Festival Pardubické hudební jaro zítra uvede koncert s legendou české i světové opery Gabrielou Beňačkovou. Jejím hudebním partnerem bude neméně významný hráč na klasickou kytaru Lubomír Brabec. Tito dva umělci se nesejdou na pódiu poprvé. O své spolupráci dali vědět například už v polovině devadesátých let, kdy spolu natočili CD. A právě z tohoto projektu vzešla i část zítřejšího programu. Zazní například árie antiche Amarilli, mia bella od Giulia Cacciniho, Caro mio ben od Giuseppe Giordaniho, Pergolesiho Tre giorni son che Nina nebo třeba Händelova Lascia ch´io pianga z opery Rinaldo. Ale nezůstane jen u zpěvu s doprovodem klasické kytary. Lubomír Brabec sólově přednese Sorovu Etudu in E a Variace na Mozartovo téma, a taky zahraje vlastní variaci, napsanou jako poctu k příležitosti kanonizace sv. Jana Pavla II., pojmenovanou podle papežovy oblíbené písně Fantazia na Góralu, Czy ci nie žal? Romanticky a duchovně založení posluchači si pak přijdou na své při zpěvu Ave Maria, založené na slavném Intermezzu z opery Sedlák kavalír od Pietra Mascagniho nebo taky proslavené Schubertovy Ave Maria. Z Requiem Andrew Lloyda Webbera, ve kterém při premiéře v roce 1985 zpívala tehdejší žena skladatele Sarah Brightman, přednese dvojice zítřejšího koncertu slavné Pie Jesu. Začátek v 19:00 hodin.

Jan Mráček, jeden z koncertních mistrů České filharmonie, je dnes večer ve Vídni sólistou Brahmsova Houslového koncertu. Vystoupí se Symfonickým orchestrem Bruna Waltera ve Zlatém sále Musikvereinu. Brahmsův Koncert D dur hrál ve Vídni už v roce 2014. Bylo to v sále Konzerthausu ve finále světové houslové Kreislerovy soutěže, kterou tehdy vyhrál. V Musikvereinu, nejslavnější hudební síni rakouské metropole, účinkuje Mráček poprvé. Koncert diriguje Jack Martin Händler, v druhé polovině večera zazní Beethovenova Sedmá symfonie. Orchestr vznikl v roce 2006 v souvislosti s festivalem Bruno Walter Musiktage. Jeho základy leží v regionu mezi Vídní, Bratislavou a Budapeští a právě odsud pocházejí hudebníci, kteří tvoří jádro tělesa. Dalšími členy jsou hráči orchestrů, s nimiž patron tělesa spolupracoval. V sále vídeňského Musikvereinu, stejně jako v síni Slovenské filharmonie, vystupuje orchestr pravidelně od roku 2008. Bruno Walter (1876-1962), berlínský rodák a Mahlerův asistent, dirigoval posmrtné premiéry jeho Písně o zemi a 9. symfonie. Byl ředitelem Bavorské státní opery, vedl Orchestr lipského Gewandhausu a královský orchestr Concertgebouw v Amsterodamu, dirigoval ve Vídni, v Salcburku, v milánské Scale i v londýnské opeře Covent Garden, na konci 20. let byl hudebním ředitelem Státní opery v Berlíně. Stal se terčem antisemitských útoků Adolfa Hitlera. Za války žil v USA a vystupoval s tamními nejlepšími orchestry. V mládí působil jako dirigent v operních domech ve Vratislavi, v Bratislavě, Rize a Temešváru.

Titulární varhaník a regenschori chrámu sv. Mořice v Olomouci, pedagog Konzervatoře Evangelické akademie Olomouc a dramaturg Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci.

Uvádí tematické večery, inspirované biblickými texty a kombinující varhanní improvizace s mluveným slovem. Od roku 2012 stojí za monumentálním projektem Varhanní Bible - zveřejňuje na internetu improvizace na všechny kapitoly Bible. V letech 1994 - 2008 působil jako varhaník v olomoucké katedrále sv. Václava. Studoval nejprve matematiku a fyziku na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého, později na Filozofické fakultě obor muzikologie. Je absolventem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně. V letech 2004 až 2009 tam studoval hru na varhany pod vedením Kamily Klugarové a varhanní improvizaci u Karla Pokory. Navázal soukromým studiem varhanní improvizace pod vedením Philippe Lefebvra, titulárního varhaníka katedrály Notre-Dame v Paříži. Koncertuje doma i v zahraničí a komponuje

Ve středu po Velikonocích přivítá Praha albánskou sopranistku Ermonelu Jaho a britského barytonistu Simona Keenlysidea. Ten se u nás představil už v roce 2017, když ho doprovázela PKF – Prague Philharmonia, teď to bude Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Ovšem pro Ermonelu Jaho bude koncert ve Smetanově síni pražským debutem. V poslední době je její jméno hojně skloňováno předními kritiky, a to v superlativech. Její Cio-Cio-San vyvolala po světě nadšení a silné emoce. Britský deník The Independent ji označil jako „nejlepší Madama Butterfly, jaká byla v Londýně k vidění za řadu let.“ Nedávno v této roli okouzlila publikum v mnichovské Bavorské státní opeře. I proto se na programu objeví slavná árie "Un bel dì vedremo" ze zmíněné Pucciniho opery. Simon Keenlyside je už renomovaným umělcem. V roce 2017 obdržel od Vídeňské státní opery prestižní titul Komorní pěvec a za zásluhy mu v červnu 2018 královna Alžběta II. udělila Řád britského impéria. Symfonický orchestr Českého rozhlasu je častým partnerem pěveckých hvězd. Ve středu ho bude řídit Lukasz Borowicz, který má s orchestrem tohoto typu bohaté zkušenosti. V letech 2007 – 2015 byl totiž uměleckým ředitelem Orchestru polského rádia. Výběr árií a scén koncertu uspokojí publikum očekávající nejznámější kusy ze světových oper, ale na programu jsou i čísla méně známá, která potěší fajnšmekry, například úryvky z opery Zazà veristy Ruggera Leoncavalla nebo Hérodova árie z Massenetovy Hérodiade. Koncert se uskuteční 24. dubna v půl osmé večer.

Největší pražské varhany v bazilice sv. Jakuba na Starém Městě se rozezní na Velikonoční neděli. Podvečerní koncert připravují titulární varhanice chrámu Irena Chřibková, sopranistka Jana Sibera a hráč na hoboj a anglický roh Jan Adamus. Na programu budou díla Johana Sebastiana Bacha, Georga Fridricha Händela, Arcangela Corelliho, Wolfganga Amadea Mozarta, Louise Vierna, Gioacchina Rossiniho, Johanna Josepha Fuxe a Marka Andrewse. Koncert je v podstatě prologem tradičního Mezinárodního varhanního festivalu, který se letos bude konat už po čtyřiadvacáté, a to od 1. srpna do 19. září. Vystoupí na něm přední umělci z Francie, Japonska, Polska, Španělska, Ruska a USA a samozřejmě čeští varhaníci. Každý umělec si vytvořil svůj originální program šitý na míru svatojakubským varhanám a všechny koncerty budou, jako už v předchozích letech, doprovázeny videoprojekcí. Publikum tak může detailně sledovat varhaníka při hře. Závěrečný večer bude věnován letošním nedožitým devadesátinám Petra Ebena. Jeho Labyrint světa a ráj srdce, spojující varhanní hudbu s Komenského texty, přednesou Irena Chřibková a skladatelův syn Marek Eben. Přehlídku světového varhanního umění pořádá společenství Svatojakubské Audite Organum. Tamní varhany mají 8277 píšťal. V roce 1705 je postavil mistr Abrahám Stark z Lokte. Prošly několika rekonstrukcemi, tou poslední byla modernizace hracího stolu v roce 2011.

Na Velký pátek čeká Pařížany setkání s Johannem Sebastianem Bachem, respektive s jeho Matoušovými pašijemi. Václav Luks bude v sále Théâtre des Champs-Elysées dirigovat Francouzský národní orchestr a Sbor Francouzského rozhlasu. Sólisty mu budou Emöke Baráth (soprán), Krešimir Stražanac (bas — Kristus), Maximilian Schmitt (tenor — Evangelista), Sophie Harmsen (mezzosoprán), Krystian Adam (tenor) a Johannes Weisser (baryton — Pilát). Koncert začíná v půl osmé večer a to je taky čas, kdy stanice Vltava ze záznamu odvysílá koncert Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704 z 9. dubna, který Václav Luks dirigoval v Rudolfinu. I v tomto případě šlo o Matoušovy pašije - a byl to závěrečný koncert sezóny souboru. Luks sólové party obsadil Erikem Stoklossou, Janem Martiníkem, Céline Scheenovou, Lenkou Cafourkovou, Sophií Harmsenovou, Susanne Langnerovou, Anetou Petrasovou, Krystianem Adamem, Hugem Oliveirou, Tomášem Králem a Jaromírem Noskem. O koncertě jsme psali v reflexi Pašije podle Matouše, Bacha a Lukse. A do třetice – rakouská stanice ORF uvede provedení stejného díla oběma soubory a až na pár výjimek i stejnými sólisty ze 7. dubna v záznamu z vídeňského Konzerthausu. Také v 19:30. Václav Luks je s Collegiem 1704 a Collegiem Vocale 1704 spjat od jejich vzniku v roce 2005. Soubory platí za interpretační špičku u nás, ale i ve světové konkurenci. Pravidelně spolupracují s nejlepšími sólisty a vydávají vysoce hodnocené nahrávky. Provedení Bachových Matoušových pašijí v Berlíně v roce 1829 je považováno za restart znovu se rozvíjejícího zájmu o hudbu tohoto lipského kantora. A za tímto znovuobjevením Johanna Sebastiana Bacha stál jako dirigent další významný skladatel, Felix Mendelssohn-Bartholdy.

Mimořádný benefiční koncert na obnovu katedrály Notre-Dame v Paříži, který na úterý uspořádají přední české orchestry, se přesouvá do Dvořákovy síně Rudolfina. Původně se měl konat v pražské katedrále sv. Víta, tam se ho ale z technických důvodů přes veškerou snahu a obrovské nasazení všech zúčastněných institucí nepodařilo v takto krátkém čase uspořádat. V úterý 23. dubna vystoupí společně Česká filharmonie ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu, Symfonickým orchestrem hlavního města Prahy – FOK, PKF – Prague Philharmonia, Kühnův smíšený sbor, sbor a orchestry Národního divadla a Státní opery pod taktovkou hlavního hostujícího dirigenta České filharmonie Tomáše Netopila. Sólisty budou Simona Šaturová, Lucie Hilscherová, Petr Nekoranec a Jan Martiník. Na programu bude Stabat Mater Antonína Dvořáka. „V pondělí při sledování záběrů na hořící katedrálu Notre-Dame jsme cítili hluboké pohnutí a potřebu podpořit Francii při obnově jedné z nejvýznamnějších duchovních staveb Evropy. Ještě týž večer jsme se proto spolu s dalšími pražskými orchestry rozhodli uspořádat benefiční koncert s ikonickým národním duchovním dílem Stabat Mater od Antonína Dvořáka,“ uvedl generální ředitel České filharmonie David Mareček. Není to poprvé, co jeho orchestr mimořádně toto dílo uvádí, naposledy takto zaznělo pod taktovkou Jakuba Hrůši v roce 2017 na památku právě zesnulého šéfdirigenta Jiřího Bělohlávka. Úterní mimořádný koncert začne 10 minut po 21 hodině a budou ho živě přenášet nejen naše ČT art, Český rozhlas Vltava, ale také francouzská televizní stanice France Culture. Vstupné na koncert je dobrovolné a výtěžek pořadatelé poukážou na obnovu pařížské katedrály Notre-Dame. Vstupenky jsou k dispozici online na odkazu: https://www.colosseumticket.cz/cs/akce/317167-beneficni-koncert-pro-notre-dame.  Pro účely akce bude ke dni konání zřízen transparentní účet, během televizního přenosu budou mít diváci možnost zaslat také dárcovskou DMS.

Zejména opernímu publiku se v paměti uchovalo jeho jméno. Měl vynikající schopnost vykreslit a skloubit hudbu z orchestřiště s dějem, který se odehrával na scéně. S úspěchem dirigoval i velká symfonická díla. Byl šéfem operních souborů v Brně i v Praze a významnou hudební stopu zanechal v padesátých letech minulého století v Moskvě a v Leningradě. Narodil se na den přesně před 120 lety v Uherském Hradišti, tehdy ještě v Rakousku-Uhersku. Řeč je o Zdeňkovi Chalabalovi. Svá školní léta prožil v Moravských Budějovicích. Hrál na housle a už v mládí založil vlastní malý orchestr a dirigoval zpěváky ve sboru své matky. Později šel studovat práva a hudbu do Vídně (tam byl i na vojně) a do Prahy. Práva ale nedokončil. Zvítězila u něj hudba a tak se konzervatoř v Brně stala jeho přestupným můstkem k profesionální kariéře. Hrál taky na klavír a komponoval. Patřil k nejnadanějším žákům prof. Františka Neumanna, kterého do brněnského Národního divadla přivedl Leoš Janáček. Netrvalo dlouho a Neumann dal příležitost mladému Zdeňkovi, aby v divadle dirigoval. Už v těchto letech se projevoval Chalabalův zájem o ruskou operní tvorbu, kterou v divadle nezřídka uváděl. Byl výraznou osobností, bylo jen otázkou času, kdy ho pozve Národní divadlo v Praze. To se stalo v roce 1936, kdy se stal dirigentem i dramaturgem v jedné osobě. Své rady mu dával samotný Václav Talich, který ho přizval i k České filharmonii. S tou natočil na začátku šedesátých let symfonické básně Antonína Dvořáka. Přinášet publiku nové věci, zdá se, bylo věcí, která ho nejvíc naplňovala. Na poli symfonickém prosazoval soudobé autory, měl rád například Bohuslava Martinů. V Leningradě pod jeho vedením zazněla ruská premiéra Dvořákovy Rusalky a v roce 1956 ho pozvalo k delší spolupráci Velké divadlo v Moskvě. Zde s velikým úspěchem Zdeněk Chalabala uvedl Janáčkovu Její pastorkyni. Podílel se taky na operních nahrávkách, zejména těch českých.