Absolutním vítězem mezinárodní rozhlasové soutěže mladých hudebníků Concertino Praga se stal patnáctiletý český pianista Jan Čmejla, nejlepší z účastníků v kategorii hry na klavír. První v houslovém oboru je šestnáctiletý Wiktor Dziedzic z Polska, v oboru hry na violoncello šestnáctiletý Syon Najman z Bulharska a v harfovém oboru vyhrála Aleksandra Arsenova z Ruska.  Jako druhé se umístily česká klavíristka Eliška Tkadlčíková, bulharská houslistka Lora Markova, ruská violoncellistka Mariia Slashcheva a ukrajinská harfistka Yelyzaveta Rakovska. Mezinárodní porota vedená Lydií Härtelovou posuzovala v houslové kategorii třináct nahrávek, ve violoncellové čtyři a v klavírní a harfové po sedmi. Laureáti soutěže vystoupí už osobně a živě na pěti koncertech – 9. června v pražském Rudolfinu a pak čtyřikrát při Jihočeském festivalu Concertino Praga: mezi 10. a 14. červnem postupně na zámku v Českém Krumlově, na zámku v Bechyni, ve Schwarzenberské hrobce v Třeboni a na zámku v Jindřichově Hradci. Nositeli speciálních ocenění se stali Mariia Slashcheva (Cena Nadace Bohuslava Martinů) a Wiktor Dziedzic (Cena Nadace Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové a Cena EMCY – Unie evropských hudebních soutěží pro mladé). V porotě soutěže, organizované od roku 1966 Českým rozhlasem, zasedli letos v Praze vedle harfistky Lydie Härtelové ještě houslista Michael Frischenschlager (Rakousko), dva odborní zástupci Evropské vysílací unie (EBU) - Doris Blaich (Německo) a Holger Hettinger (Německo) - a z českých hudebníků klavírista Lukáš Klánský, violoncellista Tomáš Strašil a dirigent a sbormistr Marek Valášek. Svými snímky soutěžili hudebníci z dvanácti zemí: Arménie, Bulharska, České republiky, Nizozemska, Německa, Polska, Rakouska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Ukrajiny a Velké Británie. Od roku 2020 bude spolupořadatelem soutěže Akademie klasické hudby. Jaké to přinese Concertinu Praga změny, jsme psali ZDE.

Zítra pokračuje Českolipský kruh přátel hudby. Po lednovém večeru zasvěceném renesanci tentokrát nabídne díla vrcholného baroka v podání litevsko-českého cembalového dua: Giedrė Lukšaitė Mrázková (žákyně prof. Zuzany Růžičkové) a Petra Žďárská (laureátka soutěže Pražského jara 2012). Zahrají skladby Johanna Sebastiana Bacha a českých rodáků Friedricha Wilhelma Heinricha Bendy a Josefa Antonína Štěpána, který působil na císařském dvoře ve Vídni. Recitál doplní tradiční představení další výrazné osobnosti pocházející z České Lípy, která zanechala svoji stopu ve světě umění, významné keramičky a sochařky Johanny Michelové Meierové, jejíž díla dnes zdobí přední rakouské sbírky. Vystudovala Umělecko-průmyslovou školu pro ženy a dívky ve Vídni a pak se věnovala nejenom kreslířství a malířství, ale také modelování a kovovým plastikám. Dokázala se prosadit v konkurenčním vídeňském prostředí a vybojovat si pozici umělkyně – ženy, což nebylo v tomto období obvyklé. 12. března bude Českolipský kruh přátel hudby pokračovat harfovým recitálem Jany Bouškové.

Divadlo J. K. Tyla připravuje Mozartovu operu Idomeneo, díla, které se v Plzni dosud nehrálo. Nastudování svěřilo vedení souboru významné německé tanečnici, choreografce a režisérce Arile Siegertové, která v Čechách pracuje vůbec poprvé. O jejím režijním rukopisu se hovoří jako o lehkém, vzdušném, výsostně estetickém. Premiéra nové inscenace se koná ve Velkém divadle 9. března, oznámeny jsou zatím termíny čtyř dalších uvedení – 12. března a 5., 11. a 26. dubna. Příběhem je antický námět o krétském králi Idomeneovi, který při návratu z Trójské války v ohrožení vlastního života slíbí bohu Neptunovi, že mu za záchranu obětuje prvního člověka, kterého na pevnině potká. Tím se však stane jeho vlastní syn Idamantes…. Mozartův Idomeneo uzavírá jeho rané opery a zahajuje řadu vrcholných mistrovských oper. Byl komponován pro Mnichov. Premiéru tam měl 29. ledna 1781. V Čechách se hraje vzácně – pražské Národní divadlo uvedlo Idomenea roku 1931 v režii Ferdinanda Pujmana a na scéně Jana Zrzavého. Naposledy v tuzemsku tuto operu hrálo Moravské divadlo Olomouc v režii Ladislava Štrose. Získalo za ni tehdy v roce 1997 cenu Festivalu českého hudebního divadla. Plzeň v žánrech hudebního divadla v této sezóně už uvedla Verdiho operu Nabucco a v koprodukci s Hudebním divadlem Karlín Lehárovu operetu Veselá vdova (ReflexePlus). V dubnu se na plzeňské scéně objeví Mascagniho zcela neznámá veristická opera Iris a v červnu opomíjená Dvořákova opera Šelma sedlák.

Opera Julietta, mezinárodně dosud plně nedoceněné dílo Bohuslava Martinů komponované na sklonku 30. let podle surrealistické hry Georgese Neveuxe, zazní poprvé v New Yorku, a to v češtině. Koncertní uvedení chystá Leon Botstein, šéfdirigent American Symphony Orchestra, do Carnegie Hall na 22. března. V hlavních rolích Julietty a Michela vystoupí Sara Jakubiak a Aaron Blake. Sopranistku je v této sezóně jinak možné zastihnout například jako Evu v Mistrech pěvcích norimberských v Bavorské státní opeře, jako Agátu v Čarostřelci v drážďanské Semperově opeře, Marii ve Vojckovi v Anglické národní opeře, Helianu v Zázraku Heliany v Německé opeře v Berlíně nebo Mariettu v Mrtvém městě v Hamburské státní opeře a Komické opeře v Berlíně. Zpívá také s divadlech ve Frankfurtu a Štýrském Hradci nebo s Izraelskou filharmonií, s Bergenskou filharmonií nebo s Hallé Ochestra v Manchesteru. Mladý tenorista debutoval v Metropolitní opeře po boku Plácida Dominga ve Verdiho Traviatě, vrací se tam v inscenaci Hoffmannových povídek a Veselé vdovy. Ve Spojených státech účinkuje v operních domech ve Washingtonu, Cincinnati, Utahu nebo Dallasu, má za sebou debut v New York City Opera v díle Angels in America od Pétera Eötvöse. Zpívá také v Komické opeře v Berlíně Mozarta. American Symphony Orchestra vznikl v roce 1962. Od roku 1992 je jeho hlavním dirigentem Leon Botstein, známý také jako šéf inovativního tělesa The Orchestra Now. Pravidelně spolupracuje s London Symphony Orchestra a s London Philharmonic Orchestra, s filharmonií v Los Angeles, s Jerusalem Symphony Orchestra nebo s Orchestrem Mariinského divadla v Petrohradu. Se svým American Symphony Orchestra cíleně pořádá tematické koncertní programy s kontextem a přesahy do dalších umění, do náboženství a historie. S velkým ohlasem natočili v roce 2015 neznámou operu The Long Christmas Dinner Paula Hindemitha. Méně uváděná díla objevuje Botstein systematicky.

Skladby pro dva klavíry na čtyři ruce, předehry k divadelním hrám, rané písně i oblíbené operní árie budou na programu matiné k 195. výročí narození Bedřicha Smetany. Koncert se uskuteční dopoledne 23. února v pražském Národním divadle. Je už šestým, pořádaným ve spolupráci se Společností Bedřicha Smetany. Mají na něm vystoupit sólisté operního souboru Marie Fajtová, Michaela Zajmi a Josef Moravec, klavíristky a klavíristé Šárka Knížetová, Alexandra Borodulina, Zdeněk Klauda a Martin Levický a vedle nich také Orchestr Státní opery s dirigentem Jiřím Štruncem. Zvláštním hostem bude pianista Miroslav Sekera. Ve výroční den narození Bedřicha Smetany, jímž je 2. březen, uvede pak Národní divadlo inscenaci opery Libuše, kterou hraje od podzimu v režii Jana Buriana. V hlavních rolích se představí sopranistka Dana Burešová a barytonista Svatopluk Sem, dirigovat bude Jaroslav Kyzlink. Na samém konci sezóny potom pražské Národní divadlo přidá do svého repertoáru novou inscenaci Smetanova Dalibora. Hudební nastudování bude také dílem Jaroslava Kyzlinka, scénografem je Daniel Dvořák a režisérem Jiří Nekvasil. Premiéry se uskuteční 27. a 29. června a 4. července bude soubor s operou hostovat na festivalu Smetanova Litomyšl. Ten oznámil už obsazení – Daliborem má být tenorista Peter Berger, Miladou sopranistka Dana Burešová. Krále Vladislava bude v Litomyšli zpívat Adam Plachetka.

Prologem letního festivalu Prague Proms, pořádaného Českým národním symfonickým orchestrem, bude už 18. května koncert v klubu La Fabrika. Vystoupí tam orchestr Thomas Gansch Big Band, vedený prvním trumpetistou v Praze dobře známého žesťového septetu Mnozil Brass. Thomas Gansch úspěšně hostoval ve Wiener Art Orchestra a v proslulém European Big Bandu. Později založil vlastní malý bigband, který nazval Gansch&Roses, nyní ale přijede s větší formací složenou z pěti trumpetistů, čtyř trombonistů, pěti saxofonistů a z klavíru, kontrabasu a bicích. Gansch pochází z muzikantské rodiny – jeho otec Johann je pedagog a skladatel, starší bratr Hans profesorem hry na dechové nástroje v salcburském Mozarteu a trumpetistou Vídeňských filharmoniků. Projekt na Prague Proms je věnován památce trumpetisty Thada Jonese a jeho spoluhráče, bicisty Mela Lewise. Gansch připomene jejich přínos pro moderní jazz. Osudové setkání dvou svérázných muzikantů v New Yorku v šedesátých letech vyústilo ve zrození nového hudebního stylu – post-swingu… Na festivalu Prague Proms se hudba dalších žánrů - vedle symfonické - objeví jako každoročně i v hlavním letním programu. Na 26. června je připraven koncert, na němž vystoupí Banjo Band Ivana Mládka. Kapela už existuje 52 let. Chystá pořad nazvaný Od neworleanského jazzu k Jožinovi z bažin a Jezu. Na 4. července ohlásili pořadatelé islandskou skupinu Mezzoforte, založenou v roce 1977 a hrající unikátní jazz-funk fusion. Jazz, založený na hudbě dvacátých let a ovlivněný řadou idolů a vzorů i vlastní kompoziční aktivitou, hraje skupina The Hot Sardines; tisk píše, že jde o připomínku „hot jazzu z dob, kdy živá hudba byla králem - s trochou kouzla, trochou štěstí a s velkou dávkou vášně“… A na Prague Proms zazáří také domácí formace Epoque Quartet – čtveřice v obsazení klasického smyčcového kvarteta, už dvě desetiletí překvapující neortodoxními projekty na pomezí mnoha žánrů.

Velcí symfonikové je podtitul příštího koncertu Filharmonie Bohuslava Martinů, kterou bude řídit její šéfdirigent Tomáš Brauner. Na čtvrtek 14. února připravili Trojkoncert pro klavír, housle, violoncello a orchestr Ludwiga van Beethovena v podání trojice jihokorejských interpretů, Park Ki-ri (housle), Lee Hoo-seonga (violoncello) a Ei-Eun Shin (klavír). V druhé půli pak zazní Symfonie č. 10 e moll Dmitrije Šostakoviče. Trojkoncert pro klavír, housle, violoncello a orchestr zkompletoval Ludwig van Beethoven v průběhu roku 1804 a dedikoval ho velkému milovníkovi hudby a mecenáši, knížeti Josefu Františku Maxmiliánu Lobkowiczovi. Premiéry se ale dočkal až o čtyři léta později – klavírní part si tehdy zahrál samotný Beethoven, úspěch u posluchačů si ale skladba tehdy ještě nezískala. Forma koncertu pro více nástrojů s doprovodem orchestru se objevovala už dřív (hlavně v období baroka ve formě tzv. concerto grosso), Beethoven se tedy spolupodílel na jisté renesanci tohoto typu kompozice se dvěma nástrojovými skupinami – tedy sólistickou a orchestrální. Zároveň intenzivně hledal spolehlivou rovnováhu mezi vlastnostmi jednotlivých sólových instrumentů, kterou později nalezl a citlivě doplnil zvukem celého orchestru. A zatímco Beethoven bývá často považován za prvotřídního tvůrce symfonické hudby počátku 19. století, Dmitrije Šostakoviče naopak mnozí označují za jednoho z největších symfoniků století dvacátého. Symfonií napsal celkem patnáct, přičemž tu v pořadí desátou zkomponoval roku 1953, tedy nedlouho po smrti Josifa Vissarionoviče Stalina. Jeho domnělý portrét Šostakovič prostřednictvím hudby namaloval ve druhé větě – dle výkladu některých muzikologů totiž právě tato část diktátora výstižně zobrazuje svým zlověstným charakterem.

Čtyřnotovou operu Toma Johnsona uvede 14. února na své komorní scéně Divadlo 12 Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě, a to ve spolupráci s Fakultou umění Ostravské univerzity. Hlavní role totiž budou spolu se sólisty operního souboru divadla alternovat i studenti zpěvu z ostravské Operní akademie. Studenti v ní získají nejen potřebnou praxi, ale poprvé dostanou příležitost studovat operní díla s profesionály v divadle. A když uspějí, mají šanci se stát i plnohodnotnými alternujícími sólisty v rámci dalších repríz. "Počítáme s dlouhodobou spoluprací s fakultou, která pomůže s praktickou přípravou mladých pěvců pro profesionální dráhu a zároveň umožní rozšířit nabídku nových premiér zejména o komorní díla 20. století a díla klasicistního nebo barokního repertoáru," vysvětlil ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil a dodal, že v každé sezoně připraví akademie jednu novou inscenaci. V té příští to bude Salieriho opera Škola žárlivých s premiérou v Divadle Antonína Dvořáka. Čtyřnotová opera je napsaná pro pět sólistů a klavír, je to hodinové humorné dílko amerického minimalisty Toma Johnsona z roku 1972. Název odpovídá tomu, že opravdu stojí pouze na čtyřech tónech a pět sólistů doprovází jen klavír. Režie se ujal Juraj Čiernik, za klavír usednou Michal Bárta nebo Martin Pančocha, kostýmy vytvořila Jitka Rusnák Stauderová, scénu s prvky velkého operního domu David Bazika. V hlavních rolích se představí Eva Dřízgová-Jirušová, Anna Nitrová, Václav Morys, Lukáš Bařák a Martin Gurbaľ. Studentské, případně smíšené obsazení bude divadlo uvádět vždy aktuálně na svém webu.

Hostem Symfonického orchestru Českého rozhlasu bude příští týden Wayne Marshall, britský umělec s předky z Barbadosu, šéfdirigent WDR Funkhausorchester Köln. Toto druhé orchestrální těleso Západoněmeckého rozhlasu v Kolíně nad Rýnem je zaměřené na vyšší populár, muzikály, operetu a filmovou hudbu. Marshall, uznávaný interpret těchto žánrů a moderní americké hudby, připraví na sobotu 16. února do pražského Rudolfina ojedinělé zkrácené koncertní provedení „afroamerické“ jazzové opery Porgy a Bess od George Gershwina. O role se podělí američtí pěvci Angela Renée Simpson, Indira Mahajan, Ronald Samm a Kevin Short. S nimi vystoupí také Pražský filharmonický sbor. Jako skladatel se Gershwin prosadil nejdříve songy psanými pro Broadway. Do světa revue a muzikálů pronikl díky invenci a znalosti řemesla i díky odhadu, co se bude líbit. V roce 1924 se mu podařilo bezprecedentně prorazit i do koncertního dění, když napsal Rapsodii v modrém. Geniálně touto skladbou otevřel cestu novému kombinování dvou světů - prvků jazzové a klasické hudby. Později se výrazně prosadil hudbou do hollywoodských filmů. Jeho dílo o lásce Porgyho a Bess, příběh ze slumu v Jižní Karolině komponovaný v roce 1935 podle předlohy Dorothy Heywardové a DuBose Heywarda, otevřelo potom vizionářsky do opery cestu černošské hudbě. Současně se scénami připomínajícími operní klasiku spoluvytvářejí styl této první skutečné americké opery stylizované projevy kultury potomků černých otroků z amerického Jihu. A s nimi jsou to i blues, jazz a typické Gershwinovy songy - prvky, které se v opeře objevily společně úplně poprvé. Porgy a Bess, to je mimo jiné ukolébavka Summertime a několik dalších hitů, patřících už mezi jazzové standardy.

Pod jednou střechou se v Berlíně ve čtvrtek večer sešli čeští umělci. Ve velkém sále Filharmonie zahájili německé turné tenorista Jonas Kaufmann s PKF - Prague Philharmonia a vedle v komorním sále měli recitál houslista Milan Al-Ashhab a klavírista Adam Skoumal. Na dlouho vyprodaném koncertě Jonase Kufmanna a našeho orchestru vedeného Jochenem Riederem zněla výhradně francouzská hudba z alba L'Opéra, které Jonas Kaufmann nahrál v roce 2017 s Bavorským státním orchestrem. Publikum je odměnilo bouřlivým potleskem a vyžádalo si tři přídavky. Jako host vystoupila americká mezzosopranistka Kate Aldrich, kterou mnozí jistě pamatují i z Prahy, kde v roce 2006 zpívala Sesta v Mozartově opeře La Clemenza di Tito a získala za to Cenu Alfréda Radoka. S PKF vystoupí ještě na nedělním koncertě ve frankfurtské Alte Oper. Na zbývající dva koncerty turné ji pak vystřídá gruzínská mezzosopranistka Anita Rachvelishvili. PKF s ní a s Kaufmannem čekají ještě večery v mnichovském Gasteigu 14. února, kam umělce KlasikaPlus doprovodí a přinese reflexi, a příští neděli 17. února pak turné uzavřou v Congress Centru v Hannoveru. O turné už jsme psali ZDE. Jonas Kaufmann s PKF - Prague Philharmonia spolupracoval i dřív, v roce 2016 na koncertu nazvaném Nessun dorma v pražském Obecním domě... Možnost koncertovat v Berlíně získal jako cenu za výhru v soutěži Young Concert Artist v New Yorku český houslista Milan Al-Ashhab a termín byl také včera. S Adamem Skoumalem, se kterým vystupuje pravidelně, nabídli skladby od Nathana Milsteina, Clauda Debussyho, Ernesta Blocha, Maurice Ravela, úpravu Franze Schuberta a také hudbu Adama Skoumala. Al-Ashhab sklízí úspěchy už druhým rokem, přestože v rozhovoru pro KlasikuPlus říká, že soutěže nemá moc rád. Loni kromě New Yorku vyhrál ještě houslovou soutěž Fritze Kreislera ve Vídni a letos se stal Talentem roku na Classic Prague Awards.

Smetana, Dvořák a k tomu prý určitě i nějaké překvapení. Program benefičního koncertu Adama Plachetky a Kateřiny Kněžíkové ve prospěch Nadačního fondu pro předčasně narozené děti a jejich rodiny se bude 20. února v Praze na Žofíně odvíjet od repertoáru jejich společného alba. Novinářům dnes řekli, že si toto zpívání za doprovodu Symfonického orchestru Českého rozhlasu a dirigenta Davida Švece chtějí užít. Účel, pro který bez nároku na honorář takto vystoupí, berou však víc než vážně, dokonce velmi emotivně. I proto, že sami mají sice dvě zdravé malé děti, ale moc dobře si uvědomují, že to není samozřejmost. Předčasně se rodí v Česku každé dvanácté dítě, je jich osm až devět tisíc ročně. Nadační fond pomáhá konkrétním rodinám, ať už na ně finančně doléhá nutnost dlouhodobého dojíždění za dítětem do některého z pouhých dvanácti neonatologických center v zemi, nebo například potřeba financovat léčení pozdějších zdravotních problémů, které si takové dítě do života může odnést. Benefiční koncert Adama Plachetky před třemi roky, také na Žofíně, přinesl pro tyto účely jako výtěžek ze vstupného jeden milion korun. Vstupenky na ten letošní, kdy s ním vystoupí i jeho manželka, se prodávají v cenách od 500 do 1900 korun; lístky v kategorii VIP, které zahrnují i společenské setkání s interprety po koncertě, stojí pět tisíc. Adam Plachetka, sólista Vídeňské státní opery a host Metropolitní opery, se potom chystá na Donizettiho Nápoj lásky a Mozartova Dona Giovanniho, na konci jara pak na Smetanova Dalibora a v červenci ve Znojmě na Händelova Saula. Kateřina Kněžíková bude studovat v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě Juliettu Bohuslava Martinů a čekají ji koncertní úkoly s tuzemskými orchestry. Zastihnout oba pěvce společně na jednom pódiu je vzácnost.

Dětská opera Kominíček od Benjamina Brittena zaujala tvůrce v Českých Budějovicích. Dnes dopoledne při veřejné generálce, v pátek vpodvečer v premiéře a v sobotu jako první reprízu ji v nové inscenaci uvádí Jihočeské divadlo. V neděli 3. března odpoledne zahraje pak soubor svěží dílko určené pro rodiče a děti v pražském Divadle ABC - v rámci přehlídky Jižní spojka. Při ní se Jihočeské divadlo v metropoli představí na několika místech od 26. února do 11. března celkem pěti inscenacemi a na šestou slibuje diváky odvézt do svého domovského města. Brittenův Kominíček (The Little Sweep) měl úspěšnou premiéru v roce 1949 na druhém ročníku hudební přehlídky Aldeburgh Festival, kterou ve Snape Maltings na východě Anglie, ve svém venkovském bydlišti, Benjamin Britten s přítelem tenoristou Peterem Pearsem založil a vedl – a která se tam každoročně na začátku léta koná dodnes. Čtyřicetiminutové dílko má za námět skutečné situace – příběhy kominických učedníků, chlapců, kteří čistili ty komíny, do kterých se dospělý kominík nedostal. Malý Sam v komíně uvízne, ale děti v domě ho zachrání… Jde o interaktivní dětskou operu se šťastným koncem, plnou vtipu a melodické invence, originální a fantazijní. V první části večera navíc čeká diváky zábavná exkurze do zákulisí divadla, inspirovaná původní první částí opery Kominíček, nazvanou Hrajeme si na operu! Režisérem projektu je Petr Hašek, umělecký šéf Malého divadla v Českých Budějovicích, dříve herec, režisér a zakladatel souboru Geisslers Hofcomoedianten, charakteristického nezaměnitelným „barokním“ stylem. Pracuje i v pražských divadlech Minor a Palác Akropolis, v Divadle Lampión v Kladně, v královéhradeckém Draku a dalších. V Jihočeském divadle v hlavní roli malého kominíčka debutují Dennis Kutý a Jan Švec. Dále zpívají František Brantalík, Tomáš Maliniak, Přemysl Filous, Peter Malý, Dagmar Volfová, Kateřina Falcníková, Jana Málková, Petra Bohdalová, Markéta Kurzová, Klaudie Reinke, Václav Švec, Zuzana Bachová, Ludmila Šestáková, Irena Freudenschussová, Kamila Máčová, Markéta Kecová, Adam Novotný, Tereza Bachová a Barbora Pavlíčková. Dětské role jsou obsazeny sedmi členy proslulého českobudějovického DPS Jitřenka. Doprovodný ansámbl tvoří smyčcové kvarteto, bicí a čtyřruční klavír. Dirigentem je Mario De Rose. Po pražském hostování se další představení už zase v Českých Budějovicích konají 21. a 22. března, 16. a 26. dubna a 1. května. Ve stoleté historii Jihočeského divadla se Benjamin Britten do jeho repertoáru dostává poprvé.

Houslista Bohuslav Matoušek se v září dožívá sedmdesáti, o měsíc dřív se bude připomínat šedesát let od úmrtí Bohuslava Martinů. Jako čtyřdeskové album dalo nyní britské vydavatelství Hyperion na trh komplet skladeb pro housle a orchestr Bohuslava Martinů, jak je natočil právě Bohuslav Matoušek. Všech třináct skladeb, včetně dvojkoncertů a včetně Rapsodie-koncertu pro violu a orchestr, nahrál před deseti lety s Českou filharmonií a dirigentem Christopherem Hogwoodem. Postupně vyšly čtyři jednotlivé kompaktní desky, od roku 2008 se jich celosvětově prodalo na 19.000 kusů. Desky získaly několik ocenění, mimo jiné Gramophone Choice. Souborné vydání v podobě jednoho celku je vnímáno jako výrazné zhodnocení projektu. Podobný – se stejným houslistou, orchestrem a dirigentem – ostatně u skladeb Martinů neexistuje. Matoušek předtím s Petrem Adamcem pořídil také komplet děl stejného autora pro housle a klavír (vyznamenaný cenou Midem Classical Awards) a obdobný komplet dvořákovský, dodnes ve světě jediný. A se Stamicovým kvartetem, jehož býval primáriem, natočil před lety všech sedm smyčcových kvartetů Bohuslava Martinů (získali za ně Grand Prix du Disque de l´Académie Charles Cros), ale vedle toho mimo jiné také kompletní soubor smyčcových kvartetů a kvintetů Antonína Dvořáka, který se vysloužil cenu Diapason d´Or. Houslistovy sedmdesátiny připomene letos 6. srpna Mezinárodní hudební festival Český Krumlov. Na koncertě v Maškarním sále zámku s ním zahrají jeho žáci Hiroko Takahashi a Patrik Sedlář a komorní orchestr Ensemble 18+. Na programu není Martinů, ale stará hudba.