Anežka Šejnohová

Anežka Šejnohová

Flétnistka a pedagožka

Vystudovala obor Hra na flétnu u prof. Václava Kunta na Gymnáziu a Hudební škole hl. m. Prahy a poté na JAMU v Brně, kde v říjnu 2018 nastoupila své doktorské studium v oboru Interpretace a teorie interpretace. Získala 1. cenu v národním kole soutěže Concertino Praga (2011) a 2. cenu na Soutěži konzervatoří v Teplicích (2012). Pravidelně vypomáhá v brněnských orchestrech Czech Virtuosi, Virtuosi Brunenses a Filharmonie Brno, příležitostně spolupracuje též s Moravskou filharmonií Olomouc, Českým národním symfonickým orchestrem a dalšími tělesy. Je také aktivní hráčkou několika komorních uskupení. Hru na flétnu vyučuje na několika ZUŠ v Brně a okolí. Vedle moderní flétny se též aktivně věnuje hře na historické příčné flétny, které začala studovat v roce 2015 u traversistky Marty Kratochvílové-Čižmářové a později u Michaely Šikulové-Ambrosi. Účinkuje pravidelně na koncertech tzv. staré hudby pořádaných Hudebními lahůdkami, z.s. nebo JAMU Brno a je členkou konsortu renesančních příčných fléten Tourdion. Její vedlejší zálibou je hra na varhany, kterou absolvovala na ZUŠ varhanické Brno, přísp.org. u Tomáše Syrka (v rámci SPD) a na varhany pravidelně hraje ve své rodné farnosti Lísek u Bystřice nad Pernštejnem a okolí.

Vedle hudby je její největší radostí příroda, cestování a poznávání nových míst a lidí, čokoláda a práce s dětmi, které nejen učí hudbě, ale také vede letní dětské tábory.

15

„Zhudebněné texty přednáší s takovou upřímností a nad to srdečností, jako by je chtěla sdělit každému konkrétnímu člověku v sále.“

„Bylo znát, že před sebou máme interpreta, který je s klavírní tvorbou Martinů velkou částí svého života spjat, hraje s porozuměním a věcným klidem.“

„Upoutá od prvních okamžiků osobním kouzlem v příjemném srdečném projevu.“

Moravský podzim, jeden z našich nejvýznamnějších mezinárodních hudebních festivalů, zahájil v neděli úspěšně svůj jubilejní 50. ročník a každý den teď do brněnských koncertních prostor a sálů ve své pestré nabídce přináší nové hudební rozměry. Vedle francouzské dvorské hudby z Versailles nebo Mieczyslawa Weinberga a Petera Eötvöse zde má zvláštní místo i hudba Bohuslava Martinů. Jeho písně, které zazní mimo jiné i dnes, v sobotu, ve třech brněnských vilách, byly ve čtvrtek 3. 10. v podání mezzosopranistky Jany Hrochové a klavíristy Giorgia Koukla v Besedním domě pro posluchače zvláštním potěšením.

 
0

„Hlavním rysem zvuku salteria je jeho konejšivý, uklidňující a půvabně ladný tón.“

„Svět staré hudby se v tomto koncertním cyklu stává stále neprobádaným a vždy znovu překvapivým prostorem. Je skvělou motivací a inspirací pro ty, kdo v hudbě i v životě stále hledají“

„Koncert představil opravdu autentický zvuk, interpretky hrály na originální nástroje z 18. století.“

Mimořádný zážitek nabídl koncertní cyklus Barbary Marie Wiili, která uvádí v Brně už XVI. ročník oblíbených koncertů staré hudby. Salterio neboli barokní hackbrett či barokní cimbál je nástroj, který slavil největší rozkvět v Itálii v 18. století a nemohl chybět na žádné aristokratické slavnosti, zejména v Neapoli. Není mnoho hráčů, kteří by se rozhodli virtuózně věnovat tomuto nástrojovému unikátu. Do Konventu Milosrdných bratří v Brně přijela jediná sólová hráčka Franziska Fleischanderl. Společně s Barbarou Marií Willi vytvořily dramaturgii, ve které se zvuk salteria snoubil se svým mladším následovníkem, kladívkovým klavírem.

 
4

„V jejich provedení se Rondo stalo zábavnou hudbou, v níž posluchači napínali svůj sluch i pozornost v očekávání, co se dál bude na podiu dít.“

„Po celou dobu hrála houslistka s takovou pozorností, věnovanou každému záchvěvu tónu, jako by hraní na housle bylo pro tuto chvíli tou nejdůležitější věcí na světě.“

„V obou interpretech jsme spatřili spojení uměleckého nadhledu s hlubokým uměleckým prožitkem, které daly Poème její jedinečný poetický a zároveň závažný charakter.“

Co dělá Lednicko-valtický festival v nabídce českých festivalů nebo koncertních cyklů speciálním, jedinečným? Vedle pečlivého výběru špičkových interpretů, kteří přednesou hudbu mnoha rozličných stylů a období, je to zajisté právě jeho umístění do mimořádně přitažlivých a architektonicky okouzlujících prostor Lednicko-valtického areálu, kde se koncerty odehrávají. Vedle toho je mimořádný i další rozměr festivalu, který má za cíl utužovat a prohlubovat mezinárodní kulturní odkaz této oblasti, a proto je hudební program festivalu obohacen též o přednášky a výstavu obrazů. Díky všem těmto aspektům se tak festival stává významnou událostí celého jihomoravského regionu. Ke slavnostnímu zahájení v sobotu 28. 9. byli pozváni francouzsko-holandská houslistka Cosima Soulez Larivière a český klavírista Miroslav Sekera, kteří nadchli přítomné romanticky laděným programem.

 
4

„Vejvanovský tak, jak ho představil Czech Ensemble Baroque, je všechno, jen ne jednotvárnost a nuda.“

„Je možné se zamilovat do huby 17. století? Ano, když ji provádějí lidé do hudby 17. století zamilovaní...“

„Po celou dobu předávali interpreti hudbu s upřímným vnitřním zaujetím, s maximální koncentrací a zjevnou radostí, která dokázala vzbudit stejnou měrou radost i v publiku.“

Czech Ensemble Baroque, pověstný uměleckou kvalitou stejně tak jako neotřelými nápady a způsoby provádění děl staré hudby, se svým dirigentem Romanem Válkem zahájili ve středu v kostele sv. Michala v Brně už 8. koncertní sezónu hudebního cyklu Bacha na Mozarta!. V ní se posluchači mimo jiné můžou těšit na slavné Mozartovo Requiem nebo Bachovy kantáty. Pro svůj zahajovací koncert si ale zvolili barokního skladatele Pavla Josefa Vejvanovského. Složili tím hold české hudbě a potěšili nejedno ucho milovníků hudby 17. století. Na koncertě nechyběli tradičně ani protagonisté W. A. Mozarta a J. S. Bacha Radovan Král a Luděk Randár, kteří podpořili svou přítomností a slovem radostnou a povznesenou atmosféru, která prostupovala celým večerem.

 
7

„Jakmile se hlasy zpěváku rozezní sálem, bývá pak zpravidla znovu mile překvapen, zaujat a okouzlen jejich uměním, které je doslova pohlazením pro uši.“

„Sbor zde své posluchače opět potěšil svými bohatými barevnými i dynamickým možnostmi, dokonalou přesností v začátcích i koncích frází a velmi krásnou vyváženou barvou v jednotlivých hlasových skupinách i v celku.“

„Český filharmonický sbor byl po celý večer stabilním nositelem kvalitního uměleckého provedení.“

V neděli 15. září Český filharmonický sbor Brno zahájil svoji 29. koncertní sezónu. Zvolil slavnostní repertoár, kterým chtěl spolu s Mozartem, Schubertem a Nicolaiem posluchače nalákat na další ze svých úspěšných a hudebně pestrých koncertních řad. V jiných koncertních prostorách možná znělo na svátek Panny Marie Bolestné Stabat Mater, ale Besední dům se zaplnil pod taktovkou Jakuba Kleckera slavnostní notou.

 
CMValtice03

„Energie, která proudila sálem, na jedné straně nadzvedávala ze židle, na druhé straně nutila se zaujetím pozorně poslouchat každý z prováděných kusů.“

„Jejich impresionistický valčík přirozeně plynul, vábil posluchače do svého snu a zanechal za sebou nevšední dojem.“

„Hra interpretů měla skutečnou dvorskou úroveň, eleganci i přesvědčivost, posluchače bavila a rozradostňovala.“

Není valčík jako valčík... Některý vám bude možná jen zpříjemňovat zdlouhavou cestu autem, na jiný si s chutí zatančíte, ať už doma v soukromí nebo při společenské události, některé valčíky s oblibou posloucháte na novoročních a jiných koncertech, ale jiné měly dokonce svou jistou diplomatickou misi při řešení veledůležitých sporů na světových kongresech. Concentus Moraviae v neděli 16. 6. představil v Zámecké jízdárně ve Valticích speciální koncertní večer, který věnoval právě vídeňskému valčíku z doby vzestupu jeho popularity i společenského vlivu při konání Vídeňského kongresu v letech 1814-1815. Talichův komorní orchestr, Barbara Maria Willi a hosté představili valčík nejen jako oblíbený tanec, který může mít i hudebně mnoho tváří a podob, ale zároveň jako jistou ...

 
středa, 12 červen 2019 19:41

Hudba – nositelka zábavy a míru

11

„Barbara Marila Willi tvořila každou frázi jakoby s jinou myšlenkou, jiným životním pohledem, každou spatřovala a vykreslila s jiným nábojem a emocí.“

„Jakmile se její prsty dotkly strun a naplno se vnořily do tvorby tónů plných královského třpytu a lesku, připadala Jana Boušková všem přítomným jako ženské ztělesnění Orfea.“

„Kdo tento večer poslouchal se srdcem i myslí otevřenou, odcházel pohnut a zaplaven smyslovým blahem.“

Concentus Moravie pozval diváky v pondělí 10. 6. do Freskového sálu státního zámku Milotice, aby okouzlil nejen vlastní významnou kulturní hodnotou, ale nabídl též k obdivování rozličnou krásu vrcholně klasicistní hudby. Zvuk harfy, lesního rohu a kladívkového klavíru ve skladbách Josepha Haydna, Nikolause von Kuffta a Jana Ladislava Dusíka bylo možné vychutnat v nápaditém a prvotřídním provedení Jany Bouškové, Martina Nováka a Barbary Marie Willi. Jejich umění ve spojení s nádherou zámeckých prostor v Miloticích se stalo skutečně nevšedním kulturním zážitkem.

 
Michaela-Koudelkova-fot-Julian-Veverica

„Poznávat různá pojetí interpretace je vždy něco, co váš vlastní pohled obohatí a znovu dál posune jiným směrem, což mě právě baví, stále hledat nové pohledy na skladbu a její další rozměry“

„S Czech Ensemble Barouqe hraju už deset let, takže právě oni by mohli být takovým mým domovským souborem...“

„Díky hladkému průběhu soutěže i cestování jsem měla nakonec radost ze dvojího vítězství – z toho flétnového i z vítězství nad sebou samou a svými obavami.“

Michaela Koudelková není jméno známé v široké veřejností, ale určitě je možné ji řadit k nejtalentovanějším a nejúspěšnějším interpretům mladé generace. Hře na zobcovou flétnu se věnuje od pěti let, vystupuje s mnoha českými i zahraničními orchestry a soubory specializujícími se zejména na interpretaci staré či soudobé hudby. Po několika předchozích oceněních bylo jejím zatím posledním velkým úspěchem vítězství v mezinárodní soutěži zobcových fléten v Izraeli v rámci Tel Aviv Recorder Festival letos v dubnu. O soutěžení, zobcové flétně, cestování a mnohém jiném, o dojmech a zážitcích ze soutěže, o osobní umělecké dráze hráčky na zobcovou flétnu i o jejích osobních výzvách a vztahu k hudbě jako takové – o tom všem je rozhovor, který poskytla portálu KlasikaPlus.

 
4

„Ne každý může být kvalitním komorním hráčem. Ale tito tři interpreti dokázali, že k tomu mají vše potřebné.“

„Lesní roh Kateřiny Javůrkové krásně tvaroval zpěvné fráze Beethovenovy sonáty a vzápětí hned zase výbojně a odvážně hrál virtuózní a energičtější pasáže.“

„Hráli tři, ale zněli jako jeden.“

V úterý do Brna zavítaly významné umělecké osobnosti mladé generace, hornistka Kateřina Javůrková, houslista Jan Mráček a klavírista Lukáš Klánský. Svým provedení Beethovena a Brahmse rozzářili celý Besední dům hudbou plnou melodií, barev a emocí. Spolku přátel hudby tak připravili skutečně umělecky naplněný a intenzivní večer.

 
pátek, 17 květen 2019 17:50

Varhanní recitál v Besedním domě

Besedn-varhany

„Petra Kujalová se ukázala jako vnímavá a hudebně zkušená interpretka, která v každé skladbě vidí umělecké dílo a nejde jí pouze o technicky dokonalé a bezchybné provedení.“

„Celý večer hrála s maximálním zaujetí a láskou k hudbě a varhanám a z jejího projevu čišela muzikalita, kterou nenalezneme u každého varhaníka.“

„Posluchači se nemohli nudit ani na chvilku a s radostí očekávali pokračování varhanního recitálu.“

Spolek přátel hudby pod záštitou Filharmonie Brno překvapil své posluchače nabídkou celovečerního varhanního recitálu jediné interpretky. Tou byla Petra Kujalová, studentka doktorského studia JAMU v Brně, vítězka Mezinárodní varhanní soutěže Petra Ebena v Opavě 2008 a laureátka Mezinárodní soutěže Leoše Janáčka v Brně 2017. Tak zatímco v úterý 14. května ve Dvořákově síni pražského Rudolfina vrcholilo finálové klání Pražského jara v oboru flétna, v Besedním domě v Brně tato sympatická mladá varhanice připravila publiku bohatý, rozmanitý a interpretačně velice náročný program, který proměnila ve skutečnou oslavu varhanní hudby...

 
Strana 1 z 2