-- redakce --
Český akordeonista Ladislav Horák získal prestižní cenu Merit Award Světové akordeonové asociace Confédération Internationale des Accordéonistes. Spolu s ním ocenění za zásluhy získal ještě Ital Renzo Ruggieri. Komise ocenila jejich vynikající přínos mezinárodnímu akordeonovému hnutí. Světová akordeonová asociace je členem Mezinárodní hudební rady a UNESCO. Ocenění se udělovala na 149. zimním kongresu ve dnech 3. až 5. března v maďarském Paksu, kterého se zúčastnili delegáti ze sedmnácti zemí. Ladislav Horák je prvním českým akordeonistou, kterému byla tato cena udělena. Předána bude na slavnostním zahájení festivalu Mezinárodních akordeonových dnů (www.accordion.cz) 27. října v Praze, jehož je Ladislav Horák uměleckým ředitelem.
Letošní jubilejní desátý ročník pěvecké soutěže Lípa Cantantes, kterou vyhlašuje Mezinárodní hudební festival Lípa Musica a Základní umělecká škola Česká Lípa, se bude konat v pátek 17. března v prostorách ZUŠ Česká Lípa. Děti a mladiství mezi sedmi a pětadvaceti let věku z Libereckého a Ústeckého kraje, kteří se věnují klasickému sólovému a komornímu zpěvu na základních uměleckých školách, budou moci i letos porovnat své pěvecké schopnosti a dovednosti v sólové či komorním zpěvu před odbornou porotou. Její předsedkyní bude v letošním roce nově sopranistka Anna Hlavenková, která je vedoucí oddělení zpěvu na Konzervatoři Teplice. Vyhlášení vítězů společně s veřejně přístupným koncertem se uskuteční také 17. března ve foyeru ZUŠ Česká Lípa.
Soubor baletu Národního divadla moravskoslezského představí ve čtvrtek 16. března v české premiéře celovečerní choreografii izraelského tvůrce Ohada Naharina s názvem Hora. Inscenaci nastudovali kmenoví tanečníci NDM, což není pro Naharina obvyklé. Své choreografie totiž tvoří výhradně pro legendární izraelský soubor Batsheva Dance Company a jen výjimečně je dovolí tančit jiným souborům. Choreograf spolupracoval se dvěma špičkovými japonskými skladateli a instrumentalisty elektronické hudby. Isao Tomita upravil například slavné melodie Clauda Debussyho, Modesta Musorgského, Richarda Strausse, Edvarda Griega, ale třeba i ústřední hudební motiv Johna Williamse z filmu Hvězdné války. Naharin použil také skladbu Datamatrix v aranžmá Rjódžiho Ikedy. Světelný design a scéna je prací Avi Yona Buena (Bambi), zvukový design Maxima Waratta, kostýmy pak Eri Nakamury.
Ve věku nedožitých 91 let se uzavřel život skladatele Marka Kopelenta, klíčového představitele generace zabývající se v Československu v druhé polovině dvacátého století takzvanou Novou hudbou. Byl jejím neúnavným propagátorem i uznávaným autorem. Racionální skladebné principy Druhé vídeňské školy a západoevropské poválečné avantgardy začal objevovat po roce 1959 a postupně je integroval do svého osobitého moderního stylu. Cestu na zahraniční pódia mu otevřel Třetí smyčcový kvartet z roku 1963. V šedesátých letech na sebe Kopelent výrazně upozornil jako skladatel v mezinárodním kontextu, jeho skladby se hrály na festivalech soudobé hudby, jako byly a jsou Varšavský podzim nebo přehlídka v Donaueschingen. S Petrem Kotíkem, působícím dnes v USA, byl spoluzakladatelem souboru Musica viva Pragensis, interpretujícího tvorbu skladatelů Nové hudby. Soubor sehrál významnou roli v pražském hudebním životě 60. let a hostováním na evropských festivalech soudobé hudby napomáhal šířit českou soudobou tvorbu v zahraničí. S přáteli obdobného uměleckého kréda – Rudolfem Komorousem, Zbyňkem Vostřákem, Janem Klusákem a dalšími – založili v polovině šedesátých let Pražskou skupinu Nové hudby. V době normalizace upadl Kopelent do nemilosti režimu, byl vyloučen ze Svazu skladatelů, dostal výpověď ze zaměstnání v nakladatelství a nebyl hrán. Posléze získal místo korepetitora na tanečním oddělení Lidové školy umění v Praze-Radotíně, kde působil až do roku 1991. V té době vznikla řada jeho významných děl, často na zakázky ze zahraničí, aniž by skladatel měl možnost vycestovat na jejich premiéry. Po listopadu 1989 učil skladbu na Hudební fakultě pražské AMU, založil skladatelské sdružení Ateliér 90 a vedl mezinárodní letní skladatelské kurzy v Českém Krumlově. V 90. letech zaujal svou svatovojtěšskou Legendou „De passione st. Adalberti martyris“, velký úspěch mělo v roce 2001 dvojnásobné provedení jeho prostorového oratoria Lux mirandae sanctitatis zkomponovaného ke svatořečení Anežky České. V dětství a mládí se mu dostalo francouzského vzdělání. Na AMU studoval u Jaroslava Řídkého. Marek Kopelent se narodil v Praze 28. dubna 1932 a zemřel tam 12. března 2023.
Institut umění, Divadelní ústav vydává publikaci autorek Lenky Dohnalové a Lucie Pešl Šilerové, která analyzuje trh práce v oblasti klasické hudby a uplatnitelnost na něm. Studie shrnuje a vysvětluje zdroje různorodých informací u nás i v zahraničí a obsahuje i vlastní průzkum dokumentující trh práce ve jmenovaném segmentu. Publikaci si můžete zdarma stáhnou zde.
Jiným plynutím času se bude zabývat minimalisticky inscenovaný koncert, který nabídne Orchestr BERG v nové budově Fakulty humanitních studií v pondělí 13. března od půl osmé večer. První koncert nové sezóny tělesa se s uměleckým šéfem a dirigentem Peterem Vrábelem ponese na vlně křehkosti, pomalosti i poetiky. Před začátkem dojde také na komentovanou prohlídku budovy oceněné prestižní cenou Grand prix architektů 2021.
Koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu s jeho hlavním hostujícím dirigentem Robertem Jindrou bude v pondělí 13. března patřit Francii. Večer ve Dvořákově síni Rudolfina zahájí pocta architektovi Gustavu Eiffelovi ve valčíkovém rytmu od Arvo Pärta. Francouzský klavírista Jean‑Efflam Bavouzet přednese sólo v Ravelově Koncertu G dur s půvabnou valčíkovou střední větou. A do třetice návštěvníci vyslechnou jedinou symfonii francouzského romantického autora Ernesta Chaussona. Večer prostoupený francouzským šarmem začíná ve Dvořákově síni v půl osmé večer a jeho přímý přenos vysílá ČRo Vltava. Záznam nabídne ČRo D-dur, a to ve středu 15. března od dvaceti hodin.
Spolek 4ART, který v Mladé Boleslavi a okolí pořádá cyklus Rok na 4 doby, přichystal další ze svých koncertů. Tentokrát bude místem hudebního setkání mladoboleslavské Škoda Muzeum, a to v pondělí 13. března od devatenácti hodin. Vystoupí zde orchestr Ukrajinsko-Česká Sinfonietta s dirigentem Radkem Baborákem a hosty. Josefem Špačkem, který se ujme sólového partu v Beethovenově Houslovém koncertu D dur, a klavíristou Miroslavem Sekerou, jenž za vznikem cyklu stojí. Ujme se také klavírního partu v Sinfoniettě “La Petite Joie” Ondřeje Brouska. V této skladbě se představí i harfistka Ivana Dohnalová - Švestková. Úvod koncertu bude patřit Ouvertuře C dur Antonína Rejchy.
