Jiří Štilec

Jiří Štilec

Muzikolog, producent, pedagog.

Vystudoval muzikologii a historii na FF UK v Praze, kde krátce pedagogicky působil. Pracoval v Čs. rozhlase v hudební redakci, v Supraphonu a v roce 1998 založil  komplexní producentské centrum ArcoDiva. Podílel se výrazně na obnově rodného domu Gustava Mahlera, od roku 2002 vede festival Hudba tisíců – Mahler Jihlava, je vedoucím katedry produkce na HAMU v Praze. Založil Společnost Gustava Mahlera. Věnuje se produkci nahrávek klasické hudby jako producent i jako hudební režisér pro společnost ArcoDiva i pro zahraniční společnosti, zejména Naxos. Zabývá se přípravou a nahráváním projektu „Czech Masters in Vienna“ pro Naxos – Koželuch, Vranický, Vaňhal, Kramář, Bárta a další. Publikuje a přednáší zejména o hudebním průmyslu, mediální sféře a hudebním managementu. V poslední době se zabývá intenzívně i tvorbou konce osmnáctého století z českých a evropských archivů, připravuje k nahrávkám partitury českých autorů působících ve Vídni.

pondělí, 07 červen 2021 15:22

Koželuhova kantáta Galatea po 215 letech

P1070193Galatea1

„Jediný exemplář rukopisného opisu tohoto díla se zachoval v archivu Pražské konzervatoře.“

„Je zajímavé, že v příběhu lásky Acise a Galatey tady chybí postava pastýře Acise, do něhož se mořská nymfa Galatea zamilovala.“

„Rodák ze středočeských Velvar Leopold Koželuh přišel do Vídně v roce 1778, záhy se stal jedním z nejvýznamnějších vídeňských tvůrců a posléze i dvorním skladatelem a komorním kapelníkem.“

Hned dva festivaly nabídnou obnovenou premiéru kantáty Galatea Leopolda Koželuha, českého mistra 18. století. Po 215 letech zazní napřed zítra na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka, a to od 19 hodin v kostele sv. Jana a Pavla ve Frýdku-Místku, a pak hned den poté, ve středu 9. června od 18 hodin v kostele Povýšení sv. Kříže v Jihlavě v rámci jubilejního 20. ročníku festivalu Hudba tisíců - Mahler Jihlava. Part Galatey nastudovala sopranistka Simona Eisinger, spolu s ní vystoupí Kühnův smíšený sbor, Wranitzky Kapelle a dirigent Marek Štilec. Mnohé zajímavosti z doby vzniku kantáty,  o vazbách na naše území i o současném nastudování shrnuje pro portál KlasikaPlus.cz muzikolog Jiří Štilec.

 
Petr-Chodura

„Nevěřím ani trochu na onu často opakovanou formulku, že ´po covidu bude vše jinak´.“

„Veřejné provozování hudby, tedy veřejný koncert, nezaniklo… – a určitě nezanikne ani po přestání útrap a bolestí covidové krize.“

„Čím větší bude finanční zajištění, skutečně vícezdrojové, tím bude možno lépe překonat prvotní ´rozjezdovou´ fázi po překonání pandemie.“

Jestli je v současnosti něčím mediální a veřejný prostor tematicky přesycen, pak je to samozřejmě covid a pandemie s celým rozsáhlým obalem odborných epidemiologických i dalších navazujících nebo často jen volně vyplývajících sociologických, politických, kulturně politických, psychologických a dalších a dalších úvah, končících někdy až v nějakém eschatologickém oparu či ve sféře chiliasticko-katastrofických úvah o konci světa a naší civilizace. Častým tématem příspěvků na sociálních sítích i v dalších tradičních nebo nových médiích jsou v této souvislosti i úvahy o současném stavu naší klasické hudby, jejího provozu a celého hudebního průmyslu.

 

DSC9534-1-2„Objev záznamu zvuku byl revolucí srovnatelnou s objevem knihtisku.“

„Záznamů Beethovenovy Deváté jsem napočítal před časem více než pět set.“

„Pro uživatele velká výhoda, pro autory, interprety a producenty velký problém.“

„Nebezpečí ztráty jakékoliv hierarchie nebo smyslu pro skutečné hodnoty.“

„Přesné řešení, stejně jako dosah rozvoje technologií, zatím zcela neznáme.“

 

 

 

Záznam zvuku, obrazu a jakéhokoliv hudebního díla je pro nás takovou samozřejmostí, s jakou jsme si už zvykli na všechny další vymoženosti takzvaného moderního (nebo už postmoderního?) světa.