1

„Pojmenováním Hrodźišćo evokuje skladba obraz původních sídel Lužických Srbů.“

„Obsahově se texty zaměřují na putování Lužických Srbů po roce 1300, jako by hledaly spojení s Mojžíšovou cestou z Egypta.“

„Celek tvoří soubor patnácti písní; spolupracovala na něm lužicko-srbská spisovatelka Madelene Nasticcynová, autorka dětských pohádek a novinářka.“

Myšlenka přiblížit obyvatelům na severu Čech sousední slovanský národ, sídlící ve Svobodném státě Sasko, vznikla před několika lety. Češi Lužické Srby neznají, jak prokázalo sociologické šetření studentek z Budyšína a Zhořelce. Byla to jedna z inspirací pro spolek SAL (Societas amicuum Liberec), jehož cílem se stalo sbližování Lužice a Libereckého kraje v oblasti cestovního ruchu a především kultury. Již v době založení začali připravovat Rok kultury Lužických Srbů. Je plný výstav, koncertů, přednášek, zájezdů i různých setkání od září 2019 až do roku 2021. Zahájení s premiérou pop-oratoria Hradiště se koná 4. října odpoledne na liberecké Technické univerzitě.

 

čtvrtek, 03 říjen 2019 06:55

FOK pozval světové klavíristy, zahájí Leonskaja

Elisabeth Leonskaja zahájí tradiční cyklus Světová klavírní tvorba, který pořádá FOK. Během sezóny se pak v Praze představí ještě například Jevgenij Kissin, Lukáš Vondráček nebo Maria-João Pires. Elisabeth Leonskaja vystoupí příští sobotu 12. října ve Dvořákově síni Rudolfina a zahraje díla Fryderyka Chopina, Roberta Schumanna a Franze Schuberta, kterému se věnuje i ve své bohaté diskografii a je považována za specialistku na jeho dílo. Leonskaja koncertuje celé půlstoletí - od jedenácti let. Už jako posluchačka Moskevské konzervatoře vyhrála ceny v prestižních klavírních soutěžích: Enescu, Marguerite Long a ve světoznámé soutěži Královny Alžběty v Bruselu. Na konci sedmdesátých let opustila rodné Tbilisi do Vídně. Stala se pak čestnou členkou vídeňského Konzerthausu a získala Čestný kříž – nejvyšší ocenění za přispívání k rakouskému kulturnímu životu. Byla hudební partnerkou Svjatoslava Richtera, se kterým hrávali čtyřručně, často vystupuje jako komorní hráčka, zejména s kvartety Emerson, Borodin a Artemis. Její spolupráce s FOK je dlouholetá, hrála v Praze recitály v letech 1993, 1999 a 2012, v roce 1999 se objevila na pódiu Smetanovy síně s orchestrem FOK a Sergem Baudem a v roce 1998 absolvovala s Pražskými symfoniky a Jiřím Bělohlávkem turné po Švýcarsku. V rámci 85. sezóny se Elisabeth Leonskaja k FOK vrátí ještě v únoru, kdy zahraje ve Smetanově síni s orchestrem Beethovenův Klavírní koncert č. 4.


10

Dvanáct večerů tvoří program letošního 25. ročníku festivalu Dny Bohuslava Martinů. V roce šedesátého výročí skladatelova úmrtí se koná od 24. listopadu do 17. prosince a nabídne v Praze koncerty tuzemských i zahraničních umělců. Souběžně se na samém konci listopadu uskuteční - v oborech klavír a komorní soubory - Soutěž Nadace Bohuslava Martinů. Její laureáti vystoupí 1. prosince v Sále Martinů.

 

4

„Dramaturgie večera byla velmi promyšlená - až ďábelská.“

„Opět představil, co je na jeho hře cenné – od něžného vyjádření po intelektuální výstavbu skladby.“

„Kozák nese posluchače vzhůru; neopájí se vlastním uměním, ale myslí na publikum.“

Prvním klavíristou, který vystoupil v letošním, v pořadí druhém ročníku cyklu Hybatelé rezonance, byl Marek Kozák. Na klavíru C. Bechstein, „rezidenčním“ nástroji celého cyklu, zahrál v pondělí 30. září v Anežském klášteře skladby Johanna Sebastiana Bacha, Ferruccia Busoniho a Sergeje Rachmaninova. A jak už řekl v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, celý program recitálu koncipoval jako kontrast světla a temnoty v dílech těchto tří skladatelů.

 

4

„Pokud chceme pochopit například gregoriánský chorál, musíme zkoumat byzantskou hudbu.“

„Je obdivuhodné, jak Bohuslav Martinů přijímá vlivy byzantské hudby, ale neztrácí přitom svůj jazyk...“

„Sakrálnost je nedílnou součástí a potřebou každého člověka, ať už je vědomá, či nevědomá. A chce ji uspokojit.“

Název festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos můžeme přeložit jako “starobylá krása”. Pro upřesnění se uvádí, že “v pojmosloví svatých otců východní křesťanské církve znamená archetypální neboli původní krásu, tedy krásu, kterou spatřil člověk v ráji a kterou sám po stvoření měl”. Přičichnout k této kráse můžeme i během letošního, opět pestrého programu. V nabídce jsou od 2. do 10. října koncerty z duchovní hudby v rámci pravoslavné bohoslužby, koncerty demonstrující vlivy byzantské hudby, a to i v díle Bohuslava Martinů, koncert, který připomíná přínos a vztah významného českého sbormistra Miroslava Košlera k pravoslavné hudbě, nebo večer s lidovou hudbou, která i přes svůj světský nádech nezapře inspiraci v hudbě sakrální. Mezi účinkujícími jsou například Philokallia Ensemble, Pražský smíšený sbor nebo sbor Piccolo coro, Pražský mužský komorní sbor, kyperský soubor Santouto, významný protopsaltis Grigorios Anastasiou a další. Nechybí projekce, výstavy a přednášky. Na své si tak mohli a mohou přijít skladatelé, nadšenci pro duchovní (a to nejen) pravoslavnu hudbu, laická veřejnost i odborníci. Umělecký vedoucí festivalu, dirigent a skladatel Marios Christou v rozhovoru pro portál KlasikaPlus vypočítává, jaké jsou stěžejní body letošního ročníku a myšlenky, které může přinést, a hovoří o tom, jak byzantská hudba ovlivňuje nás, obyvatele střední Evropy. Jak říká, je nám bližší, než si často myslíme.

 

1

Legendární a kontroverzní Lolita ožije od zítřka jako opera ve Stavovském divadle. První sezónní a zároveň českou premiérou Opery Národního divadla v Praze bude dvouaktovka současného ruského skladatele Rodiona Ščedrina (rozhovor s ním najdete zde) na motivy slavné literární předlohy Vladimira Nabokova o vztahu vzdělaného čtyřicátníka, literárního vědce a spisovatele Humberta ke dvanáctileté Lolitě. V titulní se alternují Pelageya Kurennaya a Marta Reichelová.

 

6

Česká kina od zítřka nabídnou snímek Jiří Bělohlávek: „Když já tak rád diriguju…“ režiséra Romana Vávry a kameramana Miroslava Janka. Premiéru měl minulý týden v rámci mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha a hned zaznamenal úspěch, získal ocenění Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97. Dokument vytvořily v koprodukci Česká filharmonie a Česká televize.

 

467891587648574725343219325n

Vyhlašujeme výherce vstupenek na ZÍTŘEJŠÍ koncert FOK.

Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK uvede DNES A ZÍTRA Symfonii č. 3 d moll Gustava Mahlera, která je nejdelší symfonií standardního repertoáru. Tento hudební „kolos“ o šesti větách trvá skoro dvě hodiny. Vyniká v ní osm lesních rohů, zpívá jedna sólistka, kterou bude Ester Pavlů, a sbory, v tomto případě Pražský filharmonický sbor, Pueri Gaudentes a Dětský pěvecký sbor Radost Praha. Diriguje Pietari Inkinen.

 

středa, 02 říjen 2019 06:53

SOČR dnes hraje na Bratislavských hudebních slavnostech

Alexander Liebreich a Symfonický orchestr Českého rozhlasu vystoupí dnes večer na Bratislavských hudebních slavnostech. Vezou stejný program, jaký hráli v pátek při zahájení své sezóny v pražském Rudolfinu – Ouverturu od Witolda Lutosławského, Dvořákovu 8. symfonii „Anglickou“ a Šostakovičův 1. houslový koncert; jeho sólistou je mladý arménský umělec Sergej Chačatrjan. Na 55. ročníku festivalu, který se ve slovenské metropoli koná od 27. září do 13. října, není SOČR zdaleka jediným zahraničním orchestrem. V minulých dnech už v Bratislavě hostovaly soubory English Baroque Soloists & Monteverdi Choir s Johnem Eliotem Gardinerem, Royal Philharmonic Orchestra z Londýna a Finský rozhlasový orchestr, dalšími budou Philharmonia Orchestra z Londýna, Mnichovská filharmonie, Orchestr Mariinského divadla z Petrohradu s Valerijem Gergijevem nebo Vídeňští filharmonikové. Recitál bude mít v neděli na festivalu titulární varhaník Notre-Dame v Paříži Olivier Latry, připraveno je rovněž operní gala světoznámé lotyšské mezzosopranistky Eliny Garanči. Své programy mají i slovenské orchestry a soubory. Třikrát figuruje na BHS v pozici rezidenčního orchestru Slovenská filharmonie. Nejbližší vystoupení má v neděli 6. října, kdy se Slovenským filharmonickým sborem a sólisty a s dirigentem Jurajem Valčuhou uvede Dvořákovu kantátu  Stabat mater. Slovenské filharmonii patřil už úvodní koncert a pak zahraje i na závěrečném. Tam zazní Beethovenova Leonora III., Šostakovičova Pátá symfonie a Violoncellový koncert Edwarda Elgara s Istvánem Várdaiem jako sólistou; diriguje Pinchas Steinberg.


11

„Naštěstí jsme se oba, já i Rostropovič, znali s Nabokovovým synem.“

„Kdyby se mu tehdy premiéra nelíbila, tak kdo ví, jaký by opera Lolita měla další osud.“

„Od roku 1994, kdy měla Lolita premiéru, si Nabokovovy knihy vážím čím dál víc.“

Moskevskou konzervatoř absolvoval v roce 1955 klavírním koncertem, ale jako skladatel je spojován hlavně s operou a s baletem. Je autorem slavné adaptace Bizetovy Carmen pro primabalerínu Maju Pliseckou, která byla jeho ženou. Ovlivnil ho folklór i avantgardní kompoziční směry, je mistrem dramaticky cítěné hudební tektoniky i barvité instrumentace. Rodion Ščedrin, letos sedmaosmdesátiletý, přijel do Prahy v souvislosti s českou premiérou své opery Lolita. Dílo vzniklo před čtvrtstoletím na motivy stejnojmenného knižního bestselleru rusko-amerického autora Vladimira Nabokova o vášnivém vztahu vzdělaného čtyřicátníka k nezletilé dívce. Inscenaci uvidí publikum poprvé 3. a 5. října ve Stavovském divadle a do 10. ledna se uskuteční ještě sedm dalších představení. V rozhovoru pro KlasikuPlus skladatel přibližuje okolnosti stockholmské premiéry Lolity a uvažuje o zrání ženské krásy i o svém vztahu k žánrům hudebního divadla.

 

1

Jubilejní 10. ročník Archaion Kallos ukáže překvapivé spojení pravoslavných zpěvů s českou hudbou. Tento mezinárodní hudební festival pravoslavné duchovní hudby je jediným svého druhu v Česku a už tradičně se na něj sjedou naši i zahraničí umělci. Letos se koná od 2. do 20. října a zaměří se na to, jak pravoslavné zpěvy inspirovaly české tvůrce – hlavně Bohuslava Martinů, od jehož úmrtí letos uplynulo 60 let. Také připomene legendu českého sbormistrovství Miroslava Košlera, který zemřel před třemi roky.

 

1

První říjnový týden se na festivalu Lípa Musica představí sexteto špičkových světových sólistů, sejdou se Tobias Feldmann, Sergej Malov, Gabriel Schwabe místo náhle indisponovaného Juliana Steckela a Tomáš Jamník, které k sobě přizval Josef Špaček. Následuje tradiční koncert při svíčkách v Zahrádkách, kde vystoupí multiinstrumentalista Sergej Malov s recitálem na housle a violoncello da spalla. V sobotu pak festival složí poctu Leoši Janáčkovi, dramaturgie zařadila jeho přelomový Zápisník zmizelého a další písně i klavírní skladby. Přednesou je Jaroslav Březina, Eliška Weissová, Martin Kasík a další.

 

NTS-cb

Grafická škola Praha v Hellichově ulici – tam se tentokrát odehraje další Hudba k siréně, kterou pořádá každou první středu v měsíci Orchestr BERG. Bude mít podtitul Happening s tiskařskými stroji s ohledem na místo, kde se odehraje. Kompozice, kterou vytvořil skladatel Michal Nejtek, také zpracovává téměř výhradně lokální zvuky, objeví se v ní třeba tiskařské stroje, školní zvonění nebo zvuk výtahu. Pro nedostatek místa bude akce veřejnosti dostupná jen prostřednictvím živého vysílání Českého rozhlasu Vltava a živého videa na Facebooku.

 

janameliskovafoto2

Vyhrajte dvojici vstupenek.

V Olomouci probíhá tradiční Podzimní festival duchovní hudby, jubilejní 25. ročník. Soutěžíme o lístky na další nedělní koncert, tentokrát 6. října v kostele sv. Kateřiny. Od 19 hodin na něm zazní duchovní hudba určená pro smíšený sbor. Vystoupí sopranistka Jana Melišková, tenorista Pavel Drápal, violoncellista Petr Nouzovský, Miriam Zuziaková, která zahraje na varhany a gong, a Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy.

 

úterý, 01 říjen 2019 07:21

Česká filharmonie nabídne událost sezóny, Mou vlast se S. Byčkovem

Česká filharmonie se po zahajovacích koncertech a mimořádných vystoupeních na BBC Proms a na Dvořákově Praze vrací ke svému abonentnímu programu. Tradičně od středy do pátku otevře řadu A. Na trojici koncertů zazní Šumařovo dítě a Glagolská mše Leoše Janáčka, ve které vystoupí Jana Šrejma Kačírková, Lucie Hilscherová, Aleš Briscein, Jan Martiník a Český filharmonický sbor BrnoPetrem Fialou. Mezi nimi se Jan Mráček ujme sólového partu v Prokofjevově Prvním houslovém koncertu. Dirigovat bude Petr Altrichter. V dalším týdnu od 9. až 11. října, na začátku abonentní řady B , stojí jedna z nejvíc očekávaných událostí sezony – Semjon Byčkov provede s Českou filharmonií poprvé Smetanovu Mou vlast. Semjon Byčkov se na její uvedení pečlivě připravoval a před pražskými koncerty ji dirigoval v Kolíně nad Rýnem, Mnichově, Hamburku, Madridu, Amsterdamu a Clevelandu. Následuje cyklus věnující se mladým umělcům, Čtyři kroky do nového světa. Autorské duo dirigent Marko Ivanović a moderátor Petr Kadlec tentokrát chystají na 17. října Janáčkovu Její pastorkyni. Sólové zpěváky doprovodí jako obvykle Česká studentská filharmonie složená z hráčů České filharmonie, Orchestrální akademie ČF a studentů hudebních škol. Na zbytek měsíce pak Česká filharmonie odjede na turné do Japonska.


úterý, 01 říjen 2019 01:55

Zemřela sopranistka Jessye Norman

Ve věku 74 let zemřela americká dramatická sopranistka Jessye Norman (15. 9. 1945 – 30. 9. 2019). Světoznámá umělkyně se sytým, barevným hlasem proslula v nejvýznamnějších operních domech a na festivalových pódiích Evropy i Ameriky, zejména ve velkých rolích v operách Richarda Wagnera, Richarda Strausse a Giuseppe Verdiho. V Metropolitní opeře debutovala v roce 1983, zpívala tam v Berliozových Trojanech, ale například v roce 1996 také Emiliu Marty v tamní první inscenaci Janáčkovy Věci Makropulos. Velkou pozornost věnovala koncertním vystoupením v oratorním repertoáru, mimořádně rozsáhlý byl i její písňový repertoár, včetně černošských spirituálů. Za své nahrávky získala několik cen Grammy, byla držitelkou Grammy za celoživotní dílo, americké medaile National Medal of Arts, Ceny Glenna Goulda a mnoha dalších cen a poct. Svou mezinárodní kariéru otevřela vítězstvím v soutěži ARD v Mnichově v roce 1969 a následným angažmá v Deutsche Oper v tehdejším Západním Berlíně. V roce 1972 debutovala jako Aida v milánské Scale. Ve Spojených státech zpívala jako světová star prezidentům a na olympijských hrách, prosazovala dědictví Afroameričanů a působila rovněž ve správních radách velkých kulturních institucí.


6

„Pro zahajovací koncert jubilejního 50. ročníku festivalu Moravský podzim padla volba na minimalistickou operu Philipa Glasse Einstein on the Beach.“

„Neustálé opakování téhož otupuje vaše smysly a zkresluje vnímání času. Už posloucháme téměř hodinu.“

„Za tři a půl hodiny jsme nezpozorovali jediné zaváhání. Bylo by tedy ospravedlnitelné podezírat účinkující z toho, že jsou roboti.“

29. 9. 2019, 18:59 – na pódiu se pomalu formuje sbor. 19:00 – první gesto dirigenta: „One, two, three, four…“ – začínáme. Stále bzučící sál se uklidňuje, diváci pochopili, že netradiční koncert začal. Máme před sebou možná až čtyřhodinové představení.

 

4

„V jejich provedení se Rondo stalo zábavnou hudbou, v níž posluchači napínali svůj sluch i pozornost v očekávání, co se dál bude na podiu dít.“

„Po celou dobu hrála houslistka s takovou pozorností, věnovanou každému záchvěvu tónu, jako by hraní na housle bylo pro tuto chvíli tou nejdůležitější věcí na světě.“

„V obou interpretech jsme spatřili spojení uměleckého nadhledu s hlubokým uměleckým prožitkem, které daly Poème její jedinečný poetický a zároveň závažný charakter.“

Co dělá Lednicko-valtický festival v nabídce českých festivalů nebo koncertních cyklů speciálním, jedinečným? Vedle pečlivého výběru špičkových interpretů, kteří přednesou hudbu mnoha rozličných stylů a období, je to zajisté právě jeho umístění do mimořádně přitažlivých a architektonicky okouzlujících prostor Lednicko-valtického areálu, kde se koncerty odehrávají. Vedle toho je mimořádný i další rozměr festivalu, který má za cíl utužovat a prohlubovat mezinárodní kulturní odkaz této oblasti, a proto je hudební program festivalu obohacen též o přednášky a výstavu obrazů. Díky všem těmto aspektům se tak festival stává významnou událostí celého jihomoravského regionu. Ke slavnostnímu zahájení v sobotu 28. 9. byli pozváni francouzsko-holandská houslistka Cosima Soulez Larivière a český klavírista Miroslav Sekera, kteří nadchli přítomné romanticky laděným programem.

 

4

Další ročník cyklu klavírních recitálů Hybatelé rezonance otevře dnes večer v Anežském klášteře pětadvacetiletý pianista Marek Kozák. Dalšími osobnostmi české klavírní interpretace a tvorby budou v této řadě v profilových vystoupeních v jarních měsících roku 2020 Najponk, Miroslav Sekera a Karel Košárek.

 

pondělí, 30 září 2019 06:45

Poličské muzeum připomíná Bureše, básníka z Vysočiny

Výstava v poličském muzeu připomíná 110 let od narození básníka, prozaika a redaktora Miloslava Bureše, autora textu kantáty Otvírání studánek Bohuslava Martinů (1890-1959). Stejně jako Martinů, i on je poličským rodákem. Polička je pro oba také místem posledního odpočinku. Výstava představuje „básníka z Vysočiny“ jako člověka, umělce i spolupracovníka skladatele Martinů. Jádrem jeho díla je poezie věnovaná Vysočině, tamnímu venkovskému životu, lidovým zvykům a slovesnosti. Jan Bohuslav Bureš se narodil 6. listopadu 1909 v dělnické rodině. Křestní jméno Miloslav přejal po své předčasně zemřelé první lásce Milušce. První básnické pokusy publikoval už během studií na poličském gymnáziu. Studoval na univerzitě v Praze, pak byl v Liberci redaktorem Severočeského deníku a za druhé světové války pracoval v jičínském A-Zetu. Po válce vystřídal zaměstnání v Československém rozhlase, v nakladatelstvích Melantrich, Práce a Osvěta a na ministerstvech informací, školství a kultury. Verše k Otvírání studánek prý napsal na břehu rybníka Sykovec na Třech Studních, kde se nechal inspirovat zápisem o dávné tradici čištění studánek dětmi. Martinů užil po Otvírání studánek (1955) jeho básnické texty i v kantátách Legenda z dýmu bramborové nati, Romance z pampelišek a Mikeš z hor. Bureš za ním cestoval do Itálie a do Švýcarska. Zemřel v prosinci 1968. Výstava je v sálech muzea přístupná od 28. září do 29. prosince 2019.


11

„Righetti vystavěl lyrické části do velmi zpěvného tvaru a varhany mu dýchaly krásou svých rejstříkových kombinací.“

„Pro své vystoupení v Praze zvolil dvě rozsáhlé skladby renomovaných francouzských autorů.“

„Jestli byla nutná ke společenskému oděvu na levé noze modrá a na pravé intenzivně červená ponožka, zůstává otázkou.“

Je významným dramaturgickým počinem symfonického orchestru hl. města Prahy FOK, že do letošní koncertní sezony zařadil tři sobotní varhanní matiné ve Smetanově síni. Cenný romantický nástroj od firmy Voit z Durlachu u Karlsruhe z roku 1912 byl v poslední době málo využíván a můžeme jen doufat, že FOK bude v pořádání varhanních koncertů dále pokračovat. Na prvním matiné 28. září vystoupil sedmatřicetiletý švýcarský varhaník Benjamin Righetti.