Roman Marčák

Roman Marčák

Novinář a publicista

V současnosti je vedoucím redaktorem regionálního listu Týdeník Pernštejn, od roku 1989 byl v Pardubicích postupně redaktorem a šéfredaktorem několikerých regionálních novin. Je absolventem Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy. Nepochází z hudební rodiny, ale vášeň pro svět hudby se u něj začala projevovat od střední školy a od té doby je pravidelným návštěvníkem koncertů v Pardubicích, Hradci Králové a v Praze a objíždí premiéry či představení všech tuzemských operních souborů. Za operou cestuje i do zahraničí. Reflexe koncertů publikuje v tisku od roku 1994. Vedle jiných aktivit je také předsedou Filmového klubu Pardubice.

2022-12-04-KFPar-Kozeluh-03

„Bylo patrné, že jsme byli svědky něčeho skutečně nevšedního a že tento večer má potenciál významně se zapsat do českého hudebního života.“

„Objevují se zde typické dobové pastorální figury, líbezné trylkování bychom však hledali ve skladbě marně, snad s výjimkou několika pasáží určených dřevěným dechovým nástrojům.“

„Před nasazením a výkonem dirigenta Marka Štilce nelze než obdivně smeknout.“

Komorní filharmonie Pardubice připravila na začátku letošního adventu pro své posluchače velké překvapení. Namísto tradiční „Rybovky“, která se v tomto období pravidelně objevovala v jejím předsvátečním programu a měnily se pouze drobnější skladby různých autorů, které ji doplňovaly, tentokrát nastudovala dílo jediné a zcela unikátní – Vánoční kantátu Leopolda Koželuha. Před orchestrem, sborem i sólisty stál nelehký úkol provést skladbu, kterou nemohl nikdo ze zúčastněných znát, neboť se více než dvě stě let nehrála. Obnovená premiéra pod taktovkou Marka Štilce však dopadla velmi uspokojivě, i když posluchačova cesta k plnému prožití skladby nemusí být v tomto případě zcela jednoduchá. Naštěstí byl z večera v pardubické Sukově síni Domu hudby pořízen zvukový záznam, takže bude možné se k jednomu z hudebních objevů roku vracet.

 
00

„Moszkowského víceméně pohodová, ač v některých místech interpretačně náročná skladba zněla v ‚rodinném‘ podání Čepických jako příjemně propracovaný celek, připomínající občas serenádu.“

„Třicetiletý Martin Kudrna zkomponoval Zrození hmoty přímo pro Komorní filharmonii.“

„Autor opojí posluchače vždy jen na okamžik a jde si důsledně za svým, neboť John Cage je mu zřejmě bližší než John Williams.“

Komorní filharmonie Pardubice patří k orchestrům, které pořádají mimořádný koncert k příležitosti 17. listopadu. Letos se taktovky ujal Marko Ivanović a kromě děl Mozarta, Moszkowského a Prokofjeva řídil premiéru skladby Zrození hmoty místního komponisty Martina Kudrny. Sólové houslové party interpretovali Markéta Čepická a Leoš Čepický.

 
00005

„Největší vklad dirigenta Roberta Kružíka tkvěl ve zdůraznění slavnostních odstínů Mozartovy symfonie a v pečlivém propracování jednotlivých temp.“

„Dramaturgickou lahůdku z pera Ilji Hurníka posluchači rovněž právem ocenili s nadšením, tyhle věcičky by se vskutku měly hrát daleko častěji!“

„Usmívají se nakonec všichni – on v kratičkých pauzách, členové orchestru a reálný dirigent po celou dobu.“

Komorní filharmonii Pardubice se podařil další skvělý dramaturgický tah. Pro své listopadové abonentní koncerty přizvala ke spolupráci německého trumpetistu Reinholda Friedricha a požádala ho o provedení dvou děl, která patří k základním kamenům trubkového repertoáru. Oba tituly byly během večera nazvaného „Trubka světově“ odehrány za necelou půlhodinku, avšak posluchač v Sukově síni Domu hudby mohl nabýt dojmu, že s věhlasným sólistou strávil mnohem delší čas. Reinhold Friedrich totiž disponuje hned několika vlastnostmi, jimiž si dokáže podmanit publikum. V orchestřišti působí naprosto suverénně, dokonale na něm ovládne veškeré dění, a ještě mu zbyde čas na komunikaci s hledištěm.

 
000

„Ve vší své mohutnosti, naléhavosti i smířlivosti mohlo dílo v Kolíně zaznít až letos.“

„Chrám byl toho večera naplněn snad i hmatatelnou pozitivní energií.“

„Kolínský dušičkový koncert se bezesporu stal v regionu jednou z největších hudebních událostí letošního roku.“

Přijdou lidé v Kolíně v den Památky zesnulých na koncert, který má na programu Mozartovo Requiem? Tuhle otázku si položil sbormistr místního pěveckého uskupení Cantores Cantant Jakub Hrubý, který velmi dobře ví, coby organizátor několika hudebních festivalů, že návštěvnost podobných akcí v regionech je v současné nelehké době velmi ošidná a že se v tomto směru nelze na nic spoléhat. Zvážil všechna pro i proti – a nakonec se rozhodl „dušičkový“ koncert v chrámu svatého Bartoloměje uspořádat. Udělal moc dobře. Posluchači se dostavili v tak hojném počtu, že ti, co přišli na poslední chvíli, museli hodinku v zadní části stále ještě rekonstruovaného svatostánku prostát.

 
00003

„Václavu Hudečkovi se dostalo ovací publika ještě předtím, než vzal do rukou své housle.“

„Stejně jako před téměř půlstoletím zazněl Koncert pro housle a orchestr a moll, op. 53 Antonína Dvořáka.“

„Projevu sekce bicích nástrojů dokázal Stanislav Vavřínek vymezit zcela přesný prostor, aniž by odsunul do pozadí ostatní hráče orchestru.“

Třikrát se v tomto týdnu podařilo téměř vyprodat pardubickou Sukovu síň Domu hudby. Pokaždé zůstalo volných jen několik málo nejméně komfortních míst po stranách šikmých částí velkého hlediště. Zdejší Komorní filharmonie zvolila pro úvodní koncerty své čtyřiapadesáté sezony podobu večera, který se zároveň stal poctou houslovému virtuosovi Václavu Hudečkovi k jeho sedmdesátinám, které oslavil v červnu.

 
001

„Výkon tenoristy Jörga Schneidera umocňují příjemné vystupování a až odzbrojující přirozená lidskost, s níž vstupuje do kontaktu s publikem.“

„I na relativně malé ploše prokázal svou všestrannost také varhaník Wolfgang Kogert.“

„Estermannova kompozice přináší hudbu jedinečného výrazu, zbaveného jakéhokoli eklekticismu.“

Na druhý z koncertů festivalu Hudební léto Kuks letos přijala pozvání trojice rakouských umělců. V sobotu 9. července v kostele Nejsvětější Trojice vystoupil tenorista Jörg Schneider s varhaníkem Wolfgangem Kogertem. Třetím Rakušanem byl skladatel Kurt Estermann, jehož uvedené Čtyři šporkovské árie pro varhany vznikly na objednávku festivalu.

 
111

„Ivanovićova znalost pardubického orchestru a cit pro výběr skladeb a jejich ztvárnění přispěly velkou měrou k sukcesu úterního koncertu.“

„Kooperace i vzájemná prolnutí jsou v případě členů Bohemia Saxophone Quartetu propracovány do detailu.“

„Dvě skladby byly odehrány za osobní přítomnosti autorů, do Pardubic přijeli Lukáš Hurník i Eduard Douša.“

Komorní filharmonie Pardubice pro svůj mimořádný koncert, připravený na úterý 10. května v Sukově síni Domu hudby, sáhla do netradičního repertoáru, nahlížíme-li program večera optikou její běžné dramaturgie. K provedení novodobých skladeb, vzniklých vesměs ve 20. století, přizvala Bohemia Saxophone Quartet a dirigenta Marka Ivanoviće. Ohlášená díla pěti autorů slibovala už předem zajímavý hudební zážitek, hosté na pódiu pak jeho nespornou kvalitu. Posluchačům se dostalo obojího, škoda jen, že si jich nenašlo do hlediště cestu více.

 
001

„Večer koncipovala dramaturgie jako výsostně bendovský, i když zněla díla dvou autorů.“

„Průzračná hra Edity Keglerové je zdánlivě nenápadná, plyne v absolutní pohodě a zanechává pocit lehkosti.“

„Dobrých recitátorů je zapotřebí a pardubické provedení Ariadny na Naxu na ně mělo štěstí.“

Pondělní večer v Pardubicích patřil tamní Komorní filharmonii pod taktovkou Jiřího Petrdlíka a Jiřímu Antonínu Bendovi. Právě jeho blížící se tří sté výročí narození se rozhodla dramaturgie koncertu zdůraznit provedením jeho melodramu Ariadna na Naxu ve spolupráci s recitátory Ivanou Jirešovou, Petrem Stachem a Apolenou Veldovou. Program doplnil Bendův cembalový koncert, kde se sólového partu ujala Edita Keglerová, a premiéra Ouvertury na téma BEnDA od Tomáše Illeho.

 
00003

„Jsem šťastný, že jsem založil orchestr, ve kterém působí osobnosti, na něž se mohu ve všech ohledech spolehnout.“

„I výkonní umělci dokázali na situaci včas, adekvátně a zejména lidsky zareagovat.“

„Že Pardubické hudební jaro všechny těžkosti přežilo a vstupuje do svého 44. ročníku, byť v zeštíhlené podobě, je pozitivní zprávou.“

S Josefem Krečmerem, prezidentem Pardubického hudebního jara, jsme se měli sejít koncem února, měsíc před zahájením letošního ročníku festivalu. Když jsem ho v těch dnech kontaktoval, ozvalo se z mobilu: „Teď nemůžu, jedu na Ukrajinu.“ Dramatické události následující bezprostředně po vpádu ruského agresora do sousední země přiměly mnoho našich lidí k rychlé reakci. Josef Krečmer a jeho kolegové a přátelé z jím vedeného pardubického orchestru Barocco sempre giovane patřili k těm, kteří na nic nečekali. Naplnili potřebným materiálem čtyři dodávky a vyrazili na východ. Na vlastní pěst a vlastně ještě předtím, než v kraji začala mohutná organizovaná pomoc Ukrajině. „Jsem šťastný, že jsem založil orchestr, ve kterém působí osobnosti, na něž se mohu ve všech ohledech spolehnout. Nejen pokud jde o vlastní činnost tělesa, ale hlavně lidsky. Způsob, jakým se zachovali tváří v tvář událostem na Ukrajině, mě naplňuje hrdostí a dojetím,“ řekl mi Josef Krečmer po svém návratu.

 
1

„Při realizaci dlouhodobého projektu firmy Naxos přišla řada na Pavla Vranického.“

„Roman Perucki působí neobyčejně sympatickým dojmem a dokáže navázat s posluchači hřejivý lidský kontakt.“

„Proč pro jednou nedat přednost vkusné, duši očišťující a prospěšné zábavě?“

Může být koncert klasické hudby vtipný? Váháte-li s odpovědí, pak jste určitě nebyli na jednom ze dvou večerů, které v tomto týdnu pořádala Komorní filharmonie Pardubice. Posluchači odcházeli ze Sukovy síně Domu hudby v opravdu dobré náladě, které dokonce předcházely salvy smíchu. Chcete-li vědět, co je vyvolalo, čtěte dál.

 
Strana 1 z 3