Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

190117Honeckwebres01cPetraHajska

„Ještě nikdo nevyužil schopností Pražského filharmonického sboru tak jako nyní on v Mozartově Requiem.“

„Jemné nuance, agogické proměny… – vše bylo prostoupeno kultivovanými emocemi, aniž by dirigent sklouzl k náznakům romantismu.“

„Večer skončil v naprostém tichu tak, jak začal i v úvodu Pärtovy skladby – skoro neslyšnými údery zvonu.“

Dlouho dopředu to vypadalo jako anachronismus. Dušičkový program v lednu. Mozartovo Requiem přerušované mluveným slovem. Nakonec se však z neobvykle koncipovaného abonentního večera hostujícího dirigenta Manfreda Honecka vyloupl komplexní umělecký projekt, jaký nemá v programech České filharmonie obdoby. A Mozartovo Requiem, které tvořilo jeho podstatnou část, jsme takhle úžasně zahrané a zazpívané asi ještě nikdy neslyšeli.

 
DSC0622

„Čtyři miniatury zazněly přehledně, s mnoha detaily, v zažité souhře.“

„Koncertů pro zobcovou flétnu v české hudbě mnoho není, možná jde dokonce o vůbec první.“

„I toto dílo je neoklasicky zřetelné a přehledné, je výrazně vymodelováno, má náboj.“

Skladatel Pavel Trojan uspořádal komorní koncert, jehož hlavním bodem bylo představení jeho nového Koncertu pro zobcovou flétnu. Zazněly při té příležitosti také jeho další dvě kompozice. Spojením s výstavkou grafických listů akademického malíře Karla Demela se z privátního večera uprostřed přátel fakticky stal klasický příjemný salon.

 
SUPL4917

„Händelova biblická oratoria mají proti často složitým a zamotaným barokním operám výhodu v přehledném ději.“

„Andreas Scholl se do týmu zařadil jako velký profesionál, nestrhávající na sebe nijak pozornost.“

„Roman Válek nabídl robustní, realistické, ani trochu akademické provedení.“

Janáčkovo Brno…? Ne. Ve středu 16. ledna ovládl hudební život města Händel. Oratorium Saul, podle všeho takto kompletní v české premiéře, upoutalo v Besedním domě pozornost publika na bezmála čtyři hodiny. Díky nasazení dirigenta Romana Válka, což je alespoň jedno konkrétní jméno za celý jeho barokní orchestr, za sólisty a dvě desítky sboristů, se koncert zapsal do paměti jako výjimečná událost.

 
2018-01-15-PKFAilyn-Perez-cMilan-Mona-4

U Beethovena by si člověk přál o něco střídmější, laskavější a zdrženlivější zvuk a méně okázalé tempo.“

„Mariettina píseň má nádherně vyklenutou melodii a Ailyn Pérez ji vrhla do publika jako první, bez okolků a naplno.“

„Patří mezi ty pěvkyně, jejich hlas se se Straussovými písněmi snoubí ideálně.“

Beethovenova Sedmá a před ní pěvecké umění americké sopranistky Ailyn Pérez. První lednový abonentní koncert orchestru PKF-Prague Philharmonia byl v úterý rozdělen do dvou polovin, které se vzájemně nijak nepřetlačovaly. Šefdirigent Emmanuel Villaume je zastřešil nejen muzikalitou, ale také vehemencí.

 
Bystrouka-rkp

„Hlavním hnacím motorem vitálního seniora nebyla v té době radost ze získané svobody a samostatnosti.“

„S kosmopolitou ruského původu bude ČF žádaná a zajímavá se skladbami evropského a světového repertoáru.“

„Veverka a Gemrotův Hobojový koncert - invence, kompoziční um a interpretační mistrovství.“

Rok, za nímž se v lednu ještě stále v duchu ohlížíme, byl rokem stého výročí Československa, rokem Leoše Janáčka a Leonarda Bernsteina, několika nových šéfdirigentů, jubilejního ročníku Smetanovy Litomyšle a desítek dalších zajímavých koncertů a operních představení… A byl také rokem vzniku portálu KlasikaPlus.

 
čtvrtek, 10 leden 2019 10:05

S Josefem Špačkem v dobré společnosti

190109BykovSpacekhires16cPetraHajska

„Glanerta zavedla jeho invence od Brahmse vlastně dost daleko.“

„Jestli Stravinskij vyzněl až strhujícím způsobem, pak přídavek doslova uzemnil.“

„Byčkov vedl filharmoniky k přesnému, nesentimentálnímu, věcnějšímu projevu.“

Prvnímu lednovému abonentnímu programu České filharmonie dominoval koncertní mistr Josef Špaček v roli sólisty. Stravinského Houslový koncert D dur prozářil takovým způsobem, že zastínil nejen autora první skladby večera Detleva Glanerta, ale i šéfdirigenta Semjona Byčkova s jeho Čajkovským.

 
Breslik-upraven-47688972101568320197937946953767509258403840o

„Jsou opery, které se dají přesadit do nadčasových dimenzí; některé další snesou ale mnohem méně - a na některé by se nemělo sahat vůbec.“

„Režisérova fantazie nesmí překročit hranice pokory. Pak většinou zůstane i v rámci zdravého rozumu.“

„Operní pěvci v současnosti čím dál víc musejí dělat na jevišti věci, které by si jejich předchůdci nedovedli představit.“

Jaký je rozdíl mezi Smetanou a Janáčkem? Janáček je světový, ale jeho opery se ve světě dávají v češtině. Smetana je ryze český, ale jeho nejnárodnější operu si dovedou s pochopením přivlastnit Němci: nejen tak, že ji zpívají německy, ale dokáží ji navíc i smysluplně situovat do prostředí moderního bavorského venkova. A nebo se to odehrávalo v Čechách? Scéna a režie v minulých dnech hrané mnichovské inscenace byly pro náš kulturní útlocit každopádně asi trochu kontroverzní, ale neurážející – a pro postmoderní dobu zcela odpovídající a charakteristické.

 
49054355101568820717937947457272357934071808o

„Publikum v Mnichově na Prodanou nevěstu reaguje velmi vřele.“

„Jelikož jsem se od začátku srpna nezastavil, vyberu si teď intenzívní studijní čas.“

„Janáčkova hudba se nemůže omrzet.“

Bavorská státní opera hraje od prosince Smetanovu Prodanou nevěstu. Po hudební stránce za novou inscenací stojí dirigent Tomáš Hanus, šéfdirigent a hudební ředitel Velšské národní opery v Cardiffu, brněnský rodák, který se svým souborem hostoval v prosinci na festivalu Janáček Brno 2018 s operou Z mrtvého domu. Před dnešním na půl roku posledním představením Prodané nevěsty odpověděl z bavorské metropole portálu KlasikaPlus na několik otázek týkajících se hlavně Janáčka a Smetany – a také režie mnichovské Prodané nevěsty, ironizující některé projevy současného venkovského života.

 
sobota, 05 leden 2019 08:13

Tajemství anděla? Tango!

DSC4648

„Rozlišovat klasické tango a koncertní tango nuevo nebylo třeba. Šlo o atmosféru, dojem a prožitek, nikoli o antologii.“

„Kvinteto hrálo s velkým nasazením, temperamentně, vytrvale, bez výkyvů.“

„Patricie Poráková vnesla na pódium v páru s Javierem Antarem tvárnou poddajnost i vyzývavou vstřícnost, kočičí eleganci i přesnou techniku.“

Festival České doteky hudby přilákal publikum po koncertech klasické hudby v historických sálech Prahy také do Kongresového centra. V pátek večer se tam pod jeho hlavičkou uskutečnila premiéra hudebně tanečního večera Misterio del Ángel – Tango Argentino. Program připravil instrumentální soubor Escualo Quintet a tanečníci Tangonexion. Až na jednoho Jihoameričana Češi.

 
 
 
Veverka-foto-Martin-Kubita-4537881824356431864520218571190285273399296o

„Jednu světovou premiéru pro hoboj a orchestr smím přichystat pro letošní ročník festivalu Janáčkův máj.“

„Hobojový koncert Jiřího Gemrota obstojí v konfrontaci s koncertem Bohuslava  Martinů.“

„Starou hudbu nestuduji, starou hudbu stále poznávám, objevuji. Inspiraci hledám kontinuálně.“

Hobojista Vilém Veverka určitě zase něčím příjemně překvapí. Hraje Zelenku, Dvořáka, Strausse, Martinů a Gemrota, hraje také s harfistkou Kateřinou Englichovou, jedná o premiérách s dalšími autory a chystá se rovněž v novém projektu na žánrovou syntézu. A v rozhovoru pro portál KlasikaPlus, uskutečněném po čtvrtečním koncertě na festivalu České doteky hudby, zmiňuje i své aktivity nehudební, které se týkají hor a fotografování.