Smetanovu Libuši, jejíž nová inscenace měla premiéru v pátek v alternativním a podle tvůrců fascinujícím a velmi inspirativním prostoru velkého Pavilonu P na Výstavišti, bude Národní divadlo Brno po nedělní repríze hrát ještě 11. září, 26. a 28. října a pak navíc 27. listopadu v rámci Mezinárodního festivalu Janáček Brno 2018. Jen svátečně uváděné dílo českého klasika se dostalo na repertoár ke 100. výročí vzniku Československa. „Nabídka Jiřího Heřmana ke spolupráci na tomto díle mne velmi potěšila, ale zároveň na mne naložila i velké břímě odpovědnosti. Dlouho jsem nabídku zvažoval, jelikož uvedení Libuše bylo dříve svěřováno starším a zkušenějším dirigentům. Nakonec jsem však dospěl k názoru, že pohled na hudbu je velmi subjektivní a že bych mohl tomuto nastudování ve svém věku vtisknout nádech mladosti a zároveň obrovské radosti z víry v budoucnost,“ nechal se předem slyšet dirigent projektu Robert Kružík. Portál KlasikaPlus.cz chystá dnes reflexi včerejšího druhého uvedení inscenace, kterou Kružík připravil společně s Jiřím Heřmanem jako režisérem a s Lucií Hájkovou v titulní roli. Dále se na přípravě inscenace podíleli scénograf Tomáš Rusín, autorka kostýmů Zuzana Štefunková-Rusínová, autor světelného designu Daniel Tesař a v pohybové spolupráci Kateřina Nováčková.

Matyáš Novák, dvacetiletý pianista bojující dnes večer o cenu ve finále Griegovy soutěže v Bergenu, má 10. listopadu recitál v sezóně Českého spolku pro komorní hudbu. V pražském Sále Martinů zahraje výběr z Českých tanců Bedřicha Smetany, sonáty od Josepha Haydna a Bély Bartóka a virtuózní skladby Franze Liszta. Do finále 16. ročníku Mezinárodní klavírní soutěže v rodišti norského klasika Edvarda Griega s ním postoupili Ryoma Takagi z Japonska a Alexej Trušečkin z Ruska. Matyáš Novák dostal za úkol zahrát s Bergenskou filharmonií a dirigentem Edwardem Gardnerem Schumannův Klavírní koncert a moll. Připraven musel mít i Griegův klavírní koncert. Na klavír hraje od pěti let. Studoval na Gymnáziu J. K. Tyla v Hradci Králové, na Konzervatoři v Pardubicích a na akademii Incontri col Maestro v  Imole v Itálii. Úspěšně už se zúčastnil klavírních soutěží v České republice, ve Španělsku, Slovinsku, Rakousku, Německu, Polsku a v USA. Ze 133 přihlášených vybrala porota bergenské soutěže na základě nahrávek třicet účastníků. Průběh finálového večera přenášejí organizátoři na webu http://griegcompetition.com/live .

Národní divadlo moravskoslezské otvírá stou sezónu. Ostravský sobotní slavnostní galavečer, opakovaný ještě v neděli, dává jedinečnou možnost vidět všechny čtyři divadelní soubory na jednom jevišti.  Na programu jsou ukázky z chystaných premiér, ale také na to nejlepší z již hraného repertoáru opery, baletu, činohry i operety a muzikálu. Všechny soubory dostaly pro stou sezónu zadání připravit premiéry děl, která se na prknech ostravského divadla ještě nikdy nehrála. Přichystáno je tedy osmnáct novinek. Při úvodním večeru sezóny s operním sborem a orchestrem pod taktovkami Jakuba Kleckera a Adama Sedlického vystoupí pěvci Veronika Holbová, Tereza Maličkayová, Michaela Zajmi, Luciano Mastro, Václav Morys, Martin Gurbaľ, Jakub Kettner, Anna Nitrová a Tomasz Suchanek. První české představení Prodané nevěsty se v Ostravě uskutečnilo 12. srpna 1919, do té doby hrál v Městském divadle, dnes Divadle Antonína Dvořáka, jen německý soubor. Český Národní dům, dnešní Divadlo Jiřího Myrona, byl v Ostravě otevřen v roce 1894 a sloužil spolkové činnosti. Od sezóny 1919/20 tam už hrál i spolek Národního divadla moravskoslezského.

Mezinárodní varhanní festival, který pořádá Svatojakubské Audite organum, uzavře 20. září islandský umělec Björn Steinar Sólbergsson. Největší varhany v Praze v chrámu sv. Jakuba rozezní Widorovou, Mendelssohnovou a Griegovou hudbou a navíc připomene, jak komponoval klasik islandské hudby první poloviny 20. století Páll Ísólfsson. Poslední sólista 23. ročníku festivalu studoval mimo jiné v Paříži. Ve vlasti byl pak nejprve varhaníkem ve městě Akureyri na severu země, kde inicioval čilý hudební život, a od roku 2006 působí v Reykjaviku, kde také vyučuje na Národní škole církevní hudby. Varhaníkem je tam v Hallgrímskirkja, hlavním kostele luterské církve, moderní stavbě, která se budovala podle návrhu architekta Samúelssona v letech 1945 až 1986 a stala se výraznou dominantou a symbolem města. Týden před Sólbergssonem, prvním varhaníkem z Islandu hostujícím v Praze, se na pražském festivalu představí Jiřina Dvořáková Marešová, úspěšná mladá česká interpretka a improvizátorka, která vyučuje na Hudební fakultě AMU a na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy. Chystá pro svůj recitál Novákův Svatováclavský triptych, skladbu Stavitelé chrámů Radka Rejška a volné improvizace. Dnes hrál na festivalu Martin Sander, mimo jiné laureát soutěže Pražského jara z roku 1989.

Pražské Národní divadlo bude mít od příští sezóny nového ředitele opery. Skladatele a dirigenta Petra Kofroně vystřídá v září 2019 mezinárodně uznávaný manažer Per Boye Hansen, který v minulých dvou desetiletích umělecky řídil mimo jiné soubor Komické opery v Berlíně, Griegův mezinárodní hudební festivalu v Bergenu a Norskou národní operu v Oslo. Byl vybrán na základě doporučení výkonného ředitele prestižní mezinárodní organizace Opera Europa a dalších významných osobností evropského divadla. Vždy podle nich prokazoval vysokou kompetentnost při výběru pěvců a obsazení, je informován o nových talentech, podporuje umělce v růstu a vedle toho udržuje mezinárodní síť kontaktů s renomovanými agenturami, intendanty a dirigenty. Má přehled a významnými impulsy přispěl k rozvoji celé operní scény. Jeví se tedy jako předurčen k tomu, aby otevřel pražskou operu mezinárodní spolupráci. „Soubory Opery ND a Státní opery je třeba v zájmu dosažení požadované úrovně mezinárodní konkurenceschopnosti celkově posílit. Pociťuji velkou motivaci k tomu, abych využil svých zkušeností a schopností ke zvýšení renomé opery a k upevnění její pozice. Návštěva opery by měla být hlavním důvodem pro návštěvu Prahy,“ přijal úkol Per Boye Hansen.

Do nové sezóny vstupuje v pátek Západočeský symfonický orchestr. Zahajovací koncert diriguje v Mariánských Lázních Radek Baborák. Na programu je Janáčkova Sinfonietta a Mozartova Koncertantní symfonie pro čtyři dechové nástroje, v níž jsou sólisty Lukáš Pavlíček (hoboj), Lukáš Dittrich (klarinet), Milan Muzikář (fagot) a Mikuláš Koska (lesní roh). Na 26. října chystá těleso Smetanovu Mou vlast - koncert k 100. výročí republiky, který řídí šéfdirigent Martin Peschík. Základní abonentní řada zahrnuje dvanáct symfonických koncertů, v nichž se mimo jiné objeví houslista Ivan Ženatý, violistka Jitka Hosprová, pěvci Eliška Weissová a Aleš Briscein, italský houslista Maurizio Sciaretta, kontratenorista Jan Mikušek, Pražský žesťový soubor a další sólisté a dirigenti. Novinkou jsou letos v Mramorovém sále společenského domu Casino komorní koncerty. V této řadě vystoupí Ensemble Martinů, Ančerlovo kvarteto, klavírista Ivan Klánský, jazzový trumpetista Laco Deczi nebo Trio Jadin s hornistou Radkem Baborákem.

Česká filharmonie uspořádá ke 100. výročí republiky 3. října v pražském Rudolfinu mimořádný koncert. Pod taktovkou svého nového šéfdirigenta Semjona Byčkova provede Dvořákovou Novosvětskou symfonii, části ze Smetanovy Prodané nevěsty a Koncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány Bohuslava Martinů. Právě v této emocionálně strhující dramatické skladbě, evokující osudové dny kolem Mnichovské dohody v září 1938, spoluúčinkuje pianista Ivo Kahánek. Cítí se být i velkým vlastencem, proto je mu podle jeho vyjádření ctí být hostem při takové příležitosti.

Dalším výtvarníkem, který pro KlasikuPlus bude ztvárňovat hudební motivy a vtipy, je Lubomír Zich. Český umělec žijící a působící ve francouzském  Švýcarsku. Věnuje se kreslenému humoru a ilustraci. Černobílé pérovkové kresby uveřejňuje v časopisech a novinách. Zúčastnil se mnoha kurzů, je autodidakt.

Lubomír Zich se narodil v Praze v roce 1949, prošel současně řemeslným a uměleckým studiem. V roce 1969 emigroval do Švýcarska, kde se živí v oborech spojených s elektromechanikou, vyučováním klasické kytary a loutkářstvím. Věnuje se také knihovnictví, truhlářství, kinooperátorství a mnoha dalším činnostem. Od roku 1973 kreslí a ilustruje pro švýcarský tisk a pracuje ve studiu kreslených filmů. Jeho všestranné nadání pak vykrystalizovalo v nadšení pro kresbu. V roce 1996 si otevřel vlastní tvůrčí ateliér. V současnosti žije v Lausanne, kde se věnuje kresbě a hudbě. V roce 2016 vyšla v limitovaném nákladu 300 kusů jeho první kniha kreseb. V tuzemsku je možné jeho originální práce vidět v knihkupectví a umělecké galerii KAVKA v Krocínově ulici č. 5 v Praze 1.

Svatováclavský hudební festival, zahájený dnes večer v Ostravě koncertem Filharmonie Brno a Českého filharmonického sboru Brno za řízení Jakuby Hrůši, rozezní v 15. ročníku do 28. září sakrální prostory třiadvaceti měst a obcí Moravskoslezského kraje. Hovoří se o něm jako o největším festivalu duchovní a staré hudby v České republice. Pro úvodní koncert vybrali pořadatelé kantátu Amarus a Glagolskou mši - dvě velká díla Leoše Janáčka, brněnského skladatele, ale rodáka z nedalekých lašských Hukvald, jehož život se uzavřel v Ostravě v létě před devadesáti lety. Ke spolupráci na koncertě byli přizváni jako sólisté Kateřina Kněžíková, Alena Kropáčková, Michael Lehotský, Jakub Kettner a Jozef Benci. Za tři týdny na svátek sv. Václava zazní při závěrečném koncertě Dvořákova kantáta Stabat mater.

Komorní filharmonie Pardubice vstupuje do padesáté sezóny. Než se příští týden objeví poprvé po prázdninách v domovské Sukově síni, zahraje městu ve veřejném prostoru. Dnešní podvečerní open-air koncert je situován na historické Pernštýnské náměstí. Lákadly jsou pro nejširší veřejnost účinkující – zpěvačka Dasha a doprovodná kapela Pajky Pajk a s nimi Martin Kumžák nejen jako dirigent, ale také jako aranžér různých muzikálových, filmových a popových melodií. „Dali jsme si úkol: pokud ještě vůbec existuje v Pardubicích a v širokém okolí někdo, kdo o Komorní filharmonii neví, je nejvyšší čas to napravit,“ říká o koncertě ředitelka orchestru Jarmila Zbořilová v rozhovoru, který chystá KlasikaPlus.cz dnes k vydání.