Sedmdesátiny včera oslavil se svým publikem Ivan Klánský, klavírní virtuos a děkan Hudební a taneční fakulty pražské AMU. Narozeniny měl sice už v květnu, ale teprve na včerejší večer naplánoval svůj recitál v Rudolfinu, kde spolu s ním vystoupili i čtyři jeho synové – klavírista Lukáš, violoncellista Adam, basbarytonista Daniel a Vladimír, houslista a zároveň člen souboru Epoque Quartet, který na včerejším koncertě také účinkoval. Zazněla díla Antonína Dvořáka, Rondo Op. 94, klavírní kvintet A dur, Cigánské melodie a výběr ze Slovanských tanců, poslední větu z Dvořákovy sonatiny pak jako přídavek s otcem zahrála houslistka Klára. Profesor Ivan Klánský absolvoval konzervatoř u Valentiny Kameníkové a HAMU u Františka Raucha a sám je dnes úspěšným pedagogem, z jehož třídy vyšli například vítězové soutěže Pražského jara Martin Kasík nebo Ivo Kahánek. Letos na jaře získal Granátovou hvězdu za mimořádný přínos českému kulturnímu dědictví od Bohemian Heritage Fund a loni Cenu Antonína Dvořáka udělovanou Akademií klasické hudby za mimořádné umělecké počiny a popularizaci české klasické hudby. Ivan Klánský má celkem šest dětí, hudbě se věnuje i dcera Klára, pouze prvorozený syn Michal, kterého prý jediného do hudby nutili, pak hudby nechal. Mezi českými hudebníky je známý i svou fenomenální pamětí na jízdní řády a schopností nacházet nejvýhodnější spojení po celém světě, s úsměvem dodává, že má takovou cestovní kancelář pro hudebníky.

Soutěž Nadace Bohuslava Martinů se letos koná v oborech housle a komorní soubory s klavírem. Její laureáti budou známi už v neděli 25. 11. a vystoupí večer na koncertě vítězů v Sále Martinů na Hudební fakultě AMU. Soutěžit přijeli posluchači českých a slovenských hudebních univerzit. Interpretační soutěž akcentující dílo Bohuslava Martinů takto pomáhá nadaným studentům vstoupit do koncertního života už od roku 1996. Mezi úspěšné účastníky minulých ročníků patří například houslista Roman Patočka, violoncellisté Václav Petr a Tomáš Jamník, houslistka Olga Šroubková nebo klarinetistka Anna Paulová, všichni už dnes známí profesionální umělci. Garanty jednotlivých kategorií jsou tradičně zkušení a významní interpreti. V kategorii housle je to v tomto ročníku profesor HAMU Ivan Štraus, v kategorii komorních souborů s klavírem děkan HAMU Ivan Klánský. Nedělní koncert vítězů je součástí 24. ročníku festivalu Dny Bohuslava Martinů, který do 19. prosince nabídne například koncerty Kühnova dětského sboru, Ivo Kahánka nebo vítězek předešlých ročníků Soutěže Nadace Bohuslava Martinů sopranistky Zdislavy Bočkové a Anny Paulové. Na festivalu se objeví rovněž violoncellista Petr Nouzovský s Plzeňskou filharmonií, Wihanovo kvarteto, Guarneri trio a Severočeská filharmonie Teplice. Dramaturgie přehlídky představuje dílo českého klasika v konfrontaci s jeho vrstevníky a nástupci. V rámci vlastních abonentních koncertů se do programu připojí Český spolek pro komorní hudbu a Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Česká filharmonie chystá na závěr Dnů Bohuslava Martinů skladatelův 1. houslový koncert, Dvořákovo Te Deum, Honeggerovu Vánoční kantátu a v premiéře skladbu Vzkříšení světla a naděje od Jiřího Gemrota. 

Česká filharmonie má před sebou tři koncerty ve Vídni. Uzavře tak sérii podzimních zahraničních vystoupení ke stému výročí vzniku Československé republiky. V sobotu, v pondělí a v úterý v rakouské metropoli hraje hudbu českých autorů a Gustava Mahlera. Rezidenci České filharmonie v sále Musikverein otevře při prvním z koncertů skladba Double od Luboše Fišera, následují orchestrální části ze Smetanovy Prodané nevěsty, Saint-Saënsův Violoncellový koncert se sólistou Gautierem Capuçonem a pak Novosvětská symfonie od Antonína Dvořáka, který v roce 1896 řídil první koncert orchestru. Další dva koncerty jsou věnovány Mahlerově 2. symfonii zvané Vzkříšení. Mimořádně nezazní s Pražským filharmonickým sborem, ale se sborem Wiener Singverein. Sólistky jsou stejné jako v Praze a v newyorské Carnegie Hall - Christiane Karg a Elisabeth Kulman. Po návratu do Prahy orchestr dílo nahraje pro připravovaný komplet Mahlerových symfonií. Inaugurační turné šéfdirigenta Semjona Byčkova zavedlo orchestr v minulých týdnech do Bratislavy, do Londýna a pak do New Yorku, Washingtonu, Chicaga, San Francisca a dalších pěti amerických měst. Na jaře 2019 spolu pojedou mimo jiné do sálu Labské filharmonie v Hamburku. S dirigentem Petrem Altrichterem pak budou hostovat v Číně a na Tchaj-wanu a v červenci pod taktovkou Tomáše Netopila v Německu v Bad Kissingen.

Soudobá hudba a moderní prostor – to je spojení, které přinese dnešní koncert souboru Ensemble Terrible ve Venuši ve Švehlovce. Těleso se specializuje na hudbu mladých autorů. Zazní skladby talentovaných autorů Hudební a taneční fakulty AMU. Představí se tak současní vedoucí souboru Ensemble Terrible Jan Rösner a Petr Hora nebo skladatelka Soňa Vetchá, která je v prvním ročníku doktorského studia v oboru skladba a získala 1.cenu v mezinárodní skladatelské soutěži Generace za skladbu Trhliny v časoprostoru. Také Patrik Kako, rodák z Bratislavy, jeho díla zazněla například na Festivalu AsynChronie nebo v rámci projektu Hudba Európy v Sofii. Dál skladba November 2017 Anny Vtípilové, kde je základem výběr šesti tónů, a Simulacrum, kterou napsala Daria Pavlotskaya.

Klavírní festival Rudolfa Firkušného, jehož pořadatelem je Pražské jaro, otvírá dnes sólové vystoupení Montyho Alexandera, jedné z legend jazzového piana. V týdnu od nadcházející soboty do další neděle potom program nabídne pět dalších jmen, pět večerů klasické hudby… Jazz je novým žánrovým zpestřením dosavadní nabídky festivalu nesoucího jméno legendárního českého exilového pianisty. Čtyřiasedmdesátiletý Monty Alexander, v Čechách vystupující poprvé, je jazzmanem brilantní techniky a strhujícího swingového projevu, s přesahem až do světa pop music. Jeho jedinečný hráčský styl vyšel ze znalosti nahrávek jazzových legend, jazzových a rhythm‑and‑bluesových pořadů amerických rádií i žánrů svého času populárních na ulicích jeho rodné Jamajky. Od šedesátých let žije v USA. Jeho první album se jmenovalo Alexander the Great. Jeho současný repertoár je harmonickou koexistencí vlastních skladeb, originálních úprav jazzových standardů, muzikálových evergreenů, blues, gospelu, bebopu, calypsa, reggae...V sobotu v Praze vystoupí portugalský klavírista polsko‑maďarského původu Piotr Anderszewski. Jeho recitál má soustředěný program – obsáhlý výběr z Bachova Dobře temperovaného klavíru a v druhé polovině Beethovenových 33 variací na Diabelliho valčík, skladbu, s níž se mimořádně proslavil… Grigorije Sokolova, který hostuje v Praze 27. listopadu, považují mnozí za antihvězdu, současně však za jednoho z nejlepších žijících klavíristů. Zásadně nenatáčí ve studiu a nedává prý rozhovory. Zahraje Beethovena a Schuberta…  O dva dny později má v Rudolfinu koncert Miroslav Sekera, jediný český klavírista na letošním ročníku. Portál KlasikaPlus s ním přinesl rozhovor Miluji autory 19. století. Sekera zahraje širší výběr od Scarlattiho přes Beethovena a Schumanna po Smetanu a Debussyho…. Posledním recitálem v programu je 2. prosince vystoupení Brita Paula Lewise, který chystá Haydna, Beethovena a Brahmse… Už 25. listopadu se však uskuteční jediný orchestrální koncert festivalu – Koncert č. 3 Sergeje Rachmaninova zahraje čerstvý vítěz slavné Van Cliburnovy soutěže Yekwon Sunwoo. Doprovází ho Orchestr Korejského rozhlasu (KBS) s izraelským dirigentem Yoelem Levim.

Hned dvě mše chystá na svůj vánoční koncert Janáčkova filharmonie Ostrava. 18. prosince tak zazní vedle tradiční České mše vánoční Jakuba Jana Ryby ještě valašská Čuj, Miko, čuj! barokního skladatele Josefa Schreiera. Tato pastorální mše vychází z valašského lidového prostředí a patří k nejvýznamnějším dílům kantorské hudby na Moravě v 18. století. Uvádí se též jako Missa Pastoralis in C boemica nebo "Moravská mše vánoční" a je v podstatě sledem pastorel a drobných scének s pastýřskými náměty. Melodika i rytmika vychází z moravské lidové hudby ve starých tóninách období pozdního baroka a lze ji považovat za předchůdkyni přibližně o 40 let mladší proslulé pastorální Rybovy mše Hej mistře. Na koncertě ji s ostravskými filharmoniky přednesou sopranistka Kristýna Vylíčilová, mezzosopranistka Alžběta Vomáčková, tenorista Václav Čížek, basista Zdeněk Plech a sbor Canticum Ostrava s Jurijem Galatenkem.

Před 90 lety, 22. listopadu 1928 mělo v Paříži premiéru Bolero, dnes už legendární skladba jediného motivu od francouzského skladatele Maurice Ravela. Vydobila si postupně místo jedné z nejhranějších symfonických skladeb vůbec a patří zároveň mezi ty, které více či méně zastínily ostatní díla svého tvůrce. V této souvislosti se třeba Gustav Holst stal "autorem jedné skladby" kvůli jeho suitě Planety. Bolero Ravel původně napsal jako hudbu pro baletní skupinu tanečnice a choreografky Idy Rubinsteinové. Napřed měl pro tento účel v úmyslu složit orchestrální verzi Iberie od Isaaka Albénize, nepodařilo se mu ale získat souhlas držitelů autorských práv. Narychlo proto napsal asi dvacetiminutové dílko, víceméně jako cvičnou skladbu. Obrovský úspěch Bolera pak zaskočil i samotného Ravela. Oblíbenými se staly ale i další jeho díla, ať už orchestrální nebo klavírní. Také je autorem oper a baletů, mezi nejznámější patří Španělská hodinka a Dafnis a Chloe. Jedno z nejslavnějších zpracování u nás je krátkometrážní film z roku 1987, ve kterém Bolero tančí Boris Rösner a Marcela Černačová v režii Jana Kratochvíla.

Pomyslně do Paříže si dnes večer odskočí Komorní filharmonie Pardubice. Jako hosty si totiž do Sukovy síně Domu hudby pozvala Chanson Trio Coucou. Koncert s podtitulem Na skok do Paříže nabídne francouzské šansony známých autorů, jako jsou Edith Piaf nebo Jacques Brel, a také autorskou tvorbu Radky Rubešové a jejího tria. Diriguje Jakub Pikla. Soubor Chanson Trio Coucou vznikl kolem zpěvačky Radky Rubešové, absolventky brněnské JAMU, kterou při studiu ve Francii uchvátily nejen šansony, ale i francouzská kultura jako taková. Repertoár jejího Tria tvoří jak jedinečné úpravy písní známých francouzských šansoniérů, tak méně známé šansony, ale i vlastní tvorba, ve které zhudebňuje francouzské básně. Členy ansámblu jsou vedle ní klavírista, akordeonista a autor hudebních úprav Martin Kudrna, houslista Zdeněk Häckl a kontrabasista Petr Pavlíček. Komorní filharmonie Pardubice vystoupila s Chanson Trio Coucou také letos v březnu.

Novou komorní řadu koncertů dnes zahajuje Pragovka for Music v pražské továrně Pragovka u stanice metra Kolbenova. Sice to je na první pohled netradiční místo pro kulturu, ale důvodů je víc. "V Pragovce ale umíme přizpůsobit prostor koncertujícímu ansámblu. Umíme se prostorově přizpůsobit vokální hudbě, vytvořit intimní atmosféru pro „komořinu“ i nabídnout monumentální industriální halu pro větší projekty," vysvětluje dramaturg projektu Lukáš Hurník a dodává: "Neříkáme, že hudba je jen jedna. Naopak, chceme ukázat, kolik tváří hudba má a jak se navzájem mohou inspirovat." Pragovka for Music se zaměřuje na komorní hudbu překračující stylové hranice, přinášející ale nápaditost, muzikálnost, originalitu. Dnes od 19 hodin tam zazní Shakespearovy sonety zhudebněné soudobými skladateli jazzově i klasicky, které přednesou sopranistka Lucie Silkenová, jazzová zpěvačka Markéta Foukalová a Duo Teres, které tvoří houslistka Lucia Fulka Kopsová a kytarista Tomáš Honěk. O tomto cyklu už jsme informovali v článku Shakespeare v nových skladbách. V rámci koncertů v Pragovce brzy zazní i Rybova mše vánoční Jakuba Jana Ryby v autentické, klasicistní podobě v podání souboru Gaudium Pragense. O Vánocích se tato půvabná skladba hraje všude. 11. prosince ale poprvé zazní v podobě blízké původnímu záměru skladatele, který nebyl naivním venkovským autorem, ale hudebníkem, který nám zanechal hluboká a kompozičně nesmírně vyspělá díla. Na prvním koncertu v novém roce pak 30. ledna vystoupí Saxofonové kvarteto Bohemia a nabídne mimo jiné skladbu kombinující barytonsaxofon a elektronickou stopu, to vše ve stylu sofistikovaného funky.