K-Hla-hraje-na-Stradivari-pro-panlskou-krlovnu-1

„To, co před dvaceti lety hráli soutěžící ve třetí kategorii, se dnes hraje v kategorii druhé.“

„Pokud bude Daniel Matejča dále takto pokračovat a eventuálně časem zkusí studium někde v cizině, může se stát špičkou další generace.“

„Organizační výbor Kocianovy soutěže dává všem zúčastněným velkého plyšáka - a z toho mají všichni největší radost.“

Pavel Hůla, poslední desetiletí každým rokem na jaře předseda poroty Kocianovy houslové soutěže, je s Ústím nad Orlicí spjat vlastně už celé půlstoletí – byl v ní jako začínající malý houslista úspěšný v první polovině šedesátých let. Nyní se vyjadřuje k letošnímu již uzavřenému 61. ročníku i k úrovni účastníků v posledních letech, uvažuje o odkazu slavného houslisty Jaroslava Kociana a oceňuje úlohu Pavla Šporcla jako uměleckého ředitele festivalu Kocianovo Ústí a patrona mezinárodní soutěže. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus se Pavel Hůla také vrací k pětatřiceti letům stráveným u prvního pultu Kocianova kvarteta, připomíná několik let v Pražákově kvartetu i působení v čele orchestru Praga Camerata. S ním právě odjel na zájezd do Španělska.

 

pondělí, 27 květen 2019 12:23

Letošní zahájení Beethovenových dnů s Ivanem Klánským a Petrem Altrichterem

„Tradičním festivalem Beethovenovy dny si Karlovarský symfonický orchestr každoročně připomíná pobyt a benefiční vystoupení jednoho z největších skladatelů všech dob v srpnu 1812 v Karlových Varech,“ vysvětlují organizátoři pravidelné konání letní řady koncertů. Letos festival zahájí ve středu 5. června v 19:30 hodin v Grandhotelu Ambassador Národním domě domácí orchestr s dirigentem Petrem Altrichterem skladbami Ludwiga van Beethovena a Fryderyka Chopina. V úvodu zazní Beethovenova předehra Egmont, op. 84, kterou skladatel složil jako hudbu ke stejnojmenné tragédii Johanna Wolfganga Goetha – skladatelova oblíbence. Následovat bude Koncert pro klavír a orchestr č. 2 f moll op. 21 Fryderyka Chopina z roku 1829, věnovaný hraběnce Delfině Potocké, polské aristokratce, své múze a přítelkyni. Sólový part přednese uznávaný klavírista Ivan Klánský. Ten je také předsedou Společnosti Fryderyka Chopina a řadu let prezidentem Mezinárodního Chopinova festivalu v Mariánských Lázních. Jeho nejvýznamnějšími žáky jsou vítězové soutěže Pražského jara Martin Kasík a Ivo Kahánek. Závěr zahajovacího koncertu bude patřit opět Beethovenovi – jeho Symfonii č. 4 B dur, op. 60, kterou napsal v roce 1806. Premiéru měla v březnu roku 1807 na soukromém koncertě v sídle Prince Franze Josepha von Lobkowitze ve Vídni, kde zazněl i skladatelův Čtvrtý klavírní koncert.


02

„Haydn, jakkoli pro posluchače příjemná hudba, je pro interpreta zrádný, může vyznít ploše. Ovšem v podání Matouše Zukala zněl mnoha barvami.!

„Debussy: nejasné obrysy, rozpité tvary, všechno zahrané jemně, s vnímavou poetičností.“

„Na posluchače se v Brahmsově triu valily hudební plochy, před kterými v dobrém slova smyslu nebylo úniku.“

Jistěže tři absolventské koncerty navštívené letos zjara nestačí ke generalizovanému soudu, ale leccos napovědí. Poté co jsem v sále Pražské konzervatoře slyšela ve čtvrtek 23. května sólově hrát klavíristu Matouše Zukala i jeho partnery v triu – houslistku Kláru Leškovou a violoncellistu Filipa Halečku –, si dovolím tvrdit, že zajímavé, poutavé a zralé interpretační výkony se v čase Pražského jara neodehrávají jen ve Dvořákově a Smetanově síni.

 

Phil181011036

„Komplet českému repertoáru jsem se bránil – nechci být zaškatulkován. Ale dělat osvětu chci. Proto Kabeláčovo Mysterium času a Dvořákův Othello.“

„Na koncertě očekávají nejen jasnost záměru, ale také nápady, o kterých se nemluvilo. Musí to být s adrenalinem.“

„Vídeňští filharmonikové jsou opravdu poslední z těch nejlepších orchestrů na světě, které jsem dosud na koncertě nepoznal.“

Jakub Hrůša je podruhé pozván k Berlínským filharmonikům. Téměř doslova do roka a do dne od tamního debutu. V polovině letošního prosince bude v sále Filharmonie v německé metropoli dirigovat Kabeláčovo Mysterium času, Dvořákovu symfonickou báseň Othello, Berliozovu lyrickou scénu Kleopatra a suitu z baletu Podivuhodný mandarína od Bély Bartóka. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz prorokuje, že v zahraniční skutečně nastává čas pro objevování hudby Miloslava Kabeláče. Ale hlavně popisuje, jak si jeden z nejlepších orchestrů světa vybírá a zve hosty, jak pro ně koncipoval svůj program a jaké to s nimi je při zkouškách a na koncertě. Pochopitelně jsem skákal radostí a nesmírně si toho vážím, usmívá se, když vzpomíná na nečekaně rychlé nové pozvání.

 

pondělí, 27 květen 2019 06:50

Dvořákova pěvecká soutěž, J. Boušková, Quattro i světová premiéra na festivalu A. Dvořáka

Zítra a ve čtvrtek Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram nabízí další dva ze své řady osmnácti koncertů. První z nich se bude konat v úterý od 19:00 hodin v Památníku Antonína Dvořáka ve Vysoké u Příbrami a zazní na něm písňové cykly a výběr árií z oper Antonína Dvořáka, Vítězslava Nováka, Bedřicha Smetany a Leoše Janáčka, a to v podání dvou laureátek Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech, sopranistek Kristýny Kůstkové a Lucie Vagenknechtové. Ty bude na klavír doprovázet Kateřina Ochmanová. Zajímavostí je, že všechny tři protagonistky pocházejí z pardubické konzervatoře. Koncert se koná v den druhého výročí úmrtí mistrova vnuka, příbramského patriota Antonína Dvořáka III., kterému organizátoři vzdají hold výběrem repertoáru i průvodním slovem. Ve čtvrtek zahraje na dobříšském zámku od 19:00 hodin Komorní orchestr Quattro se svým zakladatelem a dirigentem Markem Štilcem Sukovu Meditaci na chorál sv. Václave a následovat budou Händelův Koncert pro harfu a orchestr B dur a Debussyho Tance pro harfu a smyčce. V obou skladbách se sólových partů ujme významná česká harfistka Jana Boušková. Závěr první poloviny koncertu bude patřit světové premiéře Suity pro smyčcový orchestr Petra Koronthályho, vítěze 3. ročníku Kompoziční soutěže pro skladatele do 40 let. Hlavním a závěrečným dílem hudebního večera bude Serenáda pro smyčce C dur, op. 48 Petra Iljiče Čajkovského, která poprvé zazněla na soukromém koncertě na Moskevské konzervatoři v roce 1880, ale první veřejné provedení řídil téměř o rok později v Petrohradě český dirigent a hudební skladatel Eduard Nápravník.


000

Svátky písní Olomouc budou stejně jako v posledních letech dramaturgicky propojeny se Svátky města Olomouce. V šesti dnech nabídnou renomovanou mezinárodní soutěž pěveckých sborů Mundi Cantant, které se pravidelně účastní sbory z mnoha zemí. Nově se pod hlavičkou festivalu bude konat také mezinárodní soutěž mládežnických orchestrů Harmonia Iuvenalis. Jde už o 47. ročník, od kterého se festival zároveň stává členem prestižní sítě Choral Festival Network. Více o tom jsme psali zde.

 

06

„Se stylem Jiřího Bělohlávka dennodenně konfrontováni.“

„V případě mého recitálu je základ ve francouzské hudbě, která se zároveň vine jako červená nit celým šéfovským obdobím Emmanuela Villauma u PKF.“

„V triu někdy bývá debata citově zabarvenější. Ale to je zdravé a vždycky se dohodneme.“

Jan Fišer, koncertní mistr PKF — Prague Philharmonia, je jedním z nejvýraznějších houslistů mladé generace. Vztah k hudbě a houslím získal v rodině a ve folklorním prostředí. Po absolvování Pražské konzervatoře studoval v USA na Carnegie Melon University, kde byl žákem Andrese Cárdenese. Vystupuje sólově doma i v zahraničí, kromě svého domovského orchestru spolupracuje s dalšími předními hudebními tělesy, věnuje se i komorní hudbě. S klavíristou Ivo Kahánkem a violoncellistou Tomášem Jamníkem založili před patnácti lety Dvořákovo trio. S PKF, Dvořákovým triem i jako sólista projezdil Jan Fišer kus světa, účinkoval na prestižních světových pódiích a festivalech. Věnuje se také dirigování, ale vnímá to, jak říká, spíš jako logické pokračování pozice koncertního mistra. A v pondělí má v rámci sezóny PKF svůj recitál.

 

03

Vyhlašujeme VÝHERCE dvou vstupenek na závěrečný koncert cyklu Bacha na Mozarta! - Koná se 29. května v kostele sv. Janů v Brně. Hlavním aktérem je soubor Czech Ensemble Baroque.

Koncert nabídne tři znovuobjevené a čtvrtstoletí nehrané skladby významného barokního skladatele F. X. Richtera. Zatím je slyšelo pouze 302 lidí na celém světě, a to na novodobé světové premiéře 10. května na zámku v Holešově. Druhou možnost teď budou mít brněnští posluchači.

 

09

„Krystalická hudba vídeňského klasika, která nic neodpustí a dá posluchači poznat všechny schopnosti a kvality hráčů. V tomto případě velmi vysoké.“

„Carolina Eyck svým hlazením, úhozy a místy i údery do vzduchu tvořila nenapodobitelný zvuk, vábící jeho obdivovatele jako sirény námořníky...v tom nejlepším slova smyslu.“

„Jestli se Martinů někdy dotýkal božského, muselo to být při tvoření Fantazie.“

Koncert s podtitulem Pocta těreminu byl jedním z největších lákadel a bonbonků letošního festivalu Pražské jaro. A to zdaleka ne pouze pro milovníky netradičních programů a nástrojových obsazení… Že toto všeobecné tušení bylo oprávněné, dokázal pocit levitace, který se s každou skladbou stupňoval a vyvrcholil tou poslední. Pachateli toho, co se níže pokusím popsat, se stali členové Bennewitzova kvarteta, těreministka Carolina Eyck, pianista Karel Košárek, hobojistka Alžběta Jamborová a dirigent Petr Louženský.

 

neděle, 26 květen 2019 09:17

Křest janáčkovského CD Jana Bartoše zítra na střeše pražské Lucerny

Klavírista Jan Bartoš a hudba Leoše Janáčka je logické propojení dvou umělců, přestože se Jan Bartoš narodil více než půl století po Janáčkově smrti. Supraphon, který nové CD vydává, to vysvětluje takto: „V genech interpreta této nahrávky, klavíristy Jana Bartoše, se bezesporu otiskl bohatý hudební život jeho předků včetně dědečka – cimbalisty. Kořeny vycházející z lidové hudby a slezský původ jsou společným jmenovatelem skladatele a interpreta této nahrávky. V Bartošově pojetí Janáčka je zřejmý hluboký muzikologický vhled i fascinující prostor intuice.“ Je tu však ještě jedna linka, která oba umělce spojuje: Jana Bartoše učil na klavír na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy (dříve Gymnázium Jana Nerudy s hudebním zaměřením) prof. Martin Ballý, který studoval u vynikajícího „janáčkovského“ klavíristy Josefa Páleníčka. Svůj opus číslo jedna, Thema con variazioni, napsal Janáček jako 26letý student lipské konzervatoře. Drobná klavírní Vzpomínka je naopak jedním z posledních notových zápisů skladatele. Tři zásadní klavírní skladby (1. X. 1905, Po zarostlém chodníčku, V mlhách) napsal Janáček v nelehkém životním období mezi léty 1900–1912 a představují nejosobnější, nejintimnější položky v celém jeho díle. Janáček se tady často nechal inspirovat zvukem cimbálu, se kterým se setkával při sběru lidových písní na Moravě.


05

„Koncertu se bojíme den předem, pak možná ten den a je hotovo. Na soutěži se všechno táhne mnohem delší dobu.“

„Je hezké, když přijdou lidi po koncertě, že se jim to líbilo, ale člověku to nepomůže rozjet kariéru, samo o sobě to nepřinese příležitosti k hraní.“

„Nadchnout pro hudbu je fantastické umění a hrozně ráda bych tohle jednou dělala i já ve vztahu ke svým studentům nebo k posluchačům.“

Pokud spočívá hlavní smysl soutěží v setkávání, flétnová soutěž Pražského jara obdivuhodně plní tento úkol ještě týden po  finále. Setkala jsem se díky ní s flétnistkou Annou Taláckovou, která na Pražském jaru vybojovala druhé místo a s níž jsme se kupodivu dosud neměly možnost seznámit, ačkoli jsme obě flétnistky a není mezi námi ani příliš velký věkový rozdíl. Setkání proběhlo v příjemné pražské kavárně, jako kolegyně jsme si hned potykaly a strávily spolu dvě hodiny plné spontánního sdílení zážitků a zkušeností s příslibem možné další spolupráce i dalších setkání. Aničce vedle její cílevědomosti a seriózního přístupu k oboru nechybí humor a nadhled a převážně v tomto duchu proběhl i náš rozhovor.

 

sobota, 25 květen 2019 13:16

Náměstí v Litomyšli dnes rozezní opera

V Litomyšli na náměstí se právě staví pódium pro dnešní tradiční koncert nazvaný Opera pod májovým nebem. Jedinou změnou je, že se nebude konat v Klášterních zahradách, jak bylo původně v plánu. Organizátoři museli kvůli silně podmáčenému trávníku tento dvoudenní projekt přesunout na stávající místo, tedy na Smetanovo náměstí před pomník Bedřicha Smetany. Začne v půl sedmé. Koncert se koná na podporu vycházejících hvězd a program nabídne výběr operních melodií. Zazní to nejlepší z tvorby W.A. Mozarta, G. Pucciniho, G. Rossiniho, A. Dvořáka, G. Bizeta a samozřejmě B. Smetany. Účinkují: Barbora Řeřichová (soprán), Václava Krejčí Housková (mezzosoprán), Ondřej Koplík (tenor), Roman Hoza (baryton), Jan Šťáva (bas). Orchestr Moravského divadla Olomouc řídí dirigent Marek Šedivý. Vstupné je dobrovolné. 


sobota, 25 květen 2019 09:30

Vídeňská opera má dnes 150 let

Autor:
1

Dopoledne vypuknou oslavy jubilující Vídeňské státní opery, a to ve velkém stylu. Slavný operní dům dnes slaví 150 let a u té příležitosti nachystal matiné, podvečerní premiéru a na zítra open air koncert. Část oslav bude k vidění i na webu opery v livestreamu.

 

sobota, 25 květen 2019 07:42

Libuše s Evou Urbanovou jako vrchol oslav 170 let žateckého divadla

Výjimečnou událostí a vrcholem oslav bude dnešní večer od 21:00 hodin v letním amfiteátru. Soubor ústecké opery zde ztvární slavnostní Smetanovu zpěvohru Libuši. V hlavní roli vystoupí Eva Urbanová, Přemyslem bude Richard Haan, Chrudoše zazpívá Zdeněk Plech, Šťáhlava Jan Ondráček, Lutobora Pavel Vančura a Radovana Petr Matuszek. Valeria Vaygant zazpívá Krasavu a Alžběta Vomáčková Radmilu. Sbor a orchestr Severočeského divadla Ústí nad Labem bude řídit Milan Kaňák. „Cílem akce je představit operu v její plné monumentalitě, oslovit příznivce opery i nové návštěvníky, kteří preferují neformální prostředí, a nabídnout nevšední a mimořádný zážitek v přírodním amfiteátru. Žatecké divadlo by rádo do budoucna vytvořilo tradici operních produkcí pod širým nebem,“ oznamují organizátoři. Letos jubilující žatecké divadlo si postavili měšťané díky sbírce a darům během tři čtvrtě roku a slavnostně jej otevřeli 22. dubna 1849. Šlo o jedno z nejstarších kamenných divadel v tehdejším Rakousku-Uhersku. Od 23. dubna tak město Žatec slavilo bohatým kulturním programem, který obohatila jednodenní série pořadů pro školy a veřejnost a večerní setkání s významnými žateckými rodáky, z klasické hudby například se skladatelem, klavíristou a mistrem improvizace Jiřím Pazourem. Doprovodným programem pak byly dvě výstavy. Jedna ukazovala výtvarné umění žáků ZUŠ a základních škol a druhá byla doplněním o historické dokumenty, plány a fotografie o proměnách divadla. K jubileu se také chystá aktualizované vydání knihy, kterou k výročí 150 let divadla napsal žatecký autor Jaroslav Venclík. Ten nové vydání doplnil o kapitoly z posledních dvaceti let. 


008

„Tempo symfonie se jevilo jako ideální.“

„Hlasového partu se ujala Bernarda Fink. Jako obvykle to byla sázka na jistotu.“

„Šéfdirigent si neodpustil odsazení, které finální harmonii ještě více oddělilo od předchozího tutti orchestru. Účinek byl absolutní.“

Janáčkova filharmonie Ostrava se rozloučila s dosavadním šéfdirigentem Heiko Mathiasem Försterem mimořádným večerem v Domu kultury. Společně s Bernardou Fink, Českým filharmonickým sborem Brno a Koncertním sborem Permoník představila Třetí symfonii Gustava Mahlera. Filharmonie ukázala, že velké mahlerovské celky nezískávají svoji hodnotu jen v Praze, ale že mohou být úspěšně a bez otravného drobnohledu vystavěny i jinde. Mahler z Ostravy byl příjemným překvapením.

 

000

„Gesta, jimiž mužští sólisté jasně naznačovali psychologii a děj, ukazovala směrem ke scénickému pojetí.“

„Provedení pěvecky i herecky vévodil německý barytonista Thomas Gazheli v roli skřeta Albericha.“

„Loge v Margitově podání není žádná mytická bytost severských bájí, ale božstvo z masa a kostí, jako bývalo to na jihu.“

Ojedinělou událostí na pomezí hudby a divadla bylo v Praze čtvrteční koncertní provedení Wagnerovy opery Zlato Rýna, připravené Národním divadlem. Ve Fóru Karlín se sešli vesměs velmi zajímaví zahraniční pěvci s několika tuzemskými, kteří za nimi nezůstali pozadu, a s orchestrem Státní opery, který se zhostil dvouapůlhodinového úkolu se ctí. Pevné obrysy dal večeru dirigent Andreas Sebastian Weiser.

 

pátek, 24 květen 2019 09:30

Dvořákova Olomouc dnes dopěje k monumentálnímu závěru

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Olomouc jde do velkolepého finále. V Redutě - koncertním sále olomoucké Moravské filharmonie - dnes od půl osmé zazní Symfonie č. 3 Gustava Mahlera, a to v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou jejího šéfdirigenta Heika Mathiase Förstera. Sólový part ve čtvrté a páté větě přednese naše přední altistka Jana Sýkorová, sborové pasáže zazpívají Koncertní sbor Permoník z Karviné pod vedením sbormistryně Martiny Juríkové a ženská část Českého filharmonického sboru Brno, kterou připravil sbormistr Petr Fiala. Festival otevřel 16. května domácí orchestr s dirigentem Petrem Vronským hudbou reflektující naši historii. Organizátoři nabídli publiku filmový fantasy-horor Jak Golem na svět přišel, komorní hudbu v podání německého Acelga Quintettu, zpívanou i instrumentální hudbu klasicistních autorů Josepha Puschmanna a Michaela Haydna v podání souborů Musica figuralis a Ensemble Versus, hudebně-literární pořad Dvořákův americký sen s mezzosopranistkou Petrou Vondrovou, klarinetistou Irvinem Venyšem, klavíristou Martinem Kasíkem a hercem Janem Šťastným. Zpestřením byl jistě jazzový koncert Laca Decziho a jeho seskupení Celula New York. Ozvěnou 18. ročníku festivalu Dvořákova Olomouc 2019 bude ještě vystoupení Lisztova komorního orchestru z Budapešti s uměleckým vedoucím Péterem Tfirstem, které se bude v Redutě konat 13. června od 19 hodin.


pátek, 24 květen 2019 06:24

23. ročník Strun podzimu křížem krážem hudebními žánry

Letošní ročník mezinárodního hudebního festivalu Struny podzimu zahájí 15. října ve Foru Karlín britská zpěvačka a pianistka Laura Mvula, která mísí soulové, jazzové a R&B prvky. Partnerem jí bude Epoque Orchestra (projekt známého Epoque Quarteta Jana Kučery) s dirigentem Troyem Millerem. Festival se inspiruje vztahy mezi klasickou soudobou vážnou hudbou, jazzem, hip-hopem a elektronikou, což dokáže například závěrečný koncert hip-hopové kapely De La Soul. V Rudolfinu proběhne v scénické koncertní podobě televizní pořad Recital 64, pásmo písniček Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra natočený roku 1964 v režii Jana Roháče. „Koncertem Jiřího Suchého v Rudolfinu vzdáme hold legendárním postavám české hudební scény u příležitosti čtyř kulatých i půlkulatých výročí: 95 let od narození a 50 let od tragického úmrtí Jiřího Šlitra, 60 let od založení Divadla Semafor a 55 let od uvedení televizního pořadu Recital 64,“ říká zakladatel a prezident Strun podzimu Marek Vrabec. Instrumentální jazz bude v rukách dvojice kytaristy Lionela Louekeho a saxofonisty Luboše Soukupa. Nejdříve sólově a poté se svým triem se v Anežském klášteře představí jazzový klavírista Fred Hersch a po osmi letech řadu koncertů znovu obohatí saxofonista a skladatel Charles Lloyd se svým Quintetem v Rudolfinu. Uskupení JACK Quartet, které deník New York Times označil jako „nejzásadnější americké kvarteto“, se specializuje na soudobou hudbu Steva Reicha, Philipa Glasse či Julie Wolfeové, představí avantgardní, niterné a strhující kvartety řecko-francouzského skladatele Iannise Xenakise. V podání skupiny Mantra Percussion z New Yorku zazní dvojice smyčcových kvartetů a hypnotizující Timber pro šestici perkusionistů skladatele Michaela Gordona, který svá díla uvede osobně. Se šesti suitami pro sólové violoncello Johanna Sebastiana Bacha se na festival Struny podzimu vrací po třiadvaceti letech Jiří Bárta. Ředitel uměleckého plánování Vilém Spilka k programu dodává: „Dnes oznamujeme hlavní program, ale festival opět připravil také doprovodný program, od přidaných pozdně večerních festivalových Encores po workshopy, výstavy a moderované diskuse s interpretací. Doporučuji fanouškům sledovat náš web a sociální sítě, kde o přírůstcích v programu budeme informovat.“


pátek, 24 květen 2019 06:00

Noc kostelů dnes v 1600 chrámech a modlitebnách

Program Noci kostelů na dnešní večer v tuzemsku připravuje 1631 chrámů a modliteben třinácti různých církví. Uskuteční se v nich celkem 7745 programů, často jde o koncerty. Cílem je vzbudit zájem o společenskou a kulturní hodnotu církevních staveb a prostřednictvím zážitků, rozhovorů a hudby a dalšího umění umožnit setkání se současným křesťanstvím a křesťanským dědictvím i s rozmanitostí křesťanských církví a náboženského vyjadřování. Každoroční akce je propojena jednotným vizuálním stylem a termínem v České, Slovenské a Rakouské republice. Loni pořadatelé zaznamenali v českých zemích během večera a noci na 500.000 návštěvnických vstupů. V programu jsou zastoupeny koncerty, komentované prohlídky a přednášky, ale také možnost nahlédnout do kostelních sakristií či klášterních zahrad, vystoupat na věže či sestoupit do starobylých krypt, nebo si třeba zkusit zahrát na varhany. Kostelní varhany po celé republice se za přispění profesionálů i amatérů rozezní nesčetnými koncerty, vystoupí chrámové sbory. Na mnoha místech jsou však naplánovány  i méně obvyklé programy. Například po okolí Hradce Králové je připravena návštěva kostelů a jejich programů pro cyklisty – sraz je u katedrály sv. Ducha na Velkém náměstí a trasa měří 44 kilometrů. V Chebu zvou k jedné z posledních návštěv kostela Božského srdce Páně, který musí ustoupit novým účelům. V Lokti poutníky lákají na benefiční koncert pro tamní zvony, které z kostela kdysi zmizely a které se nepodařilo dosud nikde vypátrat. A v Plzni ohlásili skutečné rarity – možnost prohlédnout si na Lochotíně kostel, který zatím ještě nestojí, nebo se projet mezi kostely historickým trolejbusem, ve kterém se bude v hudebním programu střídat s duem Švejk katolický biskup František hrající na kytaru.


čtvrtek, 23 květen 2019 17:50

Potřebuje vůbec orchestr dirigenta?

Autor:
0

„Lisiecki je ve svých čtyřiadvaceti mezi mladými pianisty pojmem. Dokáže podat neskutečný hráčský výkon.“

„Hráči svými neustálými pohledy mezi sebou vytvářeli pocit jistoty.“

„Italskou přednesli nesmírně muzikálně, prostým způsobem, jako je prostý i přesně cílený hudební účinek celé symfonie.“

Nepotřebuje! Tedy alespoň v případě Orpheus Chamber Orchestra, který vystoupil v rámci programu letošního Pražského jara v Rudolfinu, je odpověď na otázku v titulku možné formulovat jasně zápornou. Dobře známý orchestr, který staví svoji interpretaci na unikátním spojení individuality a zvukové originality, doprovodil v Praze stejně známého a oblíbeného pianistu Jana Lisieckého. Mimořádně muzikální a efektní večer se dočkal u posluchačů stejně mimořádného přijetí.

 

čtvrtek, 23 květen 2019 12:32

Krize v Národním divadle pokračuje, rezignovala Hroncová

Ředitelka Opery Národního divadla a Státní opery Silvia Hroncová rezignovala. Jako důvody uvedla dlouhodobě nevyjasněnou situaci spojenou s novou sezonou a rozdílnost svých názorů a názorů ředitele divadla Jan Buriana na budoucí směřování opery -  na její organizační a personální strukturu a obsazení i chod. Jde o další událost po otevřeném dopise zaměstnanců a umělců, žádajícím na Burianovi vysvětlení okolností nástupu norského režiséra a divadelního manažera Per Boye Hansena do funkce uměleckého ředitele Opery Národního divadla a Státní opery, ohlášeného na 1. srpen letošního roku. Krize v Národním divadle, podle signatářů dopisu „obrovská nervozita“, nastala po výběru nového uměleckého ředitele, který zaměstnanci považují za netransparentní. Nikdo prý neví, co bude dál. Hansena navíc v divadelním světě provází rozporuplné hodnocení, v Norské národní opeře před pár lety údajně skončil kvůli autoritativnímu způsobu řízení. Na pozici uměleckého ředitele Opery Národního divadla a Státní opery rezignoval už v minulých dnech, dva měsíce před koncem svého funkčního období, dirigent a skladatel Petr Kofroň. Hansen letos v únoru uvedl, že chce posílit mezinárodní postavení pražské opery a vyprofilovat umělecké soubory Opery ND a Státní opery. V otevřeném dopise je vyjádřeno přesvědčení, že však dosud nepředstavil základní vizi a neseznámil se s českou legislativou, vnitřním chodem divadla a uměleckým provozem. Hroncová je teatroložka, bývalá ředitelka Divadelního ústavu v Bratislavě a někdejší ředitelka Slovenského národního divadla. V Praze byla ve funkci od roku 2013. Jak nyní řekla, Buriana ve své pozici dosud respektovala, ale nastalou situaci a vypjaté pracovní prostředí už dále nemůže akceptovat. Vedení divadla reagovalo prohlášením, že se nevyrovnala s dlouho připravovanými změnami, ačkoli Burian počítal s její spoluprací.