Veverka-foto-Martin-Kubita-4537881824356431864520218571190285273399296o

„Jednu světovou premiéru pro hoboj a orchestr smím přichystat pro letošní ročník festivalu Janáčkův máj.“

„Hobojový koncert Jiřího Gemrota obstojí v konfrontaci s koncertem Bohuslava  Martinů.“

„Starou hudbu nestuduji, starou hudbu stále poznávám, objevuji. Inspiraci hledám kontinuálně.“

Hobojista Vilém Veverka určitě zase něčím příjemně překvapí. Hraje Zelenku, Dvořáka, Strausse, Martinů a Gemrota, hraje také s harfistkou Kateřinou Englichovou, jedná o premiérách s dalšími autory a chystá se rovněž v novém projektu na žánrovou syntézu. A v rozhovoru pro portál KlasikaPlus, uskutečněném po čtvrtečním koncertě na festivalu České doteky hudby, zmiňuje i své aktivity nehudební, které se týkají hor a fotografování.

 

pátek, 04 leden 2019 07:14

Tříkrálový koncert a Vánoce podle Respighiho

Podruhé v několika málo týdnech zazní v Praze zřídka slýchaná vánoční skladba Lauda per la Nativitá del Signore od Ottorina Respighiho. Spolu s vánoční hudbou italské renesance ji má na programu Tříkrálového koncertu v neděli 6. ledna večer v kostele U Salvátora za řízení Vojtěcha Jouzy komorní pěvecký sbor En Arché a orchestr Camerata 2018. Pastorálně, klidně a svátečně vyznívající kantáta, Chvalozpěv k Narození Páně, naplněná reminiscencemi na renesanční a barokní hudbu i na gregoriánský chorál a uplatňující archaicky znějící doprovod s převahou dřevěných dechových nástrojů, vznikla v letech 1928 až 1930 na text františkána Jacopona da Todi ze 13. století. Respighi skladbu nazval osobním vánočním přáním světu. V jejím nadcházejícím uvedení spoluúčinkují pěvci Alena Hellerová, Marta Fadljevičová a Aleš Voráček. Komorní sbor En Arché založil Vojtěch Jouza v roce 1995. Jeho členy jsou amatérští zpěváci, které spojuje nadšení pro krásnou hudbu různých stylových období, zejména pro hudbu duchovní. Respighi je jedním z představitelů hudebního neoklasicismu 20. století. Jako muzikolog se ostatně věnoval studiu italské hudby 16. a 17. století a zasloužil se o publikování a provedení skladeb Claudia Monteverdiho, Antonia Vivaldiho a Benedetta Marcella. Transkriboval rovněž do moderní notace gregoriánský chorál. Vánoční příběh vypráví ústy pastýřů, andělů a Panny Marie. V prosinci u nás neznámé dílo jako dramaturgický objev už uvedl se svým sborem Lukáš Vasilek. Reflexi koncertu přinesla KlasikaPlus v článku Vánoce s Pražským filharmonickým sborem.


čtvrtek, 03 leden 2019 17:30

Houslista Milan Paľa a jeho projekt Cantus Moraviae

Původem slovenský hudebník Milan Paľa vystoupí 22. ledna v Sále Milosrdných bratří v Brně. Zazní skladby Miloslava Ištvana, Pavla Maria Slezáka, Víta Zouhara a Pavla Nováka Zemka. Koncert se koná v rámci projektu Cantus Moraviae, který v sérii CD postupně zmapuje hudbu moravských skladatelů pro sólové housle či violu. Recitál bude spojen s představením prvního disku z této série chystané vydavatelstvím Pavlik Records. Milan Paľa má ve své diskografii už řadu jedinečných titulů, mimo jiné také antologii slovenské tvorby pro sólové housle, díky které získal v roce 2009 Cenu Ľudovíta Rajtera udělovanou Hudobným centrem a určenou pro mladé osobnosti slovenské hudby. V roce 2014 obdržel pak Cenu ministra kultury Slovenské republiky. Milan Paľa, absolvent Konzervatoře J. L. Belly v Banské Bystrici, Univerzity hudby a dramatického umění ve Vídni a Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, je vyhledávaným interpretem při uvádění nových děl a pravidelným hostem významných festivalů soudobé hudby. Naposledy na podzim roku 2018 tak zaujal na festivalu Hudební fórum Hradec Králové provedením Houslového koncertu Pascala Dusapina, komponovaného v roce 2011 a nazvaného Aufgang (Stoupání) – díla, jehož skrytým námětem je světlo jako protiklad temnoty, světlo jako paprsek naděje. Reflexi Paľova tehdejšího výrazného vystoupení přinesla KlasikaPlus v článku Světlo jako téma koncertu. Současný francouzský skladatel psal dílo s myšlenkou na symboliku pohybu vzhůru, povstávání, tedy určitě i s myšlenkou na metaforu - zbavování se sklíčenosti. 


5bwernerstepanvlcek29-foto-Praha-2-Ji-Podrazil

„Svatební obřad Dvořákových z roku 1873 pamětní deska umísťuje jednoznačně jinam - do kostela svatého Petra na Poříčí.“

„U Bedřicha Smetany a Kateřiny Kolářové pochybnosti kolem svatby u svatého Štěpána asi nejsou.“

„Toulat se po Praze, objevovat pamětní desky věnované osobnostem minulosti a představovat si, jak kdysi vypadala místa, kde žili…“

Kostel svatého Štěpána v Praze je v ulicích Nového Města vlastně docela zapomenut. A navíc trochu obestřen tajemnem. Zkuste zjistit něco o jeho hudebních tradicích. Dočtete se například, že se jeho historie protnula s životem několika známých skladatelů. Při důkladnějším pátrání ale občas znejistíte. Fibich, Smetana, Dvořák, Suk…?

 

čtvrtek, 03 leden 2019 07:52

PKF-Prague Philharmonia doprovází pěvce

Těsně před vánočními svátky se orchestr PKF-Prague Philharmonia podílel v Královské opeře v Muscatu, metropoli Ománu na pobřeží Indického oceánu, na třech představeních Opery na ledě – projektu kombinujícího krasobruslařské a pěvecké umění. Hlavními protagonisty byli za sportovce mistři světa Meryl Davis a Charlie White a za umělce rakouský barytonista Markus Werba. V Praze těleso 15. ledna na svém abonentním koncertě za řízení šéfdirigenta Emmanuela Villauma doprovodí v Rudolfinu americkou sopranistku Ailyn Pérez, která připravuje árie z oper Kathrin, Zázrak Heliany a Mrtvé město od Ericha Wolfganga Korngolda a pak Čtyři poslední písně Richarda Strausse. V únoru bude PKF-Prague Philharmonia doprovázet na turné po Německu Jonase Kaufmanna. Árie z francouzských a italských oper bude světoznámý tenorista zpívat 7. února v sále Filharmonie v Berlíně a pak postupně v Alte Oper ve Frankfurtu nad Mohanem, v mnichovském sále Gasteig a v Kongresovém centru v Hannoveru. Dirigentem je Emmanuel Villaume. V neděli 3. března se potom koná v Praze operní galakoncert, jehož protagonisty jsou ruská sopranistka Marina Shaguch a hvězdný basista Ildar Abdrazakov, její krajan. Na programu budou Giuseppe Verdi, Gioacchino Rossini, Wolfgang Amadeus Mozart, Sergej Rachmaninov a Nikolaj Rimskij-Korsakov. Orchestr PKF - Prague Philharmonia zde bude opět doprovázet, dirigentem je pro tu příležitost Alexander Khaidrava.


středa, 02 leden 2019 13:01

Filharmonie v rukou mladých

Autor:
190101novorocniwebres44cPetraHajska

„Všichni hráli s úsměvem a s potěšením z možnosti komorního muzicírování.“

„Nekorancův výběr árií byl vhodný a poutavý, kontakt s publikem okamžitý a trvalý.“

„V rukou neustále se usmívajícího Josefa Špačka se koncert stal plnohodnotnou uměleckou záležitostí, milým vkročením do roku 2019.“

Novoroční koncert České filharmonie byl po všech stránkách ojedinělý. Orchestr hrál bez dirigenta, v menším obsazení a program zůstal u klasiky, ale obešel se bez velkých slavnostních čísel i bez podbízivosti a zábavnosti za každou cenu. Virtuozita skladeb působila o to neokázaleji, oč byla zřejmější. A celý večer měli v rukou mladí.

 

středa, 02 leden 2019 07:31

Před 20 lety zemřel Rolf Liebermann

Je to právě dvacet let, kdy v Paříži zemřel Rolf Liebermann - hudební skladatel, dirigent, manažer a organizátor hudebního života, rodák z Curychu. Bylo mu 88 let. Sám se autorsky věnoval nejen klasické hudbě, ale i různým jiným stylům, nevyjímaje třeba šanson. Na svém kontě má na tři desítky skladeb včetně pěti oper nebo úspěšného koncertu pro jazzband a symfonický orchestr. Hlavně se ale zasloužil o rozvoj opery. Skoro tři desetiletí vedl dva operní domy, napřed v letech 1959 až 1972 a znovu pak mezi lety 1985 až 1988 Hamburskou státní operu a mezitím, v letech 1973 až 1980 byl uměleckým šéfem Pařížské opery. Jen během svého působení v Hamburku objednal dvacet čtyři nových oper, včetně Die Teufel von Loudun od Krzysztofa Pendereckého nebo Der Prinz von Homburg od Hanse Wernera Henzeho. Také přesvědčil Oliviera Messiaena, aby napsal operu Svatý František z Assisi. Podporoval mladé pěvce, mimo jiné Placida Dominga nebo Mirellu Freni na začátku jejich kariér. Na sklonku života pak byl Rolf Liebermann prezidentem Fedory, evropské asociace, která sdružuje operní nadace a další společnosti podporující operní domy v nejvýznamnějších evropských městech. 


středa, 02 leden 2019 06:35

České doteky hudby nabídnou ještě klasiku, tango a symfonický jazz

Festival České doteky hudby má před sebou ještě čtyři koncerty. Nejbližší se koná 3. ledna na Novoměstské radnici a setkají se na něm čeští a slovenští umělci. Mucha Quartet je mladý bratislavský soubor, který přednese Bartókovy Rumunské tance a Smyčcový kvartet „V uherském stylu“ od Jána Levoslava Belly. Společně s hobojistou Vilémem Veverkou a harfistkou Kateřinou Englichovou pak zahrají lyrický sextet Hrubínovské proměny od Otomara Kvěcha z roku 1999. O den později v Kongresovém centru vystoupí Escualo Quintet s tanečníky. Premiéru tam bude mít jejich projekt Tajemství anděla koncipovaný ve stylu argentinského tanga. Je kombinací tanečních hudebních stylů a koncertního tanga nueva, které je syntézou temperamentního jihoamerického folklóru, klasické hudby a jazzu. Zazní skladby klasika tohoto žánru Astora Piazzolly, ale zastoupeni budou také Roberto Firpo, Aníbal Troilo, Osvaldo Pugliese, Francisco Canaro, Camilo Caller a Lalo Schifrin. Na 5. ledna ohlásil festival České doteky hudby do Kongresového centra koncert Komorní filharmonie Pardubice dirigované Janem Kučerou. V symfonickém aranžmá písní Dana Bárty spoluúčinkuje jazzová kapela Ilustratosphere vedená Robertem Balzarem. Dvacátý ročník Českých doteků hudby uzavře pak 6. ledna v Obecním domě Symfonický orchestr Českého rozhlasu s dirigentem Markem Šedivým a s violoncellistkou Camille Thomasovou, novou tváří mezinárodní hudební scény, vítězkou soutěže New Talent pořádané Evropskou vysílací unií. Ve Francii se tato interpretka stala „nováčkem roku 2014“. Večer připomene dílo Jiřího Pauera a pak nechá zaznít dvě stálice české klasiky – Dvořákův Violoncellový koncert a Janáčkovu Sinfoniettu.


05-181231SilvestrBenatske-nespory07cPetraHajska

„Hned v prvním žalmu krásné sopránové sólo předznamenalo celý večer.“

„Interpreti zvládali hudbu s nezdůrazňovaným mistrovstvím, bez vnějškové virtuozity, se samozřejmostí, s mnoha a mnoha detaily.“

„Václav Luks nezdůrazňoval jen jubilace. Podchytil i vroucnost, tiché modulace, jemnost.“

Rozloučit se s odcházejícím rokem krásnou hudbou je určitě lepší, než jen hledat v televizních programech přijatelnou zábavu, klábosit a popíjet s přáteli, nebo se uchýlit někam do ústraní. Silvestrovský podvečerní koncert Collegia 1704 opět nabídl tuto hodnotnou alternativu všem, kdo jsou jí otevřeni. V zaplněném Rudolfinu zněla s obvyklým jedinečným muzikantským vkladem Vivaldiho duchovní hudba. Byla potěšením a rozptýlením, poučením a rozšířením poznání, ale mohla být chápána třeba i jako vděčné díkůvzdání za uplynulých 365 dní. 

 

úterý, 01 leden 2019 08:52

Varhanní hudba u svatého Jakuba

Slavnostní hudba pro žestě, varhany a tympány se rozezní při Novoročním koncertě v bazilice svatého Jakuba na pražském Starém Městě. Tamní titulární varhanice Irena Chřibková připravila na odpoledne díla Marc-Antoine Charpentiera, Pavla Josefa Vejvanovského, Johanna Sebastiana Bacha, Claudia Monteverdiho, Louise-Claude Daquina, Césara Francka, Josefa Suka, Alexandra Guilmanta, Fernanda de la Tombelle a Georga Friedricha Händela, včetně finále z jeho Hudby k ohňostroji. Spoluúčinkují Jan Verner, Petr Cibulka, Zdeněk Thuma, Martin Homolka, Jiří Genrt a Josef Fousek. Svatojakubské varhany jsou největšími v Praze a po nástroji u sv. Mořice v Olomouci  druhými největšími v republice. Základ se váže k počátku osmnáctého století, k varhanáři Abrahamu Starkovi z Lokte - a varhany díky tomu mají svou jedinečnost - široký fundament, velmi znělý horní stroj, mohutné mixtury. První přestavba se uskutečnila roku 1754, další v druhé polovině 19. století… a romantizační proces pokračoval v roce 1906. Zásadní zásah do stále ještě hodně barokních varhan nastal v roce 1941 podle návrhu varhaníka Bedřicha Antonína Wiedermanna. V roce 1956 začal nicméně dalšími úpravami opětovný návrat k baroknímu schématu. A na počátku 80. let pak závod Varhany Krnov obnovil původní Starkovy hlasy, ale ponechal i mnohé zajímavé romantické barvy. Nástroj tak má dnes čtyři manuály, 91 znějících rejstříků a 8277 píšťal a od roku 2011 navíc výrazně technologicky modernizovaný hrací stůl. 


úterý, 01 leden 2019 07:44

Novoroční koncert z Vídně v televizi i v rozhlase

Česká televize jako jedna z mnoha desítek televizí po celém světě vysílá v přímém přenosu Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků. Přímý přenos tradičně zprostředkovává i Český rozhlas. Koncert ve Zlatém sálu Spolku přátel hudby začíná pětačtyřicet minut před polednem. Poprvé diriguje tento program Christian Thielemann, šéfdirigent drážďanského orchestru Staatskapelle Dresden. Pod jeho taktovkou filharmonikové hrají vedle obvyklých děl – především oblíbených melodií dynastie Straussů – také několik skladeb, které se v Novoročním koncertu objevily poprvé. Mimo jiné jde o Schönfeldský pochod rakouského skladatele Carla Michaela Ziehrera, Express polku Johanna Strausse mladšího nebo valčík Entr'acte Valse od Josefa Hellmesbergera. V choreografii Andreje Kajdanovského spoluúčinkuje balet Vídeňské státní opery. Tradiční přídavky zůstávají - bývá to valčík Na krásném modrém Dunaji od Johanna Strausse mladšího, kterému zpravidla předchází dirigentovo novoroční přání posluchačům, a za doprovodu rytmicky tleskajícího obecenstva zaznívá také Radeckého pochod, který složil Johann Strauss otec. Vídeňský Novoroční koncert, který má tradici od roku 1939, přenášejí televize do více než 90 zemí. Údajně ho v přímém přenosu sleduje neuvěřitelných 1,3 miliardy posluchačů a další miliony pak v některých z četných repríz.


úterý, 01 leden 2019 00:00

P.F. 2019!

Autor:
20181221150035

Milí přátelé klasické hudby, děkujeme vám za přízeň a přejeme vám šťastný, zdravý a vyladěný rok 2019!
V příspěvku níže se připojují i někteří naši spolupracovníci.

 

pondělí, 31 prosinec 2018 16:03

Doteky hudby česky a slovensky

Autor:
DSC4205

„Peter Mikuláš je v Praze po léta častým hostem, ale árie z národních oper v jeho podání byly nenápadným trumfem celého koncertu.“

„Jaroslav Březina je mezi současnými tuzemskými tenoristy tím nejzajímavějším.“

„Libušino proroctví, zazpívané Danou Burešovou v plné síle a úctyhodně vygradované, se stalo přirozeným vrcholem celého koncertu.“

Rok 2018, rok stého výročí vzniku Československa, se v Praze důstojně uzavřel na festivalu České doteky hudby. Nedělní operní koncert v Rudolfinu připomněl nejen známé, ale i některé méně známé scény z děl klasiků. Obsáhl hudbu od Smetany po Suchoně. Jen ohlas v sále - v poměru k výkonům tří výborných sólistů a Moravské filharmonie Olomouc s Robertem Jindrou – byl však až nevděčně střídmý.

 

pondělí, 31 prosinec 2018 10:57

Operní Silvestr v Austrálii deset hodin před Evropou

Výhled na ohňostroje v přístavu a půlnoční party zažívají diváci, kteří získali na poslední den roku vstupenky do Opery v Sydney. Silvestrovské oslavy v nejlidnatějším městě Austrálie přilákají každoročně na milión lidí a výhled prosklenými stěnami světoznámé budovy patří k nejžádanějším. Půlnoc tam nastává o deset hodin dřív než ve střední Evropě, tři hodiny poté, co Nový rok jako první na světě vítá ostrovní stát Samoa v Polynésii. Pro letošek připravila Opera Australia do dvou sálů dva různé programy – Pucciniho Bohému, kterou Gale Edward ve své inscenaci umístil do bohémského prostředí berlínské společnosti třicátých let dvacátého století, a operní gala sestavené především z Verdiho a Pucciniho árií. Opera v Sydney, světově proslulá ikona architektury, je od roku 2007 na seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. Její vizionářská podoba měla trvalý vliv na architekturu druhé poloviny 20. století. Zahrnuje pět sálů, výstavní síň, nahrávací studio a restaurace. Operní sál má 1507 sedadel, v koncertním je 2679 míst. V soutěži na operní budovu zvítězil v roce 1956 mezi více než dvěma sty účastníky návrh v té době nepříliš známého dánského architekta Jørna Utzona. Stavba se protáhla o deset let. První představení se uskutečnilo v září 1973, oficiálně Operu v Sydney otevřela před 45 lety - 20. října 1973 - britská královna.


pondělí, 31 prosinec 2018 08:00

Hudební přelom roku

Autorka:
03

Vídeňská státní opera dává na Silvestra Straussovu operetu Netopýr, brněnské Národní divadlo Smetanovu Prodanou nevěstu. Stejně silnou tradicí je pak v rakouské metropoli Novoroční koncert Vídeňských filharmoniků s oblíbenými tanečními a pochodovými melodiemi dynastie Straussů, zatímco v české metropoli Pražští symfonikové jako obvykle zahrají v první den roku Dvořákovy Slovanské tance. V přehledu koncertů a divadelních představení připravených v tuzemsku a v blízké cizině na přelom roků 2018 a 2019 přinášíme podrobnosti i o programu České filharmonie a Filharmonie Brno nebo Berlínských filharmoniků a připomínáme, že v Mnichově diriguje v těchto dnech Prodanou nevěstu Tomáš Hanus.

 

promo-01

Soutěžili jsme o CD mladého českého umělce.
V 25 letech má za sebou významné úspěchy a rušný rok. Klavírista, varhaník a skladatel Marek Kozák vyhrál prestižní Evropskou klavírní soutěž v Brémách, stal se finalistou Busoniho klavírní soutěže v italském Bolzanu, poprvé účinkoval na Pražském jaru, zahájil slavný Chopinův festival ve Valdemosse a právě pokřtil své první profilové CD, které vydal u společnosti ArcoDiva

Ptali jsme se: Z jakého města Marek Kozák pochází?
Správná odpověď zní: Brušperk

Výherkyní se stává: Zdeňka Zobalová z Brna - GRATULUJEME!

Rozhovor s Markem Kozákem najdete v další části článku (Číst dál).

 

pondělí, 31 prosinec 2018 06:34

Liberecké divadlo v provizoriu

O dvě premiéry méně nabídne v roce 2019 Divadlo F. X. Šaldy v Liberci. Kvůli výměně topení a klimatizace totiž bude několik měsíců hrát jen na scéně Malého divadla. Přesto nabídne tři operní, dvě baletní a sedm činoherních premiér. Opera na jaře připravuje Verdiho Trubadúra a českou muzikálovou verzi Divotvorného hrnce v úpravě Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Na podzim pak plánuje Janáčkovu operu Příhody lišky Bystroušky. Balet na konci března uvede premiéru tanečního dramatu Bouře podle stejnojmenného díla Alexandra Nikolajeviče Ostrovského. Je o ženě, která podvede svého manžela. Druhou novinkou bude v listopadu Sluha dvou pánů na motivy hry Carla Goldoniho.


ivan-klanskyheader-d7574

„Nejdřív jsem se koncertu se syny trošku obával, ale nakonec mě to moc překvapilo. Nejenže tam přišlo tolik lidí, ale hlavně atmosféra byla velmi příznivá.“

„Skladby pro klavír se u Smetany ve světě podceňují, jsou daleko lepší než jeho renomé.“

„Já se snažím sledovat mladé talenty, protože vím, že talenty sice máme, ale zas jich není tolik, abychom s nimi mohli zacházet povrchně.“

Pianista, pedagog a děkan HAMU Ivan Klánský má stále plný diář. Ale když si už do něj nějakou schůzku zapíše, přesně dodrží termín, je k návštěvníku přátelsky vlídný a vůbec na sobě nedává znát, že spěchá. Pár dní před naším rozhovorem se vrátil z Číny, kromě jiného měl bezprostředně za sebou šňůru koncertů a úspěšné vystoupení se svými čtyřmi syny v Rudolfinu. Přesto nevypadal unaveně ani netrpělivě.

 

IMG0124

„Osudové setkání Werthera s krásnou Charlottou se sice uskuteční v červenci, ale už v té době nacvičuje dívčin otec se svými mladšími dětmi koledy.“

„Dnes asi nejhranější opeře Julese Masseneta trvalo poměrně dlouho, než si své pevné místo v repertoáru vydobyla.“

„Po triu Carreras - Domingo - Pavarotti bylo na Werthery 21. století třeba ještě chvíli čekat.“

Když se řekne “Vánoce v opeře”, vytane asi většině fanoušků zmíněného žánru na mysli Pucciniho Bohéma a její první dvě dějově i hudebně radostná dějství. Hned na druhém místě si ale milovníci opery určitě vzpomenou i na jiné populární dílo, kde hrají svátky klidu a míru snad ještě podstatnější roli, byť oproti přímočaré Bohémě přece jen o něco rafinovanější. Samozřejmě je řeč o Massenetově WERTHEROVI, jemuž skýtají vánoční reálie vítaný kontrast k příběhu milostného vzplanutí, které nezadržitelně dospěje až do tragického vyústění.

 

neděle, 30 prosinec 2018 07:00

Silvestrovská Prodanka s ohňostrojem

Prodanou nevěstou Bedřicha Smetany s přípitkem a ohňostrojem uzavře letošní rok Národní divadlo Brno v nově opraveném Janáčkově divadle. Divácky oblíbená inscenace, která měla premiéru v březnu 2006, začne už v 17 hodin. Režisér Ondřej Havelka přizval ke spolupráci i provazochodce a ke svým nápadům dodává: „Základní inscenační princip není nikterak extravagantní, neboť se přiznám, že nejsem zvláštním příznivcem násilných aktualizací a posunů klasických děl do současnosti. Rozhodně však nejde o obvyklé, říkejme mu ,holubičkové‘ klišé, ke kterému se často uchylují inscenátoři v obavě, aby neposkvrnili tradiční posvátnost nejdůležitější české národní opery. Mým záměrem bylo vytvořit představení, které bude živým, pestrým a hlavně zábavným hudebním divadlem, vždyť koneckonců jde o komickou operu.“ Mařenkou na Silvestra bude Pavla Vykopalová, Jeníkem Peter Berger, Vaškem Ondřej Koplík a Kecalem Jiří Sulženko. Taktovky se ujme Jakub Klecker. V druhé půlce sezóny 2018/19 chystá Janáčkova opera Brno dvě premiéry. 2. února to bude Don Carlos Giuseppe Verdiho v režii Martina Glasera a pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka a 14. června se pak režisér David Radok vrátí po předchozím úspěchu k večeru dvou jednoaktovek. Připraví surrealistické Tři fragmenty z Juliette Bohuslava Martinů o vztazích muže a ženy, kde je současnost konfrontována s reálnou i fiktivní mi­nulostí a postavy se pohybují ve světě představ a snů, a monodrama Lidský hlas Francise Poulenca, které vychází ze hry Jeana Cocteaua a přináší vlastně absurdní až surrealistickou situaci telefonického rozhovoru ženy pomýšlející na sebevraždu. Projekt vzniká v koprodukci s GöteborgsOperan a dirigovat ho bude Marko Ivanović.

 

 


sobota, 29 prosinec 2018 22:17

Prokofjevův balet Romeo a Julie poprvé před 80 lety v Brně

Balet Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva slaví 80 let a vrací se do Brna, kde měl světovou premiéru. 30. prosince 1938 ho poprvé uvedlo brněnské divadlo Na Hradbách, dnešní Mahenovo divadlo, v choreografii Iva Váni Psoty, který sám tančil postavu Romea, jako Julii tehdy obsadil Zoru Šemberovou. Teď se titul vrátí na repertoár Národního divadla Brno v režii Martina Glasera a s choreografií Mária Radačovského a stane se tak už v pořadí sedmým nastudováním tohoto baletu v historii divadla. Premiéru bude mít 8. března v Janáčkově divadle a podle autorů bude inscenace sice klasická obsahem, ale formou se přiblíží víc současnosti, bude rezonovat s dobou i se vkusem dnešního baletního diváka. K výročí světové premiéry také archiv Národního divadla Brno uspořádal internetovou výstavu, kde je k vidění třeba několik fotografií z inscenace, jediný dochovaný kostýmní návrh nebo dobové recenze. Balet Romeo a Julie začal Prokofjev původně psát v roce 1935 na objednávku Kirovova divadla v tehdejším Leningradu. Jeho vedení se ale zaleklo činitelů sovětské komunistické strany a dílo odmítlo. Podobně se tak vzápětí zachovala Moskva. Romea a Julii tak postihl v podstatě podobný osud jako Janáčkovu Její pastorkyni - odmítnuté partitury se ujalo Brno. V Rusku měl balet premiéru až o dva roky později v roce 1940. Dílo na motivy stejnojmenné tragédie Williama Shakespeara se pak stalo jedním z nejhranějších baletů 20. století.


DSC4209

„Je až nepochopitelné, jaké bravurní souhry dosáhne komorní těleso, které se v různém složení sejde jednou do roka.“

„Zkoušíme tak, jako zkouší kvarteta nebo kvinteta – žádný dirigent, jen skvělá souhra, vysoké osobní nasazení a zodpovědnost. Je to zkrátka komořina.“

„Orchestr okouzlil svou bohatou dynamikou, energičností, barevností, souhrou a nepominutelným zvukem, kterým se vyznačují ty nejlepší ansámbly.“

Idea ředitele festivalu České doteky hudby Miroslava Matějky postavit vlastní festivalový orchestr se naplnila již před několika lety. Myšlenka orchestru složeného z těch nejlepších hráčů smyčcových kvartet a jiných komorních seskupení, se ukázala být nosná a přitažlivá i pro posluchače.

 

2290467516988360834805172260212991149079179o

„Vypadalo to, že minulý koncert Ennia Morriconeho byl v Praze posledním. Nakonec se však jubilant rozhodl přijet ještě jednou.“

„Festival Pražské jaro otevřou 12. května Bamberští symfonikové s Jakubem Hrůšou.“

„V Českém Krumlově se v létě objeví přední interpreti klasické hudby, ale festivalový program hojně zasáhne také do jiných žánrů.“

Lednové oslavy narozenin Wolfganga Amadea Mozarta a Ennia Morriconeho, od jara do podzimu každoroční velké festivaly, operní recitály, vystoupení hvězd pohybujících se na pomezí klasické hudby a popu, připomínky třicátého výročí pádu železné opony, ale v létě také soutěž Operalia. To jsou jen některé z dominant a konstant tuzemského roku 2019 v hudbě.

 

sobota, 29 prosinec 2018 06:30

Filharmonie Brno zahájí rok se slavnými jubilanty

Hudbou slavných jubilantů přivítá Nový rok a zároveň oslaví své 63. narozeniny Filharmonie Brno. Na tradiční Novoroční koncert nabídne hudbu Jacquese Offenbacha, Stanisława Moniuszka a Franze von Suppé, kteří se narodili před dvěma sty lety, a Nikolaje Rimského-Korsakova, který by oslavil 175. narozeniny. Zazní operní a operetní předehry a kromě nich také slavný Violoncellový koncert h moll Antonína Dvořáka. Zahraje ho britský sólista Raphael Wallfisch, shodou okolností učitel violoncellisty a dirigenta Roberta Kružíka, který bude Novoroční koncert řídit. Stejně jako loni program zazní dvakrát. „To proto, že po odchodu z Janáčkova divadla nezvládneme uspokojit všechny zájemce. Hlediště Stadionu má oproti divadlu přibližně poloviční kapacitu. Všem posluchačům však mohu slíbit, že příští rok už se dočkají Novoročního koncertu ve slavnostním prostředí Janáčkova divadla,“ vysvětluje ředitelka filharmonie Marie Kučerová. Odpolední koncert v 16 hodin zazní ve zkrácené verzi, večerní od 20 hodin pak v plné, tedy i s předehrami Moniuzska a Offenbacha a také se slavnostním přípitkem pro všechny.


Frantiek-Sladk-

„Luboš Fišer dokázal i ve vánoční hudbě pracovat dramaticky s dynamikou a velkými kontrastními plochami.“

„Nejprůzračněji, nejintimněji, vyzněly ženské hlasy a´capella. A samozřejmě v té nejčistší křehkosti pak dětské sólo.“

„Nemohl jsem nezaslechnout ženino pohrdavé konstatování: „Hele, lepšolidi! Už jim dohráli...““

Jak je v Hradci Králové už tradicí, také letos na druhý vánoční svátek, na den sv. Štěpána zazněla v zaplněné katedrále Svatého Ducha v rámci Vánoc v katedrále „Vánoční kantáta“ Luboše Fišera. Letos ji doplnily vánoční písně pěti moravských autorů. Zpíval Katedrální sbor Cantores Gradescenses Hradec Králové, Komorní sbor Česká Lípa-Liberec a hrála Harmonie východočeských filharmoniků pod taktovkou Josefa Zadiny.

 

LND-46519574102182981004317955188145512305393664n

„V Bruselu u mě už absolvovalo více než sedmdesát mladých talentů. V Londýně si svoji třídu budu teprve od příštího roku budovat.“

„K Ieaunu Jonesovi jsem jako šestnáctiletá vzhlížela - a nikdy mě nenapadlo, že jednou budu jeho kolegyní.“

„Jsem šťastná, že při tom všem pracovním nasazení mám i dvě děti, které jsou mým nejdůležitějším životním naplněním.“

Vedle pedagogických úvazků v Praze a Bruselu bude harfistka Jana Boušková od září 2019 učit na Royal College of Music v Londýně. Vysoká škola sídlící v budově naproti koncertní síni Royal Albert Hall má 840 studentů z šesti desítek zemí světa. Vzdělávací instituci pomohl založit v roce 1882 Prince of Wales, nejstarší syn královny Viktorie, pozdější král Edward VII. Mezi její absolventy patří skladatelé Gustav Holst, Ralph Vaughan Williams a Benjamin Britten, dirigenti Leopold Stokowski, Colin Davis a Roger Norrington, pěvci Joan Sutherland a Thomas Allen, flétnista James Galway a mnohé další osobnosti. Jana Boušková bude nadále vyučovat i na Královské konzervatoři v Bruselu a na Akademii múzických umění v Praze a zůstává první harfistkou České filharmonie. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje konkurz, jehož výsledek ji zařadil mezi pedagogy londýnského učiliště, své představy o tamní práci i aktuální umělecké úkoly.

 

pátek, 28 prosinec 2018 07:33

ČT art vysílá Bernsteinovu Mši

Česká televize vysílá dnes večer na kulturní stanici ČT art Bernsteinovu Mši. V záznamu scénického uvedení v pražském sále Forum Karlín zpívá a hraje klíčovou roli Kněze - Celebranta Vojtěch Dyk. Vedle dalších sólistů účinkují sbory Czech Ensemble Baroque a Pueri Gaudentes a orchestr B-Side Band, diriguje Oskar Rozsy. Scénografie a režie projektu, který se v tuzemsku s úspěchem hrál v posledních více než dvou letech na mnoha místech, je dílem bratří Cabanů. KlasikaPlus už přinesla v článku Hovory s Bohem, Dykem a se sebou reflexi nedávného pražského představení. - Dnes už legendární Mše, grandiózní, naprosto osobitá a výlučná skladba, něco mezi obřadem, koncertem a divadlem, měla premiéru v roce 1971 při otevření Kennedyho centra ve Washingtonu. Je součástí toho nejlepšího, co ve 20. století v hudbě vzniklo. Polystylové dílo, pobuřující svého času svatokrádežnou scénou kněze tančícího na oltáři, je geniální výpovědí o dané době, jejích duchovních a sociálních vzpourách, proměnách a napětích i o osobním vyrovnáním skladatele s náboženskými tradicemi. Nemilosrdnými průniky profánnosti do liturgického rámce Bernsteinova Mše tradiční křesťany určitě šokovala. Přes veškeré vyhrocené scény je nicméně smířlivě uzavřena zklidněním, povzbuzením a vyjádřením naděje. Radikální je v uplatnění různých hudebních stylů. Bravurně a nekompromisně totiž osciluje mezi klasikou, rockem, jazzem a muzikálem, případně je mísí. Přináší rytmické davové scény, bluesová vyznání, rockově zabarvené pochybnosti, plochy v duchu moderního symfonismu i avantgardní instrumentální meditace, to vše přesně v intencích dramaturgie díla, výrazu a potřeby co nejúčinnější a nejvýstižnější charakteristiky. V letošním roce uplynulo sto let od narození Leonarda Bernsteina. Vynikl jako pianista a jako dirigent -  šéfdirigent Newyorské filharmonie, host u dalších nejlepších orchestrů světa a hvězdný televizní popularizátor vážné hudby, jako interpret, který pomohl v polovině 20. století prosadit do běžného koncertního dění hudbu Gustava Mahlera. Ale stejně tak i jako i skladatel. Vedle Mše a symfonických děl se do dějin hudby zapsal především muzikálem West Side Story. Ten se stal jedním z milníků hudby 20. století především tím, jak jeho autor dokázal jedinečně propojit svět taneční a náročnější hudby. Premiéra se uskutečnila v roce 1957, tehdejší nastudování hned dosáhlo mnoha set repríz. Z roku 1961 je pak filmová podoba oceněná deseti Oscary. Ani po letech tento titul neztratil nic ze své výjimečnosti a může nadále směle konkurovat i všem novějším muzikálům. Od prvního uvedení na Broadwayi se West Side Story hraje nepřetržitě na jevištích celého světa. Mše na ni v mnohém navazuje.


čtvrtek, 27 prosinec 2018 13:05

Derniéra muzikálu Liduschka (Baarová)

Divadlo J. K. Tyla v Plzni 28. prosince hraje naposledy úspěšnou inscenaci původního českého muzikálu Liduschka (Baarová), který měl premiéru před více než dvěma roky. Jeho autory jsou Karel Steigerwald a Jiří Ornest a skladatel Aleš Březina, nejen autor hudby k řadě filmů, ale rovněž dvou komorních oper – Toufar, zpracovávající příběh komunisty umučeného katolického kněze, a předtím Zítra se bude aneb Hra na proces, připomínající osud komunisty popravené političky Milady Horákové. V Plzni hraný provokativní muzikál se sarkastickým nadhledem a s mnoha přesahy, včetně výzvy k národní sebereflexi, zachycuje skutečný osud mimořádně krásné meziválečné české herečky Lídy Baarové, která se zamilovala do esesáka - zapletla se s nacistickým zločincem Goebbelsem. Následky pak nesla po zbytek života; po krátké závratné kariéře, kdy o ní měl zájem i Hollywood, umělecky živořila a skončila v osamění. I když prvotně vymezili Steigerwald s Březinou žánr jako muzikál, ještě blíže měl v režii Romana Meluzína k dadaistické opeře a ke kabaretu. Žánr akcentovali autoři postavami dvou klaunů, průvodců meziválečným Československem, nacistickým Německem i poválečným časem revanše pod vládou jedné strany, komentujících absurdnosti dvacátého století. Dílo se umístilo v anketě Divadelních novin Inscenace roku, Březina byl nominován na Cenu divadelní kritiky za nejlepší hudbu, slovenská herečka a zpěvačka Alžbeta Bartošová se v titulní roli dostala do širší nominace na Cenu Thálie 2016. Všichni autoři byli za předlohu a režijní zpracování inscenace nominováni na Cenu Divadelních novin. V Plzni měla už v listopadu derniéru také muzikálová revue Kdyby 1000 klarinetů autorské dvojice Suchý – Šlitr a poslední reprízy má za sebou také rodinný muzikál Zahrada divů od Stanislava Moši a Zdenka Merty. O všechny tři tituly byl zájem, ale musely uvolnit místo dalším inscenacím.


lieb-4836444823962523571127114648014024343027712o

„Akademici budou v orchestru už po Novém roce.“

„Poezie je velice důležitá. Pokud bychom hovořili jen v próze, jsme ztraceni.“

„Nemusíme nutně jet s Novosvětskou do Japonska. Měli bychom dělat jen relevantní věci.“

Rossini, Mendelssohn, Weber, Zemlinsky, Strauss, Janáček… To je namátkou, ale nikoli náhodně několik skladatelských jmen z těch, která nejvíc zajímají a budou v Praze zajímat nového šéfdirigenta rozhlasových symfoniků Alexandera Liebreicha. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje o běžné práci, o zahraničních kontaktech i o poezii a romantismu a naznačuje, co bude orchestr hrát v červnu na Festivalu Richarda Strausse v Bavorsku a co v dalších sezónách v Praze. A přibližuje také záměry Orchestrální akademie SOČR, která po vzoru řady těles, zejména zahraničních, přitáhne ty nejlepší mladé talenty.

 

čtvrtek, 27 prosinec 2018 07:35

Soutěž Josefa Micky už posedmé

Mezinárodní houslová soutěž PhDr. Josefa Micky vstupuje do VII. ročníku a proběhne 22. až 24. března. Zájemci se můžou hlásit až do konce ledna nového roku. Soutěž je určená pro mladé houslisty do 16 let, je jednokolová a bude se konat v prostorách Gymnázia a Hudební školy hl. města Prahy. Porotu povede Václav Hudeček a zasednou v ní primárius Apollon kvarteta Pavel Kudelásek, primárius Panochova kvarteta Jiří Panocha a jeho člen Pavel Zejfart, hudební režisér Českého rozhlasu Milan Puklický, Jiří Fišer z Pražské konzervatoře a Milan Vítek z Oberlin Conservatory of Music v USA. Mezi doporučenou literaturou jsou například skladby Sylvie Bodorové, Petra Ebena, Luboše Fišera, Ilji a Lukáše Hurníka, Otmara Máchy nebo Lukáše Sommera. Speciálně pro sedmý ročník napsal soutěžní skladbu i Jan Kučera. Sestavil sedm variací na lidovou píseň "Teče voda, teče" ve slohu slavných skladatelů pro housle a klavír. Za její nejlepší interpretaci bude udělena cena Via musica ad beatum z.s. ve výši tří tisíc korun. Josef Micka, který dal soutěži jméno, patřil k výjimečným osobnostem české houslové pedagogiky. Byl vynikajícím sólistou, ale od začátku se velkou měrou věnoval i komorní hře. Ve dvacátých letech 20. století založil se svými spolužáky velmi úspěšné kvarteto. Ještě před druhou světovou válkou vystudoval hudební vědu a psychologii na Karlově univerzitě, v roce 1939 se stal profesorem Pražské konzervatoře a současně byl až do roku 1945 členem České filharmonie. Josef Micka vychoval řadu skvělých muzikantů, patří mezi ně třeba Václav Neumann, Petr Messiereur, Petr Škvor, Václav Hudeček, Jiří Panocha, Pavel Zejfart, Magdalena Micková, Eva Bublová nebo Jan Opšitoš a řada dalších. K jeho největším úspěchům pak patří tři soubory, které vychoval a které si získaly slávu u nás i ve světě, Smetanovo, Talichovo a Panochovo kvarteto.


středa, 26 prosinec 2018 18:28

Mobilní zvonohra se rozezní ve Slavonicích

Tucet letošních adventních a vánočních koncertů Pražské mobilní zvonohry uzavře po dnešním vystoupení Radka Rejška v Praze-Radotíně poslední program, naplánovaný na 28. prosince do Slavonic. S varhaníkem, skladatelem, kampanologem a carillonérem Rejškem na něm vystoupí Gildas Delaporte z Nizozemska. Půjde o benefiční koncert pro Mařížský park – místo spojující kulturní a společenské akce s ochranou přírody a krajiny Slavonicka. Maříž je bývalá obec u rakouských hranici na pomezí Moravy a Čech, určená po druhé světové válce v pohraničním pásmu k likvidaci, dnes obývaná chalupáři a známá keramickou dílnou. První zmínky o tamní tvrzi jsou z roku 1372. V 18. století byla přestavěna na zámek, který však komunistický režim nechal odstřelit. Iniciativa obyvatel Slavonic za záchranu parku a torza zámku vznikla v roce 2007. Pražská mobilní zvonohra, dílo zvonaře Petra Rudolfa Manouška objednané Hlavním městem Prahou v rámci projektu Praha 2000 Evropské město kultury, je instalovaná na podvozku kamionu. Má 57 zvonů o hmotnosti od pěti do 860 kilogramů. Váží 12 tun, i s autem téměř 22 tun. Zaznívá na ní klasický vánoční repertoár, ale i populární melodie upravené pro zvony a zvonky. Carillonérské umění je doma především ve Flandrech - v Nizozemsku a severní Belgii. Historické zvonohry tam jsou umístěny ve věžích pomalu v každém městě. Česká mobilní zvonohra je evropským unikátem.


turne-40395571171260193550488975125016731058176o

„V Asii jsme absolvovali už víc než dvacet turné a vždy je o nás nadstandardně postaráno.“

„Kluci u nás v deseti letech již cestují po světě.“

„Nekupujeme si žádné koncertní zájezdy, kde se sbor dostane na pódium s ostatními na pár minut.“

Názvem se hlásí ke sboru, který působil od 12. století při Svatovítské katedrále na Pražském hradě, jsou ale tělesem necírkevním, už celé desetiletí institucionálně zakotveným do podoby soukromé základní umělecké školy se zaměřením na chlapecký zpěv. Mají za sebou od roku 1982 na čtyři tisíce koncertů. Jen při turné do Číny v roce 2018 urazili vzdálenost rovnající se obvodu zeměkoule. Zpívají nejen doma v Hradci Králové a ve své vlasti, ale po celé Evropě, pravidelně ve Spojených státech a Kanadě a stejně pravidelně také v Asii. Český chlapecký sbor Boni pueri má na dvě stovky členů, zpívají v něm chlapci ve věku od čtyř do devatenácti let. Nejprve sbormistrem, potom od roku 1996 uměleckým šéfem a nakonec od roku 2006 ředitelem školy a sboru je Pavel Horák. Zpívání v tomto tělese přirovnává v rozhovoru portál KlasikaPlus k vrcholovému sportu. I proto jsou jak členové Boni pueri, tak jejich rodiče většinou zvyklí na pracovní podobu vánočních svátků.

 

středa, 26 prosinec 2018 07:58

Lukáš Sommer představí autorský recitál v NYC a ve Washingtonu

Skladatel a kytarista Lukáš Sommer představí svůj sólový autorský recitál v New Yorku a ve Washingtonu. 14. ledna zahraje v Bohemian National Hall a o dva dny později vystoupí na Millenium Stage v Kennedy Center for the Performing Arts. Koncert bude možné sledovat i on-line na stránkách Kennedyho centra a na Youtube. A nebude to zdaleka první americká zkušenost, už loni vystoupil s úspěchem v Chicagu, odkud přelétal do indického Dillí - podrobnosti si můžete připomenout v rozhovoru. Čtyřiatřicetiletý Lukáš Sommer si vydobyl pozici výrazné osobnosti mladé skladatelské generace. S Koncertem pro dechový orchestr a bicí nástroje „Monolit“ vyhrál na soutěži Concerto Bohemia a i přes své mládí se už stihl zapsat rovněž do historie Pražského jara. Festival ho oslovil jako nejmladšího autora v historii, výsledkem byl Koncert pro flétnu a orchestr „Letter to father“ v roce 2012. A v roce 2018 mu Pražské jaro uvedlo Koncert pro harfu a orchestr, který napsal pro harfistku Janu Bouškovou. Loni Lukáš Sommer zvítězil také se skladbou „La fine del Tempo“ na prestižní mezinárodní soutěži Concorso Novaro, které předsedá Krzysztof Penderecki. V listopadu s úspěchem uvedl svoji operu Časoplet.


1572467113732524160388878933305098691021244o

„Z Rybovky u Jezulátka vznikla hezká rodinná tradice.“

„Řekl jsem si, že ji budu dělat jen jednou za rok, abych se na ni těšil a nezošklivil si ji.“

„Palais Garnier je zřejmě nejkrásnější divadlo na světě a moci si ho ve volných chvílích projít je příjemný bonus.“

Jednou z vánočních tradic v Praze je už přes dvě desetiletí Vánoční mše Jakuba Jana Ryby v Pražském Jezulátku. Každoročně v 15 hodin naplní kostel až po okraj. Zatím jen jednou vynechal účinkování barytonista ADAM PLACHETKA, který je s tímto koncertem už neodmyslitelně spjatý. Podruhé to je letos. Jak řekl KlasicePlus, pracovní povinnosti ho ještě do zítřka zdrží v Paříži.

 

úterý, 25 prosinec 2018 09:00

U Rillinga nejde jen o hudbu, ale také o víru

Autor:
Rilling-Schreier-51lqAFTvppL

„Helmuth Rilling si vysloužil titul ´bachovský papež´. Je nicméně, stejně jako Bach, luterán.“

„Za nejdůležitější vždy považoval zprostředkovat posluchači skladatelovo poselství, to, jak chápe text.“

„Bachovy skladby nejsou pro něj jen koncertními kusy, ale součástí bohoslužeb. Což je moment nikoli zanedbatelný.“

Bachovo Vánoční oratorium není na rozdíl od Matoušových a Janových pašijí jednolitým dílem. Je souborem šesti samostatných nedělních kantát pro svátky od Narození Páně po začátek nového roku. Jejich komplet existuje samozřejmě v řadě nahrávek. Ty nejstarší jsou pomalé a monumentální, ty nejnovější vesměs mnohem rychlejší, odlehčené a radostné. Střídmě uprostřed stojí se svými dvěma snímky stuttgartský dirigent Helmuth Rilling. Na té první z roku 1984 propojil tehdejší západní a východní Německo. Těžko by totiž našel lepšího Evangelistu než drážďanského tenoristu Petera Schreiera.

 

úterý, 25 prosinec 2018 08:37

Čtyři doteky hudby

Ještě čtyři koncerty nabídne do konce roku festival České doteky hudby. Zítra 26. prosince to bude večer věnovaný Edith Piaf a Franku Sinatrovi, kteří se na jednom jevišti se nikdy nesetkali. Koncert sestavený z jejich šansonů a písní doplní ještě melodie Mireille Mathieu, Charlese Aznavoura, Duka Ellingtona, Charlie Parkera a dalších. Zazpívají Radka Fišarová a Tomáš Savka pod taktovkou Kryštofa Marka a v doprovodu akordeonisty Aliksandra Yasinskiho z Běloruska, smyčcového orchestru a kvarteta Jazz 4. Ve čtvrtek na slavnostním koncertě ke 100. výročí vzniku Československa uvede originální Festivalový orchestr České doteky hudby pod vedením Pavla Fischera Serenádu Es dur Josefa Suka a Smyčcovým sextet A dur jeho učitele, mentora i tchána Antonína Dvořáka. Program koncertu 28. prosince sáhne do pokladnice ruských hudebních klenotů a kromě dvou orchestrálních děl nabídne i dva koncerty, Šostakovičův pro klavír, trubku a smyčcový orchestr, ve kterém vystoupí francouzský klavírista Bertrand Giraud a Marek Zvolánek, a Glazunovův pro housle a orchestr, který zahraje řecká houslistka Efi Christodoulou. Jihočeskou filharmonii povede Gudni A. Emilsson. 30. prosince pak patří česko-slovenskému opernímu gala, výběr z oper národních klasiků zazpívají Eva Urbanová, Jaroslav Březina a Peter Mikuláš. Moravskou filharmonii Olomouc povede Robert Jindra, který je doma v Česku i na Slovensku.


pondělí, 24 prosinec 2018 12:00

KlasikaPlus přeje požehnané Vánoce

Autor:
unnamed

Požehnané svátky vánoční, ať se nejen dnes, ale hlavně po celý příští rok plní všechna důležitá přání. Pevné zdraví, mnoho úsměvů i krásné hudby přejí Veronika Paroulková a Petr Veber. A s přáním se svými vzkazy připojují i některé umělecké osobnosti a publicisté, kteří s naším portálem KlasikaPlus spolupracují.

 

pondělí, 24 prosinec 2018 10:50

Vánoční plesání s J. J. Rybou

Autor:
Ryba-3072768-1314428346

„Už v době vydání oslnila Smetáčkova nahrávka posluchače - pomineme-li působivou stereofonii - celkovým nasazením, šťavnatým příjemným zvukem a především výkonem jejích interpretů.“

„Beno Blachut a Zdeněk Kroupa jsou pěvecky i výrazově pravými lidovými pastýři zářícími rozšafností a projevem bez sebemenší konvence.“

„Naprosto bezkonkurenční je Pražský filharmonický sbor, strhující jednolitý celek, zářící jak zvukově, tak intonačně.“

Pokud bychom chtěli zjistit, která skladba z oblasti klasické hudby z českého repertoáru je nejčastěji prováděna – a to jak profesionály, tak amatéry, nemusíme chodit daleko. Šťastná melodická invence, ne příliš obtížná partitura - zvláště pro sborové zpívání - a především velká popularita uděluje každoročně primát České mši vánoční Jakuba Jana Ryby. Odpovídá tomu i počet jejích nahrávek. Která by mohla být referenční? Ta první stereofonní - vybíráme snímek Václava Smetáčka.

 

pondělí, 24 prosinec 2018 10:08

Haydnovská záře nad Mnichovem

Autor:
483688145857231818564053911972688414900224n

„Silně variabilní orchestr, technicky excelentní a na první pohled i poslech nesmírně sympatický.“

„Spojení s Robertsonem působilo na první pohled nesmírně přátelsky a srdečně. Bezprostřednost nebyla přítomna pouze v hudbě, ale reálně i na podiu.“

„Emočně poměrně skoupá hra, přesně „podle pravítka“, běžela razantně, ale byla zároveň plná překvapení.“

Klavírista Emanuel Ax i dirigent David Robertson jsou osobnosti, které pojí podobný přímočarý přístup k hudbě. Výsledkem je přímá a bezprostřední hudba, ukazující se bez patosu. Na předvánočním mnichovském koncertu se Symfonickým orchestrem Bavorského rozhlasu společně představili klasicismus a neoklasicismus Haydna a Stravinského. Nápaditý a logický program dotvořil v pátek večer dvojí Ravel.

 

DSC3971

„Na čtvrtou adventní neděli zazněla Rybovka na Kampě i na hlavním nádraží.“

„Letos se po mnoha letech musí u Jezulátka obejít bez Plachetky, který hostuje v Pařížské opeře.“

„Koncertně mimo chrámový prostor zazní Česká mše vánoční 25. prosince v Rudolfinu, kde ji diriguje Vojtěch Jouza.“

Rybova Česká mše vánoční zpívaná už po řadu let nadšenci, amatéry a kolemjdoucími pod otevřeným nebem na pražské Kampě odpoledne na čtvrtou adventní neděli není v pravém slova smyslu koncertem. Spíše je happeningem. Dnes ji tam opět dirigoval Libor Sládek. Obdobným průlomem do civilního prostředí byla téměř současně dnešní „Rybovka na hlaváku“, tedy v hale hlavního nádraží. Klasických bohoslužebných a nebo koncertních uvedení však po nesčetných akcích během předvánočních dnů bude i v nejbližších svátečních dnech na mnoha místech ještě řada. A vedle toho alespoň někde zazní také jiná hudba. Například od Luboše Fišera nebo od benátského barokního mistra Vivaldiho.

 

neděle, 23 prosinec 2018 13:03

Starší hudba komorně ve filharmonii

Autor:
Reinhard-Goebel-cyklus-K-foto-Wolf-Silveri-2

„Značka Komorní orchestr České filharmonie pro ty příležitosti skrývá různá proměnlivá složení, nikoli stálou sestavu.“

„Houslista a dnes už hlavně dirigent Goebel je legendou a velkou autoritou historicky poučené interpretace staré hudby.“  

„Publikum se může těšit na další Haydnovy symfonie a skladby neoklasického typu a s Manfredem Honeckem na program sestavený z částí Mozartova Requiem a Schubertových Litanií.“

Mimořádný předvánoční koncert Komorního orchestru České filharmonie s barokním programem řídil v sobotu v Rudolfinu Reinhard Goebel. Během několika dní byl po Giovannim Antoninim už druhou mimořádně vlivnou osobností ze světa staré hudby, která si před filharmoniky takto stoupla. Je to dobře, ale zároveň není třeba vyvozovat žádné dalekosáhlé závěry. 

 

Petice-pomnkJakubaJanaRyby-detail

V období Adventu a Vánoc je na českých kůrech jméno Jakuba Jana Ryby skloňováno ve všech pádech. A my všichni, kdo celý rok žijeme inspirováni Rybovým odkazem, pevně doufáme, že stále častěji ve správném pořadí. Na úvod by se tedy slušelo připomenout, že Ryba byl pokřtěn jmény Jakub Šimon. Zprvu používal pouze své první jméno Jakub, až ve druhém díle školního deníku - tedy až v Rožmitále - začal užívat i druhého jména Jan, které však při křtu nedostal. Původ tohoto jména je nejasný. Může se jednat o jméno po otci, neboť ten byl pokřtěn Jakub Jan, nebo jde o jméno biřmovací. Ryba byl biřmován v Nepomuku, kde se však biřmovací matriky z této doby nedochovaly. Ať je původ jména Jan jakýkoliv, jisté je, že Ryba nikdy nebyl Jan a nikdo jej tak nikdy neoslovoval.

 

neděle, 23 prosinec 2018 09:34

Tichá noc má 200 let

Jedna z nejslavnějších vánočních písní bude mít zítra 200 let. Tichá noc poprvé zazněla během půlnoční mše 24. prosince 1818 v kostele svatého Mikuláše ve vesničce Oberndorf u Salcburku a jak to tak bývá, stalo se tak náhodou. Vše prý zavinila myš, která vlezla do varhan a porouchala je, takže se z nástroje linuly jen zborcené tóny. Místní pomocný kněz Josef Mohr se proto rychle sešel s mladým učitelem Franzem Gruberem, radili se, jak štědrovečerní mši zachránit i bez varhan a rozhodli se, že složí novou vánoční píseň, která se dá zpívat při kytaře. Mohr napsal text a Gruber hudbu a legendární Stille Nacht skutečně zazněla při své premiéře jen v doprovodu kytary. Koleda se pak během následujících dvou století dočkala překladu do více než tří stovek jazyků a nářečí a Kaple Tiché noci v Oberndorfu je díky tomuto příběhu oblíbeným cílem turistů.


sobota, 22 prosinec 2018 14:20

ČNSO se vlámal do Adventu – a skvěle

Autor:
Jazz-On-Screen-vyber-0012

„Zdálo se dokonce, že zvukaři vytahují kliky čím dál výš. Bohužel všechny.“

„Těleso je schopno nabízet klasické symfonie a činí tak ve své sezoně i na zájezdech, ale jeho silnou stránkou jsou přesahy.“

„Duší projektu byl Jan Hasenöhrl, úspěšný manažer, kterému to pořád skvěle hraje.“

Projekční plocha nad pódiem, na něm symfonický bigband, k tomu skvělí sólisté a nestárnoucí dirigent Carl Davis i jeho ležérní gesta a tři výstřední saka. Český národní symfonický orchestr připomněl v Obecním domě koncertem Jazz on Screen dobrý tucet filmů. Do předvánoční idyly s jejími rolničkami, svíčkami a pastýři vtrhl na chvíli velký svět se svými dramatickými i vášnivými příběhy a s ním stejně silné mezinárodní muzikantství amerického stylu.

 

sobota, 22 prosinec 2018 13:20

Collegium 1704 s Vivaldim v Brně, Praze a Drážďanech

Barokní orchestr Collegium 1704 dokončuje turné s Nizozemským komorním sborem a dirigentem Peterem Dijkstrou, při kterém uvádí Bachovo Vánoční oratorium. Dnes mají koncert v Leidenu, v neděli 23. prosince v Amsterdamu. Na konec roku pak soubor, už opět s Václavem Luksem i se sborem Collegium Vocale 1704, ohlásil dva koncerty v tuzemsku. V neděli 30. prosince vystoupí v Mahenově divadle v Brně a o den později, na Silvestra vpodvečer, v pražském Rudolfinu. Po oba dny je na programu nazvaném Benátské nešpory výhradně hudba Antonia Vivaldiho. Není tak známo, že barokní mistr působící v Benátkách vedle brilantních instrumentálních koncertů a vedle oper zanechal rovněž nepřehlédnutelný odkaz v dlouhé řadě duchovních děl. Vivaldiho zhudebnění textů slavnostních žalmů je však jasným dokladem, že stejně dobře jako nástrojové stylizaci rozuměl též lidskému hlasu. Na programu jsou kompozice Domine ad adiuvandum, Dixit Dominus, Magnificat, Confitebor tibi Domine a Gloria. Jejich texty naplnil skladatel nejen krásnou hudbou, ale i hlubokými emocemi. Na Nový rok hostuje Václav Luks se stejným programem a svými soubory Collegium 1704 & Collegium Vocale 1704 v rámci Hudebního mostu Praha – Drážďany v saské metropoli v kostele Annenkirche. Za více než deset let existence si společně vydobyli tak velké mezinárodní renomé, že se v oblasti poučené interpretaci staré hudby řadí po bok předních evropských souborů. Na přelomu ledna a února se tak například vracejí do Státní opery v Hamburku k několika reprízám Monteverdiho opery Il Ritorno d´Ulisse in Patria.


3-bab34134c6374f0fda3461774e09becd9348b1fe

Ani se mi nechce věřit, že už je to opravdu deset let, kdy ve většině operních domů a dalších hudebních institucí po celém světě vrcholily celoroční oslavy stých padesátých narozenin jednoho z nejslavnějších a nejpopulárnějších hudebních skladatelů všech dob. Ano, GIACOMO PUCCINI (narozen 22. prosince 1858 v italské Lucce) měl tenkrát zkrátka své velké kulatiny, které si důstojné připomenutí opravdu zasloužily. Letošní krásné mistrovy sto šedesátiny však média prakticky neřeší. Na otázku proč, je asi snadná odpověď: bez Pucciniho Bohémy, Toscy, Madama Butterfly nebo Turandot si nelze představit repertoár žádného operního domu na světě, tak k čemu ještě další oslavy navíc? Pro řadu milovníků klasiky je podle mého názoru také jistým problémem přiznat prostou pravdu “miluju Pucciniho” právě proto, že je jeho hudba tak chronicky známá, snadno dostupná a v pravém slova smyslu populární.

 

sobota, 22 prosinec 2018 06:50

Nový rok sopranistky Olgy Jelínkové

Novoroční koncert a premiéra – tu budou první dny roku 2019 pro sopranistku Olgu Jelínkovou. Letos se s úspěchem usadila v německém Saarbrückenu, kde hned během podzimu vytvořila například pozoruhodnou Violettu Valéry ve Verdiho Traviatě nebo Královnu noci v Mozartově Kouzelné flétně. (Připomeňte si náš podzimní rozhovor) Teď ji čeká operní novoroční koncert, kde zazpívá zejména áriíe z Offenbachova díla a tak trochu tím oslaví dvou sté výročí skladatelova narození. A na 19. ledna 2019 připravuje novou roli Dircé v Cherubiniho opeře Médea. „Co se Médey týče, bude to zajímavý projekt - kloubí totiž dohromady Medeu Cherubiniho a Medea Senecae Iannise Xenakise,“ říká Olga Jelínková. „Režíruje ji mladý choreograf a bývalý tanečník Demis Volpi, který má i přes svůj nízký věk bohaté zkušenosti s operní režií. Jeho pojetí není tradiční, statické, opera se zpívá ve francouzštině, je podstatně zkrácena a jsou v ní místo recitativů použity mluvené texty Heinera Müllera.“ Největším uměleckým úkolem první poloviny roku 2019 pak bude role Markétky v Gounodově opeře Faust a Markétka. Čeští diváci se můžou na Olgu Jelínkovou těšit v březnu v pražském Stavovském divadle jako na Královnu noci v Mozartově Kouzelné flétně.



pátek, 21 prosinec 2018 10:20

Rybovka na Žofíně, zase jinak

Autor:
1Y3A0432

„Svatováclavský chorál si vzal podobným způsobem jako Jiří Kabát za předlohu naposledy Josef Suk.“

„Svátky hudby našly zajímavou čtveřici sólistů a přizvaly - místo smíšeného sboru - královéhradecký chlapecký sbor Boni pueri.“

„Koncert končil tak, jak mnohé předvánoční programy končí – vánoční písní.“

Festival Svátky hudby v Praze, přehlídka s podtitulem Václav Hudeček a jeho hosté, rozvržená vždy od podzimu do jara, pokračovala tradičním předvánočním koncertem situovaným do paláce na Žofín. Rybovu Českou mši vánoční tentokrát v úvodu čtvrtečního večera doplnila premiéra z pera mladého skladatele Jiřího Kabáta - skladba pro housle a orchestr nazvaná Fantazie na Svatováclavský chorál, napsaná na tělo Václavu Hudečkovi. Autor byl dirigentem celého programu.

 

pátek, 21 prosinec 2018 08:16

Boušková bude učit i na Royal College of Music

Harfistka Jana Boušková bude na základě vítězství v konkurzu od září 2019 profesorkou vysoké hudební školy Royal College of Music v Londýně. Učiliště sídlící v budově naproti koncertní síni Royal Albert Hall má 840 studentů z šesti desítek zemí světa. Vzdělávací instituci pomohl založit v roce 1882 Prince of Wales, nejstarší syn královny Viktorie, pozdější král Edward VII. Mezi její absolventy patří skladatelé Gustav Holst, Ralph Vaughan Williams a Benjamin Britten, dirigenti Leopold Stokowski, Colin Davis a Roger Norrington, pěvci Joan Sutherland a Thomas Allen, flétnista James Galway a mnohé další osobnosti. Jana Boušková bude nadále vyučovat i na Královské konzervatoři v Bruselu a na Akademii múzických umění v Praze a zůstává první harfistkou České filharmonie, kterou se stala v roce 2005. V roce 1992 vyhrála světovou harfovou soutěž v USA a zvítězila rovněž v Izraeli, na jiné renomované světové soutěži s největší historickou tradicí. Vyhrála také Concours International de Musique de Chambre v Paříži a soutěž Torneo Internazionale di Musica v Itálii. V Česku získala cenu Talent roku 96 a jako jedna z deseti nejvýznamnějších žen České republiky, první interpretka z klasické hudby vůbec, byla vyznamenána cenou Lady Pro. V roce 1999 byla uměleckou ředitelkou VII. světového harfového kongresu, konaného ten rok v Praze.