Veronika Paroulková

  • jVyrostla v hudebně výtvarné rodině. Vystudovala Právnickou fakultu UK, zpěv na Konzervatoři J. Ježka a soukromě hru na klavír a klarinet. Od 17 let se věnuje moderování a působí za mikrofonem nebo před televizní kamerou bez přestávky dodnes. Pracovala jako moderátorka na Classic FM (dnes Classic Praha), moderátorka zpravodajství v Radiu City, v ČRo Region a Radiožurnálu, poté vedoucí zpravodajství a publicistiky ČRo Region. Připravovala a moderovala pořad Telefonotéka a přenosy koncertů klasické hudby pro ČRo Vltava, publicistický pořad Proti srsti TV Prima, v České televizi pořady Před půlnocí, Před polednem, Studio 6, Politické spektrum, vědecký pořad Milenium a Zprávy ČT 24. V současné době moderuje Magazín Leonardo pro Český rozhlas Plus. Kromě toho psala články o klasické hudbě pro Divadelní noviny a spolupracuje jako moderátorka i s několika festivaly klasické hudby, s ČT ART, s pořadateli koncertů nebo s vědeckými institucemi. Její zálibou je golf a fotografování, ráda cestuje, chodí v přírodě, tančí nebo lyžuje. Jako koníčka má i vaření, kvalitní vína a gastronomii. A kde to jde, potkáte ji s fenkou Westíka pojmenovanou Mimi podle Pucciniho Bohémy, se kterou tvoří nerozlučnou dvojici. Založení portálu KlasikaPlus.cz považuje za zpečetění svého hlubokého vztahu s vážnou hudbou…

    Zveřejněno v LidéPlus

Petr Veber

  • IMG1030Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

    Zveřejněno v LidéPlus

Autoři



A-Piltov

Novinářka a kulturní publicistka.

Vystudovala češtinu, estetiku a žurnalistiku na FF Univerzity Karlovy. Působí jako kulturní publicistka (s přestávkou let 1969 – 89); věnuje se zejména filmu, televizi, hudbě a popularizaci historie a současnosti své rodné země Podkarpatské Rusi. Po roce 1989 pracovala v několika médiích jako kulturní redaktorka, mj. šéfredaktorka Týdeníku Rozhlas. Nadále spolupracuje s výše jmenovaným časopisem i dalšími médii jako autorka recenzí, rozhovorů a dalších textů v oblasti filmu a hudby. Rediguje krajanský časopis Podkarpatská Rus a autorsky, editorsky a organizačně se podílí na aktivitách Společnosti přátel Podkarpatské Rusi (knihy, výstavy, přednášky, besedy atd.).



Alena-SojkovZástupkyně šéfredaktora Týdeníku Rozhlas, publicistka

Hudební publicistikou se zabývá dvacet let. Po studiu psychologie a bohemistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pracovala v Ústavu pro jazyk český v oddělení historické lexikografie. Tvrdí, že základní profesionální dovednosti si osvojila právě při práci na Staročeském slovníku. Poté několik let působila v časopise Naše rodina, kde se přiučila základům novinařiny. Pedagogickou epizodu prožila na Univerzitě Jana Amose Komenského, kde učila stylistiku, sociální psychologii a psychologii komunikace. Od roku 2010 je redaktorkou Týdeníku Rozhlas, časopisu s širokým kulturním záběrem. Publikuje v Týdeníku Rozhlas, Harmonii, Hudebních rozhledech, Medicíně a umění a na KlasicePlus.  Specializuje se na rozhovory s muzikanty, v poslední době zejména s mladou generací. Myslí si totiž, že je třeba mladé, šikovné a zapálené hudebníky soustavně uvádět do povědomí publika. Klasická hudba je její vášní a potřebuje ji k životu. Zrovna tak ale i rockovou a jazzovou muziku.



Ale-BlumaNovinář, muzikolog, historik. 

Rodák z Brna, studoval historii, češtinu, hudební vědu a další obory. Více než tři desetiletí strávil v zahraničí, kde převážně působil v oblasti řízení mimo humanitní sféru. Po roce 1990 byl i zpět ve vlasti nejprve manažerem a pak později mimo jiné redaktorem časopisu Ekonom a Literárních novin, kde psal o vědě a kultuře. 



Aneka-ejnohovFlétnistka a pedagožka

Vystudovala obor Hra na flétnu u prof. Václava Kunta na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy a poté na JAMU v Brně, kde v říjnu 2018 nastoupila své doktorské studium v oboru Interpretace a teorie interpretace. Získala 1. cenu v národním kole soutěže Concertino Praga (2011) a 2. cenu na Soutěži konzervatoří v Teplicích (2012). Pravidelně vypomáhá v brněnských orchestrech Czech Virtuosi, Virtuosi Brunenses a Filharmonie Brno, příležitostně spolupracuje též s Moravskou filharmonií Olomouc, Českým národním symfonickým orchestrem a dalšími tělesy. Je také aktivní hráčkou několika komorních uskupení. Hru na flétnu vyučuje na několika ZUŠ v Brně a okolí. Vedle moderní flétny se též aktivně věnuje hře na historické příčné flétny, které začala studovat v roce 2015 u traversistky Marty Kratochvílové-Čižmářové a později u Michaely Šikulové-Ambrosi. Účinkuje pravidelně na koncertech tzv. staré hudby pořádaných Hudebními lahůdkami, z.s. nebo JAMU Brno a je členkou konsortu renesančních příčných fléten Tourdion. Její vedlejší zálibou je hra na varhany, kterou absolvovala na ZUŠ varhanické Brno, přísp.org. u Tomáše Syrka (v rámci SPD) a na varhany pravidelně hraje ve své rodné farnosti Lísek u Bystřice nad Pernštejnem a okolí.

Vedle hudby je její největší radostí příroda, cestování a poznávání nových míst a lidí, čokoláda a práce s dětmi, které nejen učí hudbě, ale také vede letní dětské tábory.



veb-Vtek-DSC5697Hudební publicista, dramaturg, pedagog a rozhlasový redaktor.

Rodák z Litomyšle stejně jako Bedřich Smetana, celoživotní příznivec jeho hudby, ale i hudby dalších českých klasiků, sběratel a mimořádný znalec nahrávek klasické hudby, autor nesčetných textů o hudbě, její zasvěcený popularizátor. Vyučoval na pardubické konzervatoři. Jako absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě byl dramaturgem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a Komorní filharmonie Pardubice, kterou několik let vedl také jako ředitel a na jejíž dramaturgii doposud spolupracuje. Dlouhá léta působil v rozhlase, kde byl vedoucím hudební redakce stanice Vltava a dodnes je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur.



Daniel-ChudovskČesko-slovenský hudební skladatel a klavírista profilující se na poli soudobé artificiální hudby. Je autorem mnoha komorních, orchestrálních i koncertantních skladeb. Jako klavírista se významně podílí na premiérách soudobé hudby v České republice i v zahraničí. Jeho kompozice uvedli přední české orchestry jako Komorní filharmonie Pardubice, Moravská filharmonie Olomouc, Jihočeská filharmonie, Orchestr Quattro či Plzeňská filharmonie. Chudovského tvorba se stala také součástí festivalů jako je Melos Étos, International Prague Shakuhachi festival, Orfeus, Örebro Contemporary Music Festival, Ze Stínů či Noc kostelů v České republice i na Slovensku. Jako klavírista i skladatel obdržel za svou práci řadu ocenění. Poslední autorské počiny směřují k systematickému popírání temperovaného ladění a k využití mikrointervalových struktur. Narodil se v roce 1992 a vystudoval skladbu a teorii skladby na pražské HAMU ve třídě prof. Ivana Kurze.



Jan-HocekNestudoval hudbu. Nestudoval žurnalistiku. V časech, kdy pracoval jako strojník sklářských automatů, horník v uranových dolech, strážný, vrátný, skladník, pojišťovací poradce, knihkupec a prodejce hudebních nosičů, intenzivně poslouchal hudbu. Po převratu o ní mohl konečně i psát. Není tak úplně nevzdělán, v osmdesátých letech mu byl soukromým učitelem novinář a rozhlasák Čestmír Suchý, který v časech normalizace dělal myče oken. Vždy toužil dělat publicistiku. Vzdělával se sám v různých oborech, a to díky samizdatovým publikacím. V devadesátých letech psal pro regionální tisk a kulturní měsíčník Kult. Vedle politického zpravodajství a reportáží se začal věnovat také divadelní a hudební kritice. Hudbě zůstal věrný dodnes. Vedle vášně pro hudbu, hraničící až s melománií, a již zmíněného divadla, miluje filmové a výtvarné umění, přírodu, tajemno, poslech Vltavy a literaturu. V osmdesátých letech byl kmenovým autorem Zeleného peří, pravidelných pořadů Mirka Kováříka s poezií neoficiálních básníků v malostranském Rubínu. Jeho poezie vyšla ve dvou antologiích – Zelené peří (1987) a Od břehů k horám (2000). V roce 2008 mu vyšel román A šaty skáčou po žábě. Jeho hudební recenze, reporty a další texty lze najít v Harmonii a na portálech Jazzport a HISVoice. A teď už také v KlasikaPlus.



Jan-Hora-042343

Varhaník a hudební pedagog.

Vystudoval Pražskou konzervatoř, hudební fakultu AMU ve třídě Jiřího Reinbergera a vzdělání si rozšířil ještě na Franz-Liszt-Hochschule ve Výmaru. Je laureátem bachovských soutěží v Gentu (1958) a v Lipsku (1964). Koncertoval ve všech zemích Evropy, v USA a Japonsku, spolupracoval s mnoha špičkovými orchestry, podílel se mimo jiné na řadě nahrávek Janáčkovy Glagolské mše. Vyučoval v letech 1965 – 2016 na Pražské konzervatoři, v letech 1977-2014 zároveň na AMU, od 1995 jako profesor varhanní hry. V současné době působí na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity v Hradci Králové. Často je zván do porot mezinárodních varhanních soutěží. Jeho repertoár zasahuje do všech stylových epoch se zvláštním zaměřením na českou varhanní tvorbu. Pro firmu Vixem nahrál varhanní skladby A. Dvořáka, J. B. Foerstera, L. Janáčka, B. Martinů, M. Kabeláče a A. Háby a staré české mistry J. Zacha, K. B. Kopřivu a J. K. Kuchaře.


Jan-PraAbsolvent politologie a student teologie, cestovatel, oficiálně působící v prostředí mezinárodního businessu.
 
Podle vlastních slov občasný hudební publicista, mladý mahlerián, fascinován Brucknerovým hudebním světem, stálý posluchač otevřený všemu novému hudebnímu, neustále se učící a objevující. Poznávat začal hudbu od pozdního romantismu a přes hudbu moderní pomalu k hudbě raně barokní. Jeho zájem se přenáší v celé šíři hudebního vývoje. Jednou by rád interpretoval na klavír Cageovu slavnou kompozici 4'33'' 


Jana-BurdovVarhanice, zpěvačka, hráčka na repliky středověkých hudebních nástrojů, absolventka PdF UP v oboru český jazyk, literatura a hudební kultura a studentka muzikologie na FF UP.

Absolventka pedagogického lycea s hudební specializací na SPgŠ ve Znojmě, kde začala svou hudební dráhu v tamním pěveckém sboru. Po maturitě byla přijata na Konzervatoř Evangelické akademie v Olomouci, kde studuje hru na varhany a klasický zpěv. Paralelně se studiem na konzervatoři vystudovala pedagogickou fakultu UP v Olomouci v oboru český jazyk, literatura a hudební kultura se zaměřením na vzdělávání. V současnosti studuje muzikologii na filozofické fakultě, kde se badatelsky věnuje organologii. Je členkou historizujících souborů Lucrezia Borgia a Rabussa, kde hraje na repliky středověkých hudebních nástrojů, zpívá a příležitostně koncertuje i v oblasti vážné hudby. Pedagogicky působí na ZUŠ, kde vyučuje hru na klavír a varhany. Při studiu na konzervatoři se aktivně účastní varhanních i pěveckých interpretačních kurzů a zajímá se o interpretaci barokní hudby. Ve volném čase se také věnuje regionální historii Vysočiny a usiluje o obnovu zámku v Polici, kde již několik let pracuje jako průvodkyně.



Jana-Jarkovsk

Flétnistka a pedagožka.

Studovala na konzervatořích a akademiích v Praze (Jan Riedlbauch, Jiří Válek, Štěpán Koutník), Stockholmu (Tobias Carron) a Miláně (Simona Valsecchi), kde působila rovněž jako odborná asistentka. V současnosti vyučuje flétnu na Konzervatoři Teplice. Na domácích i zahraničních pódiích vystupuje především s klavíristou Bohumírem Stehlíkem, s nímž tvoří mezinárodně úspěšné Duo du Rêve. Spolupracuje rovněž s řadou současných skladatelů, na jejichž premiérách se interpretačně podílí. Pravidelně natáčí pro Český rozhlas. V roce 2018 vyšlo v nakladatelství Radioservis její první CD Pidluke-padluke s hudbou Jiřího Temla, které natočila v rámci svého doktorského studia na HAMU.



logo-barevne-negativ-RGB-jpgVystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě UK v Praze ( prof. M. Očadlík). Od roku 1961 pracovala jako hudební redaktorka Československého rozhlasu v Plzni, kde připravovala pořady vážné hudby, hudební publicistiku,přímé přenosy koncertů atd.) pro stanici Vltava i pro místní krajové vysílání. V letech 1990 - 1994 byla vedoucí hudební redakce. Po odchodu do důchodu spolupracovala s Plzeňskou filharmonií na přípravě tištěných programů abonentních koncertních cyklů. Několik desetiletí byla členkou výboru Západočeského hudebního centra a recenzentkou periodika Plzeňský deník.



Absolvent hudební vědy na Univerzitě Palackého v Olomouci, pedagog Janáčkovy konzervatoře Ostrava, vyučuje dějiny hudby, kulturní dějiny a historicko-estetický seminář



Jindika-BrtovProf. PhDr. Jindřiška Bártová (*1942) vystudovala hudební vědu a češtinu na brněnské univerzitě a po několikaletém působení v hudebně-historickém oddělení Moravského muzea a v brněnské odbočce Svazu československých skladatelů přešla na pedagogickou dráhu, nejprve na brněnské konzervatoři a od roku 1989 na JAMU, kde vyučuje hudebně-historické a teoretické předměty a vede Katedru hudebních a humanitních věd. Kritické činnosti v denním a odborném tisku se věnovala až do 90. let pravidelně, poté občasně. Publikovala asi sto studií v odborných časopisech a sbornících. Knižně vydala publikace Jan Kapr (1994), Miloslav Ištvan (1997), Camerata Brno (2003, německy 2004), Přemítání nejen o hudbě (2010), František Jílek. Osobnost dirigenta (2014) a editovala kolektivní monografii Jan Kapr. Proměny a konstanty tvorby skladatele  (2015). Ve spolupráci s Monikou Holou vydala Režijní přístupy k operám Leoše Janáčka v Brně (2004) a ve spolupráci s Květoslavou Horáčkovou Divadlo vytvořené hudbou. Janáčkovské inscenace režiséra Václava Věžníka (2016). Redigovala kolektivní monografii Osobnosti Hudební fakulty JAMU (2017), vzniknuvší k jubileu 70 let JAMU, do níž přispěla studií věnovanou sbormistru Josefu Veselkovi. V roce 2018 vyšla její monografie Muzikolog Jiří Vysloužil.



Fuchs-IMGSbormistr, vysokoškolský pedagog a hudební publicista. Je autorem článků a recenzí pro regionální tisk, Cantus, hudební časopisy a hudební portály, zejména recenzí týkajících se sborových festivalů, koncertů, operních představení a CD.

Doc. Mgr. Jiří Fuchs je absolventem Hudební fakulty AMU v Praze v oborech zpěv a dirigování sboru. V letech 1971 - 73 hostoval jako student vícekrát na scéně Národního divadla (Figarova svatba a Prodaná nevěsta). Od roku 1972 do roku 1982 byl sólistou opery v Plzni. Současně začal od roku 1977 pracovat na Pedagogické fakultě v Plzni, kde vedl Akademický ženský sbor a úzce spolupracoval s plzeňským dirigentem Antonínem Devátým a na jeho doporučení se sbormistrem Josefem Veselkou. Od roku 1982 působil na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Založil a vedl tam úspěšně Jihočeský vysokoškolský sbor, se kterým dosáhl mnoha mezinárodních úspěchů - předních umístění v řadě prestižních soutěží Evropy. Provedl řadu novinek ze soudobé sborové hudby. V rozhlase natočil se sborem na 60 studiových snímků. V roce 1993 se habilitoval v oboru dirigování sboru. Je členem národních i mezinárodních porot soutěží v oblasti sborového zpěvu. V oboru sborového řízení byl na krátkodobých zahraničních stážích, přednášel na několika mezinárodních sympóziích o problematice sborové hlasové výchovy. Věnoval se též práci kulturně organizační, byl předsedou Jihočeské oblasti Unie českých pěveckých sborů, organizoval sborové festivaly a koncerty sborů. Za svou rozsáhlou hudební činnost byl oceněn Cenou Františka Chodury (1993) a Cenou Bedřicha Smetany (2013).



SlabihoudekSkladatel.

Studia na Pražské konzervatoři s doc. Eduardem Doušou zakončil v roce 2015 Koncertem pro pozoun, smyčce a bicí. Od roku 2014 je studentem Pražské HAMU ve třídě prof. Hanuše Bartoně. Absolvoval roční studium v Kodani v rámci programu Erasmus na Royal Danish Academy of Music. Na kontě má několik skladeb orchestrálních, komorních, sólových, vokálních. Pod jeho jménem najdete na YouTube kanál zaměřený na méně známou hudbu českých skladatelů, zvlášť těch soudobých. Během studií na konzervatoři založil s velkolepými vyhlídkami studentský časopis, který vydržel jeden školní rok. I přes tento "úspěch" se psaní o hudbě i o jiných věcech věnuje pravidelně, byť spíše do šuplíku. Mezi jeho další záliby patří filmy – zvlášť ty dánské, od Refna, Triera, Vinterberga – seriály, četba, a psaní o sobě samém ve třetí osobě.

https://soundcloud.com/ji-slabihoudek
https://www.youtube.com/user/MendelssohnCZ



Josef-ZednkRodák z Prahy, který vyrůstal v Mladé Boleslavi. Zájem o hudbu ho však přilákal zpět do rodného města. Studoval zpěv na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění (u Prof. Magdalény Hajóssyové). Hrál taky na housle a na kontrabas. V mládí o Vánocích při hledání stanic v rádiu namátkou zaslechl krásnou hudbu, která ho doslova fascinovala. Byl to přímý přenos Pucciniho Bohémy z Metropolitní opery s Richardem Leechem a Angelou Gheorghiu. Od té doby je klasická zpívaná hudba jeho největším zájmem. Sólově zpíval v několika českých divadlech, ale jeho vkus se příblížil zejména k velkým vokálně-symfonickým dílům. Má za sebou tenorové party např. v Mahlerově Písni o zemi, Dvořákově Stabat mater, ale s největším úspěchem se setkal v Brazílii, kde se v Riu představil v Janáčkově Věci Makropulos jako Albert Gregor (dir. Isaac Karabtchevsky) a následně v Sao Paulu v tenorovém partu z Glagolské mše (dir. Osmo Vänskä). Pracoval jako produkční na stanici Vltava (na té mimochodem od té vánoční Bohémy vyrůstal) a nyní je s Českým rozhlasem spjat jako produktový specialista u Symfonického orchestru, kde se stará o náklady za notové materiály (koncerty, vysílání a natáčení) a vícezdrojové financování (dotace, granty). Má rád své nejbližší, pejska Endyho a přátele. A jeho koníčkem je dobré víno a s ním spojené cestování.



Karel-MartnekTitulární varhaník a regenschori chrámu sv. Mořice v Olomouci, pedagog Konzervatoře Evangelické akademie Olomouc a dramaturg Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci.

Uvádí tematické večery, inspirované biblickými texty a kombinující varhanní improvizace s mluveným slovem. Od roku 2012 stojí za monumentálním projektem Varhanní Bible - zveřejňuje na internetu improvizace na všechny kapitoly Bible. V letech 1994 - 2008 působil jako varhaník v olomoucké katedrále sv. Václava. Studoval nejprve matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, později na Filozofické fakultě obor muzikologie. Je absolventem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. V letech 2004 až 2009 tam studoval hru na varhany pod vedením Kamily Klugarové a varhanní improvizaci u Karla Pokory. Navázal soukromým studiem varhanní improvizace pod vedením Philippe Lefebvra, titulárního varhaníka katedrály Notre-Dame v Paříži. Koncertuje doma i v zahraničí a komponuje



FRG7156Publicistka, flétnistka, pedagožka.

Absolventka hudebního Gymnázia Jana Nerudy a JAMU v Brně. Sspolupracovala například s PKF-Prague Philharmonia, Talichovým komorním orchestrem, orchestrem Berg či Baborák Ensemblem. Vyučuje soukromě hru na flétnu a o hudbě také píše. Zároveň je členkou souboru Cabaret Calembour (autorské trio Šotek-Orozovič-Suchý), působícího v Divadle pod Palmovkou, jako flétnistka a zpěvačka kapely Ziriab se také věnuje arabské hudbě. Získala 1.cenu v mezinárodní soutěži v německém Uelzenu v kategorii flétnové trio (2012), 2.cenu v soutěži konzervatoří v Ostravě (2006) a čestného uznání v národní rozhlasové soutěži Concertino Praga (2008).

Má ráda vše krásné a chutné, současně pracuje i pro českou pražírnu výběrové kávy Doubleshot, píše poezii, zabývá se astrologií a pozorováním souvislostí mezi nebem a zemí.



Kristna-rmkovPo maturitě na Gymnáziu v rodném Broumově se přestěhovala za hudbou do Prahy. Vystudovala klavír na Pražské konzervatoři, hudební vědu na FFUK, klavír a hudební výchovu na Pedagogické fakultě UK. Rok studovala hru na klavír, bádala v oblasti portugalské hudby a nechávala se inspirovat oceánem v Lisabonu. V současnosti kromě hraní také skládá a klavír vyučuje. Externě působí jako hudební dramaturg pořadu Mozaika v Českém rozhlase a ráda se účastní hudebně společenského života. Kromě hudby je její velkou vášní jóga, kterou předává na svých hodinách dál, a za jejímž studiem se vydala i do indické Dharamsaly.



Leo-ernViolista, absolvent Konzervatoře Brno a Janáčkovy akademie múzických umění

Bývalý člen Filharmonie Brno, momentálně doktorand na brněnské Jamu. Finalista soutěže Johannes Brahms Comp. Pörtschach - viola sólo - 2015. Člen různých komorních uskupení a pedagog.



foto-maloveskKlavíristka, publicistka, hudební teoretička.

K hudbě, umění i k psaní nejrůznějších textů inklinovala již odmala. Vystudovala gymnázium a posléze klavír na Konzervatoři Jána Levoslava Bellu v Banské Bystrici. V současnosti studuje hudební teorii na pražské AMU a vzdělání v nejbližší době rozšíří v rámci studijního pobytu na Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni. Zaměřuje se na tvorbu slovenských skladatelů a také na racionální kompoziční postupy. Jako hudební recenzentka spolupracuje a spolupracovala s hudebními portály a periodiky jak v Česku, tak i na Slovensku. Z koncertů odjakživa odcházela plná dojmů a postřehů, které ne vždy měla s kým sdílet, psaní recenzí je tedy pro ni přímo terapií. Miluje klasickou hudbu, ze všeho nejvíc ji však fascinuje hudba soudobá. Příležitostně se věnuje divadlu, literatuře a folkloru, zkušenosti má i v oblasti dramaturgie. Kromě hudby má vášnivě ráda dobré víno a Formuli 1 - a za všemi třemi vášněmi je ochotná jezdit stovky kilometrů. 



440798444922320946139503194153073362599936nNa HAMU v Praze absolvoval zpěv (prof. Miloslav Podskalský) a hudební management. V letech 2004 – 2018 byl členem souboru Schola Gregoriana Pragensis (um. ved. David Eben). V roce 2016 společně s Martinem Prokešem založil pěvecké duo KCHUN. Už několik let je moderátorem a redaktorem rádia Classic Praha.



Marketa-MilerovVystudovala bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v současné době na téže fakultě dokončuje studium hudební vědy. Spolupracuje s Českým rozhlasem na pořadech o staré hudbě a má zkušenosti i v oblasti televizní tvorby a dramaturgie. Od malička se věnuje sborovému zpěvu a hře na klavír a další nástroje. Radost z hudby se snaží přenést i na nejmladší generaci jako vedoucí ve skautském oddíle.



Petr-NovkPedagog klavírní hry, sólista, komorní hráč a korepetitor.

Studoval na Konzervatoři Plzeň, na Hudební fakultě AMU v Praze a na Hochschule für Musik und Theater Felix Mendelssohn-Bartholdy v Lipsku. Jako sólista spolupracoval s tuzemskými orchestry a se Symfonickým orchestrem v běloruském Brestu, recitály měl nejen doma v Plzni, v Praze a na festivalu Janáčkův máj, ale i v Německu. Těžištěm jeho činnosti je však spolupráce s mladými studenty – instrumentalisty, a to jak na půdě Konzervatoře Plzeň, tak při korepetici například na Letních hudebních kurzech v Domažlicích, Letních hudebních kurzech Plzeňského kraje, Třeboňském letním setkávání a jinde. Per Novák spolupracuje nebo spolupracoval s renomovanými sólisty, nahrává pro Český rozhlas, jeho spolupráci s houslistkou Viktorií Kaunzner zachytil Bavorský rozhlas. Účinkoval ve významných sálech, zvláště v Británii - ve Wigmore Hall v Londýně, Bridgewater Hall v Manchesteru nebo v St. David´s Hall v Cardiffu. Po studiích působí už osmnáctým rokem v Plzni. Zapojuje se i do hudebně – publikační činnosti, mimo jiné pro Plzeňský deník.

www.novakpetr.com



petrv17Vystudoval Konzervatoř Pardubice v oborech hra na varhany a dirigování a JAMU v Brně v oborech hra na varhany a dirigování orchestru, v rámci něhož se věnoval i dirigování sboru, a to u předních českých sbormistrů. Věnuje se sólové koncertní činnosti (Teplické varhanní léto, Mezinárodní varhanní festival Zdeňka Pololáníka v České Třebové, Bachův varhanní podzim, Litoměřické varhanní léto), doprovodu sólistů i pěveckých sborů a dirigentské i sbormistrovské činnosti (smíšený pěvecký sbor Josef Bohuslav Foerster Přelouč). Obdržel cenu Sbormistr-junior v roce 2013 od Unie českých pěveckých sborů za přínosnou sbormistrovskou činnost. Velmi ho baví také hudební pedagogika, jíž se věnuje na ZUŠ Habrmanova v Hradci Králové. V minulosti účinkoval ve hře Petera Schaffera Amadeus ve Východočeském divadle Pardubice, kde hrál menší roli.



RR2Grafik a publicista.

Profesionální výtvarník, diskofil, operní nadšenec a znalec, který nepohrdne ani muzikálem a operetou ani symfonickou hudbou a který za svými hudebními láskami a zájmy rád cestuje. Je autorem textů o hudbě a hudebnících. A je patriotem v Praze - Vinoři, kde žije po celý svůj život, kde má své grafické studio a kde je místostarostou. Pořádá tam také koncerty, jejichž protagonity jsou známí operní pěvci. 



Novinář a publicista

V současnosti je vedoucím redaktorem regionálního listu Týdeník Pernštejn, od roku 1989 byl v Pardubicích postupně redaktorem a šéfredaktorem několikerých regionálních novin. Je absolventem Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy. Nepochází z hudební rodiny, ale vášeň pro svět hudby se u něj začala projevovat od střední školy a od té doby je pravidelným návštěvníkem koncertů v Pardubicích, Hradci Králové a v Praze a objíždí premiéry či představení všech tuzemských operních souborů. Za operou cestuje i do zahraničí. Reflexe koncertů publikuje v tisku od roku 1994. Vedle jiných aktivit je také předsedou Filmového klubu Pardubice.



Filpek-DSC3426Brněnský violoncellista, hudební skladatel, dramaturg a publicista.

Absolvent Pražské konzervatoře, Brněnské konzervatoře a Janáčkovy akademie múzických umění. Jako interpret se zaměřuje na komorní a sólové projekty, v kompozici navazuje na východiska autorů brněnské kompoziční školy. Své teoretické i praktické poznatky využívá jak v dramaturgii koncertů, tak v hudebně-popularizační publicistice.



IMG20180606181342-001Historik a publicista

Tomáš Cidlina vystudoval historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity, kde se věnoval též studiu francouzštiny. V posledních deseti letech působí na Českolipsku a je zaměstnán jako historik ve Vlastivědném muzeu a galerii v České Lípě. V roce 2018 zde byl pověřen kurátorstvím výstavy  věnované stému výročí vzniku československého státu. Publikoval několik knih, které se věnovaly hudební a literární paměti regionu. Je také amatérským violoncellistou a zprostředkovává na různých webech recenze z koncertů pořádaných v severních Čechách.



02378763Hudbu miluje od dětství, do cvičení etud a stupnic ji rodiče nemuseli nutit a v hudebce ve své rodné Plzni se těšila na melodické a rytmické diktáty v hodinách teorie. Vystudovala hudební vědu a bohemistiku na Filozofické fakultě Karlovy univerzity a po krátkém působení v Muzeu Bedřicha Smetany a v Kabinetu hudební historie České akademie věd si našla svou „parketu“ v hudební novinařině. Psala a píše pro deníky, časopisy, magazíny i všelijaké občasníky tištěné i digitální, spolupracuje se stanicemi Českého rozhlasu Vltava a D-dur. O hudbě přednáší, přemýšlí, sama ji jako členka pěveckého sboru Naši pěvci provozuje a kromě toho ráda putuje a chodí po horách a podél potoků.