190327CFBernonMorkBockovawebres14cPetraHajska

„Cellista, velký obdivovatel Rostropoviče, se vyznačuje velice intenzivním vibratem a širokým zvukem. Jeho idol by byl pravděpodobně spokojen.“

„Salonenův epický opus byl technickým oříškem pro sólistu, zvukového technika, dirigenta a všechny členy České filharmonie.“

„Čas na zkouškách pravděpodobně patřil zejména Salonenovi a není se čemu divit. Práce dirigenta, sólisty i orchestru na tomto díle přinesla své ovoce.“

Mozart a Prokofjev a mezi nimi pouhé tři roky stará kompozice. To je abonentní program, který Česká filharmonie s mladým britským dirigentem Benem Gernonem prezentuje po středeční premiéře ještě dnes a v pátek. Esa-Pekka Salonen a jeho Violoncellový koncert hraný Trulsem Mørkem je před přestávkou velkým zážitkem: zvukově nesmírně bohatou skladbou využívající orchestr jako jeden velký ansámbl sólistů - skladbou mnoha impulsů, skladbou fascinující.

 

MG0655

„Hymel patrí k tým spevákom, ktorý vyzerajú veľmi nenútene; v jeho prípade sa naviac táto ´vizuálna´ ľahkosť spája aj s obdivuhodnou kultivovanosťou v hlase.“

„Či už šlo o interpretáciu Princovej Vidino divná, přesladká, alebo o Měsíčku na nebi hlubokém, boli sme svedkami veľmi cituplného, skvele vystavaného výstupu, navyše so slušne zvládnutou češtinou.“

„Aj tu bolo cítiť, že si interpreti spev, zvlášť ten spoločný, vychutnávajú: ich práca s „časom“, keď dokážu udržať čaro momentu, je toho dôkazom.“

Kráľ vysokých c a vyhlásený nástupca Pavarottiho Bryan Hymel sa v rámci koncertných rád agentúry Nachtigall Artist predstavil pražskému publiku už tretíkrát. Spolu so svojou manželkou, sopranistkou Irini Kyriakidou, sa 27. marca prezentoval v áriách a duetách romantizmu a talianskeho verizmu. Hrala Janáčkova filharmonie Ostrava na čele s Rastislavom Štúrom.

 

čtvrtek, 28 březen 2019 15:40

Epické narozeniny Epoque Quartet

Autorka:
MIR0919

“Večer byl pompézním přátelským setkáním s komorní rodinnou atmosférou.”

“Pokud někdo ten večer zažíval posluchačskou premiéru Epoků, zakusil hned při entrée jejich pověstné ´chytíme Tě a nepustíme´.”

“Kvarteto opět podtrhlo intenzitu svého srdcařství, úžasné hudebnosti a čiré radosti ze hry, kterou nabili a inspirovali všechny přítomné v sále.”

Dvacet let působení na scéně oslavilo jedno z našich předních komorních těles. Multižánrové smyčcové kvarteto Epoque Quartet ve složení David Pokorný, Vladimír Klánský, Vladimír Kroupa a Vít Petrášek si připravilo průřez tvorbou ve velkém stylu - pražská Lucerna ožila tóny povedených aranží i kousky, psanými „Epokům“ přímo na tělo. To vše za přítomnosti čestných hostů hereckých a hudebních, kteří se v průběhu let zapsali do jejich života. Celý koncert byl navíc zanesen prachem, pravým kalafunovým... Aneb - kdo nebyl, prohloupil!

 

čtvrtek, 28 březen 2019 14:14

PKF v příští sezoně zahraje klasiky, modernu i kompozici od umělé inteligence

Pět koncertních řad s pětatřiceti koncerty a k tomu mnoho edukačních programů pro školy a zájezdů do ciziny, to je v kostce příští sezóna orchestru PKF - Prague Philharmonia. Na podzim uplyne 25 let od prvních koncertů tehdejší Pražské komorní filharmonie založené s mladými hudebníky dirigentem Jiřím Bělohlávkem. Vedle svého jubilea orchestr připomene, zejména zvláštním experimentálním cyklem soudobé hudby nazvaným Generace svobody, také 30. výročí sametové revoluce. Sezonu částečně určuje téma kompozic, ve kterých skladatelé různým způsobem přetvářejí, cituji nebo rekonstruují díla svých předchůdců a současníků, případně se jimi inspirují. Jde například o Brucknerovy, Čajkovského a Brahmsovy skladby nebo třeba o díla Luciana Beria či Jana Klusáka. Rozmanitost koncertní nabídky podporuje celkový výběr skladeb napříč staletími, ale i volba hostujících sólistů a dirigentů v různých fázích uměleckých kariér. Jsou mezi nimi klavírista Simon Trpčeski, pěvci Stéphanie d´Oustrac a Petr Nekoranec, mladá francouzská houslistka Eva Zavaro, houslista a dirigent Julian Rachlin nebo dirigenti Jiří Rožeň a Simon Krečič. V listopadu hodlá PKF, obecně oceňovaná za svou inovativnost, na jednom z koncertů bezprecedentním způsobem představit a zahrát kompozici, která je výsledkem práce umělé inteligence; je dokomponováním fragmentu z pozůstalosti Antonína Dvořáka… V září bude orchestr se Smetanovou Mou vlastí a Dvořákovou Novosvětskou symfonií po tři týdny s Leošem Svárovským už potřetí hostovat v Číně, v listopadu poprvé v Kuvajtu a v prosinci opakovaně v Ománu, v lednu 2020 pak opět, jako letos, doprovodí na turné světoznámého tenoristu Jonase Kaufmanna, tentokrát po 11 evropských městech. Ve středu 13. listopadu PKF-Prague Philharmonia s Pražským filharmonickým sborem a sólisty pod taktovkou šéfdirigenta Emmanuela Villauma uvede Beethovenovu Devátou symfonii pro 3500 posluchačů – má jít o první koncert klasické hudby v novém multifunkčním prostoru Universum, který se staví v Praze 9 a má být otevřen v říjnu letošního roku. Ještě předtím vedle několika festivalů klasické hudby letos v létě vystoupí těleso také na festivalu Rock for People, a to se skupinou Vypsaná fixa.


IMG9771

Už několik let pořádá violistka Kristina Fialová jarní benefiční koncert pro Nadační fond IMPULS, který se stará o lidi s roztroušenou sklerózou. Vyhrajte dvojici vstupenek na letošní 14. ročník - koná se v úterý 9. dubna v prostorách Pražské křižovatky (Kostel sv. Anny na Starém městě). Spolu s Kristinou Fialovou vystoupí klavíristka Jitka Čechová, členka Smetanova tria. Zazní pestrá paleta skladeb pro jejich nástroje z pera R. Clarka, P. Hindemitha a S. Rachmaninova. Součástí benefičního večera bude i doprovodný program, degustace vín a občerstvení. Večerem bude provázet Martina Kociánová.

Soutěžní otázka: Který soubor benefiční koncerty pro IMPULS  odstartoval a 10 let na nich spolupracoval

Odpovědi posílejte na: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
Jako předmět zprávy uveďte: IMPULS a nezapomeňte napsat i váš telefon a adresu.

Výherce vylosujeme v neděli 7. dubna 2019.

 

čtvrtek, 28 březen 2019 07:00

Pražské Národní divadlo uvede už potřinácté Labutí jezero

Po deseti letech a potřinácté v historii - na jeviště Národního divadla v Praze se dnes vrací Labutí jezero, legendární balet na hudbu Petra Iljiče Čajkovského. V roli Odetty a Odilie se budou střídat první sólistky Baletu Národního divadla Alina Nanu, Miho Ogimoto a Nikola Márová. Prince Siegfrieda zatančí první sólisté Nikita Chetverikov, Adam Zvonař nebo demisólista Patrik Holeček. Inscenaci, která má večer premiéru, vytvořili na známou choreografii zakladatele Stuttgartského baletu Johna Cranka umělecký šéf Baletu ND Filip Barankiewicz, baletní mistryně Birgit Dehardeová, emeritní první sólistka Anglického národního baletu Adria Hallová. Uměleckou supervizi má Reid Anderson, emeritní umělecký šéf Stuttgartského baletu, který zdůrazňuje, že právě Crankovo pojetí z počátku 60. let hodně předběhlo svou dobu. Princ je v něm opravdovou postavou, se kterou se člověk může ztotožňovat. John Cranko výrazně posunul kupředu vývoj moderního baletu a stál u zrodu jedné z našich největších tanečních osobností. V 60. letech u něj totiž tančil mimo jiné i Jiří Kylián, kterého právě Cranko přiměl, aby se sám věnoval choreografii. (Za celoživotní úspěchy v této práci se Jiří Kylián nedávno stal členem francouzské Akademie krásných umění - informovali jsme zde.) Choreografie Johna Cranka se v Praze už objevily, Zkrocení zlé ženy podle Shakespeara a Oněgin inspirovaný románem A. S. Puškina na hudbu P. I. Čajkovského. Labutí jezero patří k nejslavnějším klasickým baletům a patří mezi nejvíc uváděné a navštěvované taneční tituly. V Národním divadle už diváci viděli 12 verzí, pod které se podepsali choreografové Augustin Berger, Saša Machov, Jelizaveta Nikolská, Olga Skálová, Lev Ivanov, Marius Petipa, Vlastimil Harapes, Pavel Ďumbala a naposledy v roce 2009 Kenneth Greve.


čtvrtek, 28 březen 2019 06:00

Edita Gruberová se rozloučila s operní kariérou

Bayerische Staatsoper v Mnichově byla včera svědky významné operní derniéry - s kariérou trvající více než půlstoletí se tam rozloučila slovenská sopranistka Edita Gruberová. Pro svoje poslední vystoupení na divadelním jevišti si zvolila roli královny Alžběty v opeře Roberto Devereux italského skladatele Gaetana Donizettiho. "S odchodem Gruberové končí v opeře jedna éra," napsala agentura DPA. "Edita Gruberová je primadonna assoluta, je jedinečná a velká diva," uvedl úvodem večera umělecký ředitel mnichovské opery Nikolaus Bachler. V Česku se rozloučila s operním jevištěm loni v Národním divadle v Praze jako Norma Vincenza Belliniho. Edita Gruberová se narodila v roce 1946 v Bratislavě, její otec byl Němec a matka Maďarka - po té také zdědila talent a hlas. Vystudovala bratislavskou konzervatoř a už ve dvaceti letech zpívala v tamní opeře jako Rosina v Rossiniho opeře Lazebník sevillský. Dlouhodobější angažmá na této scéně ale nezískala, údajně z důvodu nadbytečnosti. Cesta na vrchol nebyla jednoduchá, provázely ji problémy s kádrovými posudky, později se vstupními vízy do rodné země. Přesto si od sedmdesátých let připisovala jeden úspěch za druhým: Stěžejními a startovacími byly v roce 1970 její debut ve Vídeňské státní opeře jako Královna noci v Mozartově opeře Kouzelné flétně, rok 1973 a její debut ve stejné roli na festivalu v Glyndebourne, o tři roky později role Zerbinetty v Ariadně na Naxu Richarda Strausse. Následovaly obrovské úspěchy po vystoupení v milánské La Scale, v Royal Opera House v Londýně, v pařížské Národní opeře, v Bavorské státní opeře a mnoha dalších divadelních scénách. Dokonce prorazila i železnou oponu, shodou okolností do tehdejší ČSSR – v roce 1979 byla na Pražské jaro pozvána Vídeňská státní opera a proti Editině účasti padly mnohé politické námitky, vedení opery je ale odmítlo s tím, že bez Gruberové tedy nevystoupí vůbec. Než by úředníci riskovali mezinárodní ostudu, raději její příjezd povolili. Důležitým mezníkem v její kariéře byla také vystoupení v devětaosmdesátém ve Verdiho opeře La Traviata pod taktovkou Carlose Kleibera a v režii Franka Zeffirelliho v newyorské Metropolitní opeře. Nicméně domovskou scénou jí zůstala Vídeň, kde ztvárnila skoro pět desítek rolí, stala se čestnou členkou Vídeňské státní opery, která jí také propůjčila titul komorní pěvkyně (Kammersängerin). V současné době žije v Curychu, dál plánuje koncerty a také péči o mladé talenty.


středa, 27 březen 2019 20:35

Simon Rattle pozval Jiřího Vodičku k London Symphony Orchestra

Sir Simon Rattle, který na konci února v Praze poprvé dirigoval Českou filharmonii (Sváteční večer. Simon Rattle poprvé s ČF), by se měl v české metropoli opět objevit - a zřejmě ne pouze jednou. Vyplývá to z vyjádření vedení tělesa. „Díky pozitivním zkušenostem s orchestrem, s jeho kvalitami a nábojem se chce do Rudolfina vrátit. Už nyní se plánují další koncerty v horizontu několika málo let,“ uvádí filharmonie v novém vydání internetového magazínu. Své dojmy podle tohoto zdroje korunoval Simon Rattle nabídkou koncertnímu mistrovi Jiřímu Vodičkovi – spolupráce s ním ho natolik nadchla, že ho pozval k hostování na postu koncertního mistra v London Symphony Orchestra, jehož je po uzavření éry s Berlínskými filharmoniky nyní šéfdirigentem. „Jeho přístup k orchestru a způsob práce mě fascinoval,“ vyjádřil se v magazínu Jiří Vodička, pro kterého byla práce se Sirem Simonem jedním z největších zážitků sezony. „Byl veliký gentleman a svým vtipem a způsobem práce si dokázal na zkouškách a koncertech získat většinu orchestru,“ řekl. Filharmonici se shodují, že Simon Rattle působil na koncertech velmi emotivně a dokázal z nich dostat maximum.


středa, 27 březen 2019 17:59

Webberova Evita v Českých Budějovicích

V Českých Budějovicích má v DK Metropol v pátek premiéru muzikál Evita, kterým textař Tim Rice a skladatel Andrew Lloyd Webber v sedmdesátých letech výrazně posunuli hranice žánru. Jihočeské divadlo uvádí klasické dílo světového repertoáru v přebásnění Michaela Prostějovského, v režii Lumíra Olšovského a za řízení dirigenta Martina Peschíka. Druhá premiéra je ohlášena na 5. dubna. V titulní roli této nové produkce se budu střídat tuzemské muzikálové hvězdy Michaela Gemrotová a Michaela Nosková, hlavní mužskou roli alternují hostující Lukáš Adam a domácí zpěvák Lukáš Randák. Na dalších rolích se podílejí Oldřich Kříž, Josef Škarka, Jiří Daniel, Martin Dobíšek, Zuzana Benešová a Michaela Danielová. S nimi účinkují Orchestr a sbor opery Jihočeského divadla a jeho balet, Dětský pěvecký sbor Jitřenka a speciální pěvecko-taneční company. Světoznámý muzikálový příběh má předobraz ve skutečných postavách – jeho protagonistkou je argentinská ikona Eva María Duarte de Perón, známá jako Evita, druhá manželka prezidenta Juana Dominga Peróna. První dámou země byla v letech 1946 až do předčasné smrti v roce 1952 a shodou okolností se letos 7. května připomíná sté výročí jejího narození. Muzikálová Evita se od premiéry v londýnském West Endu v roce 1978 rozletěla do celého světa a dočkala se i filmové podoby s popovou ikonou Madonnou a Antoniem Banderasem v hlavních rolích. Tehdejší československé hranice překročilo toto dílo poprvé před třiceti  lety - 9. dubna v pražském Divadle na Vinohradech s Webberovou Evitou hostovalo Muzikálové a rockové divadlo Budapešť. Jihočeské divadlo na podzim slaví sté výročí založení profesionálních divadelních souborů v Českých Budějovicích a zároveň 200 let od zahájení provozu v historické divadelní budově. Oslavy budou pokračovat až do konce léta 2020.


středa, 27 březen 2019 13:44

FOK konečně i v opeře. S José Curou

Autor:
FOK263201972dpi-29

„Od prvních tónů dával najevo, že má dostatek energie k vyzařování a víc než dost hlasu k opanování prostoru zvukem a intenzivním výrazem.“

„Cura nejen zpívá, ale také trefně hraje.“

„Posledním číslem – Peterem Grimesem - Cura příjemně překvapil, protože vybočil z obvyklých rámců.“

Čtyři velké typické a klíčové operní role. Otello, Canio, Samson, Peter Grimes… Tak shrnul v Obecním domě v Praze svou dosavadní dráhu šestapadesátiletý argentinský tenorista José Cura. Náplní velkolepě vyznívajícího dvouhodinového koncertu se v úterý staly výjevy ze čtyř oper, od Giuseppe Verdiho, Ruggera Leoncavalla, Camilla Saint-Saënse a Benjamina Brittena. Sólista oslnil velkým hlasem a velkými emocemi. Za objemné spolupráce Pražských symfoniků a Pražského filharmonického sboru. Dirigoval Jacques Lacombe.

 

středa, 27 březen 2019 06:21

Potřetí zazpívá v Praze tenorista Bryan Hymel

Americký tenorista Bryan Hymel bude dnes večer už potřetí od roku 2016 protagonistou volného pražského koncertního cyklu Hvězdy světové opery. I tentokrát je hostem koncertu řecká sopranistka Irini Kyriakidou, jeho manželka. Oba pěvci vystoupí ještě o den později, ve čtvrtek vpodvečer, v sále Novoměstské radnice. Uskuteční se tam "Hodina zpěvu" – forma jejich veřejné mistrovské lekce pro vybrané mladé české zpěváky. Rovněž na ni se prodávají vstupenky. Hosté se představí jako pedagogové, jsou však také připraveni odpovídat po skončení na otázky posluchačů. Publikum navíc v tajném hlasování zvolí vítěze lekce, který dostane příležitost vystoupit na některém z dalších koncertů agentury Nachtigall Artists. Bryan Hymel díky návratům do newyorské Metropolitní opery a na další prestižní světové scény už několik let patří mezi nejsledovanější sólisty. Ještě před prvním koncertním hostováním v české metropoli natočil debutové album, na němž ho ve francouzských áriích doprovodil orchestr PKF-Prague Philharmonia. Na programu dnešního koncertu jsou árie a scény z Verdiho Aidy, Otella a Traviaty, z Cileovy Arlézanky, Pucciniho Turandot, Bohémy a Manon Lescaut, z Leoncavallových Komediantů, Ponchielliho Giocondy, z opery Adriana Lecouvreur od Francesca Ciley a z Mascagniho opery Přítel Fritz. Po přestávce přijde několika výjevy na řadu také Dvořákova Rusalka. Pěvce doprovází Janáčkova filharmonie Ostrava, diriguje Rastislav Štúr.


úterý, 26 březen 2019 12:59

Dvořákova Praha 2019: Mehta, Pogorelić, Shaham… a Král a uhlíř

Premiérové koncertní uvedení rané opery Král a uhlíř Antonína Dvořáka, jeho známé symfonické a koncertantní skladby, komorní koncerty i velká díla současníků tvoří program 12. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Od 8. do 23. září se na něm představí čtyři zahraniční a tři tuzemské orchestry, několik pěvců, desítka českých a zahraničních instrumentalistů a řada komorních uskupení. Těm bude dominovat jako kurátor i jako interpret houslista Gil Shaham. Král a uhlíř zazní v prvním ze dvou skladatelových odlišných zhudebnění, včetně světové premiéry původní předehry. Dílo nastuduje Tomáš Brauner se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Pražským filharmonickým sborem, mezi sólisty mají být Kateřina Kněžíková, Richard Samek a Roman Hoza. Rozhlas pořídí vůbec první nahrávku této druhé a neuváděné Dvořákovy opery. Hvězdným hostem festivalu bude Izraelská filharmonie se Zubinem Mehtou. Poté, co je celé půlstoletí v roli šéfdirigenta, má jít nyní o jejich poslední společné turné. Mehtovi je letos třiaosmdesát. Na programu bude Mahlerova obrovitá 3. symfonie. Dalšími zahraničními hosty jsou Essenští filharmonikové se svým šéfdirigentem Tomášem Netopilem a Orchestr Italského rozhlasu RAI s Christophem Eschenbachem. Obě tělesa přijedu výhradně s Dvořákovou hudbou. Estonský národní symfonický orchestrNeeme Järvim naopak zahraje Sibelia a Brucknera. Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem bude na třech koncertech hrát pouze Čajkovského, Dvořákova vrstevníka a přítele. Mezi jmény sólistů zaujmou na Dvořákově Praze pianisté Ivo Pogorelić, Boris Giltburg, Gerhard Oppitz, Kirill Gerstein a Ivo Kahánek, violoncellisté Kian Soltani, Gautier Capuçon a Tomáš Jamník nebo houslisté Nicola Benedetti a Renaud Capuçon. Prolog festivalu nazvaný tradičně Po stopách Antonína Dvořáka se letos uskuteční 1. září v Plzni.


úterý, 26 březen 2019 11:37

Zhudebněný Shakespeare dnes v Břevnově

Mimořádné setkání Williama Shakespeara, soudobých skladatelů a interpretů naplánovala na dnešní večer dramaturgie cyklu Břevnovská hudební setkání. V Tereziánském sále zazní od 19 hodin Shakespearovy sonety, které zhudebnili jako šansony Zdenek Merta, Lukáš Hurník, Matej Benko, Martin Brunner, Juraj Filas,  Štěpánka Balcarová, Ondřej Kukal a Jiří Chvojka. Přednesou je sopranistka Lucie Silkenová a jazzová zpěvačka Markéta Foukalová. Doprovodí je Duo Teres, tedy houslistka Lucia Fulka Kopsová a kytarista Tomáš Honěk. Tento nový soudobý cyklus na pomezí klasiky a jazzu vydali loni na podzim i na CD - Víc o celém projektu tehdy řekl v rozhovoru pro KlasikuPlus kytarista Tomáš Honěk z Dua Teres. Dnešním koncertem bude slovem provázet prof. Martin Hilský, přední český anglista, shakespearolog, čestný člen Řádu britského impéria a nositel Medaile Za zásluhy o stát v oblasti kultury a školství, který přeložil kompletní dílo W. Shakespeara do češtiny. Vůbec první český překlad Sonetů je od Josefa Václava Sládka z roku 1883. Shakespeare jich napsal celkem 154 a zpracoval v nich životní témata: lásku, politiku, pomíjivost citů nebo krásu. Zhudebněním Shakespearových Sonetů se zabývali i další hudebníci mimo oblast klasické hudby, například rocker Oldřich Říha, kapela Sto zvířat, Marek Eben nebo Jiří Šlitr.


AkademieVersailles201940cPetraHajska

„Účastníkům se dostalo komplexního vhledu do barokního francouzského stylu.“

„Všichni si pochvalovali naprosto precizní a do detailu zvládnutou organizaci celého týdne, která jim umožnila cítit se pohodlně a vytěžit maximum.“

„Hudební hostina byla sestavena moudře a publiku naservírovala skutečně pestrou ochutnávku tak, aby se mu ani jedna z chutí nepřejedla.“

Od středy 20. do neděle 24. března jsme mohli v Praze být už potřetí svědky výjimečné události – díky spolupráci Collegia Mariana a Centre de musique baroque de Versailles se prostory HAMU v Praze po pět dní, od rána do večera, rozezněly francouzskou barokní hudbou - vše na dobové nástroje v poučené interpretaci špičkových umělců, lektorů a nadšených mladých hudebníků z 12 zemí celého světa. Aneb potřebujete-li doplnit nádrž své hudební inspirace či motivace, nebo hledáte-li kurzy staré hudby uprostřed akademického roku v inspirativním prostředí a v příjemném kolektivu zapálených profesionálů, potom navštivte Akademii Versailles. V Praze totiž vědí, jak na to!

 

Yumi-Hwang-Williams-2

„Jihokorejská houslistka se v Brně představí ve dvou zcela odlišných programech.“

„Yumi Hwang-Williams provede v české premiéře Houslový koncert Concentric Paths současného anglického autora Thomase Adèse.“

„Dennis Russell Davies tak uzavře svůj březnový brněnský pobyt, při kterém v deseti dnech oddirigoval či odehrál sedm koncertů.“

Filharmonie Brno chystá na tento týden recitál houslistky Yumi Hwang-Williams a českou premiéru Adèsova houslového koncertu. Napřed za klavírem a pak tradičně s taktovkou vystoupí šéfdirigent brněnských filharmoniků Dennis Russel Davies.

 

úterý, 26 březen 2019 06:19

Houslový klan Mráčků opět slaví úspěch

Kristian Mráček, bratr koncertního mistra České filharmonie Jana Mráčka, se stal absolutním vítězem VII. ročníku Mezinárodní soutěže PhDr. Josefa Micky. Zároveň vyhrál jednu z prvních cen ve své, tedy páté kategorii do 16 let. Jako soutěžní skladby si vybral Arabesque č. 4 Bohuslava Martinů a Poème, Op. 25 Ernesta Chaussona. Kristian Mráček je posluchačem Pražské konzervatoře ve třídě Jiřího Fišera a pochází z hudební rodiny, kromě bratra jsou houslisty i oba jeho rodiče. Obě další první ceny v této kategorii nejstarších soutěžících vyhráli také Češi, David Hernych a Matteo Hager, oba z Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy. Účast ale byla mezinárodní a také vítězové ostatních čtyřech kategorií jsou cizinci – dvě Ukrajinky, Polka, Turkyně, Němka, Japonka a teprve šestiletý Slovák. Mezinárodní soutěž PhDr. Josefa Micky se koná v pěti kategoriích odstupňovaných po dvou letech soutěžících, od jejich osmi až do 16 let. Josef Micka, který dal soutěži jméno, patřil k výjimečným osobnostem české houslové pedagogiky. Byl vynikajícím sólistou i komorním hráčem a vychoval několik generací skvělých houslistů, patří mezi ně třeba Václav Neumann, Petr Messiereur, Petr Škvor, Jiří Panocha, Pavel Zejfart, Magdalena Micková, Eva Bublová nebo Jan Opšitoš nebo Václav Hudeček, který po celý víkend předsedal odborné porotě. Houslovou soutěž už brzy vystřídá soutěž kytarová: PRAGuitarra Clásica stejného pořadatele, začíná 4. dubna.


pondělí, 25 březen 2019 20:23

Spolek pro komorní hudbu dnes s premiérou a napřesrok jubilejně

Sedláčkovo kvarteto dnes v programu Českého spolku pro komorní hudbu v pražském Rudolfinu uvedlo v premiéře Smyčcový kvartet č. 6 "Zápas s mlhou" Jiřího Temla, zkomponovaný pod dojmem eseje Jiřího Pilky, muzikologa a publicisty, jehož život se loni uzavřel ve věku 88 let. Vedle toho soubor zahrál dva skutečné objevy. Jednak 4. kvartet německy hovořícího skladatele Wenzela Heinricha (Václava Jindřicha) Veita, kolem roku 1840 v pražských hudebních kruzích dobře známého, ale dnes zcela zapomenutého. A pak Smyčcový kvartet č. 5 Rafaela Kubelíka. Nevelký skladatelský odkaz světoznámého dirigenta ještě stále čeká na systematické zpracování a zpřístupnění. Většina z jeho orchestrálních a komorních děl a oper zatím buď nezazněla vůbec, nebo jen výjimečně. Totéž platí i o celkem šesti smyčcových kvartetech, které Sedláčkovo kvarteto postupně kompletuje, začíná uvádět a už také natáčí. Vznikaly mezi roky 1947 až 1980. Čtvrtý je nezvěstný, pátý zatím nelze s určitostí datovat. Kubelíkova hudba je často dramatická, napínavá a přísná – a platí to i o tomto díle. Sedláčkovo kvarteto (Michael Sedláček, Jan Maceček, Tomáš Krejbich a Matěj Štěpánek) bylo nositelem Ceny ČSKH pro rok 2016. V příští sezóně bude rezidenčním souborem spolku Klavírní kvarteto Josef Suka. Je to sezóna jubilejní – 10. října uplyne 125 let od zahajovacího koncertu instituce, která v roce 1894 vznikla na podporu koncertní činnosti tehdy mladého Českého kvarteta, prvního profesionálního tuzemského komorního souboru. Pondělní termíny pod názvem Jubilejní cyklus k 125. výročí nabídnou od letošního 7. října do 27. dubna 2020 sedm koncertů - pestrou paletu evropských komorních děl z epochy klasicismu a romantismu v konfrontaci s českou hudbou. Stejný počet středečních koncertů je jako Cyklus II nazván Mistrovská díla české komorní hudby a je rozvržen od 16. října do 22. dubna. Vedle domácích souborů – smyčcových kvartet a klavírních trií i Českého noneta, PhilHarmonia Octet Prague nebo Filharmonického komorního orchestru – se v Praze péčí ČSKH objeví mimo jiné violista Antoine Tamestit, kontrabasista Wies de Boevé, klavíristé Ingmar Lazar a François Dumont, klarinetista Raphaël Sévere nebo barytonista Peter Schöne. Vedle dvou hlavních cyklů pořádá spolek také úterní cyklus podvečerních koncertů v Sukově síni a cyklus sobotních dopoledních koncertů v Sále Martinů v Lichtenštejnském paláci.


DSC5456

„Stíny repríz jsou jasné: rutina mezi členy orchestru, zpěváci bez velké ambice, režisérův záměr pozapomenut… Světla repríz jsou radostnější.“

„V Národním divadle byl hostem zvýrazněných dvou repríz Giordanovy opery Andrea Chénier brazilský tenorista Martin Muehle. Nabídl hlas pro roli ideální.“

„Repríza projektu Sternenhoch, který se stal pro určitý segment publika zřejmě kultovním, připomněla, že současné umění je opravdu široce rozkročeno.“

Operní premiéry mají svou atmosféru, své rituály, své oslavy. Řada měsíců studia a příprav a týdnů zkoušení je u konce. Přijde premiérové publikum a netuší, kolik všechno to samozřejmé a krásné nebo třeba ujeté a zvláštní stálo úsilí. Vlastně ho to ani nezajímá. Nepatří do té party, která nemá od výsledku odstup. Party, která zaujatě pracovala, určitě se prací i bavila a teď vydává počet z toho, co umí. Publikum stojí nezaujatě vně. Vidí, slyší, vnímá, prožívá, promýšlí… – a vytvoří si během večera svou představu, pocit, úsudek. 

 

IMG2934a

„Ve sboru jsou lidé neuvěřitelně milí a otevření a je radost s nimi zpívat a hrát. Těleso na takové úrovni nenajdu téměř nikde jinde na světě!"

„Novou produkci Prodané nevěsty diriguje Tomáš Netopil a v roli Jeníka se dnes, v jediném představení objeví Richard Samek.“

„Díky nové produkci Prodané nevěsty přibyli do „Semperparty“ další Češi.“

Semperoper nabízí operní inscenace na nejvyšší úrovni. Jednak proto, že se může chlubit špičkovým orchestrem Staatskapelle, ale také předními sólisty a sborem na nejvyšší úrovni. Ve fermanech navíc figurují stále častěji česká jména. Přinášíme rozhovor se stálou členkou sboru Petrou Havránkovou, a to právě v den, kdy Semperoper uvádí Smetanovu Prodanou nevěstu pod taktovkou Tomáše Netopila a s Richardem Samkem v roli Jeníka.

 

pondělí, 25 březen 2019 06:26

Symfonický orchestr Českého rozhlasu dnes koncertuje ve studiu

Rozhlasoví symfonikové mají dnes večer koncert na domácí půdě, ve Studiu 1 v budově Českého rozhlasu na Vinohradech. Pod taktovkou Marka Šedivého, a to v menším obsazení a se čtyřmi sólisty z vlastních řad, hrají hudbu, jejímž úběžníkem je jméno Bach. Stravinského neoklasické Dumbarton Oaks Concerto může připomínat barokní concerto grosso, nebo ještě konkrétněji některý z Bachových Braniborských koncertů. Vedle této skladby klasika 20. století proto zazní i Braniborský koncert č. 4 se dvěma sólovými flétnami a pak navíc i Koncert pro flétnu d moll Bachova syna Carla Philippa Emanuela. Nejodvážnější položkou programu je skladba Kdyby byl Bach včelařem… od Arvo Pärta. Zazněla poprvé v roce 1976 na legendárním koncertě souboru staré hudby Hortus musicus, s nímž měl Pärt intenzivní kontakty. Právě tehdy začal krystalizovat jeho nový tvůrčí projev, využívající jako charakteristický idiom techniku vzdalování a přibližování melodické linie a okolních akordů k tónovému centru. Publikum se poprvé setkalo se slovem „tintinnabuli“ – zvonečky, jímž Pärt svůj osobitý vynález pojmenoval. Ve skladbě použil čtyřtónový motiv b-a-c-h. Na jejím vrcholu se pak objevuje citát z Bachova Dobře temperovaného klavíru, ovšem typicky modifikovaný… K Bachovi se Pärt vztahoval jako k nepřehlédnutelné postavě hudebních dějin, ale s jasnou symbolikou rovněž jako k umělci, který se mohl věnovat víře a duchovním tématům - na rozdíl od Pärta žijícího tehdy ještě v nesvobodě sovětské totality.

 


Lska-na-dlku-19122

„Hudba Kaiji Saariaho se vznáší ve vzduchu - a přitom velmi konkrétně obkružuje, podpírá a vyjadřuje děj.“

„Marko Ivanović udržel pozornost po celý večer. Tok pomalu plynoucí hudby se pozastavuje, intenzita sdělování ale prohlubuje.“

„Těžko si představit, že by tato opera mohla být scénicky ztvárněna jinak, než jak to s obrovskou imaginací učinili Jiří Heřman s Tomášem Rusínem.“

Operou Láska na dálku od Kaiji Saariaho na sebe Národní divadlo Brno před dvěma lety na jaře upozornilo mimořádným způsobem. Neomylně vybralo podařené, jedinečné, opravdu skvělé dílo, které v dějinách světového hudebního divadla zcela určitě nezapadne. A nadčasový příběh trubadúra a vysněné ženy daleko za mořem, neoddělitelně propojený s magickou hudbou, inscenovalo způsobem nikoli jen odpovídajícím, ale skutečně kongeniálním. Návrat inscenace na jeviště Janáčkovy opery po rekonstrukci divadla potvrzuje tehdejší jednoznačný dojem a diváckou vzpomínku – vstřícně naladěný člověk si odnáší zážitek pro celý zbytek života.

 

306012017SPO2017fotoMartinFlorian

„Kvalitu festivalu z pohledu sborového světa výrazně zlepšil nový systém soutěží pěveckých sborů a také záštity českých i zahraničních odborníků na sborový zpěv.“

„Přihlášky mohou sbory i orchestry odevzdávat do konce března.“

„Město Olomouc se tak na malou chvíli stává metropolí sborového zpěvu.”

Hanácká metropole hostí od 28. května do 2. června Mezinárodní festival pěveckých sborů Svátky písní Olomouc. Jde už o 47. ročník, od kterého se festival zároveň stává členem prestižní sítě Choral Festival Network, která sdružuje festivaly a soutěže z celého světa.

 

neděle, 24 březen 2019 06:37

Rybovo Stabat Mater s Musicou Floreou

S Velikonocemi se blíží i očekávaný koncert jednoho z nejzávažnějších děl Jakuba Jana Ryby - Stabat Mater. Dílo, které autor vánoční mše "Hej, mistře!" napsal v roce 1805 pro orchestr, sbor a čtyři sólisty, uvede 3. dubna Musica Florea, a to na své oblíbené adrese v Českém muzeu hudby. Jakub Jan Ryba je velmi často spojován výhradně s Českou mší vánoční. Musica florea dá možnost na vlastní uši si poslechnout, čeho všeho byl tento kantor, významný hudební skladatel mnoha instrumentálních i duchovních děl,  vlastně schopný, a objevit tak, jaký potenciál v něm dřímal! Vedle orchestru Musica Florea účinkují sbor Collegium Floreum a jako sólisté sopranistka Michaela Šrůmová, altistka Sylva Čmugrová, tenorista Jaroslav Březina a basista Roman Hoza. Diriguje Marek Štryncl. Stabat Mater je dílo koncipované ve velkém měřítku pro čtyři sólisty a také pro prostory, ve kterém mělo být dílo poprvé uvedeno, a to v plzeňském chrámu sv. Bartoloměje. Ryba mohl prostřednictvím Stabat Mater ukázat veškeré své skladatelské schopnosti a nadání, které ve skromném venkovském prostředí, kde jinak působil, neměly šanci vyniknout.


sobota, 23 březen 2019 17:06

Reimannovu Medeu diriguje v Essenu Robert Jindra

Aalto Theater v Essenu má ode dneška na repertoáru operu Medea berlínského skladatele Ariberta Reimanna, třiaosmdesátiletého nestora současné německé hudby. Novou inscenaci pro dnešní premiéru nastudoval dirigent Robert Jindra, režii má Kay Link. Titulní roli, svěřenou koloraturnímu sopránu, zpívá Claudia Barainsky. S ní účinkují Marie-Helen Joël, Sebastian Noack, Rainer Maria Röhr, Liliana de Sousa a další pěvci. Reimannovo osobité zpracování starověkého mýtu mělo velmi úspěšnou premiéru ve Vídeňské státní opeře v roce 2010. V Essenu se do 10. května uskuteční ještě pět představení. Robert Jindra tam v těchto týdnech diriguje také Weberova Čarostřelce, Pucciniho Toscu a speciální wagnerovský projekt Der Ring an einem Abend – tetralogie Prsten Nibelungův v jednom večeru. Hudebním ředitelem Aalto Theater a orchestru Essenské filharmonie je Tomáš Netopil, který Jindru přizval ke spolupráci.


Seattle-Milerov-Benaroya5fnl-1024x576

„Benaroya Hall s počtem sedadlem dvojnásobně převyšujícím Smetanovu síň je dimenzována spíš na provádění moderní hudby.“

„Hladký a celistvý zvuk sboru, dynamická rozrůzněnost i výborná intonace by si nezadala s mnohými profesionálními soubory.“

„Celkové vyznění bylo o něco jiné než v evropských sálech, orchestr ani zpěváci se nesnažili o přesnou autenticitu, hráli hudbu tak, jak jim připadalo přirozené.“

Orchestr sídlící v Seattlu na severozápadě Spojených států rozhodně nezapadá do tradiční evropské představy o klasickém symfonickém orchestru. V jeho dramaturgii je na první pohled patrná převaha moderní hudby, přesto se nebojí ani těch nejklasičtějších skladeb hudební historie. A posluchač určitě neudělá chybu, když dá barokní hudbě v jejich podání šanci.

 

sobota, 23 březen 2019 07:07

Láska na dálku se třikrát vrátí do Brna

Láska na dálku, první opera finské skladatelky Kaiji Saariaho, se po tři večery vrací na jeviště Janáčkovy opery v Brně. Dnes, zítra a příští pátek 29. března se tak opět odvine příběh trubadúra Jaufré Rudela, prince z Blaye, posedlého idealizovanou láskou. V hlavních rolích tohoto magického představení s nadčasovým přesahem vystoupí Lucie Hájková, Markéta Cukrová a Pavol Kubáň. Inscenaci režíroval Jiří Heřman a dirigovat bude Marko Ivanović. Rudelovi a jeho snům se všichni vysmívají a přesvědčují ho, že žena, o které zpívá, neexistuje. Poutník, který se právě vrátil ze vzdáleného Tripolisu, mu ale řekne o Clémence, která tam žije. Když trubadúr cítí, že už žádné další objetí ženy nedokáže vrátit smysl jeho životu a písním, zatouží po venkovance se srdcem princezny a princezně se srdcem venkovanky. "Krásná bez domýšlivosti krásy, vznešená bez domýšlivosti vznešenosti, zbožná bez domýšlivosti zbožnosti.." Příběh si všímá oboustranného očekávání, váhání, touhy a nejistoty a končí smutně krásným melodramatickým nenaplněním: "Poslední vjem mého těla smrtelníka je má vyčerpaná ruka, která usíná uvnitř té Vaší.." Lásku na dálku napsala Saariaho na libreto libanonsko-francouzského spisovatele Amina Maaloufa. Světovou premiéru měla 15. srpna 2000 na Salcburském festivalu, hrála se už i v newyorské Met a v Brně byla poprvé uvedena 24. března 2017. Po dobu rekonstrukce Janáčkova divadla se ale nehrála. "Hudba je pro mě studií mě samé a lidského ducha," říká Kaija Saariaho. Od roku 1982 žije v Paříži a po velkou část své kariéry se žánru opery vyhýbala. Impuls pro změnu názoru na operu jí dodala až inscenace Messiaenovy opery Svatý František z Assisi v režii Petera Sellarse, kterou viděla roku 1992 na Salcburském festivalu a přesvědčila ji o možnosti přetvořit báseň v operu: „Je-li toto opera, pak ji napsat mohu,“ vyjádřila se tehdy v tisku. V roce 1993 se seznámila s legendou La vida breve (Krátký život) o životě jednoho z prvních velkých trubadúrů 12. století, Jaufrého Rudela. Myšlenka na operu krystalizovala v průběhu následujících sedmi či osmi let. Napřed báseň zhudebnila v roce 1996 pod názvem Lonh jako skladbu pro soprán a elektronické nástroje a podle stejné inspirace napsala v letech 1998-99 skladbu pro smíšený sbor a orchestr Oltra mar (Přes moře) pro New York Philharmonic. Obě skladby pak tematicky využila v Lásce na dálku.


sobota, 23 březen 2019 06:20

Tři minimalisté na dvou klavírech - Reich, Adams a Glass v Brně

Maki Namekawa a Dennis Russell Davies zahrají dnes večer v brněnském Besedním domě díla tří nejznámějších amerických skladatelů současnosti - Steve Reicha, Johna Adamse a Philipa Glasse. Šéfdirigent Filharmonie Brno a jeho manželka usednou ke dvěma klavírům. Program recitálu sestavili tak, aby autory, kteří jsou v určitém zjednodušení všichni tři v obecném povědomí spojováni s hudebním minimalismem, představili ve vývoji. Vybrali skladby tak, aby zazněla hudba z doby, kdy byl minimalismus revoluční novinkou, i z pozdějšího období, kdy už se většinou spojují minimalistické postupy s dalšími kompozičními a výrazovými prvky. Jde patrně o tři české premiéry… Základem Reichovy skladby Piano Phase je jednoduchý motiv, v opakování jedním z interpretů nepatrně zrychlovaný tak, že nastává posun a vytvářejí se nové tónové kombinace. Na konci provedení se hráči opětovně spojí do unisona. Hallelujah Junction; takhle – podle jména dálničního odpočívadla ležícího uprostřed vyprahlé krajiny na hranicích Kalifornie a Nevady – nazval svou skladbu u roku 1996 John Adams, kterého na minimalismu zajímá především rytmická energie, ve srovnání s Reichem se však výrazněji obrací k tradičnějším hudebním strukturám. S Philipem Glassem, od něhož zazní skladba Four Movements for Two Pianos, pojí oba umělce blízké přátelství. Ve světových premiérách uvádějí díla, klavírní i symfonická, z nichž mnohá jsou zkomponována přímo pro ně. Dne uváděná Glassova kompozice je vystavěna z nedlouhých motivů, do každého však skladatel později přidává nové tóny. Zajímavě se tím proměňuje harmonická struktura skladby.


pátek, 22 březen 2019 14:45

Margita dnes v Henzeho opeře Prinz von Homburg ve streamu

Státní opera ve Stuttgartu zprostředkuje dnes večer live v internetovém streamu představení půlstoletí starého fantazijního utopického díla Prinz von Homburg od klasika poválečné hudební avantgardy Hanse Wernera Henzeho a Ingeborg Bachmannové. Opera vychází z divadelní hry Heinricha von Kleist. Nová inscenace s tenoristou Štefanem Margitou v jedné z hlavních rolí měla premiéru před pěti dny, na začátek jarního festivalu. Dirigentem je nový stuttgartský hudební ředitel Cornelius Meister, režijní debut si odbývá ve stuttgartské opeře Stephan Kimmig. Henzeho Prinz von Homburg měl premiéru v roce 1960 v Hamburku. V titulní roli vystoupí britský barytonista Robin Adams, dále zpívají mimo jiné Helene Schneiderman, Vera-Lotte Böcker, Moritz Kallenberg nebo Michael Ebbecke. Stream začíná dnes v 19:20 na této adrese: https://www.staatsoper-stuttgart.de/service/live/


pátek, 22 březen 2019 14:02

Daviesovy linecké paralely v Brně

Autor:
FilharmonieBrno2032019fotoVojtchKba-30

„Quodlibet Lebensstürme s hudbou Franze Schuberta a na její motivy je zábavná kompozice, jednolitá, plná nečekaných momentů.“

„Velké Brucknerovy celky mají v prostoru, jako je Besední dům, problém. Zkrátka se tam nemusí vejít. Davies proto částečně ubíral.“

„Davies obecně se v Brucknerovi patosu vyhýbá, nedělá z něj romantického, výrazově přeumělkovaného autora.“

Dennis Russell Davies nepřináší do Brna jen svěží vítr. Přináší i rafinované hudební paralely, nezvyklé kompozice i hudbu spjatou s jeho dřívější profilací. A to je přesně to Brno, o kterém by mělo být slyšet.

 

pátek, 22 březen 2019 07:15

Opera Julietta od Martinů dnes koncertně v New Yorku

V newyorské síni Carnegie Hall má dnes americkou premiéru česká verze opery Julietta Bohuslava Martinů. Za projektem stojí American Symphony Orchestra a jeho šéfdirigent Leon Botstein. Titulní roli zpívá v koncertním provedení americká sopranistka Sara Jakubiak (mimo jiné Korngoldova Heliana v Deutsche Oper a Marietta v Hamburské státní opeře, Wagnerova Eva v Bavorské státní opeře nebo Bergova Marie v Anglické národní opeře),  Michela ztvární tenorista Aaron Blake (především představitel mozartovských rolí, ale i postav v operách Verdiho a dalších italských autorů). Oba úspěšné hostují na amerických operních scénách i v předních evropských divadlech, včetně Metropolitní opery a operních domů v Berlíně nebo v Mnichově. Leon Botstein vede Americký symfonický orchestr od roku 1992. Dlouhá léta je prezidentem Bard College ve městě Annandale-On-Hudson ve státě New York a vede tamní hudební festival, působil také u Jeruzalémského symfonického orchestru a na Akademii v Grafeneggu v Rakousku. Pohostinská vystoupení ho zavedla i do Mariinského divadla v Petrohradu, k Londýnskému symfonickému orchestru nebo k Filharmonii v Los Angeles. Martinů surrealistickou, současně však mimořádně silně lyrickou operu, komponovanou na sklonku 30. let podle hry Georgese Neveuxe a pohybující se na hranici snů a reality a ve světě doposud uváděnou jen zřídka, považuje Botstein za jedno z mistrovských děl dvacátého století. Se svým American Symphony Orchestra, založeným v roce 1962, cíleně pořádá tematické koncertní programy s kontextem a přesahy do dalších umění, do náboženství a historie. S velkým ohlasem natočili v roce 2015 neznámou operu The Long Christmas Dinner Paula Hindemitha. Méně uváděná díla objevuje Botstein systematicky.


pátek, 22 březen 2019 06:50

V Praze se utkají mladí houslisté a po nich kytaristé

V Praze se ode dneška utkají nejlepší mladí houslisté do 16 let. Od 10 hodin dopoledne začíná Mezinárodní houslová soutěž PhDr. Josefa Micky v prostorách Gymnázia a Hudební školy hl. města Prahy. Koná se už po sedmé a potrvá celý víkend. Na slavnostním zahájení krátce vystoupí Absolutní vítězka loňského 6. ročníku Zlata Semenková. Vstup na celou soutěž je pro diváky zdarma. Porotu povede a záštitu nad celou soutěží udělil Václav Hudeček a zasednou v ní primárius Apollon kvarteta Pavel Kudelásek, primárius Panochova kvarteta Jiří Panocha a jeho člen Pavel Zejfart, hudební režisér Českého rozhlasu Milan Puklický, Jiří Fišer z Pražské konzervatoře a Milan Vítek z Oberlin Conservatory of Music v USA. Mezi doporučenou literaturou jsou například skladby Sylvie Bodorové, Petra Ebena, Luboše Fišera, Ilji a Lukáše Hurníka, Otmara Máchy nebo Lukáše Sommera. Speciálně pro sedmý ročník napsal soutěžní skladbu i Jan Kučera. Sestavil sedm variací na lidovou píseň "Teče voda, teče" ve slohu slavných skladatelů pro housle a klavír. Za její nejlepší interpretaci bude udělena cena Via musica ad beatum z.s. ve výši tří tisíc korun. Josef Micka, který dal soutěži jméno, patřil k výjimečným osobnostem české houslové pedagogiky. Byl vynikajícím sólistou, ale od začátku se velkou měrou věnoval i komorní hře. Ve dvacátých letech 20. století založil se svými spolužáky velmi úspěšné kvarteto. Ještě před druhou světovou válkou vystudoval hudební vědu a psychologii na Karlově univerzitě, v roce 1939 se stal profesorem Pražské konzervatoře a současně byl až do roku 1945 členem České filharmonie. Josef Micka vychoval řadu skvělých muzikantů, patří mezi ně třeba Václav Neumann, Petr Messiereur, Petr Škvor, Václav Hudeček, Jiří Panocha, Pavel Zejfart, Magdalena Micková, Eva Bublová nebo Jan Opšitoš a řada dalších. K jeho největším úspěchům pak patří tři soubory, které vychoval a které si získaly slávu u nás i ve světě, Smetanovo, Talichovo a Panochovo kvarteto. Houslovou soutěž pak brzy vystřídá soutěž kytarová: PRAGuitarra Clásica stejného pořadatele, ta bude pro diváky také volně přístupná a začíná 4. dubna.


pátek, 22 březen 2019 06:21

V Olomouci má premiéru balet Bajadéra

Moravské divadlo v Olomouci dnes uvede premiéru výpravného baletu Bajadéra. Vytvořili ho společně rakouský skladatel s českými kořeny Ludwig Minkus a francouzská baletní legenda, tanečník a choreograf Marius Petipa. Světovou premiéru měl v roce 1877 v Mariinském divadle v Petrohradě a spolu s baletem Don Quijote patří k nejuváděnějším titulům zmíněné autorské dvojice. V České republice se Bajadéra zatím dočkala jen dvou uvedení, v Brně a v Praze. Olomoucké inscenace se jako režisér i choreograf ujal Michal Štípa, který odtančil obě předchozí uvedení a má jako choreograf zkušenost s Minkusovým Donem Quijotem, který uvedl loni na podzim v Ostravě. "Bajadéra je dle mého názoru jeden z nejnáročnějších klasických baletů a jeho příprava klade vysoké nároky na všechny divadelní složky," vysvětlil Štípa. "Mé nastudování bude končit obrazem Království stínů jako v původní verzi z roku 1877, která se u nás takto nikdy neuváděla." A tam se setkají hlavní hrdinové pohádkového příběhu z Indie, válečník Solor a chrámová tanečnice Nikie. Bude už ovšem na fantazii diváka, jestli toto setkání zasadí do snu, na nebesa, do Solorovy mysli nebo úplně jinam. V Hlavních rolích se představí Yui Kyotani, která za ztvárnění role Kitri v inscenaci Minkusova baletu Don Quijote získala v roce 2017 Cenu Thálie. Solora zatančí sólista olomouckého baletu Paul Oliver. "Melodie jsou líbivé a nápadité. Nechybí adagia, tempově pestré variace ani hudba s charakterem valčíku. Právě melodie místy evokují exotiku, do níž je příběh zasazen," popsal Bajadéru po hudební stránce autor nastudování Petr Šumník.


Bach-Gardiner-61kE6EJSKLSY355

„Jde o jeho poslední velké dílo. Jako kdyby zde podvědomě toužil to nejlepší ze svého umění a své tvorby uchovat pro budoucnost.“

„Gardinerovy soubory mají obsáhlou diskografii a Mše h moll v edici Archiv Produktion v ní patří k bestsellerům.“

„Gardinerovi instrumentalisté jsou vynikající, ale jeho sbor je přímo neuvěřitelný.“

Bachovy narozeniny si můžeme připomínat každý rok, i když nejsou kulaté. Ty letošní mají pořadové číslo 334 a připadají na dnešek. Dobrá příležitost k malé inventuře. Která nahrávka jeho Mše h moll by mohla aspirovat na označení referenční…?

 

čtvrtek, 21 březen 2019 12:43

Temperament jižní Evropy v Pardubicích

Autor:
REN2630

„Touto řadou operních abonentních koncertů vynahrazuje zdejší dramaturgie pardubickému obecenstvu absenci trvalé operní scény.“

„Gladys Rossi potvrdila, že patří ke špičce svého oboru a publikum jí za to odměnilo ovacemi ve stoje.“

„Dirigent David Gimenéz, který je synovcem José Carrerase, v Pardubicích už dirigoval.“

Temperament jižní Evropy, to byl podtitul uplynulé trojice abonentních koncertů Komorní filharmonie Pardubice, které se konaly na její domovské scéně, v Sukově síni Domu hudby. Název souvisel především s účinkováním italské sopranistky Gladys Rossi a španělského dirigenta Davida Gimenéze, kteří přijeli interpretovat operní a symfonickou hudbu italských a francouzských skladatelů éry romantismu, doslova operních velikánů.

 

CNSO-IV-koncert-0026

„Nový šéfdirigent přináší do budoucích společných aktivit dlouholeté zkušenosti napříč žánry.“

„Usměvavá komunikace hornistky Zuzany Rzounkové s publikem, prezentace nástroje a jeho pozvedání u vysokých tónů jsou nezaměnitelné.“

„Za setkání s Turnerovou skladbou, která si v orchestru pohrává s příbuzností k filmové hudbě i k americkým klasikům, patří pořadatelům dík.“

Program březnového abonentního koncertu postavil Český národní symfonický orchestr kompletně z hudby dvacátého století – z té, která přináší potěšení, která dokáže strhnout a nabít energií. Martinů a Šostakovič jsou vyzkoušení klasikové. K jejich časem už prověřenému poselství přidalo těleso jen několik let starou novinku z pera amerického skladatele a hornisty Kerryho Turnera – Koncert pro lesní roh a orchestr. Je to partitura virtuózní a komunikativní. Tím spíš, když sólový part hraje takový entuziasta, jako je Zuzana Rzounková.

 

čtvrtek, 21 březen 2019 09:18

Koncert genderově velmi nevyrovnaný

Autor:
IMG7578

„Heinrich Philip Johnsen psal nádhernou barokní hudbu, za kterou by se nemuseli stydět ani na dvoře krále Slunce. Stylem tak trošku Telemann, ale přesto svůj.“

„Johann Sebastian Bach zní skvěle i v úpravě pro marimbu.“

„Dva fagoty Dua Esperanza objevují nové témbry známých árií. Je zvláštní, jak krásně a naprosto nově mohou ukázat melodie, které každý zná.“

Když Eva Hudečková ve spolupráci se svým manželem připravovala letošní ročník Svátků hudby, invencí přímo hýřila. Vymyslet koncert, v němž na „pánské„ nástroje budou hrát výhradně ženy, to pražské koncertní publikum ještě nezažilo. Byla to tak trošku provokace a trošku satisfakce, vždyť není tak daleko doba, kdy ty nejslavnější filharmonie, Berlínskou počínaje a Vídeňskou nebo Českou konče, byly složeny výhradně z mužů. A dnes snad není hudební nástroj, který by ženy neovládaly stejně dobře jako jejich mužští kolegové.

 

 



 

Musorgskij-Pedrotti-R-1734524-1476473980-8688

„Ravelova instrumentace je jedinečný umělecký počin, chceme-li však Musorgského prožít se všemi jeho příznačnými atributy, rádi se vracíme k původnímu klavíru.“

„Nahrávka Obrázků z výstavy pod taktovkou Antonia Pedrottiho dokazuje světovou úroveň tehdejší České filharmonie.“

„Obdivujeme skvělé instrumentalisty, kteří se dokázali obdivuhodně vypořádat se svými často ne špičkovými nástroji.“

Dnes před 180 lety – 21. března 1839 – se narodil skladatel Musorgskij. Vybrat referenční orchestrální nahrávku Obrázků z výstavy, když jich jsou stovky a když stejně setkání se skutečným Musorgským nejlépe zprostředkuje původní klavírní verze skladby? Není to lehké. Bohuslav Vítek se přesto pokouší - a vysvětluje, proč nakonec dává přednost monofonnímu snímku České filharmonie z poloviny padesátých let, pořízenému s jejím tehdy častým dirigentským hostem Antoniem Pedrottim.

 

čtvrtek, 21 březen 2019 06:50

Dvořákova Olomouc letos v sedmi programech

Sedm koncertů na sedmi různých místech v Olomouci – to bude letošní 18. ročník mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Olomouc 2019. Uskuteční se od 16. do 24. května. Zahájí ho Moravská filharmonie, která festival pořádá, pod taktovkou Petra Vronského. Na programu je také česko‑americký jazzový večer s Laco Deczim a Celulou New York nebo už tradiční film-koncert v Kině Metropol – jako obvykle to bude film předválečné kinematografie s nově vytvořenou hudbou k tomuto účelu, konkrétně fantasy-horor z roku 1920 Jak Golem na svět přišel. Hudbu k němu napsal skladatel amerického původu Robert Israel, který bude večer i dirigovat. Dále vystoupí německý komorní ansámbl Acelga Quintett oceněný na prestižní německé soutěži ARD, soubory Musica figuralis a Ensemble Versus a exkluzivně Lisztův komorní orchestr pod uměleckým vedením Pétera Tfirsta. Festival pak uzavře třetí Mahlerova symfonie v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou jejího šéfdirigenta Heiko Mathiase Förstera. „Tři koncerty se budou konat v olomouckých kostelích, a to zejména z důvodu zvolené dramaturgie a záměru celkového vyznění provedených děl,“ upřesnila Ivana Kalina Tabak, dramaturgyně festivalu. „Program je postaven velmi symbolicky, protože si v roce 2019 připomínáme 60. výročí úmrtí poličského rodáka Bohuslava Martinů. Také vzpomeneme na nedávno zesnulého českého skladatele, pedagoga a manažera Václava Riedlbaucha. Dále není bez zajímavosti, že Dvořákovu Píseň bohatýrskou premiéroval v roce 1898 ve Vídni právě Gustav Mahler, jehož Symfonie č. 3 uzavře letošní festival. Současně se bude jednat o poslední koncert Petra Vronského v roli pověřeného šéfdirigenta MFO,“ doplňuje ředitel MFO Jonáš Harman. Společným jmenovatelem koncertů je jinak dramaturgie více či méně propojená s osobností Antonína Dvořáka a míst, kde pobýval.


čtvrtek, 21 březen 2019 06:00

Šéfdirigentem ČNSO je Američan Steven Mercurio

Šéfdirigentem Českého národního symfonického orchestru se stal Američan Steven Mercurio. Letos v březnu vystřídal pětaosmdesátiletého Libora Peška, který stál v čele tělesa od roku 2007 a zůstává jeho čestným šéfem. Orchestr si vybral dosavadního hostujícího umělce za šéfdirigenta pro jeho univerzalitu a hudebnost – Mercuriův  záběr sahá do symfonického i operního světa, je také skladatelem a aranžérem. Diriguje v Evropě i v Americe, jeho jméno je spojeno s řadou vokálních nahrávek, včetně koncertů Vánoce ve Vídni. Má však i přesahy do světa jazzu a popu. V Praze účinkoval s ČNSO s Chickem Coreou, s New York Voices nebo se skupinou Pražský výběr a dirigoval abonentní koncert 19. března s hudbou Martinů, Šostakoviče a Kerryho Turnera. Český národní symfonický orchestr založil v roce 1993 trumpetista Jan Hasenöhrl spolu s dirigentem Zdeňkem Košlerem. V letech 1996 až 2006 vedl těleso Američan Paul Freeman a po něm získal ředitel Jan Hasenöhrl Libora Peška. Ten pak mimo jiné vedl orchestr při několika turné po Británii a rovněž s ním postupně natočil komplet Mahlerových symfonií.


190318QuatuorDiotimaMiroslavSrnka04cPetraHajska

„Neverím, že niekto z prítomných sa na Bartóka po tomto zážitku bude pozerať rovnako.“

„K uhrančivému temperamentu totiž pridali ešte jeden veľmi dôležitý faktor: ani nachvíľu nad ním nestratili kontrolu.“

„Ich výstup som vďaka ohromujúcej autenticite prestala vnímať ako jednu z možných ciest interpretácie, ale ako dokonalé naplnenie podstaty hudobného diela.“

Všetkých šesť sláčikových kvartet Bélu Bartóka zaznelo v rámci festivalu Hommage à Alfred Brendel v podaní skvelého Quatuor Diotima. V zložení Yun-Peng Zhao (husle), Constance Ronzatti (husle), Franck Chevalier (viola) a Pierre Morlet (violončelo) predviedlo toto teleso v komornej atmosfére Sukovej siene dva koncerty na tej najvyššej interpretačnej úrovni. 

 

středa, 20 březen 2019 16:26

Pražské jaro: Tři objednávky, tři premiéry

Jana Vöröšová, Jakub Rataj a Šimon Voseček jsou tři současní skladatelé, jejichž díla letos uvede Mezinárodní hudební festival Pražské jaro ve světové premiéře. PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou mladého britského dirigenta Bena Glassberga, vítěze soutěže v Besançonu, uvede na koncertě 19. května orchestrální dílo Hypnos od Šimona Vosečka. Skladba, kterou Jakub Rataj nazval æther, počítá s neotřelou kombinaci smyčcového kvarteta, klavíru, hoboje a těreminu; zazní 24. května. Novinku Jany Vöröšové nazvanou Atlas mraků chystá Saxofonové kvarteto Bohemia na 26. května. Festival s objednávkou oslovil trojici mladých autorů, v jejichž tvorbě se – slovy ředitele Romana Bělora - dnešní svět zrcadlí pokaždé jedinečným způsobem. „Stejně jako mraky, i hudba je podobně mnohovrstevná,“ říká o Atlasu mraků Jana Vöröšová. Tóny saxofonu jsou pro mnohé lidi zatíženy asociacemi na jazzovou hudbu, autorka proto chtěla najít trochu jiný než obvyklý zvuk a předepsala rozšíření souboru o akordeon. Absolventka AMU a Královské konzervatoře v Bruselu nedávno rovněž vyhrála skladatelskou soutěž České filharmonie. Šimon Voseček je skladatel působící od roku 2002 ve Vídni, na mezinárodní úrovni sklízí v poslední době úspěchy zejména díky komorním operám, ale v Praze jeho hudba příliš často nezní. Dílo nazvané Hypnos rozvíjí atmosféru nočních scén jeho zatím poslední opery Hybris z roku 2016. „Hypnos nesleduje konkrétní hudební program, jde spíš o atmosféru někde na hraně vědomí a podvědomí,“ říká skladatel. Svou hudbu popisuje jako spíše konzervativnější. Novodobé techniky instrumentální hry nejsou podle něj nezbytné pro novodobost hudby samotné - takže partitura Hypnos v podstatě nepřináší zásadně jiné technické nároky, než ty, které byly běžné už před rokem 1945. Jakub Rataj je naopak skladatelem, jehož práce přesahuje do světa zvukových instalací a performancí inspirovaných lidským tělem – pohybem, dechem, pulzem a gesty. Právě proto použil ve své skladbě těremin, který i po sto letech vzbuzuje pozornost, protože se ovládá bez doteku, pouze pohybem paží, dlaní a prstů. „Název skladby æther je skrytým věnováním nástroji z roku 1919, původně známému jako ætherphon,“ uvedl. Těremin má mimořádný frekvenční rozsah a charakteristickou zvukovou barvu vzdáleně připomínající lidský hlas. Jedním z prvních skladatelů, kteří pro těremin komponovali, byl Bohuslav Martinů. I jeho hudba na koncertě zazní. - Ještě jednu položku však má koncertní řada soudobé hudby na letošním Pražském jaru: hostování souboru Ensemble Intercontemporain. V Praze byl na festivalu už čtyřikrát, z toho dvakrát dokonce se svým zakladatelem Pierrem Boulezem v roli dirigenta. Tentokrát přiveze úplné novinky - skladbu Bruna Mantovaniho, kterou premiéroval zcela nedávno, a nové dílo Miroslava Srnky vzniklé pro Filharmonii v Los Angeles. V Praze zazní v evropské premiéře.

Foto: Pražské jaro


190319PKOIvan-Klansky34cPetraHajska

„Koncertní mistr Leoš Čepický svým zápalem pro hru a čitelnými gesty vedl k souhře a zvukové vyváženosti smyčcovou i dechovou složku orchestru.“

„Nejen klavíristé se mohli učit na tom, jak stavět fráze, jak odlišit náladou jednotlivé její podčásti, které dohromady dávaly smysl, a posluchači nezbylo než si říct: „Ano, takto!““

„Křišťálovou jasnost a výstižnost hudebních myšlenek sólisty podporoval citlivě doprovázející orchestr, který si nedovolil udusat pianistovu technicky i barevně bravurní hru.“

Na koncert skladatelů první vídeňské školy si Pražský komorní orchestr pod vedením koncertního mistra Leoše Čepického do Rudolfina přizval jednoho z našich nejvýznačnějších muzikantů, pianistu Ivana Klánského. A protože celý program byl tak trochu jedna velká klasika, volba padla na Mozartův Koncert pro klavír a orchestr č. 20 d moll, K. 466. Ten se stal středem pozornosti, avšak ani na okamžik nebylo cítit, že by si ji uměle vynucoval přehnanými gesty. Mozart je křišťál nebo, chcete-li, diamant. A tak také v podání interpretů zněl. Obklopen byl dalšími drahokamy od Ludwiga van Beethovena a Josepha Haydna.

 

středa, 20 březen 2019 07:16

Josef Třeštík dramaturgem Pražského jara

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro má po několika letech dramaturga. Bude odpovědný za umělecké plánování ročníku 2021 a dalších. Stal se jím Josef Třeštík (38), momentálně dramaturg Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který také stál u příchodu Alexandra Liebreicha na post šéfdirigenta tělesa. Od loňska k tomu byl i hlavním dramaturgem Českého rozhlasu odpovědným za studiové natáčení a výběr koncertů natáčených veřejnoprávním rozhlasem. Na Pražském jaru chce dbát na další profilaci festivalu a ovlivňovat jeho směřování, přinášet inspirace, zaostřovat programové kontury, posilovat vztahy mezi jednotlivými koncerty a vytvářet jejich obsah, vyvažovat různé zájmy, které při vytváření programů hrají roli, být v blízkém kontaktu s hudebníky i tvůrci a zajišťovat komunikaci mezi managementem a uměleckou radou festivalu. Josef Třeštík vystudoval skladbu ve třídě Ivana Kurze na Hudební a taneční fakultě AMU v Praze, studoval i na Royal College of Music v Londýně a soukromé lekce absolvoval rovněž u nizozemského skladatele Louise Andriessena. V letech 2008 až 2015 byl hudebním redaktorem Českého rozhlasu Vltava; věnoval se zejména pořadům o soudobé a staré hudbě. Podílel se také na vysílání stanice D dur a opakovaně reprezentoval Český rozhlas na Mezinárodní tribuně skladatelů pořádané Mezinárodní hudební radou. V roce 2017 byl členem poroty rozhlasové a televizní soutěže Prix Italia v Milaně a v roce 2018 členem poroty 2. ročníku skladatelské soutěže pořádané Českou filharmonií. Pražské jaro mívalo jako programového poradce Antonína Matznera, jehož život se uzavřel v roce 2017. V době, kdy byl prezidentem festivalu Jiří Bělohlávek (2006-2017), byla dramaturgie z velké části v rukou umělecké rady a hodně i jeho osobně.


středa, 20 březen 2019 06:10

Akademie Versailles nabídne přednášky i koncert

Začíná Akademie Versailles – mezinárodní interpretační kurzy, které se už potřetí konají v Praze. Letos se budou věnovat francouzské vokální a instrumentální hudbě období baroka. Mladí pěvci a instrumentalisté z České republiky a dalších zemí včetně Francie, Ruska, Polska, Velké Británie, Japonska nebo Portugalska se pak veřejnosti představí na závěrečném koncertu, který se koná v neděli 24. března. Na programu budou díla J.-Ph. Rameaua, A. Campry, J.-N.-P. Royera a dalších a vstup je zdarma. Širší veřejnosti jsou navíc otevřeny i dnešní úvodní přednášky, na kterých umělecký ředitel Centra barokní hudby ve Versailles Benoît Dratwicki a česká muzikoložka Jan Franková popovídají o hudební praxi v Paříži, potažmo ve Francii 18. století. Začínají od půl desáté dopoledne v Galerii HAMU. Účastníky kurzů pak povedou zkušení pedagogové a umělci, mimo jiné francouzská sopranistka Chantal Santon-Jeffery, violoncellista Bruno Cocset, flétnistka Jana Semerádová nebo cembalistka Béatrice Martin. Studenty seznámí se zásadami dobové interpretace, se základy gestiky a barokního tance, deklamace, rétoriky a (v případě zpěváků) také výslovnosti staré francouzštiny. Kurzy připravili pořadatelé festivalu Letní slavnosti staré hudby ve spolupráci s Centrem barokní hudby ve Versailles, Francouzským institutem a Hudební fakultou Akademie múzických umění v Praze. Určené jsou hlavně studentům konzervatoří a vysokých hudebních škol, profesionálům a hudebním pedagogům. KlasikaPlus.cz nabídne postupně rozhovory s protagonisty i ReflexiPlus závěrečného koncertu.


380573792108997795514408758641757790404608o

„V každé frázi spolu dýchali, zaujali doposloucháváním jednotlivých motivků.“

„Krejčího Divertimento zaznělo s úžasnou lehkostí a dobře vystiženým vtipem.“

„Illeho hudební řeč je sice moderní, ale je lidská a zároveň nikoli podbízivá.“

Festival Smetanovské dny, který je v Plzni v plném proudu, hostil v neděli renomovaný soubor Prague Radio Trio. Koncert se konal v nedávno zrevitalizovaném sále Církve bratrské, kde jsme již v dřívějších ročnících byli svědky výjimečných hudebních událostí. Tak tomu bylo i letos. Na koncertě zazněla světová premiéra melodramu Tomáše Illeho - díla, které vzniklo na objednávku festivalu.

 

wx4v2vXY

„Jednotlivé nástroje nemajú party, ale ´role´, s ktorými prichádza väčšia sloboda a samostatnosť, ale aj povinnosť citlivejšieho vzájomného vnímania.“

„Z hľadiska kompozičných techník zaujímavý prístup, občas som sa však neubránila myšlienke, že sú tieto zvukové reprezentácie javov možno už príliš popisné.“

„Srnka používa celý arzenál rozšírených zvukových možností nástrojov a priberá aj jeden ďalší ´nástroj´: strunkovú časť krájača na vajíčka.“

Interpretaci Mozarta jako téma přednášky, mistrovský kurz interpretace Schubertovy hudby a komorní koncerty, to vše obsáhla Přehlídka Hommage à Alfred Brendel, kterou od 17. do 19. března v Sukově síni pražského Rudolfina uspořádala společnost Prague Music Performance s Českou filharmonií. Na pozvání osmaosmdesátiletého rakouského klavíristy, narozeného v Loučné nad Desnou, protagonisty minifestivalu, přijelo špičkové francouzské smyčcové kvarteto Quatuor Diotima.

 

úterý, 19 březen 2019 15:46

Na Klavírním festivalu Firkušného vystoupí Kissin, Hamelin, Rana, Bartoš a Diehl

Klavírní festival Rudolfa Firkušného, podzimní dceřiná akce Pražského jara, soustředí v listopadu v metropoli pět vynikajících pianistů. Vůbec poprvé se českému publiku představí mladá italská klavíristka Beatrice Rana, o níž tisk píše jako o „nejdokonalejší z mladých umělců“ a řadí ji mezi pět klavíristů nové „zlaté éry“. Hrát má Chopina, Albénize a Stravinského. Z hvězd světových pódií figurují ve zveřejněném programu Jevgenij Kissin a Marc-André Hamelin, zástupcem tuzemské scény bude Jan Bartoš, z mladé generace ten asi nejznamenitější. Jazzovou světovou scénu má reprezentovat Aaron Diehl se svým triem… Sedmý ročník přehlídky se koná mezi 17. a 23. listopadem. „Beatrice Rana je pro mě zjevením, protože úroveň její hudební vyzrálosti a technické jistoty je u tak mladého člověka ohromující,“ nechal se slyšet dirigent Antonio Pappano. V roce 2013 si jako dvacetiletá odnesla stříbrnou medaili i cenu publika z prestižní americké Van Cliburnovy soutěže. O dva roky dříve zvítězila v Montrealu. Papano si ji díky tomu vybral pro nahrávku Prokofjevova 2. klavírního koncertu, doprovázejí snímek Čajkovského slavného Klavírního koncertu b moll. Deska se stala senzací, stejně jako první sólové album s Goldbergovskými variacemi J. S. Bacha. To přineslo sólistce ocenění časopisu Gramophone v kategorii Mladý umělec roku 2017 a následně pozvání ke spolupráci s předními dirigenty. V newyorské Carnegie Hall se po březnovém recitálu objeví v červnu jako sólistka Prokofjevova třetího klavírního koncertu. Pod taktovkou Yannicka Nézet-Séguina ji doprovodí The Philadelphia Orchestra. S dirigentem Fabiem Luisim ji pak čeká kompletní provedení Beethovenových koncertů v Curychu… Marc-André Hamelin zahraje na podzim v Praze Skrjabina, Prokofjeva, Feinberga a Schuberta, Kissin bude hrát výhradně Beethovena a Jan Bartoš chystá Kabeláče, Schönberga, Beethovena, Schumanna a Chopina.


úterý, 19 březen 2019 10:18

Jarní koncert s hobojem a anglickým rohem

Autorka:
Mozart279edcvrtcrccrsbwcv

„Přirozená muzikalita interpretů se uplatnila v plné kráse a hned na úvod připoutala k pozornému poslechu.“

„Hra Vojtěcha Jouzy zaujala zejména měkkostí a líbezností tónu, který celé interpretaci dodal intimní atmosféru.“

„Anglický roh díky Françaixovi vystupuje ze své typicky melancholicky-zasněné role, což už samo o sobě nese jistý komický prvek.“

Soubor Camerata 2018 Vojtěcha Jouzy, novější „hráč“ na tuzemské hudební scéně, připomněl v programu svého dalšího koncertu letošní jubilea Gideona Kleina a Bohuslava Martinů, kontrastně zařadil Mozarta a skončil Kvartetem s anglickým rohem od Jeana Françaixe. Pondělní program klasik moderní francouzské hudby celkově odlehčil a podpořil jeho „jarní“ vyznění.

 

Foto-Milo-Kolesr-7

„Kdyby se tehdy pozorovatel podíval dalekohledem pod střechu jakékoliv nuzné pařížské mansardy, našel by tam jistě mnohé podobně vášnivé i tragické lásky, předčasná úmrtí a hluboká přátelství.“

„V liberecké inscenaci si opravdu uvědomíte, že jsou Vánoce.“

„Je dobře, že se daří opery i „vystavovat“ mimo jejich domovské scény. Pardubické hudební jaro je toho letitým důkazem.“

Je to právě rok a několik dní, kdy měla v libereckém Divadle F. X. Šaldy (9. března 2018) premiéru nová inscenace Bohémy Giacoma Pucciniho. Vrátila se tam po třinácti letech a byla přijata s úspěchem. Josef Krečmer, umělecký ředitel a dramaturg Mezinárodního festivalu Pardubické hudební jaro, zve tamní soubor opakovaně a s dobrou zkušeností, a tak se Seveřané na programu letos objevují hned dvakrát – festival uzavře Massenetova Thaïs a teď v neděli zazněla právě Bohéma. A publikum, které jinak v regionu příliš operních příležitostí nemá, ji právem ocenilo s nadšením.

 

úterý, 19 březen 2019 06:48

José Cura zazpívá Praze životní role

José Cura příští týden zazpívá své životní operní role v Praze. Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK ho pozval hned na dva koncerty, a to v úterý a ve čtvrtek 26. a 28. března. José Cura proslul nejen jako světově uznávaný tenorista, ale také jako dirigent a skladatel. Ve všech těchto rolích se už v Praze s FOKem představil v rámci jeho třísezónní rezidence, která přinesla devět společných projektů. Tentokrát se ale rozhodl zpívat výběr ze svých nejoblíbenějších operních rolí. Zazní tak árie z Verdiho Otella, Leoncavallových Komediantů, Saint-Saënsovy Samsona a Dalily a Brittenova Petera Grimese. „Když jsem byl osloven, abych vytvořil program koncertu z úryvků pro mě nejvýznamnějších postav, první věc, kterou jsem udělal, byl seznam mých milovaných rolí. Přitom jsem si uvědomil, kolik jich je! Ten seznam byl příliš dlouhý na to, aby zazněl během jednoho večera… Rozhodl jsem se tedy vybrat ty, které měly přelomový význam v mé kariéře, a seřadil jsem je historicky,“ doplnil José Cura. Spolu s José Curou vystoupí také Pražský filharmonický sbor se sbormistrem Jakubem Zichou a taktovky se ujme Kanaďan Jacques Lacombe, toho času šéfdirigent Opery v Bonnu a Orchestre symphonique de Mulhouse. „Jako jeden z mála má všechny čtyři zmiňované opery, jak se říká, v malíku,“ dodává dramaturg FOK Martin Rudovský.