu symfonii, údajně jim doporučil, aby místo něho hráli Beethovena, ten že toho snese mnohem víc. Ne, že bychom se tím chtěli v sobotu řídit. (směje se) Každopádně k organizaci… velkou úlohu sehráli naši sponzoři (Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze a Česko-německý fond budoucnosti), kteří byli velmi vstřícní a chápaví vůči všem změnám spojeným s pandemií. Určitě nemohu říct, že by to bylo jednoduché, s tím jsme ale ostatně počítali už od začátku. Pozitivní ale je, že naše spolupráce s kolegy z Drážďan a Lipska probíhá výborně od prvního okamžiku, a já doufám, že to tak vydrží až do koncertu.

Jak přesně probíhá spolupráce mezi vámi – studenty pražských hudebních škol a vašimi kolegy z Německa?

Přes svého kamaráda, zpěváka Vladimíra Johna, jsem se seznámil s Annou Eisenmann. Ta nám zprostředkovala své kolegy zpěváky, které budou moci posluchači slyšet jako sólisty na sobotním koncertě. S některými z nich se poprvé uvidím až na zkoušce dva dny před koncertem, takže to bude poměrně dramatické. Nemám ale pochybnost, že to společně zvládneme. Všichni jsou zkušení a na svých školách mají nespočet příležitostí soukromě vystupovat. Zároveň věřím, že kombinace českého a německého pohledu na věc by mohla přispět výsledné podobě interpretace.

 

IMG5788

 

Kromě toho, že umělecky působíte jako kytarista a studujete dirigovaní na Pražské konzervatoři, věnujete se rovněž kompozici. Jako roli pro vás, jako pro skladatele, Beethoven hraje?

Beethovenova hudba je pro mě nekonečným zdrojem inspirace, ke kterému se vracím od prvního setkání v jedenácti letech. Pokaždé v ní mohu něco nového objevovat. Rozhodně zdaleka neznám veškeré Beethovenovo dílo, takže mě čeká ještě spousta objevování. Každopádně pro mě tvoří vnitřní hudební přístav, kam se vždy rád vracím. Co se týká samotné kompozice, imponuje mi Beethovenovo typické překračování do neznáma a také odvaha, kterou ve své době jako skladatel projevoval. Dále bezesporu jeho určitá nekonformnost, v tom se s ním vnitřně velmi ztotožňuji.

Na závěr rozhovoru máte možnost pozvat čtenáře portálu KlasikaPlus.cz. Pokud byste chtěl něco sdělit, případně doplnit nějaké zajímavosti koncertu, teď je vaše příležitost.

Koncert bude opravdu pestrý. Začínat bude dramatickou předehrou Coriolanus. Naváže úsměvná předehra k Ruinám Athén – věřím, že zde by se posluchači mohli pousmát – tato skladba rozbíjí představu Beethovena jako „vážné kamenné busty“. V Chorální fantazii je toho spousta k poslechu s velkolepým zakončením. Egmont je pak zajímavý hlavně svým textem, který uslyšíte na koncertě z úst jednoho z německých sólistů – Felixe Kobera. V celém koncertě se tak staví několik podob Beethovenovy tvorby a domnívám se, že bychom tak mohli rozšířit pohled veřejnosti na jeho dílo.

 

IMG5764

 

-------

František Loder se narodil 12. 4. 2000 v Liberci. První vzdělání získal na ZŠ Brána jazyků v Praze, poté studoval pražskou střední školu Gymnázium a hudební škola hlavního města Prahy. Poslední tři roky je studentem Pražské konzervatoře, obor dirigování. Jeho prvním nástrojem byla klasická kytara, kterou studoval u Zdeňka Dvořáka, Lukáše Sommera a Taťány Klánské. V průběhu let se zúčastnil několika mistrovských kurzů v rámci festivalu Open Guitar Festival u profesorů, jako jsou například Stefano Viola, Pavel Steidl, Carlo Domeniconi a Ozren Mutak. V roce 2016 získal cenu za interpretaci skladby Johanna Kaspara Mertze na mezinárodní kytarové soutěži PRAGuitarra Clásica. Od roku 2013 absolvoval kurzy dirigování u Jana Steyera. Od té doby byli jeho profesory Hynek Farkač, Jaroslav Brych, Jiří Petrdlík a Miriam Němcová. Své první skladby napsal v roce 2014/15. Nejprve je konzultoval se svým učitelem hudby Romanem Haasem a se skladatelem Petrem Hanzlíkem. Jeho dalšími mentory pro komponování jsou skladatelka Zdena Košnarová a klavírní virtuos a skladatel Martin Vojtíšek.

 

******

 

Koncert k příležitosti 250. + 1. výročí narození Ludwiga van Beethovena se uskuteční 20. 11. 2021 od 19:00 v Betlémské kapli. Studenti pražských hudebních škol ve spolupráci s německými kolegy zahrají ne příliš obvyklý či „každodenní“ program. Zaznějí orchestrální předehry Coriolanus a Ruiny Athén i kompletní dílo Egmont. To je scénickou hudbou ke Goethovu stejnojmennému dramatu. Fantasie pro klavír, sóla, sbor a orchestr, která byla poprvé uvedena roku 1808 ve Vídni na skladatelově autorském koncertě, „Akademii“, bude pomyslným středobodem programu. „Malá Devátá“, jak je dílo díky tematické spřízněnosti s pozdější proslulou čtvrtou větou Beethovenovy 9. symfonie nazýváno, bývá uváděna zřídka, jedná se však o skladbu se silným hudebním nábojem, temperamentem, ale i intimností.

Cílem projektu je vytvoření rozsáhlejšího studentského souboru na profesionální hudební úrovni a prezentace posluchačsky i hudebně mimořádného repertoáru. Uplynulý rok byl význačný slavnostním jubileem německého hudebního velikána, Ludwiga van Beethovena. Ač s podivem, najdeme i u těch nejvýznamnějších autorů díla, která jsou ve velké míře, či zcela, opomíjená. Náš program se tedy skládá z umělecky vysoce hodnotných kompozic, která se tak často neuvádějí, ale jsou zároveň vhodné k prezentaci díla bonnského skladatele. Jedním z přínosů projektu má být začátek spolupráce mezi studenty pražských hudebních škol a konzervatoří s drážďanskou Hochschule für Musik. O takovéto spolupráci se už delší dobu hovoří; jak se zdá, je na mnoha frontách vítána.

Uskutečnění takového projektu má svůj význam jak pro české hráče, tak pro německé sólisty. Není zcela běžné, aby na studentské, ať už jakkoli vysoké úrovni docházelo k mezinárodní spolupráci. Koncertní činnost německých umělců v České republice a vice versa není neobvyklá. V tomto případě však půjde o společnou interpretaci a studium děl německého skladatele, při kterém je velkým přínosem právě německá tradice a zkušenost s Beethovenovými díly. Zpěváci z Drážďan budou mít poměrně jedinečnou příležitost při svých studiích vyjet na velký koncert do Prahy.

 

---------

Program:

Ludwig van Beethoven: Coriolan – předehra, op. 62

Ludwig van Beethoven: Ruiny Atén – předehra, op. 113

Ludwig van Beethoven: Fantasie pro klavír, sbor a orchestr, op. 80

Ludwig van Beethoven: Předehra a scénická hudba Egmont, op. 84

 

Foto: archiv projektu - ilustrační ze zkoušky

Kryštof Tulis

Absolvent gymnázia s hudebním zaměřením v Praze. Student hudební vědy na FF UK a Arts Managementu na VŠE v Praze. Dříve hrál na housle a kytaru, dnes se hudbě aktivně věnuje jako zpěvák ve sboru Pueri Gaudentes a vokální skupině 10MEN. Sólovému zpěvu se učí u Pavly Kšicové. Zajímá se organizováni nejen hudebních akcí, operu a propojování hudebních témat s nehudebními.

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.