pondělí, 25 březen 2019 20:23

Spolek pro komorní hudbu dnes s premiérou a napřesrok jubilejně

Sedláčkovo kvarteto dnes v programu Českého spolku pro komorní hudbu v pražském Rudolfinu uvedlo v premiéře Smyčcový kvartet č. 6 "Zápas s mlhou" Jiřího Temla, zkomponovaný pod dojmem eseje Jiřího Pilky, muzikologa a publicisty, jehož život se loni uzavřel ve věku 88 let. Vedle toho soubor zahrál dva skutečné objevy. Jednak 4. kvartet německy hovořícího skladatele Wenzela Heinricha (Václava Jindřicha) Veita, kolem roku 1840 v pražských hudebních kruzích dobře známého, ale dnes zcela zapomenutého. A pak Smyčcový kvartet č. 5 Rafaela Kubelíka. Nevelký skladatelský odkaz světoznámého dirigenta ještě stále čeká na systematické zpracování a zpřístupnění. Většina z jeho orchestrálních a komorních děl a oper zatím buď nezazněla vůbec, nebo jen výjimečně. Totéž platí i o celkem šesti smyčcových kvartetech, které Sedláčkovo kvarteto postupně kompletuje, začíná uvádět a už také natáčí. Vznikaly mezi roky 1947 až 1980. Čtvrtý je nezvěstný, pátý zatím nelze s určitostí datovat. Kubelíkova hudba je často dramatická, napínavá a přísná – a platí to i o tomto díle. Sedláčkovo kvarteto (Michael Sedláček, Jan Maceček, Tomáš Krejbich a Matěj Štěpánek) bylo nositelem Ceny ČSKH pro rok 2016. V příští sezóně bude rezidenčním souborem spolku Klavírní kvarteto Josef Suka. Je to sezóna jubilejní – 10. října uplyne 125 let od zahajovacího koncertu instituce, která v roce 1894 vznikla na podporu koncertní činnosti tehdy mladého Českého kvarteta, prvního profesionálního tuzemského komorního souboru. Pondělní termíny pod názvem Jubilejní cyklus k 125. výročí nabídnou od letošního 7. října do 27. dubna 2020 sedm koncertů - pestrou paletu evropských komorních děl z epochy klasicismu a romantismu v konfrontaci s českou hudbou. Stejný počet středečních koncertů je jako Cyklus II nazván Mistrovská díla české komorní hudby a je rozvržen od 16. října do 22. dubna. Vedle domácích souborů – smyčcových kvartet a klavírních trií i Českého noneta, PhilHarmonia Octet Prague nebo Filharmonického komorního orchestru – se v Praze péčí ČSKH objeví mimo jiné violista Antoine Tamestit, kontrabasista Wies de Boevé, klavíristé Ingmar Lazar a François Dumont, klarinetista Raphaël Sévere nebo barytonista Peter Schöne. Vedle dvou hlavních cyklů pořádá spolek také úterní cyklus podvečerních koncertů v Sukově síni a cyklus sobotních dopoledních koncertů v Sále Martinů v Lichtenštejnském paláci.


DSC5456

„Stíny repríz jsou jasné: rutina mezi členy orchestru, zpěváci bez velké ambice, režisérův záměr pozapomenut… Světla repríz jsou radostnější.“

„V Národním divadle byl hostem zvýrazněných dvou repríz Giordanovy opery Andrea Chénier brazilský tenorista Martin Muehle. Nabídl hlas pro roli ideální.“

„Repríza projektu Sternenhoch, který se stal pro určitý segment publika zřejmě kultovním, připomněla, že současné umění je opravdu široce rozkročeno.“

Operní premiéry mají svou atmosféru, své rituály, své oslavy. Řada měsíců studia a příprav a týdnů zkoušení je u konce. Přijde premiérové publikum a netuší, kolik všechno to samozřejmé a krásné nebo třeba ujeté a zvláštní stálo úsilí. Vlastně ho to ani nezajímá. Nepatří do té party, která nemá od výsledku odstup. Party, která zaujatě pracovala, určitě se prací i bavila a teď vydává počet z toho, co umí. Publikum stojí nezaujatě vně. Vidí, slyší, vnímá, prožívá, promýšlí… – a vytvoří si během večera svou představu, pocit, úsudek. 

 

IMG2934a

„Ve sboru jsou lidé neuvěřitelně milí a otevření a je radost s nimi zpívat a hrát. Těleso na takové úrovni nenajdu téměř nikde jinde na světě!"

„Novou produkci Prodané nevěsty diriguje Tomáš Netopil a v roli Jeníka se dnes, v jediném představení objeví Richard Samek.“

„Díky nové produkci Prodané nevěsty přibyli do „Semperparty“ další Češi.“

Semperoper nabízí operní inscenace na nejvyšší úrovni. Jednak proto, že se může chlubit špičkovým orchestrem Staatskapelle, ale také předními sólisty a sborem na nejvyšší úrovni. Ve fermanech navíc figurují stále častěji česká jména. Přinášíme rozhovor se stálou členkou sboru Petrou Havránkovou, a to právě v den, kdy Semperoper uvádí Smetanovu Prodanou nevěstu pod taktovkou Tomáše Netopila a s Richardem Samkem v roli Jeníka.

 

pondělí, 25 březen 2019 06:26

Symfonický orchestr Českého rozhlasu dnes koncertuje ve studiu

Rozhlasoví symfonikové mají dnes večer koncert na domácí půdě, ve Studiu 1 v budově Českého rozhlasu na Vinohradech. Pod taktovkou Marka Šedivého, a to v menším obsazení a se čtyřmi sólisty z vlastních řad, hrají hudbu, jejímž úběžníkem je jméno Bach. Stravinského neoklasické Dumbarton Oaks Concerto může připomínat barokní concerto grosso, nebo ještě konkrétněji některý z Bachových Braniborských koncertů. Vedle této skladby klasika 20. století proto zazní i Braniborský koncert č. 4 se dvěma sólovými flétnami a pak navíc i Koncert pro flétnu d moll Bachova syna Carla Philippa Emanuela. Nejodvážnější položkou programu je skladba Kdyby byl Bach včelařem… od Arvo Pärta. Zazněla poprvé v roce 1976 na legendárním koncertě souboru staré hudby Hortus musicus, s nímž měl Pärt intenzivní kontakty. Právě tehdy začal krystalizovat jeho nový tvůrčí projev, využívající jako charakteristický idiom techniku vzdalování a přibližování melodické linie a okolních akordů k tónovému centru. Publikum se poprvé setkalo se slovem „tintinnabuli“ – zvonečky, jímž Pärt svůj osobitý vynález pojmenoval. Ve skladbě použil čtyřtónový motiv b-a-c-h. Na jejím vrcholu se pak objevuje citát z Bachova Dobře temperovaného klavíru, ovšem typicky modifikovaný… K Bachovi se Pärt vztahoval jako k nepřehlédnutelné postavě hudebních dějin, ale s jasnou symbolikou rovněž jako k umělci, který se mohl věnovat víře a duchovním tématům - na rozdíl od Pärta žijícího tehdy ještě v nesvobodě sovětské totality.

 


Lska-na-dlku-19122

„Hudba Kaiji Saariaho se vznáší ve vzduchu - a přitom velmi konkrétně obkružuje, podpírá a vyjadřuje děj.“

„Marko Ivanović udržel pozornost po celý večer. Tok pomalu plynoucí hudby se pozastavuje, intenzita sdělování ale prohlubuje.“

„Těžko si představit, že by tato opera mohla být scénicky ztvárněna jinak, než jak to s obrovskou imaginací učinili Jiří Heřman s Tomášem Rusínem.“

Operou Láska na dálku od Kaiji Saariaho na sebe Národní divadlo Brno před dvěma lety na jaře upozornilo mimořádným způsobem. Neomylně vybralo podařené, jedinečné, opravdu skvělé dílo, které v dějinách světového hudebního divadla zcela určitě nezapadne. A nadčasový příběh trubadúra a vysněné ženy daleko za mořem, neoddělitelně propojený s magickou hudbou, inscenovalo způsobem nikoli jen odpovídajícím, ale skutečně kongeniálním. Návrat inscenace na jeviště Janáčkovy opery po rekonstrukci divadla potvrzuje tehdejší jednoznačný dojem a diváckou vzpomínku – vstřícně naladěný člověk si odnáší zážitek pro celý zbytek života.

 

306012017SPO2017fotoMartinFlorian

„Kvalitu festivalu z pohledu sborového světa výrazně zlepšil nový systém soutěží pěveckých sborů a také záštity českých i zahraničních odborníků na sborový zpěv.“

„Přihlášky mohou sbory i orchestry odevzdávat do konce března.“

„Město Olomouc se tak na malou chvíli stává metropolí sborového zpěvu.”

Hanácká metropole hostí od 28. května do 2. června Mezinárodní festival pěveckých sborů Svátky písní Olomouc. Jde už o 47. ročník, od kterého se festival zároveň stává členem prestižní sítě Choral Festival Network, která sdružuje festivaly a soutěže z celého světa.

 

neděle, 24 březen 2019 06:37

Rybovo Stabat Mater s Musicou Floreou

S Velikonocemi se blíží i očekávaný koncert jednoho z nejzávažnějších děl Jakuba Jana Ryby - Stabat Mater. Dílo, které autor vánoční mše "Hej, mistře!" napsal v roce 1805 pro orchestr, sbor a čtyři sólisty, uvede 3. dubna Musica Florea, a to na své oblíbené adrese v Českém muzeu hudby. Jakub Jan Ryba je velmi často spojován výhradně s Českou mší vánoční. Musica florea dá možnost na vlastní uši si poslechnout, čeho všeho byl tento kantor, významný hudební skladatel mnoha instrumentálních i duchovních děl,  vlastně schopný, a objevit tak, jaký potenciál v něm dřímal! Vedle orchestru Musica Florea účinkují sbor Collegium Floreum a jako sólisté sopranistka Michaela Šrůmová, altistka Sylva Čmugrová, tenorista Jaroslav Březina a basista Roman Hoza. Diriguje Marek Štryncl. Stabat Mater je dílo koncipované ve velkém měřítku pro čtyři sólisty a také pro prostory, ve kterém mělo být dílo poprvé uvedeno, a to v plzeňském chrámu sv. Bartoloměje. Ryba mohl prostřednictvím Stabat Mater ukázat veškeré své skladatelské schopnosti a nadání, které ve skromném venkovském prostředí, kde jinak působil, neměly šanci vyniknout.


sobota, 23 březen 2019 17:06

Reimannovu Medeu diriguje v Essenu Robert Jindra

Aalto Theater v Essenu má ode dneška na repertoáru operu Medea berlínského skladatele Ariberta Reimanna, třiaosmdesátiletého nestora současné německé hudby. Novou inscenaci pro dnešní premiéru nastudoval dirigent Robert Jindra, režii má Kay Link. Titulní roli, svěřenou koloraturnímu sopránu, zpívá Claudia Barainsky. S ní účinkují Marie-Helen Joël, Sebastian Noack, Rainer Maria Röhr, Liliana de Sousa a další pěvci. Reimannovo osobité zpracování starověkého mýtu mělo velmi úspěšnou premiéru ve Vídeňské státní opeře v roce 2010. V Essenu se do 10. května uskuteční ještě pět představení. Robert Jindra tam v těchto týdnech diriguje také Weberova Čarostřelce, Pucciniho Toscu a speciální wagnerovský projekt Der Ring an einem Abend – tetralogie Prsten Nibelungův v jednom večeru. Hudebním ředitelem Aalto Theater a orchestru Essenské filharmonie je Tomáš Netopil, který Jindru přizval ke spolupráci.


Seattle-Milerov-Benaroya5fnl-1024x576

„Benaroya Hall s počtem sedadlem dvojnásobně převyšujícím Smetanovu síň je dimenzována spíš na provádění moderní hudby.“

„Hladký a celistvý zvuk sboru, dynamická rozrůzněnost i výborná intonace by si nezadala s mnohými profesionálními soubory.“

„Celkové vyznění bylo o něco jiné než v evropských sálech, orchestr ani zpěváci se nesnažili o přesnou autenticitu, hráli hudbu tak, jak jim připadalo přirozené.“

Orchestr sídlící v Seattlu na severozápadě Spojených států rozhodně nezapadá do tradiční evropské představy o klasickém symfonickém orchestru. V jeho dramaturgii je na první pohled patrná převaha moderní hudby, přesto se nebojí ani těch nejklasičtějších skladeb hudební historie. A posluchač určitě neudělá chybu, když dá barokní hudbě v jejich podání šanci.

 

sobota, 23 březen 2019 07:07

Láska na dálku se třikrát vrátí do Brna

Láska na dálku, první opera finské skladatelky Kaiji Saariaho, se po tři večery vrací na jeviště Janáčkovy opery v Brně. Dnes, zítra a příští pátek 29. března se tak opět odvine příběh trubadúra Jaufré Rudela, prince z Blaye, posedlého idealizovanou láskou. V hlavních rolích tohoto magického představení s nadčasovým přesahem vystoupí Lucie Hájková, Markéta Cukrová a Pavol Kubáň. Inscenaci režíroval Jiří Heřman a dirigovat bude Marko Ivanović. Rudelovi a jeho snům se všichni vysmívají a přesvědčují ho, že žena, o které zpívá, neexistuje. Poutník, který se právě vrátil ze vzdáleného Tripolisu, mu ale řekne o Clémence, která tam žije. Když trubadúr cítí, že už žádné další objetí ženy nedokáže vrátit smysl jeho životu a písním, zatouží po venkovance se srdcem princezny a princezně se srdcem venkovanky. "Krásná bez domýšlivosti krásy, vznešená bez domýšlivosti vznešenosti, zbožná bez domýšlivosti zbožnosti.." Příběh si všímá oboustranného očekávání, váhání, touhy a nejistoty a končí smutně krásným melodramatickým nenaplněním: "Poslední vjem mého těla smrtelníka je má vyčerpaná ruka, která usíná uvnitř té Vaší.." Lásku na dálku napsala Saariaho na libreto libanonsko-francouzského spisovatele Amina Maaloufa. Světovou premiéru měla 15. srpna 2000 na Salcburském festivalu, hrála se už i v newyorské Met a v Brně byla poprvé uvedena 24. března 2017. Po dobu rekonstrukce Janáčkova divadla se ale nehrála. "Hudba je pro mě studií mě samé a lidského ducha," říká Kaija Saariaho. Od roku 1982 žije v Paříži a po velkou část své kariéry se žánru opery vyhýbala. Impuls pro změnu názoru na operu jí dodala až inscenace Messiaenovy opery Svatý František z Assisi v režii Petera Sellarse, kterou viděla roku 1992 na Salcburském festivalu a přesvědčila ji o možnosti přetvořit báseň v operu: „Je-li toto opera, pak ji napsat mohu,“ vyjádřila se tehdy v tisku. V roce 1993 se seznámila s legendou La vida breve (Krátký život) o životě jednoho z prvních velkých trubadúrů 12. století, Jaufrého Rudela. Myšlenka na operu krystalizovala v průběhu následujících sedmi či osmi let. Napřed báseň zhudebnila v roce 1996 pod názvem Lonh jako skladbu pro soprán a elektronické nástroje a podle stejné inspirace napsala v letech 1998-99 skladbu pro smíšený sbor a orchestr Oltra mar (Přes moře) pro New York Philharmonic. Obě skladby pak tematicky využila v Lásce na dálku.


sobota, 23 březen 2019 06:20

Tři minimalisté na dvou klavírech - Reich, Adams a Glass v Brně

Maki Namekawa a Dennis Russell Davies zahrají dnes večer v brněnském Besedním domě díla tří nejznámějších amerických skladatelů současnosti - Steve Reicha, Johna Adamse a Philipa Glasse. Šéfdirigent Filharmonie Brno a jeho manželka usednou ke dvěma klavírům. Program recitálu sestavili tak, aby autory, kteří jsou v určitém zjednodušení všichni tři v obecném povědomí spojováni s hudebním minimalismem, představili ve vývoji. Vybrali skladby tak, aby zazněla hudba z doby, kdy byl minimalismus revoluční novinkou, i z pozdějšího období, kdy už se většinou spojují minimalistické postupy s dalšími kompozičními a výrazovými prvky. Jde patrně o tři české premiéry… Základem Reichovy skladby Piano Phase je jednoduchý motiv, v opakování jedním z interpretů nepatrně zrychlovaný tak, že nastává posun a vytvářejí se nové tónové kombinace. Na konci provedení se hráči opětovně spojí do unisona. Hallelujah Junction; takhle – podle jména dálničního odpočívadla ležícího uprostřed vyprahlé krajiny na hranicích Kalifornie a Nevady – nazval svou skladbu u roku 1996 John Adams, kterého na minimalismu zajímá především rytmická energie, ve srovnání s Reichem se však výrazněji obrací k tradičnějším hudebním strukturám. S Philipem Glassem, od něhož zazní skladba Four Movements for Two Pianos, pojí oba umělce blízké přátelství. Ve světových premiérách uvádějí díla, klavírní i symfonická, z nichž mnohá jsou zkomponována přímo pro ně. Dne uváděná Glassova kompozice je vystavěna z nedlouhých motivů, do každého však skladatel později přidává nové tóny. Zajímavě se tím proměňuje harmonická struktura skladby.


pátek, 22 březen 2019 14:45

Margita dnes v Henzeho opeře Prinz von Homburg ve streamu

Státní opera ve Stuttgartu zprostředkuje dnes večer live v internetovém streamu představení půlstoletí starého fantazijního utopického díla Prinz von Homburg od klasika poválečné hudební avantgardy Hanse Wernera Henzeho a Ingeborg Bachmannové. Opera vychází z divadelní hry Heinricha von Kleist. Nová inscenace s tenoristou Štefanem Margitou v jedné z hlavních rolí měla premiéru před pěti dny, na začátek jarního festivalu. Dirigentem je nový stuttgartský hudební ředitel Cornelius Meister, režijní debut si odbývá ve stuttgartské opeře Stephan Kimmig. Henzeho Prinz von Homburg měl premiéru v roce 1960 v Hamburku. V titulní roli vystoupí britský barytonista Robin Adams, dále zpívají mimo jiné Helene Schneiderman, Vera-Lotte Böcker, Moritz Kallenberg nebo Michael Ebbecke. Stream začíná dnes v 19:20 na této adrese: https://www.staatsoper-stuttgart.de/service/live/


pátek, 22 březen 2019 14:02

Daviesovy linecké paralely v Brně

Autor:
FilharmonieBrno2032019fotoVojtchKba-30

„Quodlibet Lebensstürme s hudbou Franze Schuberta a na její motivy je zábavná kompozice, jednolitá, plná nečekaných momentů.“

„Velké Brucknerovy celky mají v prostoru, jako je Besední dům, problém. Zkrátka se tam nemusí vejít. Davies proto částečně ubíral.“

„Davies obecně se v Brucknerovi patosu vyhýbá, nedělá z něj romantického, výrazově přeumělkovaného autora.“

Dennis Russell Davies nepřináší do Brna jen svěží vítr. Přináší i rafinované hudební paralely, nezvyklé kompozice i hudbu spjatou s jeho dřívější profilací. A to je přesně to Brno, o kterém by mělo být slyšet.

 

pátek, 22 březen 2019 07:15

Opera Julietta od Martinů dnes koncertně v New Yorku

V newyorské síni Carnegie Hall má dnes americkou premiéru česká verze opery Julietta Bohuslava Martinů. Za projektem stojí American Symphony Orchestra a jeho šéfdirigent Leon Botstein. Titulní roli zpívá v koncertním provedení americká sopranistka Sara Jakubiak (mimo jiné Korngoldova Heliana v Deutsche Oper a Marietta v Hamburské státní opeře, Wagnerova Eva v Bavorské státní opeře nebo Bergova Marie v Anglické národní opeře),  Michela ztvární tenorista Aaron Blake (především představitel mozartovských rolí, ale i postav v operách Verdiho a dalších italských autorů). Oba úspěšné hostují na amerických operních scénách i v předních evropských divadlech, včetně Metropolitní opery a operních domů v Berlíně nebo v Mnichově. Leon Botstein vede Americký symfonický orchestr od roku 1992. Dlouhá léta je prezidentem Bard College ve městě Annandale-On-Hudson ve státě New York a vede tamní hudební festival, působil také u Jeruzalémského symfonického orchestru a na Akademii v Grafeneggu v Rakousku. Pohostinská vystoupení ho zavedla i do Mariinského divadla v Petrohradu, k Londýnskému symfonickému orchestru nebo k Filharmonii v Los Angeles. Martinů surrealistickou, současně však mimořádně silně lyrickou operu, komponovanou na sklonku 30. let podle hry Georgese Neveuxe a pohybující se na hranici snů a reality a ve světě doposud uváděnou jen zřídka, považuje Botstein za jedno z mistrovských děl dvacátého století. Se svým American Symphony Orchestra, založeným v roce 1962, cíleně pořádá tematické koncertní programy s kontextem a přesahy do dalších umění, do náboženství a historie. S velkým ohlasem natočili v roce 2015 neznámou operu The Long Christmas Dinner Paula Hindemitha. Méně uváděná díla objevuje Botstein systematicky.


pátek, 22 březen 2019 06:50

V Praze se utkají mladí houslisté a po nich kytaristé

V Praze se ode dneška utkají nejlepší mladí houslisté do 16 let. Od 10 hodin dopoledne začíná Mezinárodní houslová soutěž PhDr. Josefa Micky v prostorách Gymnázia a Hudební školy hl. města Prahy. Koná se už po sedmé a potrvá celý víkend. Na slavnostním zahájení krátce vystoupí Absolutní vítězka loňského 6. ročníku Zlata Semenková. Vstup na celou soutěž je pro diváky zdarma. Porotu povede a záštitu nad celou soutěží udělil Václav Hudeček a zasednou v ní primárius Apollon kvarteta Pavel Kudelásek, primárius Panochova kvarteta Jiří Panocha a jeho člen Pavel Zejfart, hudební režisér Českého rozhlasu Milan Puklický, Jiří Fišer z Pražské konzervatoře a Milan Vítek z Oberlin Conservatory of Music v USA. Mezi doporučenou literaturou jsou například skladby Sylvie Bodorové, Petra Ebena, Luboše Fišera, Ilji a Lukáše Hurníka, Otmara Máchy nebo Lukáše Sommera. Speciálně pro sedmý ročník napsal soutěžní skladbu i Jan Kučera. Sestavil sedm variací na lidovou píseň "Teče voda, teče" ve slohu slavných skladatelů pro housle a klavír. Za její nejlepší interpretaci bude udělena cena Via musica ad beatum z.s. ve výši tří tisíc korun. Josef Micka, který dal soutěži jméno, patřil k výjimečným osobnostem české houslové pedagogiky. Byl vynikajícím sólistou, ale od začátku se velkou měrou věnoval i komorní hře. Ve dvacátých letech 20. století založil se svými spolužáky velmi úspěšné kvarteto. Ještě před druhou světovou válkou vystudoval hudební vědu a psychologii na Karlově univerzitě, v roce 1939 se stal profesorem Pražské konzervatoře a současně byl až do roku 1945 členem České filharmonie. Josef Micka vychoval řadu skvělých muzikantů, patří mezi ně třeba Václav Neumann, Petr Messiereur, Petr Škvor, Václav Hudeček, Jiří Panocha, Pavel Zejfart, Magdalena Micková, Eva Bublová nebo Jan Opšitoš a řada dalších. K jeho největším úspěchům pak patří tři soubory, které vychoval a které si získaly slávu u nás i ve světě, Smetanovo, Talichovo a Panochovo kvarteto. Houslovou soutěž pak brzy vystřídá soutěž kytarová: PRAGuitarra Clásica stejného pořadatele, ta bude pro diváky také volně přístupná a začíná 4. dubna.


pátek, 22 březen 2019 06:21

V Olomouci má premiéru balet Bajadéra

Moravské divadlo v Olomouci dnes uvede premiéru výpravného baletu Bajadéra. Vytvořili ho společně rakouský skladatel s českými kořeny Ludwig Minkus a francouzská baletní legenda, tanečník a choreograf Marius Petipa. Světovou premiéru měl v roce 1877 v Mariinském divadle v Petrohradě a spolu s baletem Don Quijote patří k nejuváděnějším titulům zmíněné autorské dvojice. V České republice se Bajadéra zatím dočkala jen dvou uvedení, v Brně a v Praze. Olomoucké inscenace se jako režisér i choreograf ujal Michal Štípa, který odtančil obě předchozí uvedení a má jako choreograf zkušenost s Minkusovým Donem Quijotem, který uvedl loni na podzim v Ostravě. "Bajadéra je dle mého názoru jeden z nejnáročnějších klasických baletů a jeho příprava klade vysoké nároky na všechny divadelní složky," vysvětlil Štípa. "Mé nastudování bude končit obrazem Království stínů jako v původní verzi z roku 1877, která se u nás takto nikdy neuváděla." A tam se setkají hlavní hrdinové pohádkového příběhu z Indie, válečník Solor a chrámová tanečnice Nikie. Bude už ovšem na fantazii diváka, jestli toto setkání zasadí do snu, na nebesa, do Solorovy mysli nebo úplně jinam. V Hlavních rolích se představí Yui Kyotani, která za ztvárnění role Kitri v inscenaci Minkusova baletu Don Quijote získala v roce 2017 Cenu Thálie. Solora zatančí sólista olomouckého baletu Paul Oliver. "Melodie jsou líbivé a nápadité. Nechybí adagia, tempově pestré variace ani hudba s charakterem valčíku. Právě melodie místy evokují exotiku, do níž je příběh zasazen," popsal Bajadéru po hudební stránce autor nastudování Petr Šumník.


Bach-Gardiner-61kE6EJSKLSY355

„Jde o jeho poslední velké dílo. Jako kdyby zde podvědomě toužil to nejlepší ze svého umění a své tvorby uchovat pro budoucnost.“

„Gardinerovy soubory mají obsáhlou diskografii a Mše h moll v edici Archiv Produktion v ní patří k bestsellerům.“

„Gardinerovi instrumentalisté jsou vynikající, ale jeho sbor je přímo neuvěřitelný.“

Bachovy narozeniny si můžeme připomínat každý rok, i když nejsou kulaté. Ty letošní mají pořadové číslo 334 a připadají na dnešek. Dobrá příležitost k malé inventuře. Která nahrávka jeho Mše h moll by mohla aspirovat na označení referenční…?

 

čtvrtek, 21 březen 2019 12:43

Temperament jižní Evropy v Pardubicích

Autor:
REN2630

„Touto řadou operních abonentních koncertů vynahrazuje zdejší dramaturgie pardubickému obecenstvu absenci trvalé operní scény.“

„Gladys Rossi potvrdila, že patří ke špičce svého oboru a publikum jí za to odměnilo ovacemi ve stoje.“

„Dirigent David Gimenéz, který je synovcem José Carrerase, v Pardubicích už dirigoval.“

Temperament jižní Evropy, to byl podtitul uplynulé trojice abonentních koncertů Komorní filharmonie Pardubice, které se konaly na její domovské scéně, v Sukově síni Domu hudby. Název souvisel především s účinkováním italské sopranistky Gladys Rossi a španělského dirigenta Davida Gimenéze, kteří přijeli interpretovat operní a symfonickou hudbu italských a francouzských skladatelů éry romantismu, doslova operních velikánů.

 

CNSO-IV-koncert-0026

„Nový šéfdirigent přináší do budoucích společných aktivit dlouholeté zkušenosti napříč žánry.“

„Usměvavá komunikace hornistky Zuzany Rzounkové s publikem, prezentace nástroje a jeho pozvedání u vysokých tónů jsou nezaměnitelné.“

„Za setkání s Turnerovou skladbou, která si v orchestru pohrává s příbuzností k filmové hudbě i k americkým klasikům, patří pořadatelům dík.“

Program březnového abonentního koncertu postavil Český národní symfonický orchestr kompletně z hudby dvacátého století – z té, která přináší potěšení, která dokáže strhnout a nabít energií. Martinů a Šostakovič jsou vyzkoušení klasikové. K jejich časem už prověřenému poselství přidalo těleso jen několik let starou novinku z pera amerického skladatele a hornisty Kerryho Turnera – Koncert pro lesní roh a orchestr. Je to partitura virtuózní a komunikativní. Tím spíš, když sólový part hraje takový entuziasta, jako je Zuzana Rzounková.

 

čtvrtek, 21 březen 2019 09:18

Koncert genderově velmi nevyrovnaný

Autor:
IMG7578

„Heinrich Philip Johnsen psal nádhernou barokní hudbu, za kterou by se nemuseli stydět ani na dvoře krále Slunce. Stylem tak trošku Telemann, ale přesto svůj.“

„Johann Sebastian Bach zní skvěle i v úpravě pro marimbu.“

„Dva fagoty Dua Esperanza objevují nové témbry známých árií. Je zvláštní, jak krásně a naprosto nově mohou ukázat melodie, které každý zná.“

Když Eva Hudečková ve spolupráci se svým manželem připravovala letošní ročník Svátků hudby, invencí přímo hýřila. Vymyslet koncert, v němž na „pánské„ nástroje budou hrát výhradně ženy, to pražské koncertní publikum ještě nezažilo. Byla to tak trošku provokace a trošku satisfakce, vždyť není tak daleko doba, kdy ty nejslavnější filharmonie, Berlínskou počínaje a Vídeňskou nebo Českou konče, byly složeny výhradně z mužů. A dnes snad není hudební nástroj, který by ženy neovládaly stejně dobře jako jejich mužští kolegové.

 

 



 

Musorgskij-Pedrotti-R-1734524-1476473980-8688

„Ravelova instrumentace je jedinečný umělecký počin, chceme-li však Musorgského prožít se všemi jeho příznačnými atributy, rádi se vracíme k původnímu klavíru.“

„Nahrávka Obrázků z výstavy pod taktovkou Antonia Pedrottiho dokazuje světovou úroveň tehdejší České filharmonie.“

„Obdivujeme skvělé instrumentalisty, kteří se dokázali obdivuhodně vypořádat se svými často ne špičkovými nástroji.“

Dnes před 180 lety – 21. března 1839 – se narodil skladatel Musorgskij. Vybrat referenční orchestrální nahrávku Obrázků z výstavy, když jich jsou stovky a když stejně setkání se skutečným Musorgským nejlépe zprostředkuje původní klavírní verze skladby? Není to lehké. Bohuslav Vítek se přesto pokouší - a vysvětluje, proč nakonec dává přednost monofonnímu snímku České filharmonie z poloviny padesátých let, pořízenému s jejím tehdy častým dirigentským hostem Antoniem Pedrottim.

 

čtvrtek, 21 březen 2019 06:50

Dvořákova Olomouc letos v sedmi programech

Sedm koncertů na sedmi různých místech v Olomouci – to bude letošní 18. ročník mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Olomouc 2019. Uskuteční se od 16. do 24. května. Zahájí ho Moravská filharmonie, která festival pořádá, pod taktovkou Petra Vronského. Na programu je také česko‑americký jazzový večer s Laco Deczim a Celulou New York nebo už tradiční film-koncert v Kině Metropol – jako obvykle to bude film předválečné kinematografie s nově vytvořenou hudbou k tomuto účelu, konkrétně fantasy-horor z roku 1920 Jak Golem na svět přišel. Hudbu k němu napsal skladatel amerického původu Robert Israel, který bude večer i dirigovat. Dále vystoupí německý komorní ansámbl Acelga Quintett oceněný na prestižní německé soutěži ARD, soubory Musica figuralis a Ensemble Versus a exkluzivně Lisztův komorní orchestr pod uměleckým vedením Pétera Tfirsta. Festival pak uzavře třetí Mahlerova symfonie v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou jejího šéfdirigenta Heiko Mathiase Förstera. „Tři koncerty se budou konat v olomouckých kostelích, a to zejména z důvodu zvolené dramaturgie a záměru celkového vyznění provedených děl,“ upřesnila Ivana Kalina Tabak, dramaturgyně festivalu. „Program je postaven velmi symbolicky, protože si v roce 2019 připomínáme 60. výročí úmrtí poličského rodáka Bohuslava Martinů. Také vzpomeneme na nedávno zesnulého českého skladatele, pedagoga a manažera Václava Riedlbaucha. Dále není bez zajímavosti, že Dvořákovu Píseň bohatýrskou premiéroval v roce 1898 ve Vídni právě Gustav Mahler, jehož Symfonie č. 3 uzavře letošní festival. Současně se bude jednat o poslední koncert Petra Vronského v roli pověřeného šéfdirigenta MFO,“ doplňuje ředitel MFO Jonáš Harman. Společným jmenovatelem koncertů je jinak dramaturgie více či méně propojená s osobností Antonína Dvořáka a míst, kde pobýval.


čtvrtek, 21 březen 2019 06:00

Šéfdirigentem ČNSO je Američan Steven Mercurio

Šéfdirigentem Českého národního symfonického orchestru se stal Američan Steven Mercurio. Letos v březnu vystřídal pětaosmdesátiletého Libora Peška, který stál v čele tělesa od roku 2007 a zůstává jeho čestným šéfem. Orchestr si vybral dosavadního hostujícího umělce za šéfdirigenta pro jeho univerzalitu a hudebnost – Mercuriův  záběr sahá do symfonického i operního světa, je také skladatelem a aranžérem. Diriguje v Evropě i v Americe, jeho jméno je spojeno s řadou vokálních nahrávek, včetně koncertů Vánoce ve Vídni. Má však i přesahy do světa jazzu a popu. V Praze účinkoval s ČNSO s Chickem Coreou, s New York Voices nebo se skupinou Pražský výběr a dirigoval abonentní koncert 19. března s hudbou Martinů, Šostakoviče a Kerryho Turnera. Český národní symfonický orchestr založil v roce 1993 trumpetista Jan Hasenöhrl spolu s dirigentem Zdeňkem Košlerem. V letech 1996 až 2006 vedl těleso Američan Paul Freeman a po něm získal ředitel Jan Hasenöhrl Libora Peška. Ten pak mimo jiné vedl orchestr při několika turné po Británii a rovněž s ním postupně natočil komplet Mahlerových symfonií.


190318QuatuorDiotimaMiroslavSrnka04cPetraHajska

„Neverím, že niekto z prítomných sa na Bartóka po tomto zážitku bude pozerať rovnako.“

„K uhrančivému temperamentu totiž pridali ešte jeden veľmi dôležitý faktor: ani nachvíľu nad ním nestratili kontrolu.“

„Ich výstup som vďaka ohromujúcej autenticite prestala vnímať ako jednu z možných ciest interpretácie, ale ako dokonalé naplnenie podstaty hudobného diela.“

Všetkých šesť sláčikových kvartet Bélu Bartóka zaznelo v rámci festivalu Hommage à Alfred Brendel v podaní skvelého Quatuor Diotima. V zložení Yun-Peng Zhao (husle), Constance Ronzatti (husle), Franck Chevalier (viola) a Pierre Morlet (violončelo) predviedlo toto teleso v komornej atmosfére Sukovej siene dva koncerty na tej najvyššej interpretačnej úrovni. 

 

středa, 20 březen 2019 16:26

Pražské jaro: Tři objednávky, tři premiéry

Jana Vöröšová, Jakub Rataj a Šimon Voseček jsou tři současní skladatelé, jejichž díla letos uvede Mezinárodní hudební festival Pražské jaro ve světové premiéře. PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou mladého britského dirigenta Bena Glassberga, vítěze soutěže v Besançonu, uvede na koncertě 19. května orchestrální dílo Hypnos od Šimona Vosečka. Skladba, kterou Jakub Rataj nazval æther, počítá s neotřelou kombinaci smyčcového kvarteta, klavíru, hoboje a těreminu; zazní 24. května. Novinku Jany Vöröšové nazvanou Atlas mraků chystá Saxofonové kvarteto Bohemia na 26. května. Festival s objednávkou oslovil trojici mladých autorů, v jejichž tvorbě se – slovy ředitele Romana Bělora - dnešní svět zrcadlí pokaždé jedinečným způsobem. „Stejně jako mraky, i hudba je podobně mnohovrstevná,“ říká o Atlasu mraků Jana Vöröšová. Tóny saxofonu jsou pro mnohé lidi zatíženy asociacemi na jazzovou hudbu, autorka proto chtěla najít trochu jiný než obvyklý zvuk a předepsala rozšíření souboru o akordeon. Absolventka AMU a Královské konzervatoře v Bruselu nedávno rovněž vyhrála skladatelskou soutěž České filharmonie. Šimon Voseček je skladatel působící od roku 2002 ve Vídni, na mezinárodní úrovni sklízí v poslední době úspěchy zejména díky komorním operám, ale v Praze jeho hudba příliš často nezní. Dílo nazvané Hypnos rozvíjí atmosféru nočních scén jeho zatím poslední opery Hybris z roku 2016. „Hypnos nesleduje konkrétní hudební program, jde spíš o atmosféru někde na hraně vědomí a podvědomí,“ říká skladatel. Svou hudbu popisuje jako spíše konzervativnější. Novodobé techniky instrumentální hry nejsou podle něj nezbytné pro novodobost hudby samotné - takže partitura Hypnos v podstatě nepřináší zásadně jiné technické nároky, než ty, které byly běžné už před rokem 1945. Jakub Rataj je naopak skladatelem, jehož práce přesahuje do světa zvukových instalací a performancí inspirovaných lidským tělem – pohybem, dechem, pulzem a gesty. Právě proto použil ve své skladbě těremin, který i po sto letech vzbuzuje pozornost, protože se ovládá bez doteku, pouze pohybem paží, dlaní a prstů. „Název skladby æther je skrytým věnováním nástroji z roku 1919, původně známému jako ætherphon,“ uvedl. Těremin má mimořádný frekvenční rozsah a charakteristickou zvukovou barvu vzdáleně připomínající lidský hlas. Jedním z prvních skladatelů, kteří pro těremin komponovali, byl Bohuslav Martinů. I jeho hudba na koncertě zazní. - Ještě jednu položku však má koncertní řada soudobé hudby na letošním Pražském jaru: hostování souboru Ensemble Intercontemporain. V Praze byl na festivalu už čtyřikrát, z toho dvakrát dokonce se svým zakladatelem Pierrem Boulezem v roli dirigenta. Tentokrát přiveze úplné novinky - skladbu Bruna Mantovaniho, kterou premiéroval zcela nedávno, a nové dílo Miroslava Srnky vzniklé pro Filharmonii v Los Angeles. V Praze zazní v evropské premiéře.

Foto: Pražské jaro


190319PKOIvan-Klansky34cPetraHajska

„Koncertní mistr Leoš Čepický svým zápalem pro hru a čitelnými gesty vedl k souhře a zvukové vyváženosti smyčcovou i dechovou složku orchestru.“

„Nejen klavíristé se mohli učit na tom, jak stavět fráze, jak odlišit náladou jednotlivé její podčásti, které dohromady dávaly smysl, a posluchači nezbylo než si říct: „Ano, takto!““

„Křišťálovou jasnost a výstižnost hudebních myšlenek sólisty podporoval citlivě doprovázející orchestr, který si nedovolil udusat pianistovu technicky i barevně bravurní hru.“

Na koncert skladatelů první vídeňské školy si Pražský komorní orchestr pod vedením koncertního mistra Leoše Čepického do Rudolfina přizval jednoho z našich nejvýznačnějších muzikantů, pianistu Ivana Klánského. A protože celý program byl tak trochu jedna velká klasika, volba padla na Mozartův Koncert pro klavír a orchestr č. 20 d moll, K. 466. Ten se stal středem pozornosti, avšak ani na okamžik nebylo cítit, že by si ji uměle vynucoval přehnanými gesty. Mozart je křišťál nebo, chcete-li, diamant. A tak také v podání interpretů zněl. Obklopen byl dalšími drahokamy od Ludwiga van Beethovena a Josepha Haydna.

 

středa, 20 březen 2019 07:16

Josef Třeštík dramaturgem Pražského jara

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro má po několika letech dramaturga. Bude odpovědný za umělecké plánování ročníku 2021 a dalších. Stal se jím Josef Třeštík (38), momentálně dramaturg Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který také stál u příchodu Alexandra Liebreicha na post šéfdirigenta tělesa. Od loňska k tomu byl i hlavním dramaturgem Českého rozhlasu odpovědným za studiové natáčení a výběr koncertů natáčených veřejnoprávním rozhlasem. Na Pražském jaru chce dbát na další profilaci festivalu a ovlivňovat jeho směřování, přinášet inspirace, zaostřovat programové kontury, posilovat vztahy mezi jednotlivými koncerty a vytvářet jejich obsah, vyvažovat různé zájmy, které při vytváření programů hrají roli, být v blízkém kontaktu s hudebníky i tvůrci a zajišťovat komunikaci mezi managementem a uměleckou radou festivalu. Josef Třeštík vystudoval skladbu ve třídě Ivana Kurze na Hudební a taneční fakultě AMU v Praze, studoval i na Royal College of Music v Londýně a soukromé lekce absolvoval rovněž u nizozemského skladatele Louise Andriessena. V letech 2008 až 2015 byl hudebním redaktorem Českého rozhlasu Vltava; věnoval se zejména pořadům o soudobé a staré hudbě. Podílel se také na vysílání stanice D dur a opakovaně reprezentoval Český rozhlas na Mezinárodní tribuně skladatelů pořádané Mezinárodní hudební radou. V roce 2017 byl členem poroty rozhlasové a televizní soutěže Prix Italia v Milaně a v roce 2018 členem poroty 2. ročníku skladatelské soutěže pořádané Českou filharmonií. Pražské jaro mívalo jako programového poradce Antonína Matznera, jehož život se uzavřel v roce 2017. V době, kdy byl prezidentem festivalu Jiří Bělohlávek (2006-2017), byla dramaturgie z velké části v rukou umělecké rady a hodně i jeho osobně.


středa, 20 březen 2019 06:10

Akademie Versailles nabídne přednášky i koncert

Začíná Akademie Versailles – mezinárodní interpretační kurzy, které se už potřetí konají v Praze. Letos se budou věnovat francouzské vokální a instrumentální hudbě období baroka. Mladí pěvci a instrumentalisté z České republiky a dalších zemí včetně Francie, Ruska, Polska, Velké Británie, Japonska nebo Portugalska se pak veřejnosti představí na závěrečném koncertu, který se koná v neděli 24. března. Na programu budou díla J.-Ph. Rameaua, A. Campry, J.-N.-P. Royera a dalších a vstup je zdarma. Širší veřejnosti jsou navíc otevřeny i dnešní úvodní přednášky, na kterých umělecký ředitel Centra barokní hudby ve Versailles Benoît Dratwicki a česká muzikoložka Jan Franková popovídají o hudební praxi v Paříži, potažmo ve Francii 18. století. Začínají od půl desáté dopoledne v Galerii HAMU. Účastníky kurzů pak povedou zkušení pedagogové a umělci, mimo jiné francouzská sopranistka Chantal Santon-Jeffery, violoncellista Bruno Cocset, flétnistka Jana Semerádová nebo cembalistka Béatrice Martin. Studenty seznámí se zásadami dobové interpretace, se základy gestiky a barokního tance, deklamace, rétoriky a (v případě zpěváků) také výslovnosti staré francouzštiny. Kurzy připravili pořadatelé festivalu Letní slavnosti staré hudby ve spolupráci s Centrem barokní hudby ve Versailles, Francouzským institutem a Hudební fakultou Akademie múzických umění v Praze. Určené jsou hlavně studentům konzervatoří a vysokých hudebních škol, profesionálům a hudebním pedagogům. KlasikaPlus.cz nabídne postupně rozhovory s protagonisty i ReflexiPlus závěrečného koncertu.


380573792108997795514408758641757790404608o

„V každé frázi spolu dýchali, zaujali doposloucháváním jednotlivých motivků.“

„Krejčího Divertimento zaznělo s úžasnou lehkostí a dobře vystiženým vtipem.“

„Illeho hudební řeč je sice moderní, ale je lidská a zároveň nikoli podbízivá.“

Festival Smetanovské dny, který je v Plzni v plném proudu, hostil v neděli renomovaný soubor Prague Radio Trio. Koncert se konal v nedávno zrevitalizovaném sále Církve bratrské, kde jsme již v dřívějších ročnících byli svědky výjimečných hudebních událostí. Tak tomu bylo i letos. Na koncertě zazněla světová premiéra melodramu Tomáše Illeho - díla, které vzniklo na objednávku festivalu.

 

wx4v2vXY

„Jednotlivé nástroje nemajú party, ale ´role´, s ktorými prichádza väčšia sloboda a samostatnosť, ale aj povinnosť citlivejšieho vzájomného vnímania.“

„Z hľadiska kompozičných techník zaujímavý prístup, občas som sa však neubránila myšlienke, že sú tieto zvukové reprezentácie javov možno už príliš popisné.“

„Srnka používa celý arzenál rozšírených zvukových možností nástrojov a priberá aj jeden ďalší ´nástroj´: strunkovú časť krájača na vajíčka.“

Interpretaci Mozarta jako téma přednášky, mistrovský kurz interpretace Schubertovy hudby a komorní koncerty, to vše obsáhla Přehlídka Hommage à Alfred Brendel, kterou od 17. do 19. března v Sukově síni pražského Rudolfina uspořádala společnost Prague Music Performance s Českou filharmonií. Na pozvání osmaosmdesátiletého rakouského klavíristy, narozeného v Loučné nad Desnou, protagonisty minifestivalu, přijelo špičkové francouzské smyčcové kvarteto Quatuor Diotima.

 

úterý, 19 březen 2019 15:46

Na Klavírním festivalu Firkušného vystoupí Kissin, Hamelin, Rana, Bartoš a Diehl

Klavírní festival Rudolfa Firkušného, podzimní dceřiná akce Pražského jara, soustředí v listopadu v metropoli pět vynikajících pianistů. Vůbec poprvé se českému publiku představí mladá italská klavíristka Beatrice Rana, o níž tisk píše jako o „nejdokonalejší z mladých umělců“ a řadí ji mezi pět klavíristů nové „zlaté éry“. Hrát má Chopina, Albénize a Stravinského. Z hvězd světových pódií figurují ve zveřejněném programu Jevgenij Kissin a Marc-André Hamelin, zástupcem tuzemské scény bude Jan Bartoš, z mladé generace ten asi nejznamenitější. Jazzovou světovou scénu má reprezentovat Aaron Diehl se svým triem… Sedmý ročník přehlídky se koná mezi 17. a 23. listopadem. „Beatrice Rana je pro mě zjevením, protože úroveň její hudební vyzrálosti a technické jistoty je u tak mladého člověka ohromující,“ nechal se slyšet dirigent Antonio Pappano. V roce 2013 si jako dvacetiletá odnesla stříbrnou medaili i cenu publika z prestižní americké Van Cliburnovy soutěže. O dva roky dříve zvítězila v Montrealu. Papano si ji díky tomu vybral pro nahrávku Prokofjevova 2. klavírního koncertu, doprovázejí snímek Čajkovského slavného Klavírního koncertu b moll. Deska se stala senzací, stejně jako první sólové album s Goldbergovskými variacemi J. S. Bacha. To přineslo sólistce ocenění časopisu Gramophone v kategorii Mladý umělec roku 2017 a následně pozvání ke spolupráci s předními dirigenty. V newyorské Carnegie Hall se po březnovém recitálu objeví v červnu jako sólistka Prokofjevova třetího klavírního koncertu. Pod taktovkou Yannicka Nézet-Séguina ji doprovodí The Philadelphia Orchestra. S dirigentem Fabiem Luisim ji pak čeká kompletní provedení Beethovenových koncertů v Curychu… Marc-André Hamelin zahraje na podzim v Praze Skrjabina, Prokofjeva, Feinberga a Schuberta, Kissin bude hrát výhradně Beethovena a Jan Bartoš chystá Kabeláče, Schönberga, Beethovena, Schumanna a Chopina.


úterý, 19 březen 2019 10:18

Jarní koncert s hobojem a anglickým rohem

Autorka:
Mozart279edcvrtcrccrsbwcv

„Přirozená muzikalita interpretů se uplatnila v plné kráse a hned na úvod připoutala k pozornému poslechu.“

„Hra Vojtěcha Jouzy zaujala zejména měkkostí a líbezností tónu, který celé interpretaci dodal intimní atmosféru.“

„Anglický roh díky Françaixovi vystupuje ze své typicky melancholicky-zasněné role, což už samo o sobě nese jistý komický prvek.“

Soubor Camerata 2018 Vojtěcha Jouzy, novější „hráč“ na tuzemské hudební scéně, připomněl v programu svého dalšího koncertu letošní jubilea Gideona Kleina a Bohuslava Martinů, kontrastně zařadil Mozarta a skončil Kvartetem s anglickým rohem od Jeana Françaixe. Pondělní program klasik moderní francouzské hudby celkově odlehčil a podpořil jeho „jarní“ vyznění.

 

Foto-Milo-Kolesr-7

„Kdyby se tehdy pozorovatel podíval dalekohledem pod střechu jakékoliv nuzné pařížské mansardy, našel by tam jistě mnohé podobně vášnivé i tragické lásky, předčasná úmrtí a hluboká přátelství.“

„V liberecké inscenaci si opravdu uvědomíte, že jsou Vánoce.“

„Je dobře, že se daří opery i „vystavovat“ mimo jejich domovské scény. Pardubické hudební jaro je toho letitým důkazem.“

Je to právě rok a několik dní, kdy měla v libereckém Divadle F. X. Šaldy (9. března 2018) premiéru nová inscenace Bohémy Giacoma Pucciniho. Vrátila se tam po třinácti letech a byla přijata s úspěchem. Josef Krečmer, umělecký ředitel a dramaturg Mezinárodního festivalu Pardubické hudební jaro, zve tamní soubor opakovaně a s dobrou zkušeností, a tak se Seveřané na programu letos objevují hned dvakrát – festival uzavře Massenetova Thaïs a teď v neděli zazněla právě Bohéma. A publikum, které jinak v regionu příliš operních příležitostí nemá, ji právem ocenilo s nadšením.

 

úterý, 19 březen 2019 06:48

José Cura zazpívá Praze životní role

José Cura příští týden zazpívá své životní operní role v Praze. Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK ho pozval hned na dva koncerty, a to v úterý a ve čtvrtek 26. a 28. března. José Cura proslul nejen jako světově uznávaný tenorista, ale také jako dirigent a skladatel. Ve všech těchto rolích se už v Praze s FOKem představil v rámci jeho třísezónní rezidence, která přinesla devět společných projektů. Tentokrát se ale rozhodl zpívat výběr ze svých nejoblíbenějších operních rolí. Zazní tak árie z Verdiho Otella, Leoncavallových Komediantů, Saint-Saënsovy Samsona a Dalily a Brittenova Petera Grimese. „Když jsem byl osloven, abych vytvořil program koncertu z úryvků pro mě nejvýznamnějších postav, první věc, kterou jsem udělal, byl seznam mých milovaných rolí. Přitom jsem si uvědomil, kolik jich je! Ten seznam byl příliš dlouhý na to, aby zazněl během jednoho večera… Rozhodl jsem se tedy vybrat ty, které měly přelomový význam v mé kariéře, a seřadil jsem je historicky,“ doplnil José Cura. Spolu s José Curou vystoupí také Pražský filharmonický sbor se sbormistrem Jakubem Zichou a taktovky se ujme Kanaďan Jacques Lacombe, toho času šéfdirigent Opery v Bonnu a Orchestre symphonique de Mulhouse. „Jako jeden z mála má všechny čtyři zmiňované opery, jak se říká, v malíku,“ dodává dramaturg FOK Martin Rudovský.


Leichner-klavirni-kvarteto-martinu-d2085

„Na konzervatoři působil celé půlstoletí, na hudební fakultě AMU víc než pětadvacet let.“

„Oddaný a zasvěcený skladatelův interpret, který podstoupil životní úkol nastudovat všechny koncertantní i sólové skladby Bohuslava Martinů pro klavír.“

„Byl synem houslisty Emila Leichnera, který čtyřicet let vedle České noneto a který s ním založil Klavírní kvarteto Bohuslava Martinů.“

Zemřel klavírista Emil Leichner, dlouholetý pedagog Pražské konzervatoře a hudební fakulty AMU. Loni v létě oslavil osmdesátiny. S výjimkou Austrálie účinkoval jako sólista nebo komorní hráč na všech kontinentech. Natočil kompletní klavírní dílo Bohuslava Martinů a hudbu českého klasika dvacátého století propagoval také svými organizačními aktivitami. Stal se v tuzemské hudbě legendou.

 

pondělí, 18 březen 2019 06:55

Smetana v roce 2024 v Ostravě kompletně

Dvousté výročí narození Bedřicha Smetany chce Národní divadlo moravskoslezské za pět let oslavit kompletním uvedením všech jeho osmi dokončených oper. Smetanovský operní cyklus Ostrava 2024 bude součástí Roku české hudby. Mezi roky 2014 a 2024 by se tam měla Smetanova operní díla postupně objevit v nových inscenacích všechna. Zatím se tak stalo s operami Čertova stěna, Braniboři v Čechách a Tajemství. Od roku 2021 mají přijít na řadu Hubička, Dvě vdovy, Dalibor, Prodaná nevěsta a ve speciálním uvedení Libuše. Od března do května 2024 by se pak všech osm děl mělo zahrát v kompletní sérii, a to celkem dvakrát. Ambicí pořadatelů je získat také pro některé z inscenací zahraniční koproducenty a dostat tak českého klasika na repertoár jiných evropských operních domů. Ostravská opera uvedla cyklus Smetanových oper v letech 1924 a 1956 a naposledy pak roku 1984. V té tobě mělo cyklus oper Bedřicha Smetany na programu také pražské Národní divadlo. Od té doby se o něj nepokusilo už žádné divadlo. 


pondělí, 18 březen 2019 06:30

Synovec J. Carrerase diriguje v Pardubicích

Synovec Josého Carrerase a známá italská sopranistka ode dneška jako hosté v Pardubicích - Komorní filharmonie Pardubice pozvala na své březnové abonentní koncerty hosty z jihu Evropy. S orchestrem vystoupí známá rodačka z Bellarie Gladys Rossi a významný španělský dirigent David Gimenéz Carreras, který s pardubickými filharmoniky doprovodil v roce 2016 v tamní aréně svého strýce Josého Carrerase. Dnešní, zítřejší a středeční abonentní koncerty nesu podtitul Temperament jižní Evropy a zazní na nich árie z oper Náměsíčná Vincenza Belliniho, Carmen Georgese Bizeta, Romeo a Julie Charlese Gounoda a výběr ze Sicilských nešpor a Traviaty Giuseppe Verdiho. Hudba Georgese Bizeta navíc vyplní i druhou půlku po přestávce, kdy zazní jeho Symfonie č. 1, která je zajímavá hned ze dvou důvodů. „Tím prvním je její umělecká hodnota a mistrovsky vypracovaná partitura, tím druhým fakt, že je dílem teprve sedmnáctiletého autora! Je známo, že osud Bizetovi nedopřál zažít úspěch Carmen (dočkal se pouze její premiéry, která propadla), ani provedení této symfonie. Celé generace vůbec netušily, že existuje. Byla objevena osmdesát let po svém vzniku. Teprve v roce 1935 byla provedena na pařížské konzervatoři jako rarita – studijní práce autora slavné Carmen. Sklidila však takový ohlas, že se stala jako zcela svébytné dílo trvalou součástí koncertních pódií celého světa,“ říká k Bizetově symfonii dramaturg orchestru Bohuslav Vítek. Všechny koncerty se konají tradičně v Sukově síni Domu hudby v Pardubicích od půl osmé večer, ve středu navíc diváci můžou přijít zdarma na setkání s umělci - Introdukce začne hodinu před koncertem, tedy v půl sedmé v Malém sále.


pondělí, 18 březen 2019 00:45

Opera Sternenhoch Ivana Achera má Cenu divadelní kritiky

Cenu divadelní kritiky za hudbu roku získal v neděli Ivan Acher, autor opery Sternenhoch napsané na motivy groteskního romaneta Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternenhocha. Dílo se hraje od loňského jara na Nové scéně Národního divadla v Praze, a to v esperantu. Dirigentem je Petr Kofroň, režisérem Michal Dočekal. Za cenami, o nichž rozhodovalo na osmdesát kritiků, stojí časopis Svět a divadlo. Opera už dříve získala také titul Inscenace roku 2018 v anketě Divadelních novin, podle kterých je „správně ujetá výtvarně, režijně i choreograficky“. Recenzenti o ní psali jako o „vrcholu dramaturgického směřování první operní scény“ v posledních letech nebo obdobně jako o „velké chvíli Opery Národního divadla“. Uznání získali v tisku za účinkování v tomto titulu také zpěváci a herci - Vanda Šípová, Sergej Kostov a Tereza Marečková. Právě Marečková, čtyřiadvacetiletá herečka, zpěvačka a muzikantka, obdržela v neděli Cenu divadelní kritiky jako Talent roku 2018. Ivan Acher, šestačtyřicetiletý básník, výtvarník a skladatel,  napsal operu Sternenhoch na vlastní libreto. Jeho hudba podle jednoho z kritiků „kongeniálně vystihuje ducha Klímovy prózy“. Na inscenaci se podílejí také choreografka Lenka Vagnerová, autorka kostýmů Eva Jiřikovská, za světelný design Eva Hamouzová a s nimi scénograf Marek Cpin, který letos obdržel Cenu divadelní kritiky za scénografii. Opera Sternenhoch byla v Cenách divadelních kritiků nominována také na Inscenaci roku a na Nejlepší poprvé uvedenou českou hru roku. Podle dramaturgie Národního divadla expresionistický charakter díla Ladislava Klímy a „celé téma fiktivního deníku plného vražd a snů o nich, tlachání i vysokého filozofování pětiúhelníku hlavních postav“ přímo vybízí k využití školených hlasů v elektronické kompozici, která nicméně "i přes experimentální přístup tak úplně neopouští pole historické hudby". Acher kombinuje pro nové zvukové výsledky sampling, čistou elektroniku i reálné nástroje. Ocenění se od roku 1992 udělovala pod názvem Ceny Alfréda Radoka, jako Ceny divadelní kritiky figurují pět let.


190314CFBraunerVodickahires18cPetraHajska

„Po Stravinském přišlo to, kvůli čemu řada posluchačů ten večer vážila cestu do Rudolfina – Prokofjevův 2. houslový koncert.“

„Vodička je rozený sólista. Prokázal virtuozitu, muzikálnost… a také charisma.“

„Tomáš Brauner i vše vynahradil v Sinfoniettě La Jolla od Bohuslava Martinů.“

Na koncertech abonentní řady C se třikrát po sobě představili Česká filharmonie s Tomášem Braunerem a jako sólista v Prokofjevově Druhém houslovém koncertu Jiří Vodička. Přitažlivá byla navíc i dramaturgie, i když Haydn mezi Stravinským, Prokofjevem a Martinů působil jako pěst na oko, pro někoho možná úder na solar plexus. Následující hodnocení je psáno z pátečního koncertu 15. března.

 

SUPL6376BA2048

„Czech Ensemble Baroque hrál od prvních taktů s nebývalou energií, ze které bylo znát, že i oni se těší na tuto hudební degustaci.“

„Hudební provedení všech skladeb koncertu bylo dalším důkazem o důležitosti nadšení v hudbě a při jakékoli umělecké činnosti.“

„Dosáhnout takové ucelenosti projevu, jednotě v cítění hudby a přesnosti v jejím provedení a zároveň vyzařovat po celý večer energii a nadšení, si zaslouží velkého ocenění.“

Proč by vlastně koncerty vážné hudby měly být vážné? Roman Válek ve svém koncertním cyklu Bacha na Mozarta připravil na sobotní večer brněnskému publiku skutečně ojedinělý a nevšední kulturní zážitek. Rozhodl se navázat na starou tradici Tafelmusik, která byla populární zejména v 17. a 18. století, avšak svým vlastním uměleckým přístupem. Nechtěl, aby hudebníci byli jen kulisou ke šlechtickému slavnostnímu hodování, ale aby podávaná hudba dosahovala přinejmenším stejných kvalit jako podávané lahodné tekutiny.  Na programu byli Haydn, Richter a Neumann a k degustaci moravská vína.

 

neděle, 17 březen 2019 07:20

Camerata 2018 připomene G. Kleina a B. Martinů

Komorní soubor Camerata 2018 pokračuje v nové sérii koncertů, dnes od půl osmé přichystal už čtvrtý program v sále Martinů Lichtenštejnského paláce na pražské HAMU, ve kterém dramaturgicky navazuje na předešlé večery. Tentokrát připomene letošní jubilea skladatelů Gideona Kleina (100 let od narození) a Bohuslava Martinů (60 let od úmrtí). Z díla Gideona Kleina vybrali Smyčcové trio, které je jeho posledním dílem. Dokončil o v koncentračním táboře Terezín devět dní před transportem do Osvětimi. Z bohatého odkazu Bohuslava Martinů to budou jeho Tři madrigaly pro housle a violu. Kromě toho zazní také skladba pro méně obvyklé nástrojové obsazení – Kvartet pro anglický roh a smyčce francouzského skladatele Jeana Françaixe. A z díla Wolfganga Amadea Mozarta pak Kvintet pro hoboj a smyčce c moll. Soubor Camerata 2018 založil a jeho uměleckým vedoucím je hobojista a dirigent Vojtěch Jouza. Zaměřuje se na interpretaci komorní hudby v různých nástrojových sestavách s akcentem na tvorbu skladatelů dvacátého století. Členy souboru jsou hráči České filharmonie a také renomovaní sólisté a komorní instrumentalisté.


neděle, 17 březen 2019 06:54

Studenti JAMU nastudovali operu Domenica Cimarosy

Studenti z Brna chystají italskou operu v originále. Premiéra bude 24. března na scéně univerzitního Divadla na Orlí. Nad společnou prací se sešli mladí divadelníci z hudební i divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění z oborů zpěv, režie, scénografie, světelný design a hudební produkce. Vybrali si dvouaktovou operu buffa italského skladatele Domenica Cimarosy Tajné manželství z 18. století. Libreto napsal Giovanni Bertati a popsal v něm reálné životní situace, často s milostnou zápletkou. Diváky vtáhne do prostředí, kde každý něco skrývá. Příběh postupně odhaluje tajemství jednotlivých postav, kteří měli tajnou svatbu. Dirigovat bude Ital Damiano Binetti. Režisérka Kateřina Reichová doplnila jednoduchou scénu projekcemi. Soudobé kostýmy ji zas ukotvují do 21. století.


sobota, 16 březen 2019 21:35

Paris, Paris v Besedním domě

Autorka:
DSC08190

„Filharmonie zahájila koncert s energickou rozhodností, kterou si díky pečlivé práci dirigenta dokázala udržet až do konce symfonie.“

„I přes velkolepost závěrečné skladby ale možná zůstalo v mysli nejvýraznějším a nejnosnějším bodem koncertu Mařatkovo Luminarium.“

„Bylo znát, že se orchestr nebojí objevovat nové obzory, že je otevřený se nejen vypořádat s hudbou mnoha tváří, ale ještě si ji navíc užít a vložit do ní část sebe a svého umění.“

Netradiční program připravila ve čtvrtek a v pátek Filharmonie Brno pro svůj 3. abonentní koncert. Rozhodla se totiž spojit skladby tří autorů ze tří odlišných hudebních epoch (klasicismu, romantismu a současnosti), jejichž dramaturgickým pojítkem byla Paříž. Psal tam Mozart, působil tam varhaník a skladatel Charles-Marie Widor a střídavě tam pracuje český skladatel Kryštof Mařatka - od něho zaznělo „Luminarium“, které bylo nepochybně ústředním bodem a vrcholem večera. Ačkoliv se spojení do takové míry odlišných skladeb může zdát velmi riskantní, je velice dobře, že se orchestr pouští i do takových výzev.

 

sobota, 16 březen 2019 13:46

Víkend v Pardubicích: Hradišťan, Katta a liberecká Bohéma

Mezinárodní festival Pardubické hudební jaro nabídne teď o víkendu operu i kombinovaný program hudebních dialogů. Dnes večer vystoupí v Ideonu Pardubice Jiří Pavlica se svým Hradišťanem a varhanice, zpěvačka a skladatelka Katta. Společně připravili program inspirovaný návraty ke kořenům evropské kultury, ale také rozvinutý do soudobých hudebních a filozofických kontextů. V neděli pak zazní ve Východočeském divadle slavná italská opera, Pucciniho Bohéma v podání libereckého operního souboru Divadla F. X. Šaldy. Osvědčený tandem dirigenta Martina Doubravského a režisérky Lindy Keprtové ztvárnil inscenaci představující hudební směr, který se odvrací se od romantických klišé směrem k realitě. Scénu tvoří reprodukce obrazů skutečné francouzské bohémy, impresionistů Maneta, Moneta či Renoira. V Hlavních rolích se představí Paolo Lardizzone jako Rodolfo, Lívia Obručnik Vénosová jako Mimi, Csaba Kotlár jako Marcello a Vanda Šípová jako Musetta. Představení doprovází také dětský pěvecký sbor Severáček pod vedením sbormistryně Silvie Pálkové. Liberecký operní soubor zároveň uzavře celý festival, a to 5. května Epilogem, v rámci kterého přiveze slavnou operu Thaïs Julese Masseneta. Tato inscenace zazářila na Festivalu Opera 2017 - bienále, které od roku 1993 pořádá Jednota hudebního divadla. Získala cenu kritiků za nejlepší inscenaci a Lívia Obručník Vénosová cenu za mimořádnou interpretaci role 


pfs1432019high-res-16

„Ebenův Řecký slovník je nápadem, koncepcí, ustrojením i vyzněním mimořádně zdařilé dílo.“

„V Orffově skladbě se zpívá i o posledním soudu, ale končí prosbou o vysvobození ze spárů trudnomyslnosti.“

„Sestavit druhou polovinu koncertu výhradně z Brucknerovy hudby do jednoho nepřerušeného celku byl vynikající nápad.“

Pražský filharmonický sbor i pro jarní á capella koncert šťastně zvolil neoposlouchané a objevné věci. Hudbou Petra Ebena vysloveně potěšil, v případě Carla Orffa připomněl, že napsal i mnoho jiných skladeb, ne pouze oblíbená a už skoro zprofanovaná Carmina burana, a Antona Brucknera představil prostřednictvím pásma sestaveného drobnějších děl ze sféry duchovní hudby prokládaných krátkými hudebními větami pro varhany nebo pro tři trombony. Do kostela svatých Šimona a Judy i tento program přilákal ve čtvrtek 14. března početné publikum.

 

7674

PKF — Prague Philharmonia dnes vyráží na třítýdenní turné do Německa a Lichtenštejnska – až do 7. dubna orchestr čeká dvacítka koncertů houslistkou Soyoung Yoon a s trumpetistou Gáborem Boldoczkim. Řídit bude umělecký vedoucí Jan Fišer.

 

sobota, 16 březen 2019 06:22

Koncert s moravským vínem

Brněnský Besední dům bude dnes večer dějištěm tak trochu „jiného“ koncertu. Soubor historických nástrojů Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka chystá Tafelmusik – hudbu spojenou s pochutinami. Na programu jsou dvě symfonie Josepha Haydna a dvě symfonie v Evropě tehdy působících českých rodáků Františka Xavera Richtera a Antonína Neumanna. A protože koncert chce ukázat, že vážnou hudbu je možné s úspěchem prezentovat i uvolněně a s nadhledem, tak bude během večera možné ochutnat nejlepší vína moravských vinařů. Původním účelem Tafelmusik, hudby k tabuli, bylo obstarat hudební kulisu. Czech Ensemble Baroque však slibuje, že v tomto případě opravdu nepůjde o „podřadné konvenční kusy hrané za plentou druhořadými muzikanty“.


18koncert1432019

„Barbara Maria Willi svou zapálenou, živou a ryzí interpretací barokního repertoáru umělecky na nejvyšší úrovni boří mýty o barokní hudbě.“

„Už od prvních tónů Bachovy Suity h moll bylo na hře Collegia Marianum nápadné jejich vnitřní sepětí, které se projevilo naprostým souzněním v cítění hudební fráze i afektu dané části.“

„Když se na pódiu setkají osobnosti, které jsme měli možnost slyšet, tak není pochyb, že loď popluje správným směrem.“

Prostory Konventu Milosrdných bratří v Brně se opět rozezvučely slavnostní, důstojnou a hrdou, ale zároveň přirozeně lidsky hravou a taneční hudbou vrcholného baroka. Barbara Maria Willi uvedla první z cyklu koncertů staré hudby, jímž otevřela 16. ročník jejího zdařilého a v Brně hojně navštěvovaného hudebního projektu, ve kterém se na pódiu setkávají špičkoví interpreti a osobnosti české i zahraniční historicko-interpretační scény. Čtvrteční večer diváky zavedl na dobrodružnou cestu se dvěma nositeli jména Bach a do období vrcholného baroka.

 

pátek, 15 březen 2019 18:21

Na filharmoniky v Hradci přišlo jaro

Autor:
DSC3421---foto-Patrick-Marek

„Královéhradečtí filharmonici se stali předním tělesem z těch, která se neobávají zkoumat a interpretovat moderní hudbu 20. a 21. století.“

„Mám za to, že hlavním cílem velkolepě pojatého večera bylo dát najevo hudebnímu světu, jak skvělými hráči na dechové nástroje dnes orchestr disponuje.“

„Diego Chenna svůj nástroj ovládá s elegancí a lehkostí, interpretuje přesně a bez jediného zaváhání. Poslouchat Mozarta v jeho podání je lahůdkou.“

Filharmonie Hradec Králové se rozhodla přivítat letošní jaro jeho „Svěcením“. Rozšifrovat předem název čtvrtečního abonentního koncertu řízeného novým šéfdirigentem Kasparem Zehnderem tak nemohlo být složité – avizovaným vrcholem večera se mělo stát v jeho druhé polovině provedení Svěcení jara Igora Stravinského. A sdělme hned v úvodu, že v nové etapě života orchestru šlo vskutku o velkou událost, nejen dramaturgickou.

 

140319killig025

„Právě v těchto okamžicích člověku naskočilo: Je mnoho výborných houslistů – ale pak je tu Gil Shaham!“

„Klavírista Martin Stadtfeld místy dominoval, místy jen skromně doprovázel, to vše bez ambice upoutat na sebe pozornost, přesto byl nepřeslechnutelný.“

„Byl to ten vzácný okamžik, kdy obecenstvo i hráči dýchají v jednom rytmu.“

Už se stalo pravidlem, že Jan Vogler, intendant Drážďanských hudebních slavností, které se konají od poloviny května do poloviny června, pořádá koncerty s hlavičkou festivalu i mimo hlavní dobu jeho konání. Večer nazvaný „Carte blanche“, který se uskutečnil ve velkém sále drážďanského Paláce kultury ve středu 13. března, byl opravdu mimořádný. Nejen jmény účinkujících umělců, ale i dramaturgií a provedením.