Veronika Paroulková

  • jVyrostla v hudebně výtvarné rodině. Vystudovala Právnickou fakultu UK, zpěv na Konzervatoři J. Ježka a soukromě hru na klavír a klarinet. Od 17 let se věnuje moderování a působí za mikrofonem nebo před televizní kamerou bez přestávky dodnes. Pracovala jako moderátorka na Classic FM (dnes Classic Praha), moderátorka zpravodajství v Radiu City, v ČRo Region a Radiožurnálu, poté vedoucí zpravodajství a publicistiky ČRo Region. Připravovala a moderovala pořad Telefonotéka a přenosy koncertů klasické hudby pro ČRo Vltava, publicistický pořad Proti srsti TV Prima, v České televizi pořady Před půlnocí, Před polednem, Studio 6, Politické spektrum, vědecký pořad Milenium a Zprávy ČT 24. V současné době moderuje Magazín Leonardo pro Český rozhlas Plus. Kromě toho psala články o klasické hudbě pro Divadelní noviny a spolupracuje jako moderátorka i s několika festivaly klasické hudby, s ČT ART, s pořadateli koncertů nebo s vědeckými institucemi. Její zálibou je golf a fotografování, ráda cestuje, chodí v přírodě, tančí nebo lyžuje. Jako koníčka má i vaření, kvalitní vína a gastronomii. A kde to jde, potkáte ji s fenkou Westíka pojmenovanou Mimi podle Pucciniho Bohémy, se kterou tvoří nerozlučnou dvojici. Založení portálu KlasikaPlus.cz považuje za zpečetění svého hlubokého vztahu s vážnou hudbou…

    Zveřejněno v LidéPlus

Petr Veber

  • IMG4474Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

    Zveřejněno v LidéPlus


A-Piltov

Novinářka a kulturní publicistka.

Vystudovala češtinu, estetiku a žurnalistiku na FF Univerzity Karlovy. Působí jako kulturní publicistka (s přestávkou let 1969 – 89); věnuje se zejména filmu, televizi, hudbě a popularizaci historie a současnosti své rodné země Podkarpatské Rusi. Po roce 1989 pracovala v několika médiích jako kulturní redaktorka, mj. šéfredaktorka Týdeníku Rozhlas. Nadále spolupracuje s výše jmenovaným časopisem i dalšími médii jako autorka recenzí, rozhovorů a dalších textů v oblasti filmu a hudby. Rediguje krajanský časopis Podkarpatská Rus a autorsky, editorsky a organizačně se podílí na aktivitách Společnosti přátel Podkarpatské Rusi (knihy, výstavy, přednášky, besedy atd.).



Alena-SojkovZástupkyně šéfredaktora Týdeníku Rozhlas, publicistka

Hudební publicistikou se zabývá dvacet let. Po studiu psychologie a bohemistiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pracovala v Ústavu pro jazyk český v oddělení historické lexikografie. Tvrdí, že základní profesionální dovednosti si osvojila právě při práci na Staročeském slovníku. Poté několik let působila v časopise Naše rodina, kde se přiučila základům novinařiny. Pedagogickou epizodu prožila na Univerzitě Jana Amose Komenského, kde učila stylistiku, sociální psychologii a psychologii komunikace. Od roku 2010 je redaktorkou Týdeníku Rozhlas, časopisu s širokým kulturním záběrem. Publikuje v Týdeníku Rozhlas, Harmonii, Hudebních rozhledech, Medicíně a umění a na KlasicePlus.  Specializuje se na rozhovory s muzikanty, v poslední době zejména s mladou generací. Myslí si totiž, že je třeba mladé, šikovné a zapálené hudebníky soustavně uvádět do povědomí publika. Klasická hudba je její vášní a potřebuje ji k životu. Zrovna tak ale i rockovou a jazzovou muziku.



Ale-BlumaNovinář, muzikolog, historik. 

Rodák z Brna, studoval historii, češtinu, hudební vědu a další obory. Více než tři desetiletí strávil v zahraničí, kde převážně působil v oblasti řízení mimo humanitní sféru. Po roce 1990 byl i zpět ve vlasti nejprve manažerem a pak později mimo jiné redaktorem časopisu Ekonom a Literárních novin, kde psal o vědě a kultuře. 



Aneka-ejnohovFlétnistka a pedagožka

Vystudovala obor Hra na flétnu u prof. Václava Kunta na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy a poté na JAMU v Brně, kde v říjnu 2018 nastoupila své doktorské studium v oboru Interpretace a teorie interpretace. Získala 1. cenu v národním kole soutěže Concertino Praga (2011) a 2. cenu na Soutěži konzervatoří v Teplicích (2012). Pravidelně vypomáhá v brněnských orchestrech Czech Virtuosi, Virtuosi Brunenses a Filharmonie Brno, příležitostně spolupracuje též s Moravskou filharmonií Olomouc, Českým národním symfonickým orchestrem a dalšími tělesy. Je také aktivní hráčkou několika komorních uskupení. Hru na flétnu vyučuje na několika ZUŠ v Brně a okolí. Vedle moderní flétny se též aktivně věnuje hře na historické příčné flétny, které začala studovat v roce 2015 u traversistky Marty Kratochvílové-Čižmářové a později u Michaely Šikulové-Ambrosi. Účinkuje pravidelně na koncertech tzv. staré hudby pořádaných Hudebními lahůdkami, z.s. nebo JAMU Brno a je členkou konsortu renesančních příčných fléten Tourdion. Její vedlejší zálibou je hra na varhany, kterou absolvovala na ZUŠ varhanické Brno, přísp.org. u Tomáše Syrka (v rámci SPD) a na varhany pravidelně hraje ve své rodné farnosti Lísek u Bystřice nad Pernštejnem a okolí.

Vedle hudby je její největší radostí příroda, cestování a poznávání nových míst a lidí, čokoláda a práce s dětmi, které nejen učí hudbě, ale také vede letní dětské tábory.



veb-Vtek-DSC5697Hudební publicista, dramaturg, pedagog a rozhlasový redaktor.

Rodák z Litomyšle stejně jako Bedřich Smetana, celoživotní příznivec jeho hudby, ale i hudby dalších českých klasiků, sběratel a mimořádný znalec nahrávek klasické hudby, autor nesčetných textů o hudbě, její zasvěcený popularizátor. Vyučoval na pardubické konzervatoři. Jako absolvent hudební vědy na Karlově univerzitě byl dramaturgem Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK a Komorní filharmonie Pardubice, kterou několik let vedl také jako ředitel a na jejíž dramaturgii doposud spolupracuje. Dlouhá léta působil v rozhlase, kde byl vedoucím hudební redakce stanice Vltava a dodnes je jedním z průvodců vysíláním stanice D dur.



Daniel-ChudovskČesko-slovenský hudební skladatel a klavírista profilující se na poli soudobé artificiální hudby. Je autorem mnoha komorních, orchestrálních i koncertantních skladeb. Jako klavírista se významně podílí na premiérách soudobé hudby v České republice i v zahraničí. Jeho kompozice uvedli přední české orchestry jako Komorní filharmonie Pardubice, Moravská filharmonie Olomouc, Jihočeská filharmonie, Orchestr Quattro či Plzeňská filharmonie. Chudovského tvorba se stala také součástí festivalů jako je Melos Étos, International Prague Shakuhachi festival, Orfeus, Örebro Contemporary Music Festival, Ze Stínů či Noc kostelů v České republice i na Slovensku. Jako klavírista i skladatel obdržel za svou práci řadu ocenění. Poslední autorské počiny směřují k systematickému popírání temperovaného ladění a k využití mikrointervalových struktur. Narodil se v roce 1992 a vystudoval skladbu a teorii skladby na pražské HAMU ve třídě prof. Ivana Kurze.



cajthaml

Malíř, grafik, hudebník, básník, keramik.

Narozen 11.1.1959 v Praze, žije v Makotřasech. Vystudoval architekturu a scénografii na VŠUP u prof Josefa Svobody (1979-85). Je zastoupen ve sbírkách Národní galerie v Praze, v Památníku národního písemnictví, ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, ve sbírce Brunel University, Londýn a v mnoha soukromých sbírkách doma i v zahraničí. Od roku 1985 pravidelně vystavuje.

www.david-cajthaml.com
facebook.com/dcajthaml



David-MatenaMuzikolog, hudební manažer a publicista

Je absolvent bakalářského studia muzikologie a germanistiky na FF UK a magisterský student hudební vědy na univerzitě v Kolíně nad Rýnem, kde je stipendistou německé nadace DAAD. Má zkušenosti s hudebním žurnalismem v obou zemích, vytvářel příspěvky pro německé festivaly klasické hudby i pro tuzemské hudební instituce (Český Rozhlas Vltava, Harmonie). Spolupracuje s festivaly Pražské jaro, Kurt Weill Fest Dessau, Donaueschinger Musiktage apod. Podílí se na organizaci festivalů Podium Esslingen a Podium Mödling a zajímá se o organizačně-manažerskou práci na poli klasické hudby. Jeho velkým zájmem je česko-německá spolupráce v různých projektech. V hudební oblasti je mimo jiné fanouškem Nové hudby, jejíž koncerty rád navštěvuje a které se věnuje i v akademickém prostředí. Je nadšeným lovcem románských a gotických památek, laickým obdivovatelem starého výtvarného umění i malířů začátku 20. století, turistický průvodce po hradech a zámcích v ČR a občasný turista v rozmanité přírodě obou zemí.



EliskaAndrsovaCilkovaEliška Cílková je hudební skladatelka. Komponování vážné hudby studovala ve Vídni (Universitat fur Musik und Darstellende Kunst), v Praze (Hudební Akademie Múzických Umění) a na Columbia University v New Yorku (roční Fulbrightovo stipendium). Je držitelkou ceny GENERACE AHUV pro nejlepšího českého skladatele vážné hudby do 30 let (2015), a dvou cen MUSICA NOVA (2016). Kromě skládání hudby se ve svém tvůrčím životě ze zájmu věnuje také hudebním dokumentárním filmům a zvukovým dokumentům. Za režii hudebního dokumentu Od detailu k celku získala v roce 2016 hlavní cenu Czech Press Photo Video Feature. Pod dokumenty se někdy objevuje také pod současným jménem - Eliška Andršová. V hudbě ale stále používá rodné příjmení, stejně jako u autorských filmů, které jsou čistě hudebně zaměřené.
www.eliskacilkova.com




Eva-BevakovEva Bečvaříková působila jako učitelka českého a anglického jazyka, hudební a výtvarné výchovy a také občas dějepisu. Příležitostně publikovala v místním tisku tipy na výlety a reakce na kulturní události v okolí. Ráda fotografuje. V poslední době se více zaměřuje na oblast vážné hudby, které je velkým příznivcem.



Eva-Zamalov

Předsedkyně Akademie věd ČR, biochemička a bioložka.

Vystudovala biochemii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1983 získala v Československé akademii věd vědeckou hodnost CSc. v oboru biologie (fyziologie rostlin). V roce 2004 byla jmenována docentkou a v roce 2013 pak profesorkou pro obor anatomie a fyziologie rostlin na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Od roku 1983 pracuje v Ústavu experimentální botaniky AV ČR. V letech 2003 až 2007 byla zástupkyní ředitele tohoto ústavu, pak ho až do roku 2012 vedla. Následujícího roku se stala členkou Akademické rady. Od března 2017 je předsedkyní Akademie věd ČR. Věnuje se molekulárním mechanismům účinku rostlinných hormonů, zabývá se zejména auxiny. Klasická hudba patří mezi její velké koníčky.



Ivo-Kahanek-photo-c-Duan-MartinekJako interpret nevšední emocionální síly a hloubky si Ivo Kahánek získal pověst jednoho z nejpůsobivějších umělců své generace a je mnohými považován za nejlepšího současného českého pianistu. Svůj dar okamžitě navázat citovou vazbu s publikem dokáže náležitě zužitkovat ve skladbách od baroka po modernu, s těžištěm v romantickém repertoáru. V cizině je rovněž pokládán za specialistu na interpretaci české hudby.
Ivo Kahánek je absolventem Janáčkovy konzervatoře v Ostravě ve třídě Mgr. Marty Toaderové a Akademie múzických umění v Praze ve třídě prof. Ivana Klánského. Má za sebou také studijní stáž na prestižní londýnské Guildhall School of Music and Drama u Ronana O´Hory a mistrovské kurzy pod vedením Karl-Heinze Kämmerlinga, Christiana Zachariase, Alicie de Larrocha, Imogen Cooper, Petera Frankla a dalších osobností.



KleckerOLB1521-Edit

Dirigent, hudební ředitel opery Národního divadla moravskoslez­ského.

Patří k výrazným představitelům mladé dirigentské generace. Pochází z brněnské hudební rodiny, od dětství hrál na klavír a k hudbě jej napevno přitáhlo působení v dětském sboru Kantiléna, jehož sbor­mistr Ivan Sedláček členy vychovával „k vokálnímu i kolektivnímu cítě­ní, k dobré organizaci práce a v neposlední řadě k velkému nasazení“. Dnes, i přes značné pracovní vytížení, si ponechává funkci uměleckého ředitele tohoto dětského a mládežnického tělesa, kterou převzal po zakladateli v roce 2006, a sbor pod jeho vedením navazuje na předchozí úspěchy a soutěžní ocenění. Jakub Klecker vystudoval dirigování u Jiřího Bělohlávka a Tomáše Koutníka na pražské HAMU a poté začal působit jako dirigent Janáčkovy opery Národního divadla Brno, na čas se stal i jejím šéfdirigentem. Pod jeho taktovkou vznikla řada pozoruhodných inscenací, z posledních let jmenujme Martinů operu Hry o Marii nebo Pucciniho Tosku. Žije s rodinou v Brně, kde také vyučuje dirigování na Hudební fakultě JAMU. 



Jan-BorekStudent olomoucké hudební vědy a filosofie. Bývalý klavírista, současný kytarista, skladatel, překladatel a držitel ocenění z mezinárodní skladatelské soutěže Maurice Ravela 2015. Přispívá mimo jiné do akademického časopisu Musicologica Olomucensia. Věnuje se především progresivnímu rocku a soudobé klasické i experimentální tvorbě, zároveň sleduje mnohé současné avantgardní a okrajové proudy. 



Jan-HocekNestudoval hudbu. Nestudoval žurnalistiku. V časech, kdy pracoval jako strojník sklářských automatů, horník v uranových dolech, strážný, vrátný, skladník, pojišťovací poradce, knihkupec a prodejce hudebních nosičů, intenzivně poslouchal hudbu. Po převratu o ní mohl konečně i psát. Není tak úplně nevzdělán, v osmdesátých letech mu byl soukromým učitelem novinář a rozhlasák Čestmír Suchý, který v časech normalizace dělal myče oken. Vždy toužil dělat publicistiku. Vzdělával se sám v různých oborech, a to díky samizdatovým publikacím. V devadesátých letech psal pro regionální tisk a kulturní měsíčník Kult. Vedle politického zpravodajství a reportáží se začal věnovat také divadelní a hudební kritice. Hudbě zůstal věrný dodnes. Vedle vášně pro hudbu, hraničící až s melománií, a již zmíněného divadla, miluje filmové a výtvarné umění, přírodu, tajemno, poslech Vltavy a literaturu. V osmdesátých letech byl kmenovým autorem Zeleného peří, pravidelných pořadů Mirka Kováříka s poezií neoficiálních básníků v malostranském Rubínu. Jeho poezie vyšla ve dvou antologiích – Zelené peří (1987) a Od břehů k horám (2000). V roce 2008 mu vyšel román A šaty skáčou po žábě. Jeho hudební recenze, reporty a další texty lze najít v Harmonii a na portálech Jazzport a HISVoice. A teď už také v KlasikaPlus.



Jan-Hora-042343

Varhaník a hudební pedagog.

Vystudoval Pražskou konzervatoř, hudební fakultu AMU ve třídě Jiřího Reinbergera a vzdělání si rozšířil ještě na Franz-Liszt-Hochschule ve Výmaru. Je laureátem bachovských soutěží v Gentu (1958) a v Lipsku (1964). Koncertoval ve všech zemích Evropy, v USA a Japonsku, spolupracoval s mnoha špičkovými orchestry, podílel se mimo jiné na řadě nahrávek Janáčkovy Glagolské mše. Vyučoval v letech 1965 – 2016 na Pražské konzervatoři, v letech 1977-2014 zároveň na AMU, od 1995 jako profesor varhanní hry. V současné době působí na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty Univerzity v Hradci Králové. Často je zván do porot mezinárodních varhanních soutěží. Jeho repertoár zasahuje do všech stylových epoch se zvláštním zaměřením na českou varhanní tvorbu. Pro firmu Vixem nahrál varhanní skladby A. Dvořáka, J. B. Foerstera, L. Janáčka, B. Martinů, M. Kabeláče a A. Háby a staré české mistry J. Zacha, K. B. Kopřivu a J. K. Kuchaře.


Jan-PraAbsolvent politologie a student teologie, cestovatel, oficiálně působící v prostředí mezinárodního businessu.
 
Podle vlastních slov občasný hudební publicista, mladý mahlerián, fascinován Brucknerovým hudebním světem, stálý posluchač otevřený všemu novému hudebnímu, neustále se učící a objevující. Poznávat začal hudbu od pozdního romantismu a přes hudbu moderní pomalu k hudbě raně barokní. Jeho zájem se přenáší v celé šíři hudebního vývoje. Jednou by rád interpretoval na klavír Cageovu slavnou kompozici 4'33'' 


Jan-PudlkJan Pudlák (1993) studuje hudební vědu na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy a jazzový klavír na Akademii múzických umění v Praze. Pochází z hudební rodiny a hudbě se věnuje od dětství. V rámci studia hudební vědy se zaměřuje na český jazz a soudobou hudbu. Je také aktivním klavíristou na pražské jazzové scéně.



Jan-Souek3Jan Souček (1983) působí jako hobojista v PKF - Prague Philharmonia a Státní opeře Praha. Studoval na Pražské konzervatoři, HAMU a francouzském Lyonu. Věnuje se komorní hudbě v souborech Belfiato Quintet a Arundo Quartet, se kterými natočil několik CD.



c9b002fe1bb0320831a8ae78670fdb6fXLHouslista, dirigent, pedagog a od roku 2008 šéfdirigent Jihočeské filharmonie.



Jana-BurdovVarhanice, zpěvačka, hráčka na repliky středověkých hudebních nástrojů, absolventka PdF UP v oboru český jazyk, literatura a hudební kultura a studentka muzikologie na FF UP.

Absolventka pedagogického lycea s hudební specializací na SPgŠ ve Znojmě, kde začala svou hudební dráhu v tamním pěveckém sboru. Po maturitě byla přijata na Konzervatoř Evangelické akademie v Olomouci, kde studuje hru na varhany a klasický zpěv. Paralelně se studiem na konzervatoři vystudovala pedagogickou fakultu UP v Olomouci v oboru český jazyk, literatura a hudební kultura se zaměřením na vzdělávání. V současnosti studuje muzikologii na filozofické fakultě, kde se badatelsky věnuje organologii. Je členkou historizujících souborů Lucrezia Borgia a Rabussa, kde hraje na repliky středověkých hudebních nástrojů, zpívá a příležitostně koncertuje i v oblasti vážné hudby. Pedagogicky působí na ZUŠ, kde vyučuje hru na klavír a varhany. Při studiu na konzervatoři se aktivně účastní varhanních i pěveckých interpretačních kurzů a zajímá se o interpretaci barokní hudby. Ve volném čase se také věnuje regionální historii Vysočiny a usiluje o obnovu zámku v Polici, kde již několik let pracuje jako průvodkyně.



Jana-Jarkovsk

Flétnistka a pedagožka.

Studovala na konzervatořích a akademiích v Praze (Jan Riedlbauch, Jiří Válek, Štěpán Koutník), Stockholmu (Tobias Carron) a Miláně (Simona Valsecchi), kde působila rovněž jako odborná asistentka. V současnosti vyučuje flétnu na Konzervatoři Teplice. Na domácích i zahraničních pódiích vystupuje především s klavíristou Bohumírem Stehlíkem, s nímž tvoří mezinárodně úspěšné Duo du Rêve. Spolupracuje rovněž s řadou současných skladatelů, na jejichž premiérách se interpretačně podílí. Pravidelně natáčí pro Český rozhlas. V roce 2018 vyšlo v nakladatelství Radioservis její první CD Pidluke-padluke s hudbou Jiřího Temla, které natočila v rámci svého doktorského studia na HAMU.



logo-barevne-negativ-RGB-jpgVystudovala hudební vědu na Filozofické fakultě UK v Praze ( prof. M. Očadlík). Od roku 1961 pracovala jako hudební redaktorka Československého rozhlasu v Plzni, kde připravovala pořady vážné hudby, hudební publicistiku,přímé přenosy koncertů atd.) pro stanici Vltava i pro místní krajové vysílání. V letech 1990 - 1994 byla vedoucí hudební redakce. Po odchodu do důchodu spolupracovala s Plzeňskou filharmonií na přípravě tištěných programů abonentních koncertních cyklů. Několik desetiletí byla členkou výboru Západočeského hudebního centra a recenzentkou periodika Plzeňský deník.



Absolvent hudební vědy na Univerzitě Palackého v Olomouci, pedagog Janáčkovy konzervatoře Ostrava, vyučuje dějiny hudby, kulturní dějiny a historicko-estetický seminář



jaroslav-tumaVarhaník a cembalista, hudební pedagog, publicista

Je koncertním varhaníkem a profesorem AMU. Hraje i na cembalo, klavichord, kladívkový klavír a další historické klávesové nástroje, věnuje se improvizaci. Byl nositelem prvních cen v soutěžích ve varhanní improvizaci a laureátem interpretačních varhanních soutěží, včetně Pražského jara v roce 1979. Koncertuje po Evropě, v USA, na Kubě, v Jihoafrické republice i v Asii. Bývá předsedou nebo členem porot mezinárodních soutěží, vyučuje na kurzech a seminářích. Jeho diskografie čítá přes padesát sólových titulů s mnoha snímky vzácných historických varhan. Komponuje varhanní skladby a filmovou hudbu a je autorem odborné publikace O interpretaci varhanní hudby s přihlédnutím k jiným klávesovým nástrojům.



Jindika-BrtovProf. PhDr. Jindřiška Bártová (*1942) vystudovala hudební vědu a češtinu na brněnské univerzitě a po několikaletém působení v hudebně-historickém oddělení Moravského muzea a v brněnské odbočce Svazu československých skladatelů přešla na pedagogickou dráhu, nejprve na brněnské konzervatoři a od roku 1989 na JAMU, kde vyučuje hudebně-historické a teoretické předměty a vede Katedru hudebních a humanitních věd. Kritické činnosti v denním a odborném tisku se věnovala až do 90. let pravidelně, poté občasně. Publikovala asi sto studií v odborných časopisech a sbornících. Knižně vydala publikace Jan Kapr (1994), Miloslav Ištvan (1997), Camerata Brno (2003, německy 2004), Přemítání nejen o hudbě (2010), František Jílek. Osobnost dirigenta (2014) a editovala kolektivní monografii Jan Kapr. Proměny a konstanty tvorby skladatele  (2015). Ve spolupráci s Monikou Holou vydala Režijní přístupy k operám Leoše Janáčka v Brně (2004) a ve spolupráci s Květoslavou Horáčkovou Divadlo vytvořené hudbou. Janáčkovské inscenace režiséra Václava Věžníka (2016). Redigovala kolektivní monografii Osobnosti Hudební fakulty JAMU (2017), vzniknuvší k jubileu 70 let JAMU, do níž přispěla studií věnovanou sbormistru Josefu Veselkovi. V roce 2018 vyšla její monografie Muzikolog Jiří Vysloužil.



J-B-SturzPublicista, uměnovědec, historik a skladatel.

Od roku 2006 působí v souboru opery Šaldova divadla v Liberci, od roku 2016 rovněž v operním managementu. V odborně publikační činnosti se věnuje starším obecným dějinám, dějinám umění raného novověku, literární a hudebně-kritické publikační činnosti. V rámci divadelního působení ve sboru opery rovněž vytváří nejrůznější žánrové postavy a figurky, vyvíjí bohatou koncertní a přednáškovou činnost.  



Fuchs-IMGSbormistr, vysokoškolský pedagog a hudební publicista. Je autorem článků a recenzí pro regionální tisk, Cantus, hudební časopisy a hudební portály, zejména recenzí týkajících se sborových festivalů, koncertů, operních představení a CD.

Doc. Mgr. Jiří Fuchs je absolventem Hudební fakulty AMU v Praze v oborech zpěv a dirigování sboru. V letech 1971 - 73 hostoval jako student vícekrát na scéně Národního divadla (Figarova svatba a Prodaná nevěsta). Od roku 1972 do roku 1982 byl sólistou opery v Plzni. Současně začal od roku 1977 pracovat na Pedagogické fakultě v Plzni, kde vedl Akademický ženský sbor a úzce spolupracoval s plzeňským dirigentem Antonínem Devátým a na jeho doporučení se sbormistrem Josefem Veselkou. Od roku 1982 působil na Pedagogické fakultě v Českých Budějovicích. Založil a vedl tam úspěšně Jihočeský vysokoškolský sbor, se kterým dosáhl mnoha mezinárodních úspěchů - předních umístění v řadě prestižních soutěží Evropy. Provedl řadu novinek ze soudobé sborové hudby. V rozhlase natočil se sborem na 60 studiových snímků. V roce 1993 se habilitoval v oboru dirigování sboru. Je členem národních i mezinárodních porot soutěží v oblasti sborového zpěvu. V oboru sborového řízení byl na krátkodobých zahraničních stážích, přednášel na několika mezinárodních sympóziích o problematice sborové hlasové výchovy. Věnoval se též práci kulturně organizační, byl předsedou Jihočeské oblasti Unie českých pěveckých sborů, organizoval sborové festivaly a koncerty sborů. Za svou rozsáhlou hudební činnost byl oceněn Cenou Františka Chodury (1993) a Cenou Bedřicha Smetany (2013).



LVP0875LVP0875Klarinetista a saxofonista, profesor HAMU, umělecký vedoucí Barock Jazz Quintet.

Je renomovaným klarinetistou a saxofonistou v sólovém i komorním repertoáru, je respektovanym pedagogem, skladatelem, moderátorem, autorem textů knih, uměleckých pořadů, televizních a rozhlasových programů. Je profesorem pražské HAMU, uměleckým vedoucím Barock Jazz Quintet a donedávna dlouholetým členem Českého dechového tria.