Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

pondělí, 11 březen 2019 18:19

Trubadúr v Liberci
Téměř gotická opera

SkvrnakovaIL-TROVATORE-67

 „Temný romantický příběh, nijak zvlášť autenticky středověký, nijak kontroverzně aktualizovaný.“

„Těžko říci, jestli je Trubadúr v tomto případě víc o Manrikovi a Leonoře, nebo o hraběti Lunovi, ale do hry v Liberci zásadním způsobem vstupuje také cikánka Azucena.“

„Divák odchází spokojen ze setkání s opravdovým uměním operního zpěvu.“

Sledovat Verdiho hudební drama zblízka má také něco do sebe. Ani mnohá italská divadla nejsou nijak obrovská, takže kontakt zpěváků a hlediště, vyplývající z nevelkých rozměrů interiéru liberecké operní scény, je především příjemný a určitě ne mimořádně neobvyklý. A nová inscenace Trubadúra v Divadle F. X. Šaldy je v této sezóně dalším projektem, který stojí za to vidět. Nejen pro malou vzdálenost od jeviště, ale i pro náboj dramatičnosti, který se podařilo opeře, hlavně hudebně, vdechnout.

 
IdomeneomediafotoMartinaRoot-5

„Plzeňský operní soubor sáhl k hudebně náročnému dílu. Naštěstí v konstelaci, kdy našel dobré pěvecké představitele.“

„Vášnivě zuřivá árie zhrzené Elektry je zvláštním neuzavřeným koncem celé opery.“

„Hudbou vyjádřená mořská scenérie našla v režijním, scénografickém a světelném pojetí adekvátní obrazy.“

Mozartova opera Idomeneo je do určité míry ještě zakotvena v barokním modelu a může proto působit složitě a zdlouhavě. Nová inscenace Divadla J. K. Tyla, vůbec první nastudování díla v Plzni, takový dojem nevyvolává. Úspěšně naopak komplikovaný antický příběh zpřehledňuje, je vizuálně zajímavá a hudebně dostatečně stylová, víc než uspokojivá. Soudě podle sobotního premiérového večera, rovným dílem na tom mají zásluhu režisérka Arila Siegert, scénograf Hans Dieter Schaal a dirigent Norbert Baxa.

 
DieverkaufteBrautkhp056

„Francouzská režisérka německou kulturu vidí také bez příkras, ale spíše pobaveně.“

„Na podvody je určitě zvyklý - a v závěru jde tedy jeden nepodstatný neúspěch jen zapít k baru.“

„Podrobné a uvolněné herectví, ale i zpívání na vysokém standardu. Vyrovnané obsazení. Vše se samozřejmostí, která vzbuzuje lehkou závist.“

Zlatá osmdesátá. Nebo začátek devadesátých. Kecal je cynickým provozovatelem zábavního podniku Kezal´s Village plného hostů, komedianti jsou céčkoví varietní umělci, Jeník frajer v džínách a Mařenka těhotná servírka. Takhle napsané to vypadá strašně – ale Smetanova Prodaná nevěsta, zpívaná v němčině, je v drážďanské Semperově opeře přesto podařená: hudebně poutavá, reálná - a hlavně zábavná. Stojí za ní francouzská režisérka Mariame Clément a český dirigent Tomáš Netopil.

 
190227CFRattleKozenaONeillwebres24cPetraHajska

„Brexit? Jako kdyby si obyvatelé Pompejí odhlasovali výbuch Vesuvu v domnění, že je dobrý nápad zjistit, co se bude dít.“

„Když mu bylo devět, pořídil si svou úplně první gramofonovou desku. A na ní byl Dvořákův Zlatý kolovrat s Českou filharmonií.“

„Píseň o zemi a Zlatý kolovrat si nejsou zas až tak vzdáleny. Není rozmar, že jsem program takto sestavil.“

Když byl minulý týden v Praze Sir Simon Rattle, pojal svůj pobyt spojený s dirigentským debutem u České filharmonie také hodně soukromě. Mimo jiné prý byl s dětmi v zoologické zahradě. Volného času tedy zbylo ještě méně než jindy, poskytl proto českým médiím jediný rozhovor. Byl to ten, který vysílala stanice Vltava. Zaujal v něm vedle úvah o Mahlerově hudbě také jednoznačně kritický postoj k Brexitu.

 
veb-NDB-PB210120

„Radokovo libreto zachycuje absurditu situací, do nichž jsou lidé manipulováni politickým režimem.“

„Dva operní tituly bude režírovat šéf Janáčkovy opery Jiří Heřman – Růžového kavalíra a Řecké pašije.“

„V případě Zámečníkovy dětské opery půjde o první spolupráci Arnošta Goldflama s operou.“

Národní divadlo Brno uvede za rok novou operu Monument inspirovanou tragickým životním příběhem sochaře Otakara Švece, autora vítězného návrhu na vytvoření pomníku sovětského vůdce Stalina. Libreto a režie bude dílem Davida Radoka, hudbu na objednávku divadla zkomponoval a dirigentem projektu je šéfdirigent Janáčkovy opery Marko Ivanović. Premiéra je stanovena na 20. února 2020. Jde o jednu z pěti nových operních inscenací, které brněnská scéna chystá na příští sezónu. Těmi dalšími jsou Hoffmannovy povídky, Růžový kavalír, Řecké pašije a Ferda Mravenec.

 
190305LesPlaisirs14cPetraHajska

„Ozdobou večera byla nejen hra flétnistky Jany Semerádové, ale rozhodujícím způsobem také hlas belgické sopranistky Lore Binon.“

„Hudba Bachova vzdáleného bratrance Johanna Bernharda byla příjemně roztančená a v částech s flétnou mimořádně muzikální.“

„Ústředním bodem a také vrcholem programu měla být a také byla Bachova Kantáta o kávě.“

Popeleční středou, tedy dneškem, má začít v tradičním katolickém pojetí předvelikonoční půst. Pokud bychom to brali vážně, tak doslova v nejzazším možném okamžiku, vpředvečer tohoto mezníku liturgického roku, uspořádalo Collegium Marianum koncert, navíc výrazně světský. Na úvod 19. ročníku cyklu Barokní podvečery připravilo totiž do Lobkowiczkého paláce na Pražském hradě program nazvaný Les Plaisirs – Potěšení – a nezakrytě při něm podpořilo tanec a další radovánky… a dokonce i neřest zvanou pití kávy!

 
5138127726336450199862341098652488287911936o

„Říká se o ní, že je komedie; ale tak, jak to má být v každé dobré komedii, je přítomen i nějaký prvek tragičtější.“

„Smetanovy postavy mně připomínají tradiční pohádky.“

„Fascinace folklorem má vždycky něco společného s touhou dotknout se něčeho už trošku ztraceného. Nostalgické ohlížení po čistotě…“

Francouzská režisérka Mariame Clément, vystudovaná kunsthistorička, režírovala svou první operu v roce 2004. Začínala v Lausanne, Antverpách, Bernu, Tel Avivu… později se dostala na festival do Glyndebourne, do Opéra national de Paris, do Covent Garden… Pracuje v evropských divadlech, má na svém kontě už bezmála čtyři desítky operních inscenací. Nyní v drážďanské Semperově opeře spolu s dirigentem Tomášem Netopilem nastudovala Prodanou nevěstu. Před páteční premiérou hovořila pro portál KlasikaPlus.cz v souvislosti se Smetanovou operou o folkloru a pohádkách, o Mozartovi a Rossinim i o humoru a tragičnosti. Je u Prodané nevěsty naprosto očarována bohatstvím její hudby i postav a situací. A je přesvědčena, že soustřeďovat se v režii příliš na naivní a folklorní aspekty by tuto operu učinilo bezzubou - méně zajímavou, než může být.

 
878A2284

„Nácvik byl nenásilný, ještě víc šlo o neodolatelnou klauniádu sbormistra a dirigenta Martina Dobíška.“

„Není jisté, jestli malé děti retrospektivu z dob komunistického režimu úplně poberou, ale za pokus to stojí.“

„V idylickém příběhu vlastně o nic nejde, rozhodně ne o drama. Ale solidaritu a soucit stojí za to připomínat a ukazovat.“

Heslo, které nakonec zrušilo kouzlo a umožnilo zakletým duchům realizovat připravovanou inscenaci, bylo „…tfuj tfuj tfuj! Vymetej! Vymetej!“ Mezi dospělými vznikly dohady, jestli to nemá být slovo „soudruh“, ale to byla spíš provokace. Děti měly jasno. V zákulisí při setkávání s přízraky a duchy, zabývajícími se epizodami z chystaného představení, zachytily klíčová slova správně. Brittenův Kominíček se tedy po přestávce na jevišti pražského Divadla ABC v neděli odpoledne přece jen objevil.

 
G9-Xwfzw

„Snažíme se, abychom mladým otevřeli také náročnější žánry – ty, které jsou určeny pro užší diváckou skupinu, a to je opera a balet.“

„Atmosféra, jak se ukázalo, je kouzelná, a je jednodušší ji vytvořit v tomto komorním prostředí než v sále pro pět stovek lidí.“

„V případě Bystroušky se nám, myslím, opravdu povedlo naplnit poslání otáčivého hlediště.“

Divadlo z Českých Budějovic zahraje dnes odpoledne v pražském Divadle ABC dětskou operu Kominíček od Benjamina Brittena. Stane se tak v rámci přehlídky Jižní spojka, při které se soubor v metropoli představuje na několika místech od 26. února do 11. března celkem pěti inscenacemi. Na šestou slibuje diváky odvézt do svého domovského města. Ředitel Lukáš Průdek v té souvislosti v rozhovoru pro portál KlasikaPlus přibližuje záměry, priority, směřování a plány Jihočeského divadla, a to zejména v operním žánru.

 
Smetana-b-DSC7214

„Doufejme, že se objeví i nějaká nová opera s ambicí stát se v budoucnu českou klasikou.“

„Přijede Jakub Hrůša s Bamberskými symfoniky. Příběh budou s sebou mít. Orchestr totiž vznikl v Bavorsku z hudebníků odsunutých z Československa.“

„Kubelíkovu nahrávku mnohý posluchač vnímá jako tu jednu jedinou nezaměnitelnou a neopakovatelnou. Kéž by jí zůstala. Tak silný příběh jako on snad už nikdo nebude muset zažít.“

Před 195 lety se narodil v Litomyšli Bedřich Smetana. Už nyní se tam odpovědní zamýšlejí nad tím, jak nám ostatním i sobě důstojně a zajímavě a také dostatečně konzervativně i dostatečně moderně připomenout dvousté výročí narození skladatele v roce 2024. Zdaleka ne pouze 2. března, ale po celý rok. Asi z toho nebudou celonárodní oslavy jako před sto lety, protože zápasivý i hrdý duch národního obrození, stejně jako euforie ze vzniku svobodného Československa už jsou nenávratně pryč, ale přesto bude určitě možné radovat se z krásné hudby našeho klasika a uvědomit si přitom svou identitu, své kořeny, své zázemí a sounáležitost s tím, co bylo.